Přesně pro tyhle situace přeci existujou bordely.

Máte-li společné finance s manželkou, zahrň do rozpočtu i návštěvu luxusního bordelu. Nedá manželka, dá jiná, a ještě na profesionální úrovni. Luxusní proto, abys nechytil nějaké breberky, jinak ochrana je samozřejmostí.
Jestli je manželka rozumná a nechce bourat rodinu, přistoupí na to.

a řešili jste to nějak za těch deset let? Neumím si totiž moc představit, že deset let žiju s čkověkem, se kterým si lidsky vyhovujeme, a přesto takovou docela zásadní situaci vůbec neřešíme a děláme, jako že nic?

Osobně se domnívám, že není možné, aby problém obou partnerů řešil jen jeden. Co si o celé situaci myslí Tvoje žena, mluvili jste spolu o tom někdy?

Myslím, že k tomu psychologovi byste měli zajít oba. Je to váš společný problém, měli byste ho řešit spolu.

Jinak - nezlob se - formulace "nemám milenky, když tak velmi výjimečně" - mi vyloudila na tváři úsměv.

jednalo se o naše dobré známé. Manželku to taky nebaví, ale manžela hlídá- ví proč - a nic bokem ani náhodou, ani luxusní čistý nevěstinec. Vznesla jsem tu v této souvislosti dotaz, zda v takovémto případku má manželka právo nutit manžela žít v celibátu. Neboť je to nepřirozené, že. Reakce nebyly tak úplně jednonačné.

Ergo kladívko - teď Karle záleží na tvé manžele, jak ona k tomu přistoupí. Zda velkoryse, nebo úzkoprse. Měl bys to s ní v tomto smyslu probrat, když nejsi typ na pořízení milenky a hotovo. Nebo ?

diskrétní vdaná milenka, která je doma v podobné situaci jako Vy a autoerotika by mohly dočasně pomoci. Vaší dceři je čtrnáct, za pár let dospěje a je otázka, zda Vás pak nebude pojit s manželkou jen zvyk a neuvíznete v osidlech nějaké třicítky chtivé zralého muže a potomka. Vaše žena je sobecká, když vidí, že se trápíte, polykáte léky, máte psychosomatické potíže a přesto nic neřeší. Měla by se vzpamatovat, protože by se lehce mohlo stát, že až se uráčí chtít, nebudete už o ni mít zájem. Pokud ovšem nemá milence.

tu doporučujete "luxusní čistý nevěstinec" jak housku na krámě, ale přitom nikdo nevíme, CO je vlastně příčinou situace mezi Karlem a jeho paní.

Kdyby sem psala ta žena, také byste jí řekli "tak když s ním nechceš spát, dej mu nějaké peníze, ať jde do bordelu a hotovo dvacet?"

Neříkám, že by to nebylo řešení (i když mne při vyslovení téhle možnosti mírně mrazí v zádech), ale až nejkrajnější. Jinak mi to připadá jako vzít si prášek na bolavý zub místo jít k zubaři.

jak to víš, Lado? Nevíme přece, jestli to s ní Karel nějak otevřeně řešil nebo ne.

Karel ale přeci k zubaři - k psychologovi - chodí.
A já tedy kdyby psala žena, že nespí, protože nechce, 10 let se svým manželem, tak bych jí určitě doporučovala buď nevěstinec nebo rozvod.
Ty bys dělala co?

no jo, ale proč k tomu psychologovi chodí jen Karel? Jak v tom figuruje ta manželka? Ví o tom vůbec (tedy jak moc velký problém to pro Karla je, a že kvůli tomu chodí k psychologovi)? A pokud ano, jak se k tomu postavila?

Rozdíl bych viděla jedině v tom, že Karlova manželka z nějakého důvodu, třeba zdravotního, nemůže sexovat. Ale o tom nebyla zmínka, jen, že nechce.
Nevíme proč. A Karel nic na soužití rodiny měnit nechce, jen ten sex by rád, a nejlíp s manželkou.
Myslím, že pokud je manželka zdravá, k psychologovi by měla spíš chodit ona. Je nepřirozené, aby chlap od věku 31 let žil v celibátu.
Samoobsluha taky na deset let nezabaví...

že tady může pomoci spíš psychoterapeut než webové fórum. Kdyby byl problém čistě technický, tak ho asi Karel vyřeší sám, ať už milenkou, nevěstincem nebo celibátem - ani na jedno se neumírá.
Mám strach cokoliv ve svém životě měnit.
Patrně bude jádro pudla někde tady. Ovšem jakákoliv rada bude doporučovat nějakou změnu...

