|
 Jako každý rok, přibližně v tuto dobu, si vždycky říkám: tak nám to zase začalo... Tentokrát je to třetí a už i čtvrtá třída. Holčičku dokonce čekají v březnu její první kulatiny. Letí nám to tryskem, opravdu. Letos je to ovšem zase o stupínek lepší. Markétka přinesla ze školy seznam, doma si nafasovala peníze a odešla si všechny ty obaly a lenochy a sešity a bůhví co ještě, koupit sama.
Navrch přinesla ještě kilo brambor. Udělala jsem jí těsto a ona nám pak usmažila výborné bramboráky. Matýsek přinesl taky seznam, a už s klidným srdcem vím, že je zítra můžu poslat spolu a sestra mu pomůže správně nakoupit. Ovšem - zase tak růžové to prvozáříjové ráno nebylo... Ulehla jsem večer do své veliké postele sama a ráno jsem se vzbudila v pokojíčku na Matýskové, a v té mé, v ložnici, ležely naložené všechny tři mé ratolesti. V klidu jsem si umyla hlavu, uvařila si kafe a vychutnávala výjimečné ranní ticho a klid. 
Vzhledem k tomu, že první školní den začínal mým dětem až v devět, mohla jsem je nechat spát do půl osmé a pak to všechno začalo. Najednou jsem získala dojem, že mám doma bandu neschopných trotlíků, kteří nevědí, kde jsou ponožky a spodní prádlo a že ráno se musí čistit zuby, a že ty ponožky, téměř už stojící, si opravdu, ale opravdu do školy vzít nemůže. Docela mi bodlo, když přišla moje maminka (hlídat toho nejmladšího) a rázně převzala buzerující roli. Rychle jsem se namalovala, mezi dveřmi jen tak letmo křikla asi dvě stě pokynů, jako nezapomeň na stravenky, vem si papuče, umyj si zuby a s velikou radostí nechala chaos a řev za sebou.
Během celého dne jsem domů stihla zavolat asi pětkrát a to hlavně proto, že se mi prý místo normálních dětí údajně vrátilo stádo nevycválaných opic. Maminka si nějak nedokázala poradit. Skákaly z postele, lítaly po pokojíčku a ani hrozba v podobě zakázané talentmanie nepomohla. Tak je ten letošní začátek školního roku dostal...
Já mám naopak zase radostný dojem, že už si spoustu věcí dokážou zařídit sami. Maky už přesně ví, kdy a do jakých kroužků bude chodit a dokonce si to i sama zorganizovala. Mates si už taky lecos řídí sám. No a s Kryštofem? To už bude jenom brnkačka... Paula
|
Jo, kdyby tak mě přišel někdo na jeden den pohlídat... hmmmm... 
. 
