Dobrý den, již dlouho se zaobírám problémem mého kamaráda a ráda bych slyšela názor nezúčastněného. Jedná se o to, že kamarád se po dvacetiletém manželství rozvedl. Rozvod proběhl relativně v klidu, třem svým dětem pomohl zajistit budoucnost a s manželkou se vyrovnal. Dosud fungují dobře a bez problémů. Nechtěl se potom nikde vázat, nehledal vážný vztah a už vůbec ne novou rodinu.
Přesto došlo k tomu, že se sblížil s o 15 let mladší ženou a začali se stýkat. Ona věděla, že vztah s ním je bez budoucnosti a že další rodinu zakládat nechce. Měla možnost se rozhodnout pro pokračování nebo ukončení vztahu - za těchto podmínek - a tak i učinila. Tvrdila, že ukončit vztah nechce. Ale vysadila antikoncepci a otěhotněla. Kamarád ale odmítal žít pod nátlakem a po čase se dohodli, že na dítě sice bude platit, ale že se k otcovství nepřizná. Jeho přítelkyně přesto argumentovala tím, že dítě chce a že se o něho postará sama a od něho přiznání otcovství nevyžaduje. A - rozešli se. Uplynula nějaká doba - zhruba 6 let; kamarád platil 4.000,- měsíčně a matka dítěte ho pak požádala, aby přeci jen uznal otcovství a byl zapsán do rodného listu jako otec. Jako důvod uvádí, že chce, aby dítě bylo do budoucna zajištěné. Vyhrožovala soudem a tak kamarád souhlasil, ale od té doby má problémy s tím, že to cítí jako podvod na svoji osobu a také s tím, že to bude muset oznámit svým třem dětem, svojí současné přítelkyni a není si jist, jak to budou všichni chápat. Tak a teď se ptám, je možné se nějak bránit tomuto né přiliš jednoznačnému případu? Díky za názory, Ava ODPOVĚĎ: Milá Avo, takže, jestli se nepletu: tvůj kamarád má z prvního manželství tři děti, které zaopatřil. Poté se "začal stýkat" s onou "podvodnicí" a z tohoto vztahu se narodilo jím nechtěné dítě. OK, v tomto případě je fakt nepříjemné, že matka dítěte si v podstatě "udělala dítě proti jeho vůli", ale když už je na světě, měl se od samého počátku zachovat jako chlap. Ono ostatně, i kdyby se "nepřiznal" a dítě za své neuznal, je tu už dávno možnost ověření otcovství podle DNA, že? Nechápu ovšem, proč má tvůj kamarád strach z toho, že by se o jeho čtvrtém dítěti dozvěděly jeho děti předchozí? Nejspíš jsou už dost velké a tak nehrozí, že by jim to šestileté bralo jejich bábovičky. Že by to byl z dalšího regulérního dědice? Jo, na to se dá bohužel říci jen jedno - v případě, že opravdu nechtěl riskovat při sbližování možnost otěhotnění, měl se chránit. To jednoznačně.... Nyní, kdy je tedy tento regulérní potomek na světě, se sice může cítit jakkoliv, ale své řádné otcovské povinnosti vůči dítěti popírat nemůže. Podle všeho se s ním ani nestýká, že? Na tvůj dotaz, jak se má bránit, mám snad jen jednu odpověď - má-li nyní další přítelkyni a pokud i nyní "nechce vážný vztah a už vůbec ne novou rodinu", měl by v tomto případě urychleně pomýšlet na používání řádné pánské ochrany. To minimálně... Nebo jsi čekala, že ti poradím, jak dítěti a jeho mamince namíchat nějaký utrejch? Aby nemusel platit ani ty čtyři tisícovky? Měj se hezky a přeju ti, abys podobné problémy nikdy neměla :-))). d@niela
|