O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

STYDÍM SE A ŠTVE MĚ TO! PDF Tisk E-mail
Pondělí, 13 září 2010

Potřebovala bych poradit. Nebýt toho, že je to tu tak striktně anonymní, asi bych si netroufla... Nejsem totiž už žádná školačka, ani studentka a jednoznačně bych měla být už dávno suverenní člověk. Jenže - nejsem. Tedy - nejsem v jednání s mužem, který se mi líbí... S těmi, na kterých mi nezáleží, s těmi jednám docela pohodově, nebojím se, směju se s nimi, atd., ale když je mi někdo víc milý, tak mám pocit, že jsem najednou děsně trapná....

 

 

      Seznámila jsem s totiž s jedním docela sympatickým mužem z našeho detašovaného pracoviště. Občas k nám jezdí a vždy zajde i na pár řečí k nám. Zprvu jsem se s ním bavila docela dobře, ale teď, když cítím, že bych chtěla i něco víc, sejít se s ním atd., tak se najednou chovám totálně nemožně. Mám pocit, jako bych se vnucovala, přitom on jednoznačně dává najevo zájem. Totiž - já se najednou jakoby stáhnu do sebe a nejsem schopná nějaké milejší odezvy...

 

      Prosím vás, nesmějte se mi, nejsem zapšklá puberťačka, bylo mi už třicet, ale mám pocit, že už se začínám dostávat do kategorie těch starších neudatelných, že si o mně každý muž musí myslet, že ho chci ulovit... Trapné, že? Asi před 14 dny jsme spolu dokonce byli na jedné služební cestě na kafi, příjemně jsme se bavili a měla jsem pocit, že se mu to líbilo, jenže když mi dal najevo, že by se rád zase setkal, tak jsem to vše zahrála nějak do autu. A teď si to vyčítám a zas nevím, jak tu komunikaci navázat. Jak to ti muži mají jednoduché!

 

      Přeci nemůžu za ním jít, nebo mu napsat e-mail a pozvat ho na rande... To můžou oni, že? Kdybych to udělala já, tak by si myslel, že ho asi uháním. Svěřila jsem se s tím jedné kamarádce, která se mi vysmála se slovy: Když se sejdou dva zapšklí stydlínové, tak to tedy musí být zábava! (On totiž taky není žádný lev salonů, vím, že je už asi 5 let rozvedený a že žije sám.) Tak co s tím?

 

     Nevysmějete se mi? Poradíte?

 

Taťána

 

 

Komentáře (18)add feed
hele : Kamila
a proč bys nemohla? Určitě mu napiš, i kdyby to mělo být jen milý - jak se máš, vzpomněla jsem si na služebku, bylo to milý.... tím nemůžeš nic zkazit. Pokud bys měla na co navázat - ať už pracovně nebo soukromně, směle do toho! Můžou oni? A my ne? A to jako proč? Jsme v 21. století, prober se smilies/smiley.gif ztrapnit se podle mého nemůžeš, protože i kdyby ses mu nelíbila (jakože líbíš), tak ho jedině potěšíš.
Drž se!
září 13, 2010 14:09
A proč bys nemohla? : KK
Pokud opravdu sám navrhl, že byste se někdy mohli vidět a tys byla ta, kdo to zahrál do outu, tak máš jedinečnou příležitost na to navázat. Co se může přinejhorším stát? Napíše Ti, že nemá čas nebo to taky nějak zahraje do outu. :-) Což zamrzí, ale nemyslím si, že bys potom nutně hned musela být zařazena do škatulky lepivek a obtěžovatelek.
Ale abys mi rozumněla, já tu stydlivost a nervozitu chápu. Taky nějak neumím balit chlapy, co se mi líbí. Když se mi někdo líbí, chovám se pitomě - buď, jako bych spolkla pravítko, anebo rovnou jako koza. Obávám se, že se to už nezlepší.
září 13, 2010 14:10
a ještě něco : Kamila
ne, muži to mají úplně stejně složité jako ženy. Ne každý považuje za terno, že on může ženu oslovit. Pochop, i pánové mají strach z odmítnutí, ne každý je lev salonů, ale každý uvítá náznak. Ne se poněm vrhat, jen decentní náznak smilies/wink.gif
.... jsem se nějak rozpovídala smilies/grin.gif
září 13, 2010 14:11
jak píše : Milene
Kamila. Klidně napiš e-mail. Je to jednoduchý, nemusíš volat, přečte si ho až bude mít čas. A odepíše. smilies/wink.gif smilies/wink.gif
září 13, 2010 14:12
naopak, jsi normální:) : bb2
to jen ta masírka z lifestylových časopisů a dojem z keců některých rádoby údernic působí. Nenech se tím zmást:-)

