Milá Kudlí, kudlanky a kudláci, poraďte, jsem teď dost mimo. Jsem podruhé vdaná, už sedm let, mám z prvního manželství 17 letou dceru. Bydlíme na sídlišti v manželově 3 + 1. Tedy - můj menší byt jsme prodali a přestěhovali se k němu. Jsem ráda, když můžu byteček šlechtit, takže z doupěte jsem postupem času udělala docela hezké bydlení.
Manžel se rád hrabe v elektronice, tak má v ložnici i svou dílničku, ale to jsem zkousla. Do ničeho jsem ho nikdy nenutila, starostí svých mám dost (má drahá puberťačka), všechno šlo tak, jak se má. Alespoň jsem si to do včerejška myslela. Jedná se totiž o peníze. Doposud jsem totiž žila v přesvědčení, že je to tak, jak jsme se dohodli. Nic jsem nekontrolovala, připadalo by mi to ponižující. Prostě jeho výplata a moje výplata, zaplatíme poplatky a ostatní je na běžná vydání. Každý nějaké to kapesné, když se bude kupovat něco většího, promluvíme si o tom. Jak říkám, nejsem člověk, co někde něco vyzvídá nebo se někde hrabe, za účelem, aby něco utajeného vyhrabal. Proto mě překvapilo, to co jsem našla. Prostě jsem chtěla zase jednou zlikvidovat zbytečnosti ve skříních, věci, které se léta nenosejí a nebudou se hodit, buď někomu dát, nebo vyhodit. A tak jsem našla stařičké manželovo sako, snad ho měl, co ho znám, na sobě jednou, takový hadr z dob malin nezralých. No, tak jsem si řekla, že buď půjde do světa nebo na hadry. (Předesílám, že to bez jeho vědomí nevyhodím, jen bych to dala všechno stranou, že se jich pak zeptám.) Jak jsem to tak házela na gauč, vypadla z náprsní kapsy silná obálka. Nebyla zavřená, tak jsem se podívala: byly tam výpisy z jeho konta a další papíry. Prostě a jasně - To, co mi řekl, že bere, je třetina jeho výplaty. A dále - má na kontě opravdu slušnou částku. Mj. o tomto kontě jsem pochopitelně taky neměla doposud povědomí. Seděla jsem tam jak opařená a abych pravdu řekla, sesypal se mi svět. Vzpomněla jsem si na to naše občasné škudlení, na to, jak se občas snažím přivydělat... A výsledkem mnohahodinové práce je pak zlomeček toho, co mu přibývá na jeho soukromou hromádku každý měsíc. Nemám komu to říct, s kým se poradit. Rodičům to říkat nemůžu, už jsem jim dělala dost hlavu s mým ex, nehledě na to, že jsem pořád jásala, jak jsem teď spokojená. Kamarádkám v práci? Takové kamarádky to zas nejsou, abych před nimi prala špinavé prádlo a člověk nikdy neví, kdy se to otočí proti němu. Ještě že je Kudlanka a můžu se vás tu anonymně zeptat. Prosím, poraďte mi, zatím jsem mu vůbec nic nenaznačila, jen jsem řekla, že mi není dobře, že asi na mě něco leze. Prostě nedokážu zas až tak hrát, že jsem ok a už vůbec bych s ním teď nemohla spát, objímat ho - pořád bych před sebou viděla to, že celá ta léta si on myslí na svá zadní kolečka. Díky, Dita
|