O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

DĚTI, BUDEME SE ROZVÁDĚT... PDF Tisk E-mail
Úterý, 16 únor 2010

 Dobrý den, budeme se s manželem v nejbližší době rozvádět. Domluvili jsme vše v klidu, jen nevím, jak to máme oznámit dětem. Synkovi je pět a půl roku a dcerce tři. Již za měsíc se stěhujeme každý do svého bytu a do té doby jim musíme vysvětlit, proč už s námi nebude táta bydlet.

 

Za radu moc děkuji,

Zuzana

 

 

ODPOVĚĎ:

 

Milá Zuzanko,

 

 

     když už to dopadlo, jak to dopadlo, nedá se nic dělat, naštěstí to u vás probíhá v klidu. K čemuž vám všem zúčastněným nezbývá než gratulovat. Nevím, jak se doposud tatínek dětem věnoval, jak moc času s nimi trávil atd., takže za málo informací, málo rad - ale něco přeci:

 

     Děti jsou ještě poměrně malé a nevěřila bys, na co všechno si děti dokážou zvyknout, když je pohoda. Myslím, že by nebylo vhodné je teď nějak moc podrobně zasvěcovat do vašich problémů. Vzhledem k tomu, že si je nejspíš táta bude brát, že se s nimi bude co nejvíce vídat, že budou jezdit i k prarodičům, tak bych asi nejprve jen řekla, že tatínek bude bydlet teď jinde... A informace pak pomalu přidávat.

 

     To je jako s informací, jak přicházejí děti na svět - také malé děti nezasvěcujeme hned přímo do samotného aktu soulože, ale snažíme se to jen pomalu naznačovat (maminka má v bříšku miminko... atd.) Pokud si nebude ani jedna strana hojit své bebíčko před dětmi "vidíš, tohle zavinila máma", "nebýt táty, tak se tohle nestalo" - a podobně, pokud se oba s nimi budete bavit, mazlit, hrát, vychovávat je - úplně stejně, jako dosud, tak to, že táta bydlí kousek jinde, vezmou prostě jako fakt a hotovo...

 

     Ale třeba ti ostatní poradí víc, líp... Každopádně držím palce, aby nějakou velkou (a hlavně nepříjemnou) změnu děti moc nezaregistrovaly.

 

d@niela

 

 

 

 

Komentáře (79)add feed
Hrozné. : Milan
Vůbec nevíte, co Vaše děti v životě ještě těžkého čeká, a už jim kazíte dětství a připravujete trápení a bolesti.
Je mně líto všech dětí, které mají takto nezodpovědné a sobecké rodiče.

únor 17, 2010 07:42
Zuzano, Daniela ti radí dobře. : Myška
Je moc fajn, že se s manželem rozcházíte v klidu.
únor 17, 2010 08:19
Jak vysvětlit dětem, proč s námi táta nebude bydlet? : Marie Š.
Není nic snadnějšího.
"Podívejte se, děti. Nikdy jste pro mě ani pro tátu nebyly tím nejdůležitějším v životě. Narodily jste se jen omylem, rodičům, kteří se sešli omylem, a kteří teď, bez ohledu na vás, se dohodli, že svůj omyl napraví, protože si ještě musí užít života s velkým Ž.
Tak se s tím, vy omylové, smiřte, neplačte a hlavně nepřekážejte. Nic jiného vám stejně nezbývá, váš názor nás vůbec nezajímá."
A je to. Vždyť je to tak snadné.
únor 17, 2010 08:34
řekněte jim pravdu, : Inka
samozřejmě úměrně jejich dětskému věku, stejně ji zjistí a možná, že už to sami vědí, když to u Vás probíhá tak v klidu, nejsou tam žádné emoce, možná tam nebyla ani žádná láska a nebo alespoň taková jaká by tam být měla. Děti jsou velmi citlivé a vnímavé dušičky a bude je to velmi bolet, tak jim tu jejich bolest musíte zmírnit nejen ujištěním ale i ukázáním, že je stejně oba dva vemi milujete a to se nezměmí.
únor 17, 2010 08:45
Jéžišku na křížku, : Vodoměrka
nemáte taky pocit, že místo rad a pomoci se tu poslední dobou nějak rozmohlo od pár lidí jen nepěkné kázání a moralizování, že se tu někdo potřebuje realizovat a povyšuje se téměř na pánaboha mravokárce?

