|
 Dobrý den, chtěla jsem Vás poprosit o radu, zda má smysl navyšovat výživné v případě, když jsem vdaná, mám 10letého kluka z prvního manželství a další dvě děti z nynějšího manželství (3 letou a měsíční dceru) - ale jsme s manželem na tom finančně celkem dobře.
Nevím, zda se posuzuje finanční situace mého současného manžela, ale myslím si, že by neměl mít vyživovací povinnost k mému synovi on, ale především jeho skutečný otec. Já jsem momentálně na mateřské dovolené. Skutečný otec se ale klukovi absolutně nevěnuje, vidí ho sotva jednou měsíčně pár hodin, kromě výživného mu nikdy nedal na nic ani korunu; sám je přitom vysoce postavený manažer ve firmě. Víte, chtěla bych ty peníze ukládat synovi třeba na budoucí studia; pravda je, že mu nic u nás nechybí, ale proč bych pro něj nemohla vybojovat víc? V životě od pana manažera nic neuvidí, tak aspoň bych pro něj šetřila něco touhle cestou. Bojím se ale, že to soud zamítne... jaké máte zkušenosti v takovýchto případech? Jinak původní alimenty byly stanoveny před pěti lety, od té doby žádná změna, činí 6000,- měsíčně, ale vím, že expartner před dvěma roky hodně povýšil, příjem má přes 80 000,-měsíčně. Děkuji moc za odpověď Dana O D P O V Ě Ď : Při určování výše výživného se musí vcelku přesně zjistit, jaké jsou příjmy a možnosti rodičů. Platí, že rodič, který má příjmy z jiné než závislé činnosti podléhající dani z příjmů, je povinen soudu prokázat své příjmy, předložit podklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů a umožnit soudu zjistit i další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle zvláštních předpisů. Nesplní-li rodič tuto povinnost, má se za to, že jeho průměrný měsíční příjem činí patnáctinásobek částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb tohoto rodiče podle zákona o životním minimu. Na druhé straně odůvodněné potřeby se v žádném případě nekryjí s nějakým životním minimem. Vyjadřují kompletní potřeby důstojně kulturně žijícího člověka. Tedy ne pouze strava a oblečení, ale i výdaje na zábavu, na zájmy, koníčky, sport, samozřejmě vzdělání, včetně nadstandardního apod.. Tam, kde to majetkové poměry povinného rodiče připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor zabezpečujících zejména přípravu na budoucí povolání. Vždy se zkrátka musí pečlivě posoudit poměr možností a schopností povinného na jedné straně a potřeb oprávněného na straně druhé. Pokud povinný získá lukrativnější zaměstnání a zdvojnásobí se mu příjem, tak i při zdánlivě nezměněných potřebách bude místo pro zvýšení výživného, neboť odůvodněným se nyní bude zdát vyšší standard. Při sepisování žaloby se není třeba obávat určení konkrétní částky, o kterou by se mělo výživní zvýšit. Soud pečlivě posoudí, jak jsou potřeby dítěte odůvodněné a jaké jsou skutečné možnosti, schopnosti a poměry a může eventuelně stanovit částku sám. Klidně může být i vyšší, než žalobce původně požadoval. V tomto případě není totiž petitem striktně vázán, neboť mu zákon o rodině dovoluje rozhodnout tuto věc i bez návrhu. Do žaloby je vhodné uvést všechny aktivity na straně dítěte, které představují nějaké náklady. Ovšem žalobce musí být připraven tyto náklady doložit a odůvodnit před soudem. d@niela
|
