- ano, všechny na hromadu, a pak si z té hromady vezme každý stejnou částku (4000-5000 na měsíc) jako "kapesné", na kafe, na pivo, na časopis, na dárečky, na drobné osobní výdaje, zbytek se rozdělí na nutné i méně nutné měsíční výdaje, na různé dlouhodobější spoření (které padne na stavbu), na penzijní připojištění, a na rezervu na cokoli, co se může přihodit, když se rezerva neutratí za příhodu, tak za moře, výlety, kulturu, zábavu aj.
- viz výše
- to jsem neřešila ani když jsem byla s malinkými dětmi na mateřské a brala s prvním dítětem půl roku 600 a pak od roka nic, našla jsem si přivýdělek-brigádu, o peníze byla nouze, ale nikdy jsem neslyšela slovo výčitek, věděli jsme, že to k tomu období patří a že to období pomine, tj. peníze přibudou, děti odrostou
- znám přesnou, dělám mu daňové přiznání a vím i o těch příjmech, které nepodlehnou dani
- měli, když bylo peněz hodně málo, on je šetřivější, já utrácivá, takže občas byly hádky
- myslíme, i u mě se to po třicítce překlopilo a začala jsem o tom víc přemýšlet a taky spořit, stavebně, důchodově i jinak, po 35 dokonce důsledně třetinu všech příjmů
- společně s tím, že já jsem finanční ředitel tj. ten, který všechno spočítá, zpracuje, navrhne, vymyslí, a pak předloží k diskuzi

- oba naše platy jdou celé na společný účet, i v případě rozdílných příjmů (cca 5 let jsem brala trojnásobek toho, co manžel - a nenapadlo mě ani tehdy, že by tomu mohlo být jinak; jednou jsi dole, jednou nahoře, ne? dnes máme příjmy - ve stejné výši)
- díky tomu, že jde na účet celý plat, víme naprosto přesně dle výpisu o příjmu toho druhého
- pro nevěřící - i výplatní pásky dáváme oba na smluvené místo; schováváme si je (kdyby bylo někdy potřeba, jako doklad na úřadě a tak)
- znám to stejně od svých rodičů, připadá mi to naprosto normální, a nedokážu si představit, že bychom si jeli systémem "každý za své" při funkčním rodinném životu ???
- neshody ani nebývají; o podstatných věcech rozhodujeme společně, o drobnostech já
- v mínusu jsme nikdy nebyli; nedokážu si představit být zadlužená; výhodu jsme měli v možnosti bydlení v domě mých rodičů - zařizovali jsme se pomalu a postupně, věci jsem pořizovali až po naspoření na ně, nikdy na půjčku
- je fakt, že na účtu bývá zůstatek jen několik tisíc - máme několik spořících produktů, na které nám jde "přebytek" z platu, takže jednou za pět šest let si částku vyberem a koupíme něco většího

já jsem deficitní, co jsem se narodila a stejně tak asi i zemřu. Ale nakonec jsem to vždycky nějak zvládla.....takže, když pánbůh dopustí, i motyka spustí...třeba se stane zázrak... - ale tenhle týden se nestal - nevyhrála jsem. Takže není o čem se dohadovat.

k předchozímu článku. Jedeme systémem "společná káď" podle vzoru husitů, máme společné konto, tudíž všechny peníze jdou na jednu hromadu. Podle výpisů přesně víme, kolik má kdo jaký příjem. Sejně jako psala bb, neshody kvůli penězům jsme měli dříve, kdy bylo peněz málo a já jsem spíš utrácivý typ, zatímco můj muž spořivý. Neumím představit, že bychom jeli systémem "každý za své". Považuji společné konto za maximální projev důvěry mezi partnery. Já jako "manager přes rodinné finance" se sice snažím něco ušetřit, ale stejně se vždycky najde nějaký mimořádný výdaj (jako například teď zase školné na soukromé vysoké škole pro dceru), takže nijak zvlášť vysoké přebytky nezbývají. O běžných výdajích rozhoduji já, o větších výdajích se samozřejmě dohodneme. Minusu na kontě se vyložené bojím, proto jsem odmítla kreditní kartu, mám jen debetní. Párkrát jsem zažila, že jsme před výplatou dojeli téměř na nulu a není to příjemný pocit. Snažím se, aby tam vždycky nějaká rozumná rezerva byla.