Nevim sice, proč by musel bejt ten bordel nutně luxusní, ale nešť, když na to máš, tak klidně luxusní. Těch pár tisícovek měsíčně určitě stojí za udržení rodiny. Koťátka se tam najdou exkluzivní, přítulný, a znaj i uměj spoustu zajímavejch věcí, kerý bys s manželkou asi ani nikdy nevochutnal! Jen snad nejni uplně nutný o tom vykládat manželce, popř. od ní chtít na to prachy. To se nějak nehodí. Vona to třeba i vytuší, ale proč kazit domácí pohodu nějakym trapnym přiznávánim se? Notabéne k ničemu špatnýmu! By si to taky mohla nesprávně vyložit a ty budeš muset polykat prášky na další problémy.
Jo, ty prášky, žejo. Vydloubej je z podložek a spláchni. Seš na takový svinctva ještě moc mladej. Místo toho si dej panák, nebo dva, solidní vodky a porozhlídni se po nějakym mladym masíčku, co drží pěkně pohromadě a není proti. Ať už to je teda nějakej luxusní čistý bordel anebo nějaká luxusní, čistá, manželem zanedbávaná, sousedka.
Jo, a bacha. Máš dceru 14 let. Začínej si pomalu dávat na sebe bacha před jejíma spolužačkama a taky si v pučovně vypuč film Americká krása.

to myslíš vážně, že si ženská neuvědomuje, že tato situace pro chlapa asi nějaký větší problém bude ?
A kdyby sem o tom psala ženská, tak bych jí doporučila odborníka, poptala se po zdraví, a kdyby to nebylo ze zdravotních důvodů, ale jen že jí to nebaví - klidně bych ji připravila na jinou ženu. Nedá se nic dělat, je to tak. Sice nejsme zvířátak co se neovládají, ale tohle není zahýbání ze zhůvěřilosti nebo o touze po jiné svíčkové.

sexuální potřeby jsou různé, jsou lidi, co to potřebujou každý den dvakrát a další, kterým to stačí jednou za měsíc.

Nikdo přeci není povinen si uvědomovat, že to či ono partnerovi vadí, pokud mu to ten partner neřekne. I kdyby tisíc jiných lidí mělo názor, že je to přece jasné.

A to, jestli o tom Karel s manželkou mluvil, právě nevíme.

Není rodina manželky nějak silně nábožensky založená ?
Kamarádův dědeček, vášnivý katolík, kázal celé rodině, že sex se smí provozovat jen za účelem početí. Ve chvíli, kdy je počet dětí "tak akorát", tak celibát a basta !
Není tohle problém Karlovy ženy ? Dceru už má, víc dětí nechce, tak šmytec.

ale jednou za měsíc nebo nulkrát za 10 let, to je bez komentáře. To už není jen snížení sexuální apetence. A jestli jí to nenapadne, tak potěš koště.

Tak Karle - mluvili jste o daném problému vůbec ?

moje žena přišla o libido po dceřině narození. Prostě, jak říká ona, to nepotřebuje. nejdřív jednou za týden, pak jednou za dva, pak jednou za měsíc až to postupně vymizelo. Nechce to řešit, ani o tom mluvit - doma je toto téma tabu. Když jsem měl dřív chuť o tom mluvit, tak začala brečet a křičet na mě, ať si klidně někoho najdu. Takže teď se o tom nebavíme. Spíme každý na svojí straně postele. Žijeme si tak nějak trochu po svém a trochu dohromady, ale že bych odešel, to si opravdu představit nedovedu.

máš pravdu, já si deset let bez sexu neumím představit , ale falíruje mně tam jedna věc. Že to Karel řeší AŽ po těch deseti letech, respektive chybí mi tam informace, co v tomhle směru za těch 10 let podnikal.

Ono jestli někoho něco ve vztahu napadne nebo ne, se velmi často odvíjí od reakce druhé strany. Pokud mám pocit, že ten druhý proti tomu, co dělám, neprotestuje, tak mohu nabýt dojmu, že je všechno OK. Neexistuje přece žádná "normální" frekvence sexu (v sobotu a ve středu třeba ) , při jejímž nedodržení by každému hned muselo být jasné, že je někde něco špatně. Jediné, na čem záleží, je aspoň přibližná shoda té konkrétní dvojice.

Zkrátka mi tu chybí důležitý dílek do skládanky. CO se dělo během těch deseti let?

nenapíše, jak se k tomu manželka staví, můžeme jen tápat ... Pokud jí nevadí, že se její druhá polovička trápí, tak je to moc špatný. Pokud o tom neví nebo to nechápe, tak tam bych ještě nějakou šanci viděla ...

Tvoje manželka má evidentně problém. Možná byste se posunuli dál, kdyby se Ti podařilo dotáhnout ji do nějaké manželské poradny.

Brekem a zavíráním očí se problémy řešit nedají. Možná by bylo na místě říct něco jako "miláčku, vidím, že Tě to moc trápí, ale to mne také a cítím potřebu to nějak řešit. Rád bych se s Tebou miloval, mrzí mě, že mě úplně odmítáš, a rád bych zjistil, jestli se s tím dá ještě něco dělat. Může se stát, že se dobereme toho, že už "to" prostě nepotřebuješ, ale možná je problém v něčem jiném, co bychom mohli společně ještě napravit."