Já sice žádnou radu nemám, nevím, jak bych se v této situaci zachovala, ale nebudu proto nikoho ani soudit, ani chytračit... asi bych to taky řekla, jak radí Daniela, jenom říct, že budeme bydlet jinde a tatínek taky, že budeme mít vlastně dva domečky a hlavně na toho druhého nekydat hnůj - což ovšem někdo neumí nebo nechce umět... tak jen držím palce, aby vás to nepotkalo a abyste dělali vše tak, aby to bylo dobré pro děti... ty za nic nemůžou a rodiče i po rozvodu by měli být i nadále rodičemi a myslet v první řadě na děti...
únor 17, 2010 08:51
... : Los evropský.
Vodoměrko,
ano, taky mám ten pocit. Hlavně komentáře typu "chudáci děti, co jim to rodiče udělali". To jistě každému pomůže a hned se budou všichni cítit líp. K věci: Když jsou děti takhle malé, moc bych to nerozpitvávala. Rozešli jste se v klidu, to je důležité, a když není doma "dusno", tak si děti zvyknou na ledacos. Jak je ostatně popsáno výše - Inka, Vodoměrka. Já jsem si to uvědomila v době, kdy naše malá byla hodně nafixovaná na babičku (moje máma = její druhá máma) a bývala jsem s ní půl roku na chatě s mými rodiči (táta dojížděl). Zvykla si, že naši domácnost tvoří taky děda s babičkou, a pak vyvstal problém, jak jí vysvětlit, že na zimu se musíme vždycky rozdělit. Protože v tom nebyly žádné emoce ani pocity provinění, úplně normálně jsme jí vysvětlili, že se prostě k nám domů všichni nevejdem a že samozřejmě babičku uvidí, kdykoliv bude chtít. A ona jen rozšafně pokývala hlavičkou a od té doby to už neřeší. A přitom šlo de facto o to samé - vytržení milovaného člena rodiny ze společné domácnosti a následně pouze návštěvy a omezený styk...
únor 17, 2010 10:30
Vodoměrko, : Marie Š.
považujete-li poukázání na ty, kteří jediní nic nezavinili ale zato budou jediní postižení, za mravokárání zcela bezohledných sobeckých osob, pak ano. Ona totiž sobecká bezohlednost alespoň občas pokárat potřebuje.
únor 17, 2010 11:17
nějak nechápu : holubinka
proč by děti měly být " OMYLOVÉ" smilies/undecided.gif

ani jedna z mých rozvedených kamarádek NIKDY s souvislosti s dětmi termín omyl nepoužila
v souvislosti s bývalým manželem, to ano
únor 17, 2010 11:26
Milane a Marie, : Míša 2
jistě teď máte skvělý pocit, jakým přínosem jsou pro Zuzanu vaše rady.
Jinak se přikláním k Daniele a všem, kteří si myslí, že není třeba situaci nějak zvlášť rozpitvávat. Našim dětem bylo přesně tolik, co Zuzaniným, když se rozváděli manželovi rodiče. Já i tchýně jsme si tehdy dělali starosti, jak jim vysvětlit, že budeme jezdit na návštěvu jinam za dědou a jinam za babičkou, že narozeniny budou slavit s každým zvlášť, prostě, že babička a děda už k sobě nepatří. Připravovala jsem si odpovědi na jejich možné otázky, ale nakonec to bylo úplně zbytečné. Vzali na vědomí, že babička a děda už spolu nebudou bydlet, protože jim bude líp, když budou bydlet sami. Neptali se vůbec na nic.

únor 17, 2010 11:39
Marie Š. : mamča
Maruško, poradit lze i neagresivně. U Milana jsme na jeho výlevy už zvyklí, ale žena ženě by neměla být vlkem.
Mně na tyhle občasné agresivní nálady nádherně zabírají takové malé růžové tabletky... smilies/wink.gif
únor 17, 2010 12:08
Mravokárcům : RV
To, že u někoho probíhá rozvod v klidu a slušně přeci neznamená, že rodiče své děti považují za omyl a že jsou citově chladní, že u nich nikdy nebyla láska. Vyhovovalo by více, kdyby Zuzana nadávala na svého muže? Kdyby tady ukazovala svou beznadějnou situaci a byla emočně na dně? Bylo by to pak společensky přijatelnější? Já si naopak cením rodiče, kteří dokážou takovou situaci vyřešit ve slušnosti. Pro děti je to větším přínosem, než kdyby žili ve lži a přetvářce, či v nenávisti. Bohužel, někteří si cení "Mravnost nade vše"