být deficitní, tedy žít na dluh - to bych asi nepřežila. Byla jsem vychovávána podle hesla: "Dluhy ti ujídají z talíře" a tak jsem vždy žila podle toho, nač jsem měla. Znám pár lidí, kteří po výplatě jdou po známých splatit nejdrastičtější dluhy, aby za pár dnů obešli další lidi s prosíkem... Tohle prostě nechápu, i když vím, že takhle "pohodově" dovedou mnozí existovat. I v dobách největší bídy jsem měla nějakou tu železnou rezervu, prostě nestalo se, abych neměla ještě "něco".
Stejně tak nezapomenu, jak jsem zírala, když jsem se setkala náhodou na nákupu s jednou známou a sledovala, co všechno kupujou. Bez rozmyslu házeli celá rodinka do nákupního vozíku každý to, co se mu líbilo. Dobrou polovinu věcí bych okamžitě vrátila a ještě i ze zbytku bych se nad další polovinou rozmýšlela.
Pak jsem se už vůbec nedivila, když jsem se dozvěděla, že je u nich doma dobře známá značka Provident a další - prostě, rodina kompletně zadlužená; v podstatě vydělávali jen na splátky.
U nás v domě dokonce z těchže důvodů byla jedna rodina exekučně vystěhovaná. Jak jsme pak zjistili, tak plno let neplatili nájem, elektřinu, plyn. Mysleli si, že když mají malé děti, tak je nemůžou vystěhovat. To se prý dříve nemohlo, ale teď, jak je vidět, už se na tohle zřetel nebere. A i když mi jich bylo líto, tak chápu, že není možné, aby si takhle někdo žil, kdežto jiní se snaží platit poplatky v termínu.

ale na to, abych si koupila svůj byt jsem si musela půjčit od banky. A vždycky jsem si musela setsakra rozmýšlet, co koupit a co ne. Poplatky samozřejmě platím včas - ale pak mi tedy už moc nezbude. Na to, abych z toho něco ušetřila tedy opravdu nemám. Ovšem na nule jsem každý měsíc den dva před důchodem. Jo, taky bych si ráda spořila - ale nějak nikdy nebylo z čeho. No, ale fakt je, že střechu nad hlavou mám a jíst je taky co. Takže si nestěžuju, jsou lidi, kteří jsou na tom hůř.

Tak kurnik, když nevim, tak se zeptám! Což teda učinila. To bylo taky jediný možný řešení.
Pokud pominu, že by byl tak nebetyčně blbej a schovával si kompromitující důkazy doma v saku (protože KAŽDÁ ženská šacuje), tak mi vychází, že zase až tak se s tim nepotřebuje před ní tajit. A vona může bejt nakonec jedině zklamaná, asi tak, jako když děti už v listopadu vyhrabou vánoční dárky.

- Dáváte (všechny) peníze na hromadu?
ne, kazdy mame svuj ucet

- Nebo dáváte každý stejnou částku?
ne, mam vyrazne nizsi plat

- Jak to řešíte, pokud máte podstatně rozdílné výše příjmů?
muz plati provoz cele domacnosti, ja sporeni a vetsi "necekane" vydaje - krouzky, skolni zajezdy, lyzarske kurzy, ucebnice a skolni pomucky...

- Znáte přesnou nebo alespoň přibližnou výši příjmu svého partnera?
docela dost pribliznou

- Máte, nebo měli jste někdy kvůli penězům neshody?
ano, jemu se zda, ze toho plati moc, ja se bojim, ze kdyz nasypu svou vyplatu na spolecne konto, ze se vsechno utrati

- Myslíte na "zadní kolečka", nebo spíš máte v bance konto v minusu a většinou čekáte, až tam něco přiteče?
snazim se myslet na zadni kolecka

- Rozhodujete o penězích společně, nebo každý o svých?
vice mene kazdy o svych (ovsem muz plati provoz domacnosti, takze to zas tak svobodne rozhodovani neni)

že vyhrabala ježíška, co není ani omylem pro ní?
A na kterýho mu svou shánčlivosti vlastně pomáhala šetřit?

Bydlíme spolu několik let, nejsme manželé. Každý máme svůj účet, přítel platí byt (co máme napůl), leasing auto, náklady auto, já jídlo, drogerii, oblečení, menší vybavení domácnosti- někdy větší (nábytek, elektronika), něco napůl. Každý máme svoje koníčky (já fotografii, přítel počítač, oba psa, cestování), ty jdou z toho, co nám zbyde, popř. nějaké prémie v práci. Nevím, jak je vysoké konto mého přítele a on neví, jaké je moje, nezajímá nás to. Kolik vyděláváme odhadujem asi podle toho, kolik se u nás točí peněz, už máme svoji míru, jen abychom zbytečně nerozhazovali.