Povídej, vyprávěj, přeháněj!
Jak si to doteď dělal? Co mozoly na dlaních? A co ty výjimečný milenky?
Povídej, vyprávěj, přeháněj, a všecko, vodzačátku!

to se nehladíte? Pusa při příchodu domů, jdu spát, tak pusa na dobrou noc? Nic? To mi přijde hodně špatně a hlavně špatný vzor pro dcerku.
A myslím, kdybyste provozovali drobné něžnosti, časem i na sex dojde...

Někam jít, za psychologem, doktorem, to jsem chtěl ze začátku. Jak říkám, to je tabu.
Jen jsem našel tyhle stránky, tak se zkouším poradit.
Já osobně už u doktorů byl, ale to nepomůže. Jinak doma je klid, pokud se o tomhle nebavíme, jakože se nebavíme.

néže byste se zrovna bavili (zase ažtak zábavný to nejni) ale probrat a snažit se dopídit nějakýho závěru, tojo.
Třeba vona ta tvá docela dobře ví, proč se jí to nechce.
Třeba se jí to nechce jen s tebou a je jí blbý ti to říct. Ale měla by.
Třeba se jí nechce nikdy s chlapem - co víš? Tudle tady byla jedna taky taková nádhera. Ta ve 30ti zjistila, že je lesba, rozbila rodinu a vodtáhla s nějakou kolegyní.
A jako naznačuješ, že je klid, dokud se votom nebavíte. Takže kdybys začal, už by nebyl klid?
Je divná!!!!

sex funguje je to tak 20% vztahu, pokud nefunguje, je to 80% vztahu. Tady nefunguje. Dcera nemá vzor lásky, pohlazení a něžností, roste z ní stejný studený čumáček (asi, možná si to dávno uvědomuje, co je doma špatně a dělá pravý opak). Manželka volí pštrosí politiku a nechce nic řešit. Takže je na tobě Karle, aby jsi opravdu bral jako kamarádku ve společné domácnosti a na sex si našel podobně postiženou osůbku. Bez lásky se žije fakt smutně. Bude to mít jistá omezení, časové, místní a jiné, ale lepší než drátem do oka. Manželka je asi vnitřně smířena s tím, že si budeš někde bokem odstřikovat, ale pokud to nebude nad rámec slušného chování, asi jí to vadit nebude. Nevím, co chceš slyšet.
Ona se měnit nechce, změnit se musíš ty. Pokud od ní nedostáváš jednu ze základních komodit vztahu a nechce to řešit, jdi jinam. Je v tom jisté nebezpečí. S kým se milujem, do toho se obyčejně zamilujeme. Tož co. Kamarádku měj rád a milenku miluj.
V tomhle případě bych se na nějaký morální traumata (nevěra) vyprdnul. Stačí neprovokovat.

ale to by právě nemělo být tabu.

Není možné s partnerem (v tomto případě s Tebou) zacházet způsobem "když mám něco řešit, tak se rozpláču a je po žížalkách".

Já bych jí v tomto případě možná položila nůž na krk. Jsme partneři, máme problém a měli bychom ho v prvé řadě řešit SPOLU. Protože o to stojím co nejvíc. Pokud ho ale se mnou odmítáš řešit nebo se vůbec o něm jen bavit, asi mi nezbude nic jiného, než abych si ho vyřešil sám. Pokud se ale na řešení odmítneš podílet, nemohu zaručit, že se ti bude líbit.

já před lety ležela v nemocnici s paní, která prodělala rakovinuvaječníků, vykuchali ji, prošla clým tím martyriem jako ozařování, chemoterapie atd. atd. Dostala se z toho, ale následně ji to postihlo tak, že měla k sexu přímo odpor a jen z pomyšlení na sex se jí dělalo špatně...do té doby bylo všecko v pohodě, manžela milovla, manželsřtví v pořádku, děti v pořádku...možná byla chyba v psychice....myslím, že je nutno,probrat to s manželkou,třeba pomůže psycholog jí. Asi to nebude jednoduchý...ae mělo by se s tím něco dělat. Milenka by byla fajn do té doby,než milenka zatouží po vdavkách a po miminku. Jakože zatouží.

a co to zkusit z opačného konce. Promluvit s ní o tom, že ti chybí nejen sex, ale i blízkost, něžnosti, dotyky, pohlazení. Že slibuješ, že nebudeš chtít sex, dokud od ní nepřijde signál, že nebudeš mluvit o sexu, ale že byste mohli aspoň se občas trochu pomazlit - před spaním, že ji chceš políbit až přijdeš domů, že ji chceš pohladit. A že slibuješ, že se ovládneš a nezačneš ji mačkat a muchlovat a nohama roztahovat kolena a vůbec odporně nutit k sexu. Že nepotřebuješ jen sex, ten by sis mohl - ale nechceš - opatřit jinak. Že se ti stýská po ní, že chceš její blízkost, něžnosti s ní.¨