Zuzano, Daniela napsala vše podstatné. Já bych se řídila jejimi radami.
únor 17, 2010 12:08
Když se někdo chystá spáchat špatnost, : Milan
je třeba ho od jejího spáchání odrazovat a ne ho v jeho špatném záměru utvrzovat.
Každý, kdo nabádá druhého člověka k rozbíjení rodiny, je lump. Zde tazatelce zjevně nehrozí žádné nebezpečí, když se nerozvede. Sama píše, že "to u nich probíhá v klidu". Takže když probíhá příprava rozvodu v klidu, může stejně v klidu pokračovat manželství až do zletilosti dětí.

Rozvodem si nepomohou a dětem ublíží. Hodně jim ublíží.


únor 17, 2010 12:09
Milane, dovolím si nesouhlasit. : mamča
Děti žijící v uměle udržovaném manželství, tzv. kvůli dětem, nejsou šťastnější než ty, co mají rozvedené, ale přátelsky uvažující rodiče.
Jestliže se vzájemná láska a úcta rodičů někam vytratila, oba by si působili násilí a byli nešťastní. Děti si zaslouží šťastné rodiče, a můžou klidně bydlet každý jinde.
únor 17, 2010 12:23
ZATÍM to u nich probíhá v klidu, : holubinka
ale nikde není psáno, že se to časem nezmění na "Válku Roseových" ....ono 100x nic umořilo vola....a pak by na tom děti byly opravdu zle
únor 17, 2010 12:30
Tak ona se hlavně : Macesska
Zuzana vůbec neptala, jestli se má rozvádět nebo nemá, ale jak to říct dětem, žejo.
Před časem jste se, Milane, smál u článku o trollech - tolik sebeironie bych u vás nečekala.
únor 17, 2010 12:40
Milane, dovolím si nesouhlasit : Marie Š.
s Vaší větou, že rozvodem si rodiče nepomohou. Právě, že rodiče si pomohou, proto to taky beze studu a bez zábran udělají. Nakonec, tohle je jejich život, tak mají právo si jej žít a hlavně užít podle svého. Co jim je po nějakých zájmech dětí a po nějakých morálních povinnostech.
Jednou, až jejich děti dospějí, jistě je pochopí a bez pocitu závazku se také rozvedou při prvních dojmech, že vzájemná láska a úcta se někam vytratila, že jim utíká život. Proč by se pokoušeli vzájemnou lásku a úctu pěstovat, neřku-li, proč by měli cítit povinnost k životům které společně počali? Vždyť je tak snadné se rozvést. A vůbec - co je komu (včetně dětí) do toho?
únor 17, 2010 12:45
Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: : Los evropský.
"Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!" A opět se sklonil a psal po zemi. Jan 8,7
únor 17, 2010 12:55
VIZE : RV
Relativně klidné manželství. Manželé se již dávno nemilují, ale rozhodli se, že k vůli dětem spolu zůstanou.
Scéna 1.
I rodiče mají právo na lásku a tak si každý najde milence. Hra se tedy rozšíří o další herce. Kolik možných scén se nyní připravuje... A děti? Co si ty z toho vezmou do života? Lež a přetvářku, časem i nenávist k sobě.

Scéna 2.
Rodiče jsou spolu, ale jsou k sobě úplně chladní. Nemilují se. Rozhovor omezen pouze na ano, ne, případně kdo vyzvedne děti, nebo se bude s nima učit. Je toto přínosem pro děti? Nechtějí děti vidět a cítit lásku? Myslíte, že rodiče dokáži dát v tomto stavu lásku dětem, když mezi nima je citová vyprahlost? A co si vezmou děti do svých budoucích vztahů? Budou ony schopny žít v lásce?

Zvlášť pro Milana, pokud dokáže v klidu zhlédnout všechny díly, posílám odkaz na doktora Savčenka smilies/grin.gif http://www.youtube.com/watch?v=N_kpXigdj7Y
únor 17, 2010 12:59
Milane a Marie, : Petronila
je tedy podle vás lepším řešením pokrytecky setrvávat ve studeném, formálním svazku a těšit se na plnoletost dětí, protože se budu moci konečně rozvést?