V tom Tebou popsanym případě má vona důvody k rozvodu hned DVA až tři.
1) Manžel má jinou babu!
2) Přeci nebude žít s takovym debilem, kterej ani nejni schopnej si uschovat podobný doklady.
Ještě je možnost třetí - není to debil, ale vona už mu ani nestojí za to, aby to před ní schovával, prostě je mu uplně fuk, zda to vona vobjeví, či nevobjeví...

třeba to fakt chtěl slavnostně ukázat, nebo něco koupit. I když, máš recht, sedm let to neřict, to je dost dlouhá doba, no jsem szvědavá

Proč hned rozvod?
To samozřejmě jen v případě, že by ten vyhrabanej Ježíšek nebyl pro ni!!!!! Sem jen reagoval na Tvou variantu.
Taky jsem napnutej. Třeba už je zamluvenej funklnovej barák s basénem!

- Dáváte (všechny) peníze na hromadu?´
ano dáváme na společný účet
- Nebo dáváte každý stejnou částku?
ne dáváme tam všechno
- Jak to řešíte, pokud máte podstatně rozdílné výše příjmů?
nijak, mám výrazně nižší plat
- Znáte přesnou nebo alespoň přibližnou výši příjmu svého partnera?
známe oba dva přesnou sumu
- Máte, nebo měli jste někdy kvůli penězům neshody?
ani ne, manžel je víc hýřivej, ale zase dává na účet podstatně víc, mě pasoval na finančního ředitele a tak se tužím, o běžných nákupech pro domácnost rozhoduju já, ale i on občas nakupuje, o větších se vždy předem domluvíme
- Myslíte na "zadní kolečka", nebo spíš máte v bance konto v minusua většinou čekáte, až tam něco přiteče?
no jak se to vezme, konto v mínusu nemáme, ale máme hypotéku na domeček, na nic jiného bych si jí ani nevzala, přitéká nám tam jen to, co vyděláme, jiný pramen není, myslíme na společná zadní kolečka, nebo alespoň já bokem nešetřím
- Rozhodujete o penězích společně, nebo každý o svých?
o všem rozhodujeme společně, zvlášť o větších výdajích, já organizuji kdy se to koupí a co a manžel to schvaluje

neresi se kdo vic a min,nikdo si nevyciteme nejaky vydaj,pac voba premyslime zda si to ci ono muzeme koupit.
Na velke veci je ovsem sef manzel avsak vzdy se to resi spolecne;proste mam kliku ze neni na tohle ani sobecek ani skrblik.

s druhým manželem jedeme každý za své a to už víc jako 10 let zcela bez problémů.On platby okolo domu,já domácnost.Kdo víc? To není důležité.Máme napsané poslední vůle,co komu v případě,že... Musíme řešit spíš přebytky a to je občas horší,než muset šetřit.Banky krachují,doma je to o strach a jinak? Teď kupujeme tři byty v novostavbě a zůstaneme na chvíli téměř"bez haléře".Je to docela zvláštní pocit,ale dlouho bych s ním žít nechtěla.A s dluhem? Ještě tak hypotéku, to chápu,ale jinak s těmi půjčkami na dovolenou,vánoce?-prostě nemám,nebude to,až našetřím.

mame kazdy svuj ucet a na tom trvale prikazy.. z pritelova odchazi najem a ostatni spolecne vydaje, z meho 1/2 zpet do jeho.. vikendove nakupy delame na preskacku, takze 2x ja a stejne tak i on.. veskere jine ucty se plati na pul. Zbytek je ciste nas .. je to lehke, nemame jeste deti. O ucetnictvi se staram spis ja..takze vyplatni pasky a vse ostatni mame vyrovnane v sanonech a nic se neschovava. Na sporici ucet si taky odkladam (pritel moc ne, vydelava min, tak to ma akorat).. myslim si, ze ve financich lidi co spolu bydli a planuji spolu budoucnost nemaji tajnosti co delat.

Ahoj všichni, tohle je dost aktuální téma, tedy sice už je s křížkem po funuse, ale přeci jen hledím do budoucna a tak přemýšlím jak tohle zaonačit. Takže není to tak dávno co jsem bydlela s přítelem, on měl nižší plat než já, dohodli jsme se, že mi bude dávat nějáký obnos na domácnost na společné bydlení, na jídlo a na ostatní výdaje. Jenže uběhnul třetí měsíc a nic, tak jsem se zeptala, kdy jako ty peníze přinese, bylo mi to strašně trapný a proto jsem čekala tři měsíce. Byl dotčenej a dozvěděla jsem sem se, že já beru o několik tisíc víc a tak....nechápala jsem, prostě s toho vyplinulo, že když mám větší plat měla bych ho živit a když jsem se zeptala kde jsou ty peníze co mi slíbil? Kde myslíte, že byly? Koupil si za ně modely letadel. Šla jsem do vývrtky a asi to byla ta poslední kapka a já náš vztah ukončila, takže teď sbírám info jak to chodí jinde a jak se to řeší, protože je pravda, že nehodlám svého partnera živit. A taky nehodlám jednoho krásného dne zůstat bez koruny, protože miláček všechno prohýřil, takže vaše názory jsou pro mne velice užitečné.