Proč to píšu - doufám, že teď nebudu rozcupovaná na kopytech, teda já to klíďo píďo unesu, ale tobě to bude k prdu, a měnit nicky si odmítám - takže když mi bylo 23 a něco, asi jako tvé ženě? narodil se mi syn, chtěný oběma, věděli jsme, kdy jsme počali, sex fungoval na 110 %, ještě 2 týdny před porodem každý den nejméně jednou. A bum, po porodu nic, to je sice běžné, ale ne u nás. Po prvním dítěti jsem měla fyzické obtíže, rekonstruovali jsme byt, stěhovali se, kojení nefungovalo jak mělo, kolem dítěte jsem lítala jak čamrda, bydleli jsme před stěhováním v polních podmínkách a přesto všechno mezi námi fungovalo, nevydrželi jsme čekat ani těch tehdy (nevím jak dneska, teda:-) doporučovaných 6 týdnů.

Po druhém byla pohoděnka, klídek, já fyzicky ok, manžel doma v rámci rekonvalescence po úrazu, byl úplně fit, jen rehabilitoval u žehlení plen. Dítě pohodové, klidné, spalo 3-4 hodinky, pěkně jedlo, my jen odpočívali, hráli karty a jedli a spali. A nic víc. Stal se ze mě asexuální člověk, měsíc, dva, tři.
Nejdřív plné pochopení na druhé straně, jasně, byla jsem po miminu. Pak údiv, pak nervozita, a už to jelo. Jak se přiblížil, neudržel se, a já - dneska to sama nechápu - se cítila jak v autobusu když se na mě tiskne úchyl. Hloupý, strašný, ale dělo se. Půl metru od sebe jsem ho milovala, v noci, když spal, jsem si tajně brala jeho ruku k sobě, abych usínala jak jsem byla zvyklá, předtím stulená v jeho náručí břichem od něj :-) to teď nešlo, jak jsem se přitiskla, nemohl si pomoct a už se mačkal a mně to bylo přímo odporné.

Čím déle, tím to bylo horší, nakonec jsem za každým dotykem vnímala "chce sex, sex, sex", taková nuda a otrava... Asi hormony, přešlo to samo od sebe celkem rychle, neumím si představit, kam by nás to dostalo, kdyby to trvalo déle. Ale umím se asi trochu vcítit do pocitu ženy, kterou taky "přejde chuť".

Zkuste teda nejdřív, než budeš mít povolený ten bordel:-), začít hlazením, dotyky, něžností, ale tak, aby si byla jako jistá, že po ní nebudeš chtít sex. Od něžností, mazlení a dotyků časem dojdete dál, pokud v tom není hlubší psychický problém.

a podle mne je dooost sobec. Vubec si sama neumim predstavit, ze bych v takovem neduvernem svazku zila a pokud by jedinou spolupraci na reseni byl plac a hysterie, neudrzel by mne tam ani tchan cely ze zlata
Nejvetsi pusvih vidim ale v tom, ze se zene podarilo te zmanipulovat za tech 10 let natolik, ze se vlastne stydis, ze bys nejake sexualni potreby mel mit, jakobys byl zviratko. To te tedy, chlapce, dostala.......
Resit a lecit to lze, ale bez zajmu nikdy.

to je moc hezký. I to, co radíš, i to, že jsi šla "s kůží na trh". Klobouk dolů.

tak chceš poradit, nebo seš jen exhibouš??? Tady padlo tisíc dotazů a ty nekomunikuješ, napíšeš jen podivnej výkřik bez informační hodnoty. Co kdybys začal tím, že projdeš tuhle diskusi a všem, kerý se tě na doplňující info ptali, vodpovíš? A jestli je to problém, tak nevim, co tu děláš. A místo žraní prášků, to řikám rovnou i bez informací, jste měli už voba dávno chodit na nějakou psychoterapii, nabídka je nepřeberná včetně alternativních a účinnejch směrů. Psychiatr a medikace na nedostatek sexu, to je fakt síla.

ano, spolu, naprosto souhlase se vším, jen bych počkala s tím nožem na krk. Ono totiž v takové situaci i to tlačení na rozhovor o sexu a "pojd, musíme to probrat, takhle to dál nejde" je protivné, odporné a prohloubí to odstup - moje vlastní zkušenost. Chtěla jsem všechno jen ne sex a mluvit o tom, chtěla jsem a potřebovala něžnosti, dotyky, blízkost, ale bez "hrozby" sexu. Viděla jsem za každým pohybem snahu o sex. Hovory H nepomáhaly, pomohlo až ujištění, že mi dá čas a bude jen blízko, bez těch odporných dotyků :-)) ono totiž v tu chvíli i takové mimoděk sjetí rukou po noze bylo vnímáno silně nepříjemně. A mluvit jsem o tom nechtěla, i proto, že jsem sama byla tou situací zaskočená, přitom ale nastavená vnitřně tak jako "bylo, dobře, nebude, taky dobře". Bylo mi to jedno, bylo mi fajn, hlavně nemluvit, nenutit.

asi máš pravdu, šla jsem na to moc zhurta.

postupná eliminace sexu, pak náraz před těmi 6 lety, pak asi nic moc, pak tyhle stránky.

