Čím dál tím víc Češek a Čechů žije kdesi ve světě, či si berou za své partnery "cizince". A pak časem zákonitě přichází na přetřes otázka: jakou řečí bude naše dítě mluvit? Ale stejně tak i v ČR čeština čím dál více prorůstá anglickými výrazy, které používají všichni, kteří chtějí být „in" - zejména ve velkých městech.
A čím dál více lidí si uvědomuje, že znalost angličtiny je nutností - v EU bude ke konverzaci „mezi státy" používán jeden ze světových jazyků a to nejspíš angličtina.
Ostatně - v některých zemích, jako je například Holandsko nebo Dánsko, se angličtina učí už ve školkách a děti jsou prakticky odmalička bilinguální – znají svůj vlastní jazyk a zároveň perfektně ovládají angličtinu. Je překvapivé, že v těchto zemích (kde se takto angličtina učí už třeba 40 let) místní jazyky zatím nezmizely – naopak, jsou používány a vlády dokonce dotují používání různých dialektů. Dle výzkumů jsou děti, co se v útlém dětství naučí hovořit dvěma a nebo i více jazyky, později ve škole daleko bystřejší než jejich jednojazyční vrstevníci. Také si umějí lépe poradit se slovní zásobou i gramatikou, kterou se v pozdějším období nemusí obtížně učit. Nedochází u nich ani ke zmatení jazyků, přestože např. otec a matka na ně hovoří jinou řečí. Rozvíjející se dětský mozek totiž dokáže vstřebat a pohotově aplikovat obě verze. Z malého jedince se stává osobnost, která ze schopnosti mluvit a především myslet ve dvou jazycích, může v budoucnosti pouze těžit. JAKÝ JE VÁŠ NÁZOR na používání češtiny v hovoru s dětmi, žijí-li Češi v jiné zemi, na výchovu dětí od ranného dětství v obou jazycích, tzn. i pohádky, večerníčky atd. na omezení češtiny na minimum, spíš podporování místního jazyka (děti už přeci žijí "tam")
d@niela
|