Dáváte (všechny) peníze na hromadu?
Ne, jsme oba rozvedení, každý máme 2 děti a taky předešlé finanční závazky (půjčky, poplatky, každý máme vlastní byt, ve kterém si každý hradíme vlastní náklady, i když vlastně společně bydlíme spolu v mém bytě, ale přítel každý týden ve středu si bere své 2 děti, a víkendy cca 14 dnů, kde spolu jsou většinou pátky a soboty dopoledne u něj v bytě a soboty odpoledne a neděle trávíme společně)
-Nebo dáváte každý stejnou částku?
-Každý si hradí „své“, já stravu, přítel auto a „relax“ všech - tzn. víkendy, dovolenou, věci pro radost , já pokud něco na účtu zbude, dovám….
-Jak to řešíte, pokud máte podstatně rozdílné výše příjmů?
-Při mých nižších příjmech mám i nižší výdaje, přítel zase platí docela vysokou hypotéku, ze které kupoval bývalé manželce byt, takže nakonec se vše srovná…
-Znáte přesnou nebo alespoň přibližnou výši příjmu svého partnera?
- Myslím si, že znám přibližnou částku jeho příjmů i výdajů. Výplatní pásku jsem však nikdy nehledala. Pokud dostal mimořádnou odměnu, tak se s ní rád sám pochválil J.
-Máte, nebo měli jste někdy kvůli penězům neshody?
-Ano, loni po vyúčtování služeb za nájem mu byl vrácen peníz, který jsem předpokládala, když bydlí více méně s námi, tak bude společný, či se zeptá, jak s ním naložíme. On mi jen sdělil, že za tyto peníze zaplatil dětem v létě tábory. Zaskočilo mě to. Tak se možná letos už nedovím, že byl opět při vyúčtování v plusu a co pořídí J.
- Myslíte na "zadní kolečka", nebo spíš máte v bance konto v minusu
a většinou čekáte, až tam něco přiteče?
Na zadní kolečka bych ráda myslela, ale spíš je to tak, že jsem ráda, že se mi daří držet „vyrovnaný“ rozpočet .
- Rozhodujete o penězích společně, nebo každý o svých?
Máme každý své peníze, ale společné plány J. Tak věřím, že i v budoucnu se domluvíme tak, abychom společné plány mohli realizovat společně.

Docela úsměvně to má zařízeno moje kamarádka. Má fajn partnera, skvěle se k sobě oba hodí. Mají společný účet a společnou hypotéku. Problém je, že jsou ještě oba velmi zamilovaní a partner jí rád kupuje dárky. (A že na ní nešetří...) Ovšem z prostředků z jejich společného účtu, ze kterého oba šetří na dům. Kamarádka je vždycky po takovém "překvapení" na mrtvici

- Dáváte (všechny) peníze na hromadu?
Ne, máme každý svůj účet, resp. manžel několik účtů, na které chodí naše příjmy zvlášť.

- Jak to řešíte, pokud máte podstatně rozdílné výše příjmů?
I když chodím do práce, mám o hodně nižší plat než manžel. Momentálně jsem na rodičovské dovolené, takže ten rozdíl je ještě větší. Všechna hlavní vydání platí ze svého účtu manžel (bydlení, velké nákupy, dovolené...), plus si z toho platí pojistku a penzijní připojištění. Z mého účtu jdou malé nákupy, moje penzijní připojištění a prakticky veškeré výdaje týkající se dětí - oblečení, kroužky, tábory, očkování. Na stavební spoření se peníze přelejou koncem roku podle toho, kde zrovna jsou.

- Znáte přesnou nebo alespoň přibližnou výši příjmu svého partnera?
Přibližnou.

- Máte, nebo měli jste někdy kvůli penězům neshody?
Ne.

- Myslíte na "zadní kolečka", nebo spíš máte v bance konto v minusu a většinou čekáte, až tam něco přiteče?
Mám ráda alespoň nějakou rezervu, v minusu jsem nikdy nebyla.

- Rozhodujete o penězích společně, nebo každý o svých?
Přestože máme víc účtů, považujeme peníze na nich za společné, bez ohledu na to, kdo je vidělal. O "malých" vydáních rozhodujeme každý zvlášť, o velkých společně.