No - ač bych nerada tvé ženě Karle jakkoliv ukřivdila, jeví se mi, že tě tak trochu vydírá. Copak to je řešení od dospělé ženy, rozplakat se a utéct ? Po porodu u mnoha žen dochází sice ke ztrátě libida, v tom asi není sama, ale co s tím k sakru ? Nevím zda to je možno definovat přímo jako nemoc - způsobuje to snížená produkce hormonů řídících činnost pohlavních žláz a chybné vstřebávání bílkovin v těle jak jsem se o tom dozvěděla - to by tomu nasvědčovalo a zasloužilo léčbu. Pokud s paní nebude řeč, má smůlu.

Pokud nechceš tedy bourat rodinu, což je sice pěkné, ale neměli bychom zacházet do extrémů ani z jedné strany, že - je nasnadě milenka (ovšem zde hrozí do 2 let nebezpečí o němž píše puntíkovaná) nebo nová partnerka. Musíš to ovšem naservírovat doma bez servítků, aby si uvědomila co se může stát.

ty doteky. Když dva ztratí potřebu se dotýkat, i úplně obyčejné plácnutí přes zadeček, když se manželka motá v kuchyni, to je špatně.

Jinak si nemyslím, že by Karel byl hrubý a dožadoval se agresivně, že chyběly něžnosti.. nebo ? Někdy taky ženu otráví orgastická nedostatečnost. Ale to tomu taky trochu musí pomoci paní sama, že.

možná je to nějaká blbost....rozhodně bhy to chtělo lékaře

Jenže je zbytečný vo tomdle i uvažovat, protože ji Kája s timdle k doktorovi stejně nedostane.
Já ti Kájo nevim. Po tom všem, co s ní v tomdle vohledu máš za sebou už vytrpěný, chtělo by se ti s ní ještě vůbec...? Fakt je to taková kočka, že i přes to všecko bys na to vlít, kdyby dopustila? To si nějak nedokážu představit.

Dojde-li k odporu k dotekům partnera, tak to je vztah v háji, naděje na slepení rozbitého džbánu je téměř mizivá. Nedávno jsem na tohle téma četla článek http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/210616-fyzicky-odpor-k-partnerovi-signalizuje-konec-vztahu.html. Bohužel z mého okolí vím o jedné dvojici, která na to dojela. Podle mého názoru by byla ještě vhodnější konzultace se sexuologem, v případě Karlovy ženy asi raději se sexuoložkou (kvůli jejím eventuálním zábranám).
To, co tak otevřeně popsala bb (též klobouk dolů, bb), se může stát v sebešťastnějším vztahu, zvlášť když už jsou spolu déle a procházejí různými obdobími krizí a zdravotních neduhů. Výpadky v sexu nemusí být žádnou tragédií, pokud trvají uměřenou dobu. Ale takhle dlouhá pauza už je skutečně alarmující. Důležité ovšem je, aby změnu k lepšímu chtěli oba, ne jen jeden.

by zajímalo, kam za těch 6 let dospěla terapie u psychiatra. Výsledek je, že Karel bere prášky, trápí se a žena je v poho, protože problém neexistuje, páč se o něm ani nemluví.
Karle tvá žena ví, že docházíš k psychi?

Jsem vdaná 23 let a poslední dva roky s manželem taky žádný sex. Ale žádný. A nemluvíme o tom, je to tabu. Večer zalehne každý na svou stranu postele. Pokoušela jsem se řešit, po dobrém, promluvit o tom, bez odezvy. Pokoušela jsem se vyhrožovat, že takhle žít nehodlám, že nás spolem nepoutají už ani děti (jsou na prahu dospělosti), natož tak nějaké intimní žití. Je fakt, že vztahově jsme si vzdálení, v postatě vedle sebe jen žijeme, já si ho v jistých věcech vážím, v jistých věcech ne, myslím že on vůči mě to má podobně. V podstatě společně financujeme děti a domácnost. On milenku tak na 90 % nemá, já milence taky ne. Přesto je to tabu. Nelze o tom hovořit, nikam to nevede. Důvod proč tomu tak je, nevím. Tož tak k tématu tabu. Myslím, že takových případů je víc, akorát se o tom moc nemluví. Moje kamarádka je na tom podobně, s manželem 4 roky nic, ale ona má milence, tak tam si myslím že je to o něčem jiném.

proč jsi vyhrožovala, když jsi to nemyslela vážně?

