Kolem třetí, spíš kolem půl čtvrté ráno mě probouzívají ptáci. Nejprve si některý z nich pípne, později se celá ta kumpanie rozeřve na plné kolo. Zvykla jsem si na to, venku už bylo svítání, to zvláštní světlo, čisté a čiré, ještě bez teplých tónů sluníčka. Ale najednou co to? V poslední době mám pocit, že se to dvounohé opeřené obyvatelstvo probouzí dřív - je ještě tma!
Ale ne, jdou jim dobře, jejich budíci, to jen sluníčko si dává víc a víc na čas. Přispává si, vůbec na nic nebere ohledy - že by to bylo tím, že už je tu podzim? Utíká nám léto, utíkají nám léta... Sandra (23. 8.) má jméno, které původně vzniklo původně v Řecku. Ze jména Alexandra - tedy Ochránkyně mužů. Z Řecka do Říma je to co by kamenem dohodil, z latiny se postupně vyvinula Italština - a italsky je to Alessandra - a máme zkráceně Sandru. Je to moc hezké jméno, které opět přichází - díky filmu a italským písničkám - opět do módy. Což je dobře, protože muži dnes ochranu skutečně potřebují - jsou situace, kdy se lidi bez nich neobejdou... hihi ... Za všechny ty slavné bychom mohli jmenovat pár hereček: italskou Sandru Milo, (Osm a půl, Giulietta a duchové, Generál de la Rovere), pak třebas Sandru Bullock, a naši Sandru Novákovou. Takže hezký svátek, milé Sandry, a dobře nám ty pacholky ochraňujte.. Bartoloměj (24. 8.) byl jedním z dvanácti Ježíšových apoštolů - pocházel z galilejského města Kány - které leželo na sever od Nazarethu. To jméno znamená syn Tolomajův (Bar Tolmai) - přičemž slovo Tolmai - znamená "brázda" - je to tedy synek starýho Brázdy. Po Kristově smrti se Bartoloměj vydal šířit křesťanství do Arménie a Mezopotámie a vynikal schopnosti uzdravovat nemocné. Zvláště léčení posedlých mu dobře šlo. Z toho vyléčil i dceru arménského krále Polimia - ovšem ne jen tak zadarmiko - král i s celou rodinou musel přestoupit na křesťanskou víru. Jo - kšeft je kšeft... Nicméně pohanští kněží Bartoloměje lapili a krutě ho mučili, stahovali mu údajně zaživa kůži z těla. Jiné prameny tvrdí, že byl sťat mečem. Ať tak nebo onak, světec rozhodně nezemřel sešlostí věkem. Stal se pak svatým a patronem mnoha profesí: vinařů, pekařů, pastevců, sedláků, koželuhů, ševců a štukatérů. Radim (25. 8.) dostal jméno staroslovanského původu - jazykologové se domnívají, že jde o zkrácená tvar jména Radimir - které vzniklo ze slova raděti - čili starati se - Radimir byl prý ten, kdo se staral o svět - nebo měl starosti o svět, je tedy člověk starostlivý. U nás je to celkem oblíbené jméno - máme jich tu přes osmnáct a půl tisíce. Mezi ty známé patří například bratr Svatého Vojtěcha - který posléze přijal jméno Gaudencius. A teď pár Radimů slavných: Hladík, hudebník, Hasalík - publicista, Nyč - bežec na lyžích, Vrbata - hokejista, Palouš - filosof, disident a rektor Karlovy Univerzity. Tak si, Radimové, ten svátek hezky užijte - a bez starostí.. Luděk (26. 8.) A znovu repete - komu se chce, tak si přečte minulotýdnového Ludvíka, nebo ještě dřívějšího Aloise - neboť jde o jinou variantu téhož jména. Připomeňme jen, že toto jméno je německého původu a jeho význam je slavný válečník - nebo proslaven v boji. Luďků je u nás dost - je to celkem oblíbené jméno - je jich asi šestnáct tisíc - mezi ty známé bychom mohli počítat herce Luďka Kopřivu, herce, zpěváka, šoumena, básníka Luďka Nekudu, Luďka Sobotu, Luďka Munzara - další známí herci, Luďka Rubáše - českého lékaře, Luďka Marolda - českého malíře, Luďka Bukače - českého hokejového trenéra - a jistě by se našlo dost dalších. Otakar (27. 8.) je zas původu germánského - původně znělo jméno Odowakar - což znamená "majetek střežící". Bylo známé již za Přemyslovců a bylo královské. Za všechny můžeme připomenout Přemysla-Otakara I. a Přemysla Otakara II. - krále železného a zlatého. Dnes u nás žije Otakarů asi osm tisíc - za všechny bychom mohli jmenovat Otakara Auředníčka - českého právníka, básníka a překladatele, Otokara Březinu - českého básníka, Otakara Motejla - českého právníka a soudce, Otakara Brázdu, českého hudebníka, Otakara Vávru - českého režiséra - a určitě i plno dalších. Augustýn (28. 8.) vznikl z latiny ze slova Augustus - tedy vznešený. Samo sebou existoval též Svatý Augustýn - jeho otec byl pohan, ale matkou byla zbožná křesťanka Svatá Monika. Původně to vůbec nevypadalo, že by se - i přes matčinu výchovu - z Augustýna stal bohabojný křesťan. Na studiích se totiž chytil partičky, která se křesťansky rozhodně nechovala. Je to pořád stejné - hoši pili a hřešili - jen nekouřili, protože starý svět ještě neznal tabák - kdyby ho znal, zaručeně by kouřili taky. Ale, jak stárl, tak mu tento způsob života přestal vyhovovat a hledal jinou filosofii - no jak jinak .- opět se zjistilo, že maminka měla pravdu! A tak se Augustýn postupně vypracoval až na biskupa a napsal mnoho významných děl. Stal se patronem teologů, knihtiskařů, pivovarníků ... (to pivo mu v oblibě asi zůstalo) a lidé se k němu modlí, maj-li potíže se zrakem. Nu, ale u nás se jméno Augustýn už velké oblibě netěší. Lidé ho svým dětem dávají hlavně v anglofonních nebo frankofonních zemích - což zajisté je škoda - kvůli tomu pivovarnictví.. Evelína (29. 8.) má jméno keltského původu. Údajně vzniklo z keltského Eibilin, což znamená radost, světlo, nebo snad z francouzského Aveline, což znamená lesní ořech. Jiné badatelé ovšem tvrdí, že je to jen jiná forma jména Eva, které je hebrejského původu a znamená živá. Ať tak nebo tak - jméno je hezké a začíná se holčičkám opět dávat. Což je dobře - je krásné, zvukomalebné a vyjadřuje - tím jak zní jako zdrobnělina - určitou něhu. Za všechny slavné Evelíny bychom jmenovali českou herečku Evelínu Steimarovou, pocházející ze staré a slavné herecké rodiny Steimarů. Tak si, milé Evelíny, svůj svátek krásně užijte a ať vám přinese jenom radost - nakonec ani ty ořechy byl nebyly k zahození... Pidřich
|