Máš velkou výhodu v tom, že jste tak trochu kolegové a určitě vás čeká ještě pracovní setkání. Tak až budeš vědět, že k vám zase pojede, klidně mu napiš mail. A druhé plus v tom, že on je jako ty, takže údernice by ho vylekala, tohle mu bude sympatické a současně se mu uleví, že nejsi až tak úplně nesmělá:-)
Formulovala bych to zlehka, "až vyřídíme ve čtvrtek v práci, nezajdeme zase na kafe? minule to bylo fajn a slibuju, že tentokrát budu v lepší náladě/kondici:-) ve čtvrtek, a nebo někdy příště..". Tím mu dáváš možnost elegantně si to přesunout na jindy, aniž by se bál, že se budeš cítit odmítnutá. A současně pochopí, že minule nic nepokazil, že to byly vnější objektivní příčiny:-)
Kdyby se pak u kafe zmínil, jestli tě minule něco trápilo, nějaké problém, ne abys na něj hodila nějakou kládu:-) "nic velkého, sešlo se pár maličkostí co nepřidají na náladě, ale už je dobře:-)".
Tfuj tfuj přes rameno, nebo jak se to přeje. Nechce se mi psát zlom vaz:-)
září 13, 2010 14:14
jinak : Kamila
též zjišťuji, že čím víc mi muž přijde zajímavější, tím prkenněji se chovám smilies/grin.gif
září 13, 2010 14:14
... : bb2
bylo tu nula komentářů a než se vypíšu, jsou tu 4. Tak pro jistotu, těmi rádoby údernicemi nebyly myšlené rychlejší komentátorky :-)
září 13, 2010 14:16
Vymysli si něco (cokoliv) : Máňa z Počernic (dolních)
v čem by ti mohl emajlem poradit, protože se nemáš s kym poradit. To chlapi slyšej moc rádi.
Třeba, že ti blbne elektrická zásuvka u pračky. Nebo něco na autě, to dost zabírá. Nebo jakej holicí strojek pro tátu k vánocum. Nebo fakt cokoliv.
No a při tom se zmiň vo fajn posezení minule, atd. Jakmile vodpoví, bude to jasný :-)
září 13, 2010 14:26
No, vždyť ho nemusíš hned zvát na večer se snídani ? : mamča
E-mail byl nejspíš vymyšlen prop ty nesmělé. Můžeš si text po sobě třikrát přečíst, abys měla jistotu, že tam nic závadného ani vícesmyslného není, a pak teprv odeslat.

září 13, 2010 14:30
Máňa z Počernic (dolních) : mamča
Velmi dobře, Maruš ! smilies/wink.gif
Svého manžela jsem "klofla" na to, že mi chodil (převelice ochotně) opravovat auto. smilies/cheesy.gif
září 13, 2010 14:34
mamčo, ty dnes perlíš ! : wendy
Pozvat na večer se snídaní - to si musím zapsat...

Jinak - já jsem tak trochu exibicionistka navíc otřískaná ochotnickým divadlem a školou ve které abys dívky s lupou hledal - ale když přišel ON, zjistila jsem, že jsem rázem zblbla a že se nezmůžu na svoje vtípky a srandičky a chovám se prkenně i sedím jak ohoblované dřevo a i tak chodím - no prostě hrůza. Podle toho poznáš, že by to mohl být ten pravý, co tě okouzlil. Jestli to on má taky tak, musíš vyzkoumat.

Je to kolega - tzn. příležitost k setkání, jak psáno už v jiných příspěvcích, bude nasnadě.
Máš to usnadněné, klikařko. Stačí pak jen omluva za indispozici (a měla jsi ji? měla, jak stehno) a pokračovat. Nakonec - nemusíš kývnout hned napoprvé, že. A uvidíš že i ta prkennost tě přejde.
smilies/wink.gif
A určitě nedopadni jako já - musela jsem nervozně pořád něco žmoulat v ruce a dělat, takže když jsem dopila svoje pití, vypila jsem i jeho, aniž bych to nějak výrazně zaregistrovala...
září 13, 2010 16:09
Mám pocit, : Aneli
že Taťána úplně přesně popsala moji situaci smilies/cheesy.gif. Taktéž mám "políčeno" na chlapa, a taktéž jsme oba nesmělí. Někdy mám pocit, že každá 15-tka je v balení chlapů schopnější smilies/cry.gif. Ale používám mamčinu fintu - taky mi opravuje auto smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif. Bohužel láskyplné pocity na straně jedné tlumí stres z toho, jak se mi ta moje Fóbije hvězdičkuje ...
září 13, 2010 21:31
Pámbu stvořil lidi smělý a nesmělý... : nema problema
...a taky vinnou révu, která nám pomáhá nesmělost překonat smilies/grin.gif

Hele, píšeš, že už nejsi puberťačka, páč Ti bylo třicet. Ubezpečuju Tě, že tyhle dvě skutečnosti se nevylučujou.

