Bylo horké léto roku 2009, okurková sezóna, všude poklid - ale čert a exekutor nikdy nespí. Pán (ON) středního věku, silně masírovaný paničkou taky jakéhosi věku, která přeci musí mít taky chaloupku, aby nevypadala mezi sousedkami jako kráva, se trochu pochlapil. Začal shánět a  fakt našel. Sice strašidelnou ruinu, ale zase za slušný penízek.

     Z nejasných důvodů mu majitel nechtěl hned objekt prodat, tak spolu uzavřeli smlouvu s budoucí smlouvě kupní klasickou právní cestou se všemi náležitostmi. Ve smlouvě byla uvedena cena a že za dvacet čtyři měsíců uzavřou řádnou kupní smlouvu a že se do té doby má už klidně chovat jako majitel - se všemi právy i povinnostmi. Dal mu také plnou moc na vyřízení stavebního povolení jako obecnému zmocněnci, on vše na úřadech vyběhal a začal chaloupku rekonstruovat. Během asi tak 18 měsíců do toho nacpal skoro 1 mega. O vlastní práci a práci příbuznejch a dětí ani nemluvě, a začal chalupu využívat, rekreovat se, pořádat tam párty s grilováním prasátka, uzením klobásek, pitím plnotučného velkobřezeňského piva a užíval si podobné běžné radůstky vyhodovaného chalupáře. Fungovalo to spolehlivě, všechno v naprosté pohodě.

     Ovšem ta pohoda jednoho krásného dne skončila - to když dorazil jakýsi pomocník pomocníka exekutora ještě s jedním pánem a na vchodové dveře nalepil tu pověstnou cedulku - exekuováno!

     Ten dotyčný řval jako kráva:  Kdo jste a co tady děláte? A mával mu pak okolo hlavy tou slavnou smlouvou o smlouvě budoucí... Jenže ta toho pomocníka zajímala asi tak jako týden staré noviny. Navíc mu vlezl dovnitř, všechno sepsal, nafotil a taky olepil.

     A další řev - to je moje!!! Exekutorskej zas - chalupa je dle Výpisu z katastru nemovitosti pana Nováčka, nikde žádné omezení, ergo kladívko je i vnitřní vybavení pana Nováčka a - lepil v pohodě dál. 

     ON furt řval, tak mu pomocník pomocníka poradil, ať dá k soudu vylučovací žalobu a prokáže, že majetek je jeho. No, to jsem zvědav, jak bude prokazovat vlastnická práva k truhle po babičce, ke skříni po prababičce, které ON navíc za velký peníz nechal nákladně rekonstruovat.

     Venku udírna, obrovitý gril, bazén, houpačky pro děti a tamten zatím v pohodě oblepoval dál, však nálehajzlupek měl dost. No a na závěr jim všem dal poučení, že sejmout nálepku je trestným činem a doporučil jim, aby tento objekt okamžitě opustili, že bude dán do dražby a ten pán s ním že je znalec, který ohodnotil tento objekt minimální (vykopávací) cenou pro účely dražby. A začal pečetit vchodové dveře...