Podotýkám, že rozhodně nejsem příznivcem rozvodů, nerozvedla jsem se já ani moji rodiče a i v širší rodině máme rozvodů minimum. Už jsem tady i uvedla (a sklidila za to - možná zasloužený - viks), že rozvedeného člověka považuji a priori za trochu podezřelého oproti někomu, kdo žije ve spokojeném monogamním svazku (v zájmu spravedlnosti ovšem nutno podotknout, že v tomhle směru nečiním velké rozdíly mezi člověkem rozvedeným de iure a člověkem sice formálně ve svazku setrvávajícím, ale de facto s partnerem nežijícím a nesdílejícím to, co by s ním sdílet měl.)

Jsem všemi deseti pro, aby si člověk svého partnera pro život vybíral se zapojením mozku, a pro to, že pokud mají partneři mezi sebou rozpory a ve svazku jsou děti, aby nejprve vyhledali odbornou pomoc a pokusili se obnovit FUNKČNÍ (to slovo velmi zdůrazňuji) manželství. Ale pokud se navzdory snaze toto nepovede a oni už spolu nejsou schopni existovat, je další nejméně špatné řešení rozejít se v klidu a nezatahovat do svých sporů děti.

I když tedy rozvody jako takové rozhodně neobhajuji, z vašich příspěvků mám nepříjemnou pachuť v ústech (a u Milana mi navíc připadají úchylné ještě ty jeho pedofilní řeči. Jako by běžný chlap byl takové hov*do, že by určitě musel začít sexuálně toužit po dceři své partnerky (kterou možná viděl vyrůstat od dětství).
únor 17, 2010 13:01
Děkuji Lose za školení : Marie Š.
Ale vámi zvolený citát se pro tenhle případ právě vůbec nehodí, i když jistě zde najdete mnoho souhlasně přikyvujících rozvedených žen. Magdaléna svým hřešením neubližovala dětem.
Když již mě nabádáte k řízení se citáty, přidávám další pasáže a přeji vám dobré pořízení při důsledném řízení se jimi.
Ježíš říká:
Dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí.
Žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují.
Tomu, kdo tě udeří do jedné tváře, nastav druhou, a bude-li ti brát plášť, dej mu i košili! Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět.
únor 17, 2010 13:28
... : Los evropský.
Poslyšte, Marie, nejste ve skutečnosti Kateřina?? smilies/cheesy.gif
únor 17, 2010 13:39
... : Los evropský.
Jestli Magdaléna ubližovala, neb neubližovala dětem, to nevím já a nevíte to ani vy, protože o tom nejsou záznamy a silně pochybuji, že byla vaše sousedka, nebo důvěrná kamarádka smilies/smiley.gif Samozřejmě, že na vás se to nehodí, to je poznat na první pohled, že jste typickým představitelem majitele všech ctností, hlavně toleranci a schopnost poradit a pochopit problém druhých vám nelze upřít... (to, že jste se zajisté nerozvedla, do toho nepočítám, protože například v případě starých panen to věru není žádná zásluha) smilies/smiley.gif
únor 17, 2010 13:50
Jestli myslíte tetu Kateřinu, : Marie Š.
tak to zase příliš nesedlo. Vy jste to byla, která s citátem začala, ne já.
Necháme toho. Když nechcete pochopit - nepochopíte. Já zas nechápu vás a přiznám se, že ani chápat nechci.
únor 17, 2010 13:52
kdepak katerina, : mura1
marie s. je milenka.
vitej zpatky, mame te radi
únor 17, 2010 13:56
... : Los evropský.
Modří už vědí!
únor 17, 2010 14:02
Jo, kam se hrabe NýČe na Marušku Š, : Vodoměrka
ten si občas hezky rejpnul, ale Maruška bude nový pojem na kudle... ta se zapíše do dějin... ach jo...
Ale Maruš, taky bych řekla, že když nechceš pochopit, nechápej... my tě taky nemusíme chápat... možná je též jedna o "omýlených" smilies/wink.gif
únor 17, 2010 14:10
... : Los evropský.
Ne, Tetu Kateřinu jsem určitě nemyslela. Týkalo si to jiné Kateřiny, takové naší, interní, tady na Kudlance. A v plném rozsahu se podepisuji pod Vodoměrku smilies/smiley.gif
únor 17, 2010 14:21
Losíku, : Vodoměrka
napsala jsi to dobře smilies/smiley.gif
únor 17, 2010 14:22
MarieŠ, : Petronila
zpět k věci. Domníváte se, že setrvávání ve studeném formálním svazku (viz scénář RV) dětem neublíží?
únor 17, 2010 14:29
Jejda, tak teď to vypadá zajímavě... : Vodoměrka
to, že jsi to napsala dobře platilo na ty všechny tvé hořejší komentáře, nemyslela jsem tím ten poslední, že se podepisuješ pod Vodoměrku... já ho ve chvíli, kdy jsem to psala, ještě neměla zobrazený... a teď hledím, že jsem tam zmíněna... tak aby nedošlo k omylu, že se nějak vychvaluji...