Že mu nemůžeš poslat mail? Proč ne? Jestli je taky trochu plachej (vono blbej rozvod na sebevědomí nepřidá), tak se taky dalšího balení vod něj nemusíš dočkat, jestli jsi ho už jednou natvrdo odpálila.

Cejtíš se trapně? A proč jako? Můžeš dát najevo, že se Ti někdo líbí, na tom nic není, himlhergotdonrvetrkrucajselement. Že by měl pocit, že po něm jedeš? No, a nejedeš? smilies/grin.gif
září 13, 2010 22:09
Taky jsem ztuhlá : Magdalenka
Pamatuju se, jak jsem datlovala do klávesnice a když přišel ON, úplně jsem vytuhla a nemohla jsem hejbat rukama. Ale bylo mi to děsně trapný, že je v místnosti hned ticho, jen sami dva a PC, tak jsem jsem si chytla levou rukou tu pravou a přitom nějak datlovala jednou rukou úplný blbosti do PC, aby nebylo to ticho a ozývaly se aspoň nějaké zvuky. Pak jsem to zas všechno smazala. Teď myslím, že to vlastně bylo krásný, zamilovaný, ale v ten moment jsem byla jak kus betonu a pocity děs-běs.
září 14, 2010 21:09
Velmi doporučuju : Aneli
knížku od Rosine Bramlyové a Annick Lanoeové - Jsem nesmělá, ale léčím se. Skvěle popsané co dělat a nedělat a proč. Cituji z přebalu: "Zaujmout, oslovit či přímo svést muže je umění, které není mnoha ženám vlastní. Často ani těm největším krasavicím. Je to ale umění, které se lze naučit." Fakt skvělá, investuj do ní.

A napiš, jak to dopadlo smilies/kiss.gif
září 14, 2010 22:15
Jojo, : Vodoměrka
přidávám se ke všem těm, co radí klofnout ho na nějakou pomoc... nejlépe na něco, o čem víš, že tomu rozumí a jde mu to... mě takhle nahrála skutečnost, že dcera mi nějaký čas předtím píchla mé kolo, tak jsem si ho nechala zalepit, protože to je něco, co naprosto přesahuje mé možnosti a schopnosti...
Mimochodem, osud nás dva asi chtěl opravdu dát dohromady a zpěčetit to, protože asi dvacet minut po zalepení kola a ujetí do vedlejší vesnice jsem píchla zase, pro změnu to druhé... a aby se ukázalo, jaký je můj tehdejší nápadník charakter, tak do toho lepení začalo pršet smilies/wink.gif smilies/cheesy.gif smilies/grin.gif
No a vydrželi jsme oba, zatěžkávací zkoušku jsme zvládli na jedničku, najeli ten den asi 80 kilometrů a dnes jsme už manželé a za odměnu máme to určitě nejhodnější dítě na světě...
Jo a ještě bych dodala, že není vůbec nějaké nevhodné, aby ses mu ozvala... já jsem se tak lehce připomněla taky (další náhoda, co mi nahrála, že jsem na táboře, kde jsme se seznámili, zapomněla nůž a rádio a on mluvil něco o tom, že se na další turnus pojede podívat na modeláře), tak jsem mu zavolala, že jestli tam pojede a když jo, jestli by mi nedovezl ty věci a nechal je třeba u našeho hlavního vedoucího, že si je tam vyzvednu... tím jsem mu vlastně dala možnost elegantně se z toho vyzout, kdyby neměl zájem, tak by mohl říct, že tam nepojede nebo mi ty věci u vedoucího nechat... no a místo toho mi spravil to kolo a jeli jsme tam spolu... a kdoví, jak by to bylo, kdybych se třeba neozvala... smilies/wink.gif
září 14, 2010 22:22
Tak tak, : Aneli
člověk musí dát příležitost, ale zároveň i možnost, jak se z toho elegantně vyzout, aby viděl, zda dotyčný má opravdu zájem.
září 15, 2010 07:42
... : bb2
jen sami dva a PC, tak jsem jsem si chytla levou rukou tu pravou a přitom nějak datlovala jednou rukou úplný blbosti do PC, aby nebylo to ticho a ozývaly se aspoň nějaké zvuky. Pak jsem to zas všechno smazala.


to je krásný :-))
září 15, 2010 09:17
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]