Bez výčitek svědomí si Karle pořiď milenku. Je to myslím zdravější než prášky a zábavnější než psycholog. Když o tom manželka bez apetitu vědět nebude, tak se nic neděje. Takhle to praktikuje spousta lidí, ale v naší společnosti je to stále tabu. Je to totiž nakonec lepší volba, než bořit zaběhnuté manželství nebo se stále týrat a být pořád neuspokojen..Manželka Ti ani moc na výběr nedala..

hluboce se před tebou klaním. To co jsi napsala je tak nevýslovně lidské, mluví mi to z duše. Přesně takhle žijeme už několik let, s hlubokým porozuměním jeden pro druhého a s láskou, bez které si svět neumím ani představit. Jet někam sám je pro mně utrpení, v pondělí letím do Německa a do Čech na pohřeb maminky. Sám, protože na dvě letenky a Aniččinu neplacenou dovolenou prostě nemáme. Nevím jak to přežiju.

a kde jsi nakonec zvolil pro maminku důchoďák jak jsi tu sháněl reference, na tom Lipensku? omlouvám se Karlovi, že to nesouvisí s tématem.

projížděl jsem fóra Kudlanky a nešel jsem, od Judr Jahelky výroky od soudu.
Myslím, že úsměv neuškodí, tak tady jdou dva:
S průběhem manželství nejsem spokojena. Odpůrce jen zabírá místo v posteli někomu, kdo by si to více zasloužil.
Pohlavní styk mě bavil, ale to vyšívání moc ne. A proto náš vztah na těch zálibách ztroskotal.

No, Karle, kdo se bojí, moc vystojí.
Tohle se tu už řešilo a mám dojem, že ta paní měla nakonec milence :-P. Co je to za vztah, že se nedokážete o sexu bavit, bavíte se vůbec o něčem? Někde je něco špatně, možná smrdíš, možná je tvoje žena lesbička, možná že jí při sexu něco bolí. Ale pokud se o tom nebudete bavit, nebudeš vědět nic.
Je ti 41, to jsi ještě celkem mladý chlap, tak to máš velkou šanci, žeještě nejméně 20 let žít v celibátu, než tě trefí šlak.

Uvědom si, že slyšíme jen jednu stranu. Kdyby měla možnost promluvit k tomu i Karlova manželka, třeba bychom našli porozumění i k ní.
Netvrdím, že je to případ Karla, ale je mnoho důvodů, které vedou k odmítání sexu. Od těch zdravotních až po nedostatek hygieny.
Máš pravdu, že třikrát pokec s psychologem za běžnou cenu á 500,- Kč za hodinu, neuspokojí tolik, jako hodinka s lehkou děvou za přibližně stejnou sumu. (Teda neznám dnešní ceníky, ale třeba krize udeřila i v bordelech, a mají i zákaznické nebo množstevní slevy ).

nebo možná happy hour, co, mamčo :-)

protože žijete jen jednou.Nejlepší léta života v celibátu?Až se ohlásí stáří,budete litovat jen toho,co jste neudělal.Lehké děvy bych nedoporučovala.Ale určitě se najde podobně trpící
žena a Vy přestanete polykat pilulky od psychiatra.

to se občas stává. A k traumatu navíc může být klidně prudérní.... A možná třeba nebyla nažhavenec ani předtím, ale tak nějak se s tím počítalo, že zasexuje a otěhotní a teď má odbyto....mám kamarádku, je asexuálka a věřím jí to. Dokonce má skupinu lidí, se kterými se stýká, úplně stejných, sex je zajímá asi tak moc jako mě Wankelův motor. Připadá jim to nechutné.Tvrdí se, že asexuálů je poměrně hodně, víc než tři procenta populace, ale přiznejte to v době, kdy se kdekdo vytahuje svými souloživými frekvencemi a časy.A mám li být upřímná, celkem ji chápu. Mně to taky nebaví, já se sice přemůžu a tak jednou za měsíc dostanu chuť( velmi slabou sama),sem tam mě muž přemluví, ale pokud by si můj muž našel milenku, co bych mohla dělat, chytráci? Tohle není na psychologa, to nejsou žádné zábrany, to je prostě nechuť.

našla jsem si milence a jsem spokojená, nijak to nahlas nikomu neříkám. Snažila jsem se s ním o tom mluvit, ale slyšela jsem jen jak moc je unavený, dělám víc jak on, ale zase být unavený 3 roky se mi zdá být dost dlouhé a tak jsem to vyřešila po svém. Vřele dopručuji.

Wankelův motor Ti (jim) připadá nechutný ? A to mně zas ne. Škoda, že jeho výroba je tak náročná na kvalitu materiálu a na přesnost, a tudíž drahá. Jinak je to skoro technický zázrak.

jim připadá nezajímavý. Nechutný jim připadá sex.