Jo a ještě tam mělo být "jedna z omýlených"... ne o... nějak jsem se přepsala... hahaha... ale tolik vzrušení na kudlance prostě člověka rozruší... ať žijí milenky, Kateřiny a Marušky ešky... hip hip huráááá smilies/wink.gif
únor 17, 2010 14:31
Nikdy by mne nenapadlo, : Marie Š.
že svým životním postojem - dítě je mi tím nejlepším, pro co stojí za to žít a bojovat za jeho šťastné dětství - popudím mnohé zde přítomné maminky.
Co nadělám. Překážím, omlouvám se, již nebudu.
únor 17, 2010 14:33
Marie, : Petronila
a co ta odpověď na mou otázku? Nemůže to náhodou být tak, že za určitých okolností je rozvod skutečně tím nejméně špatným řešením i pro to dítě?
únor 17, 2010 14:36
Dani : mia
upravovalas ten dotaz nějak stylisticky? byl opravdu takhle krátký? asi ano , když pisatelce odpovídáš, že je málo informací. Překvapuje mne trochu ta lehkost s jakou někdo přistupuje k rozvodu, žádné emoce.. Nesoudím, neradím, jen říkám, jaký to na mne dělá dojem.
únor 17, 2010 14:40
Maruško, : Vodoměrka
a pročpak ty nejsi ochotna připustit, že někdy je rozvod to nejlepší řešení i pro dítě (děti)? Co taková žena a děti alkoholika, násilníka a nebo psychicky nemocného člověka, co začne ubližovat dětem i ženě, ty by se také neměly rozvádět, protože jen v manželství je dětem nejlépe?
Co povíš na tohle?
únor 17, 2010 14:42
já mám docela hrůzu z lidí : erika
co maj neotřesitelně jasno v tom, co je dobré a co je zlé, svět ve své mnohorakosti jim uniká, tak si ho nahraděj plochým černobílým modelem (třeba rozvod = zlo, a to za jakýchkoliv okolností), jejich rigidní názory jsou neměnné (což považujou za pevnost charakteru, ale ve skutečnosti je to neschopnost růstu) a naprostý nedostatek emocionální inteligence a především empatie nahrazujou pocitem morální superiority. Když takoví lidé nedejbůh dostanou příležitost rozhodovat o jiných lidech, končí to útrpným právem nebo plynovejma komorama, podle aktuální situace.
únor 17, 2010 14:42
... : Los evropský.
ale Maruško, opravdu nikoho nepopuzujete tím životním postojem - jen nás popuzujete tvrzením, že pro dítě je ZA VŠECH OKOLNOSTÍ nejlepší, když se rodiče nerozvedou. My si naopak myslíme, že někdy je nejlepší opak, a to prosím já za svou osobu si to nedovedu představit vůbec, že bych naší prťavce vysvětlovala, proč už s námi tatínek nebude bydlet, a taky jsem se už ondyno rozvedla (ovšem tehdy mým hřešením netrpěly děti) a prohlašuji, že rozvodem jsou vinni oba, ten, co ho "zavinil" i ten, co si teda tím pádem špatně vybral... A přesto dokážu přemýšlet bez nenávisti a mravokárání nad tím, co poradit druhému, který řeší to, co já doufám nikdy řešit nebudu.
únor 17, 2010 14:45
Vodoměrko dík, : Los evropský.
já jsem to pochopila (Teď jsem tvůj poslední komentář neměla pro změnu zobrazený já) smilies/smiley.gif
únor 17, 2010 14:47
již skutečně naposledy : Marie Š.
V dopise Zuzka píše, že se domluvili v klidu, společně to chtějí oznámit dětem, jen tak - jako se oznamuje, kam se pojede o víkendu. Nemluví o alkoholikovi, násilníkovi, psychicky nemocném muži.
Pro uklidnění Eriky, aby neměla hrůzu. Nemám a skoro jistě již nebudu mít příležitost rozhodovat o jiných lidech.
únor 17, 2010 14:55
TROCHU VÍC VYSVĚTLIVEK :-) : d@niela
a) dotaz jsem nekrátila - jak přišel, tak jsem ho sem dala (a mj. Zuzka se opravdu ptá jen na způsob, jak dětem vysvětlit novou situaci, takže o rozvodu ani slovo smilies/wink.gif;

