tohle je fakt super nápad, když byly děti malé, milovala jsem tyhle tvořivé hry s nimi. Tuhle sestry čtyřletý vnouček zas vyráběl balicí papír na dárek pro dědu. Neteř neměla doma po ruce balicí papír, tak on hned "to nevadí maminko, já ho vyrobím". A z bílého kancelářského papíru pomocí pastelek vyrobil kouzelný obal s ornamenty. Poslala jsem Ti ráno něco na Kudlu do hádanek. Hezký víkend, já vařím momentálně.

Tak to já bych je to nechala namalovat, nebo případně bych okopírovala rodinné fotečky a jim bych pak nechala přimalovat na fotečku klobouček, kytku, sluníčko apod. To pak znovu ofotit 2x nebo barevně oskenovat a zalisovat do folie, pak nastříhat. A máš nezničitelné pexeso :-))

Díky
My jsme takhle pexeso se synkem před pár lety vyrobili a dokonce ho asi dvakrát i hráli...jenže nezdržovala jsem se se scanováním nebo přesnou duplikací, prostě jsme nakreslili dvě podobná žlutá autíčka, dva zelené stromky atd. a pak to jen nalepili na čtvrtku a bylo. Jen syn ho moc nemá rád, radši hraje ty koupené. Pak se zavděčte domácí prací

celkom fajn napad pre moje stale unudene ditko

Já si vzpomínám, že jsme hodně hráli slovní kopanou, na poslední dvě písmena vyřčeného slova, navázat další, když to nešlo dostal jsi gól. Obyčejně to bylo na koncovku -ář, éř, íř. Pak jsem měl rád hru Ukaž, co umíš, nebo taky Město, jméno, zvíře, věc. Karty s různými náměty - Kvarteta, nebo i to Pexeso. A hodně jsem miloval stavebnici Merkur. Také si vzpomínám na takové malé knížečky, třeba Chemik detektivem, nebo Fyzikální kratochvíle, kde byla spousta návodů na jednoduché pokusy a základní poučky v daném předmětu, takže to bylo přesně podle Komenského - škola hrou. Sami jsme si vyráběli draky, třeba jenom z novin, lodičky z kůry, letadýlka, později i "raketky" z celuloidového pravítka anebo ještě později třeba krystalky atd. Dneska je to většinou jenom elektrotechika, což taky není špatné, ale je to trošku "pasívnější", než ty jmenované z dřívějška. Ono je to taky závislé na povaze toho dítka, člověk by chtěl, aby se zajímalo o to, či ono, ale mnohdy se pak ten zájem obrátí úplně jinam. Hodně rodičů je rádo, že se dítě nějak baví a jsou rádi, že mají pokoj, pak je vidět ten problém dnešních mladých lidí, že jsou zvyklí jenom na pasívní zábavu, čili jenom to, že se jen dívají a očekávají, že budou "baveni" a nemají snahu uplatnit víc svoji nápaditost a něco si sami stvořit. Je to tedy ve velké míře záležitost rodičů.

Loni jsem týden hlídala pětiletou vnučku. Koupila jsem v papírnictví hlínu co se nevypaluje, jenom schne (mají i barevné). Rozválely jsme ji na na plát ca 0,5 cm, vykrájely (z vánočních vykrajovátek) ovečky. Brčkem šly krásně dělat ovčí kožíšky, jen se mírně přitlačilo a udělaly se krásná kolečka. No a oko se dopíchlo úplně. Můžete ovečku propíchnout i na horní části, pak se to dá různě pověsit, dělat velikonoční nebo vánoční závěsky, nammalovat, apod. Sušila jsem to buď přímo na brčku nebo špejli, nebo na plechu, po chvilce ne plechu posunout, aby to pak šlo odlepit. Rychle to schne.
Dají se vykrojit kytičky a kuličky, ty pak navlíkat na brčko, na nich to taky uschne a pak z toho dělat náhrdelník pro maminku bebo babičku, ozdobit malbou. Můžete dělat vlastně i falešné věčné perníčky, natřít nahnědo, ozdobit a máte to nafurt. :-))