Ten motor teda nezajímá mně, ale je třeba taky, žejo.

kolikrat v zivote takovouhle vypoved slysim a ctu....a kdyz to o sobe uz vite, nepripadalo by vam treba mnohem vice fer vytvorit partnerske pary s podobne nechut citicimi lidmi???????

ale nějak mi uniká, proč se neženěj a nevdávaj s podobně zaměřenejma jedincema. Proč vyráběj nešťastníky z protějšků, pro který je sex prostě důležitou součástí partnerskýho vztahu a života. Je to podobnej podraz na partnera, jako zatajit mu homosexuální vorientaci. A jinak, Karlovi se divim, já bych si milenku našel radši, než abych žral antidepresíva. A neměl bych fakt pocit, že dělám něco nemorálního. Pokud si teda před svatbou neslíbili, že pro ně sex nebude důležitej a že se na něj kromě plození dětí vyquajznou.

když ty nemáš strach v životě cokoliv měnit. To se pak řešení hledá snadno

Oni ti zaměření lidi si svoje zaměření nemusí včas připustit či uvědomit, a asexualita se (asi) může vyvinout, a halt nikdo nemá křišťálovou kouli. To je, jako bys řekl, že lidi se mají párovat s těma, co s nimi určitě vydrží celý život, že by pak nebyly rozvody. Taky by to asi bylo víc fér.

to vubec neni mozne srovnavat, neb drtiva vetsina asexualu to o sobe dobre vi davno predem, jen voli nefer strategie, ktere presne popsala Pancelka, tj. sexovat do snatku a za ucelem zplozeni deti, a pak velke dozivotni utrum pro partnera.
Mne take absolutne nikterak nevadi jejich existence, ale nesnasim tyhle ryze ucelove manipulace s jejich partnery. Podpasovka.

maminku jsme nakonec nepřestěhovali, už to nešlo.

že Karel o nějakou pomoc moc nestojí a o nějaké řešení už vůbec ne. Člověk, který chce něco vyřešit, hledá, jak to udělat. Nehledá argumenty, proč to nejde ...

dojde u ženy po porodu, že. Ale - někdy žena ze sebe dělá účelově sexuální mlátičku, aby HO ulovila. Znám i takový případ. Krátce po sňatku už se z jejich ložnice nic inspirativního neozvala. To jsou fakt podpásovky.

Karel se nám už neozývá.

Michale, hodně sil. To víš že to vydržíš, ale bude to náročné. Však na tebe bude Anči myslet, tak ať se taky doma moc netrápí.

to je iluze, že jinak je ten vztah v pořádku. Pokuď žena 10 let zvysoka kašle na základní potřeby svého muže, a jeho pokusy o dialog řeší citovým vydíráním, někde je chyba.
Nečekej s řešením, dokuď se z tebe stane úplná troska. Toho by ses měl bát víc, jak změn.

jako dítě mě Wankelův motor velice fascinoval. Kdyby fungoval, byl by nejefektivnější ze všech spalovacích motorů. Kdyby... Pokud vím, tak s ním experimentovala Mazda (a možná Nissan?), ale nakonec od něj ustoupila, právě protože je drahý a nespolehlivý... Takže vlastně nic moc. Takových vynálezů je, co by byly skvělé, kdyby fungovaly...

Budeš se divit, ale Wankelův motor montovali i Rusové do malé série "Žigulíků". O jednom takovém vím, a jezdí dodnes. Pochopitelně to bude časem ceněný veterán, protože se jich dochovalo málo. Zatím je v normální činné službě.

a těch se asi koukám dochovává dost. To jsou věci !

Tak do Rusáků bych to neřekl. A po kolikáté generálce ten motor je? Neříkej, že po tolika letech normálního provozu se na něj nesáhlo... Jinak věřím, že jich je málo. Tohle jsou opravdu auta spíš pro fajnšmekry než pro běžnou rodinu... (I ty Mazdy - asi jich taky pár přežilo, ale mluvilo se o tom, jak jsou ty motory hrozně poruchové. Navíc díky netěsnosti asi ani nejsou moc ekologické)

Taky zírám. : Doteď jsem netušila, že někdo jako asexuálové existuje. Že je někdo líný udělat rychlejší pohyb, ještě neznamená, že je asexuál.
Spíš jsem se domnívala, že je to způsobeno nějakým ujetým náboženstvím, které tak ovládá vůli lidí.
No co, člověk se pořád učí...

ale : Majitel toho Žigula je letecký mechanik v.v. Auto má pravidelnou láskyplnou údržbu, my říkáme, že spává v nohách postele.
Jestli už je po GO nevím, ale šlape jako hodinky.

nojo, mamčo, zní to divně, asi jako nechce se jim dýchat, jíst, spát, že. Chápu, že někomu nejede maso a někomu koláče,ale že by vůbec nejedl mi přijde zvláštní. Proto stejně jako anorexii mám sklon vnímat asexualitu spíš jako problém v hlavě, nebo důsledek fyzických potíží, ne člověčí založení. Ale to si tak laicky uvažuju, nejsem odborník a nemám s asexuálama zkušenosti.