b) asi stejně jako většina jsem proti chladnému mrtvolnému manželství, kde se oba dospělí tiše nenávidějí. Stejně jako druhé hnusné verzi - proti krvavé itálii, kdy lítají facky (v tom lepším případě), kde děti každou chvíli vidí mámu ubrečenou, kde se řve, kde se mluví povětšině jen vulgárně a urážlivě...

c) dodnes nemohu zapomenout, jak mi v dětství jedna spolužačka, co byla u nás na návštěvě, vykuleně řekla: "vaši si dávají pusinky?" Ona prostě nic takového nezažila. Až později jsem zjistila, že manželství jejích rodičů bylo právě to formální, kdy si každý žil svým způsobem, žili spolu jen "kvůli dětem" - tam bylo prostě smutno, chladno... (byla jsem u nich a stačilo mi to, i jako malé holce, tak, že jsem do dodnes nezapomněla).

d) také nejsem pro neuvážené rozvody, pochopitelně stejně, jako pro neuvážené sňatky. Prostě - v obou případech by se mělo myslet hlavou a ne těmi spodními orgány :-).


únor 17, 2010 14:56
Milá Marie Š. - jsi tu nová, a asi jsi nepochopila, : d@niela
o čem je to na Kudlance... Kudlanka lidi nerozvádí, tady se naopak většinou snaží (všichni, kdo mají zájem) pomáhat, poradit, nebo alespoň trošku slovem pohladit, když nic jiného.

Víš, některé tvé reakce jsou podobné, jako když dítěti, které upadlo (tam, kam vlastně nemělo chodit) a ošklivě si odřelo koleno, nejprve vynadáš, seřežeš ho a pak mu jen řekneš: "Sám sis to zavinil, tak mi teď dej pokoj!"

Myslíš, když tak dobře ovládáš katechismus, že je to jediné správné jednání? Kde je ta smířlivost a "snaha pomoci zbloudilým"?
únor 17, 2010 15:01
MarieŠ, : bb2
bylo by pro vás stravitelnější, kdyby ten dotaz Zuzka proložila barvitým líčením prožitého utrpení, kterým prošli až k rozvodu?
To, že někdo položí věcný dotaz bez líčení dramatických detailů neznamená, že jeho manžel byl skvělý a rozvod ublíží dětem :-)
únor 17, 2010 15:01
IMHO, : Petronila
kdybychom to už chtěli rozebírat, tak dítě bude trpět jak pokud se rodiče rozejdou/rozvedou, tak v případě, že spolu zůstanou, ale tzv. jen "kvůli dětem", tj. že přestanou fungovat jako partneři. Optimální řešení je mít dva milující (a milující se) rodiče.

Ale co když to z nějakého důvodu nejde? Můžeme se bavit o tom, co to znamená "nejde" a zda rodiče už opravdu vyčerpali všechny možnosti, jak ten ideální stav znovunastolit. Nedávno jsem se dívala v televizi na zajímavý pořad - dva manželské páry, mezi nimiž to "skřípalo", se svěřily do péče psychologů a pokusily se své vzájemné spory vyřešit. Samozřejmě nevím, jak to dopadlo dlouhodobě, ale minimálně v závěru toho pořadu to vypadalo, že k sobě znovu začínají nacházet cestu, a mladšímu z obou párů, který měl spolu malé děti, se viditelně ulevilo, bylo vidět, že se mají navzájem rádi, ale nakupily se mezi nimi spory, které už sami nebyli schopni řešit.

