|
 Dobrý den paní Danielo, chci Vám napsat svůj příběh a požádat o radu. Chodila jsem dva roky s klukem; je mu 35 let a mně 33. Asi před rokem jsem našla v jeho mobilu (vím, že se to nemá dělat, ale stalo se), zprávu od nějaké Haničky. Zeptala jsem se a vysvětlil mi, že prý to je jen nějaká puberťačka a hlavně: nemám to řešit. Nicméně od této doby si mobil schovával, prostě ten se dokonale ztratil z mého obzoru.
Nu, a před týdnem jsem zjistila, že ona Hanička je jeho faktická druhá přítelkyně a chodí s ní téměř stejnou dobu jako se mnou... Víte, když já mám toho kluka hrozně ráda, sliboval mi společnou budoucnost, že si spolu postavíme, že chce se mnou mít děti - a teď se mi všechno rozpadlo. Cítím se strašně ponížená a nedovedu pochopit, proč to dělal, co takovéhle chování člověku přináší. Snad mu dělalo dobře, že mě trápí? Přitom mi říkal, že u mne má všechno, že se perfektně starám o rodinu, dobře vařím, sex byl podle jeho slov prý se mnou vždy nádherný. Je to týden, co jsem sama; když jsem mu zavolala, aby mi to nějak všechno vysvětlil, tak mi dokonce řekl, ať dám jemu a jeho rodině pokoj. Ale vždyť já je nikdy ani pořádně nepoznala. (Za celou tu dobu, co se mnou chodil, pouze jednou byl u nás doma a když jsem přijela k jeho rodičům, se kterými bydlel, ani mi neodpověděli na pozdrav. Bylo to pro mne hrozné, ale říkal, že prý "oni se tak chovají".) Jediná možnost je, že mu na té druhé záleželo mnohem víc než na mně a já mu nějak pokazila ten druhý vztah - tím, že jsem na to přišla. Poraďte mi prosím, jak se mám v takovéhle situaci zachovat. Strašně mne bolí, že mi celé dva roky můj nejbližší člověk lhal do očí, a ani se mi neomluvil a nic nevysvětlil. Renda O D P O V Ě Ď : Milá Renatko, Tenhle tvůj dopis je jen potvrzením starého známého přísloví: „Důvěřuj, ale prověřuj". Dva roky je dlouhá doba, za těch cca 730 dnů, co jste spolu chodili, jsi měla svého milovaného pořádně poznat, vědět (nemyslím detailně!), co dělá, když není s tebou. Když už se nějaká ta „puberťačka" na obzoru objevila a vzápětí zmizel jeho mobil, nejspíš bych opravdu čula nějakou tu čertovinu... Jenže - ty jsi na to také nezapomněla, jen ses už předem bála, co by, kdyby... že? Víš, v podstatě byla chyba, že jsi mu to hned vyslepičila - když už jsi mu tedy mobilka prohrábla. To jsi měla držet pusu na zámek a spíš si dát víc pozor a sledovat, co a jak. A - v duchu se připravovat na případné opuštění scény, pokud by se to vše fakt potvrdilo. Jak vidíš, stejně k tomu nakonec došlo, jenže opustil tě on a ne ty jeho. Takže bolí to nyní především tebe, smůla. Při všem tom špatném máš nakonec velké štěstí, že spolu nemáte mimi, protože by všechno bylo o hodně moc horší. Chápu sice, že sis už malovala krásnou a spokojenou domácnost, že tuhle jeho zradu těžce neseš. Ale ber to tak, jako kdybys dejme tomu přežila bez větších šrámů bouračku. Mohlo to opravdu dopadnout podstatně hůř... Cítíš se ponížená, nechápeš, jak to mohl udělat, když ty ses tak snažila... Rendo, odpověz mi, nebo alespoň sama sobě: jak se ve vašem vztahu snažil on? Co všechno pro tebe nebo pro vás dva dělal on? Podle všeho (třeba se pletu, třeba mi to vyvrátíš) se on jen vezl, starala ses hlavně ty - aby vám bylo dobře, aby se mu s tebou líbilo, aby byl spokojený. On jen sliboval... A ani se mi moc nelíbí jednání jeho rodičů vůči tobě. Podívej, kolikrát spolu dva chodí a rodiče partnera svého dítěte ani moc neznají, ale když už, tak se minimálně zachovává nějaké to dekorum, slušnost, takže i při minimálním vztahu je vše v pořádku. Vzhledem k tomu, jak ses u nich cítila, jak se k tobě chovali, to ale nebylo nic pěkného. Nu, a to také o tvém partnerovi hodně vypovídá. Uvědom si, že ať jsou jeho rodiče jacíkoliv, pokud by mu na tobě opravdu záleželo, tak by se snažil, aby se alespoň tu krátkou chvilku chovali minimálně obstojně, abys se ty cítila dobře! 
Takže celkově: vyplač se, vysmuť se, ale hlavně: nevolej mu, proboha nedolejzej, neponižuj se. To, jak se choval, ponižuje jeho, to si uvědom! Jednoznačně tě využíval! A teď nakonec něco důležitého: až se trošku vzpamatuješ, napiš mi znovu, poradím ti, jak a) správně „rozhodit sítě"b) vybrat si z ulovených rybiček tu pravouc) a už příště nenaletět!
d@niela
|