I když jak to tu tak pročítám, myslím, že k tématu už bylo řečeno vše...
Ale zaujala mě tvá zmínka o Wankelově motoru, tak jsem ji jen trochu rozvedl...

No tak to je jasné, to se o něj stará - přímo piplá, to není divu, že šlape jak hodinky... Potom cena takového vozu je naprosto nevyčíslitelná - je to sběratelský klenot...

Taky jsem se naštěstí v životě s žádným asexuálem nesetkala. Jsme my to šťastné ženy, co ?

ale to ses právě laicky dopustila vomylu, to přirovnání nefunguje. Srovnáváš to s potřebama, jejichž nenaplnění vede k rychlý smrti jedince. Zatímco pokud u někoho chybí potřeba sexuálního styku, může žít naprosto v pohodě celej život bez něj. Takže bych to spíš přirovnal k chybějící zálibě v houbaření, plavání či jízdě na kole . To, že sex je nutnou podmínkou k zachování druhu je sice pěkný, ale těch několik málo koitů za život, který jsou k tomu nutný, zvládne jistě i asexuál.
Předpokládám, že se to tejká lidí, který například nedosahujou orgasmu - nikdy a nijak, je jich taky dost. Sex bez vorgasmu je tak nějak na nic, asi jako hrát na kytáru s provázkama místo strun; není důvod, proč bych pak tyhle pohyby měl "potřebovat". Nebo to můžou bejt lidi, kterým je nepříjemnej dotyk druhýho člověka, což už se dá nahlížet jako porucha, dejme tomu. Každopádně, pokud mám nějakou poruchu (a dycky je to "v hlavě") a nemám potřebu to měnit a řešit, tak se žádná změna nevodehraje. A tak to zjevně má Karlova žena, a soudě z četnosti a vobsahu jeho reakcí tady, zřejmě i Karel sám...

jak by asi paní Karlová reagovala, a kdyby Karel začal být v těžké pohodě, chodil sice pořád domů, ale občas pozdě, a "s rtěnkou na límci" ...
došlo by pak k tomu, co Karel za žádnou cenu nechce - tj. rozbití rodiny ? Cena je ale sakra vysoká. Paní Karlová, vzpamatujte se.
No - možná to Karel nechal moc dlouho. Ne že by to řešit nechtěl - ale tak nějak na půl cesty.

Kájo, to je ta tvá baba fakt taková superkočka, že po tom všem bys s ní *******, kdyby ti dala?

Souhlasím se vším výše napsaným, ale nejvíc ve mně rezonuje to alternativní léčení. Mně např. hodně pomohl tanec. Chodili jsme na kurzy pro dospělé, museli se tam dotýkat všude po těle, užili jsme si fakt mnoho legrace se známými a večer jsme byli oba hodně utahaní, ale blízký. Pomohlo mi to vyřešit sbližování se po stu letech manželství. Ještě jsou i jiné skupiny pro dospělé, např. tantra, kde nejde hned o sex, ale tak skoro. To bych zkusila, abych prolomila první ledy a ženu neodradila. Nejlépe ještě s někým se známých.
Jinak máte už hodně zakonzervované stereotypy a Karle, asi ty sám tušíš, že už takhle dál nechceš a nemůžeš. A žena třeba ani neví, proč to tak má. Možnosti řešení jsou předestřeny nahoře, ale je to fakt smutný, že co můžeš říct tady, nejde doma. Fakt se divím, že tě ještě nějaká osamocená duše nezneužila...

v té jejich pštrosí politice. Nějak to řešit budou muset. U mě je to jednoduché, kvůli naprosto rozhozeným hormonům po porodu se touha až tak nedostavuje a hormonálně se to řešit nedá, protože máme v rodině závažnou poruchu srážlivosti krve. Takže, jestliže se nacpu hormonama, abych měla ty hladiny, které mám mít, hrozí mi trombóza, infarkt, mrtvička a další. Mně doktor nepředepíše ani antikoncepci a musím brát denně léky na ředění krve. V porovnání s tím jaká jsem byla před porodem je to ubohé, ale opravdu mi z toho nevyplývá, že bych se měla spárovat s někým podobným, jak tu někdo velice chytře radil.Prostě o nějak řešíme, naštěstí nemám odpor. Takových ženských je.A co se týče asexuálů, ti pokud to o sobě vědí, tak přímo volají po někom podobném do páru.

Ja mam manzela ktery je to same v bledemodrem.Nedame to dohromady ?