Marie, už potřetí prosím o odpověď, a to nikoli z pozice "souhlasně přikyvující rozvedené ženy". smilies/wink.gif
únor 17, 2010 15:02
také si myslím, : Petronila
že způsob, jakým Zuzka položila dotaz, nevypovídá vůbec nic o tom, co rozhodnutí o rozvodu předcházelo (stejně tak jako je nesmysl usuzovat podle toho, jak mnoho někdo pláče při pohřbu, na intenzitu jeho vztahu k nebožtíkovi).
únor 17, 2010 15:06
a abych pořád nežvanila od věci, : Petronila
ač s tím nemám zkušenosti, jsem pro relativní otevřenost ve vztahu k dětem, takže bych se jim to snažila podat stylem - já a tatínek teď budeme bydlet každý jinde (na otázku proč bych asi odpověděla, že jsme si přestali rozumět), ale s vámi to nemá nic společného (aby si děti nemyslely, jak prý si to občas myslívají, že příčinou rozchodu rodičů jsou ony), vás máme pořád stejně rádi, zůstáváme pro vás i nadále maminkou a tatínkem a budeme se o vás rádi starat.
únor 17, 2010 15:09
Dani : mia
dík za doplnění. smilies/wink.gif
únor 17, 2010 15:10
pro Milana a ten nábožný znytek : potomek ze zdárného manželství
Moji rodiče se k sobě absolutně nehodili a kvůli nám dětem se nerozvedli. Ale protože byli opravdu moc rozdílní hádali se o život. Já jsem z domu doslova utekla a vlastně jsem přenesla dát - to co měli vyřešit už oni. Vzala jsem si prvního zdánlivě hodného kluka co jsem potkala a jak si myslíte že to dopadlo? Hnacím motorem pro mě byla ne lásla ale zdrhnout z domu. Ale já už se rozedla. Být dítětem v rodině, kde se rodiče nesnesou stojí za houby. A můj syn říká je to s váma fajn, protože se oba tak snažíte, zatím co předtím jste jen řvali. Naši se nesnesou dodnes a přitom spolu žijí a často jsem slyšela od obou, měli jsme to žešit dávno. nejde k nim často jít nani na návštěvu. My jsme to řekli na rovinu, memůžeme spolu být, protože se moc hádáme. Ale bylo mu 7. Takže u menšího dítěte nevím. Napsala jsem to hlavně kvůli těm moralistům - rodina za každou cenu. To je teda fakt super názor.
únor 17, 2010 15:36
Chápu, že po padesátem : Macesska
nebo kolikátém komentáři se diskuse zvrhne, ale tahle diskuse mi místy připadá, jako kdybych zavolala do ČOIky, že mám potíže s reklamací a oni mě seřvali, co si kupuju levný zboží a chodím k nesolidním obchodníkům - kdybych se pořádně učila a vybrala si správný obor, tak bych vydělávala dost na to, abych si mohla koupit něco pořádného, takže ať místo dotazů zalezu pod zem a stydím se za svou neschopnost...
únor 17, 2010 16:34
Macesska 16:34 : mamča
smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif
únor 17, 2010 16:42
Tak jsem přečet článek : Krakonoš
a tipl jsem si, že v prvních pěti příspěvcích bude Milan a Marie. A že se diskuse stočí na téma "rozváděj se jen gauneři a sobci". A taky jo. Děkuju rozumný - tentokrát - většině, že jste se pokusili těm dvěma vysvětlit, že kromě vlastního ega a grafomanství tímhle stylem fakt nikomu nikdy nepomůžou a jsou tu tím pádem dost zbytečný. Ale nedělám si iluze, že by jeden či druhej pochopil...
Zuzano:
Mám za sebou naprosto totéž, téměř stejnej věk dětí (4 a 6). Udělat můžete jedinou věc: Sedněte si s nima a co nejjednoduššíma slovama jim vše vysvětlete, pravdu, i důvody rozvodu, tak, jak je chápete vy, ale volte jim srozumitelný výrazy. Ujistěte je, že je máte rádi - oba - a že i když jeden z vás bude bydle časem jinde, budete se vždycky oba snažit, aby se s nima viděl co nejvíc. Nebudu ti tvrdit, že to bude bezbolestný, popláčete si možná všichni, ale ty děcka to vezmou. Musíte s nima mluvit, nejen v ten moment, ale říct jim, že od týhle chvíle může kdykoli kerejkoli za váma přijít, pokud si to bude potřebovat znovu probrat a ujasnit, a že ho neodmítnete, ale budete mu znovu všecko vysvětlovat (ta potřeba tu bude). Děti v týhle situaci nejhůř snášej (a nejvíc je poznamená) pocit, že jim nikdo nic nevysvětlil, že jejich pocity nikoho nezájímaj, že jsou pátý kolo u vozu a že z nich dospělí dělaj debily. Ano, i malý děti to takhle prožívaj. Jsem sedm let po rozvodu, moje děti jsou šťastný a vyrovnaný, maj krásný dětství a nepřišly ani vo jednoho rodiče. Vím od nich, že jim leckerý spolužáci (i z "úplnejch" rodin) záviděj náš přístup k nim, naše vztahy atakdál.
To, jak vaše děti ponesou rozvod, je čistě jen a pouze na vás: Nikdo z nás nedokáže tak úplně ovlivnit vývoj a případnej konec partnerskýho vztahu. Ale to, jak se k sobě i v případě jeho konce bývalí partneři zachovají a jak se zachovají ke svým dětem, to už ovlivnit můžeme - každej za sebe bejt slušnej a nepodrážet, myslet právě na ty děti. Tak se snažte, voba! Zdařbůch. smilies/wink.gif
únor 17, 2010 17:48
rozumná většina : erika
na oplátku děkuje rozumnému fousatému jednotlivci, že napsal příspěvek, z ktorého bude pisatelka (a nejen ona) opravdu něco mít.
Dalším členům většiny se omlouvám, že mluvím i za ně smilies/wink.gif
únor 17, 2010 18:40
Když zloděj křičí: Chyťte zloděje. : Marie Š.
Již se mi vůbec nechtělo něco dál připisovat ale teď musím ještě něco málo k jednomu příspěvku. Jsem nařčena z grafomanství a honění si vlastního ega místním exemplárním grafomanem a neúnavným uspokojovatelem svého ega, což se pravidelně zobrazuje v jeho, sice sáhodlouhých ale nic nového neříkajících, odstavcích.
Ono totiž k vlastnímu dotazu čtenářky nebylo co dodat hned od začátku. Všechno, co tak samolibě a rozvláčně napsal onen grafoman, je obsaženo ve stručné ale zcela vyčerpávající odpovědi paní redaktorky: „když již se to muselo stát, tak je nutné děti ujistit o pokračující lásce obou rodičů, věnovat se jim jako doposud, vzájemně před nimi nepomlouvat jeden druhého, nezneužívat děti jako nástroj pomsty.“ Tohle ale přeci nemusím opakovat. To již tam je. Ovšem, že zdejší grafoman z toho dokáže vytěžit román. Obalil to sice jen prázdnou slámou ale myšlenky vydal za své!
Teď ještě k věci samotné. Většině zde vadí můj odmítavý postoj k rozvodům manželů s dětmi. Ano, já nemůžu nikdy sympatizovat s neplniči závazků k dětem tam, kde je možné závazku k dítěti dostát. I když třeba i s velkými obtížemi a s potlačením vlastních tužeb.

únor 18, 2010 07:51
Paní Danielo, to tedy nemáte pravdu. : Milan
Nejsou pravdivá Vaše slova "Milá Marie Š., jsi tu nová, a asi jsi nepochopila, o čem je to na Kudlance... Kudlanka lidi nerozvádí, tady se naopak většinou snaží (všichni, kdo mají zájem) pomáhat, poradit, nebo alespoň trošku slovem pohladit, když nic jiného."
Stačí si projet diskuse na tato témata a je zjevné, že je tomu naopak: většina diskutérek vynakládá mimořádné úsilí k tomu, aby druhé ženy přesvědčila, že se mají rozvést a že mají být na manžela co nejzlejší. Dokonce i návod k vraždě už tu byl.
Scházejí se Vám tu ponejvíce ženy, kterým chybí mateřská láska. Správna matka (i správný otec) dovede pro své děti leccos obětovat, ba mnohá i svůj život. Ale zdejší diskutérky si vzájemně radí, jak své děti připravit o otce, nebo dokonce jak své děti vyhnat z domova.


únor 18, 2010 07:52
Marie, : Petronila
a proč jste tedy tu dobrou radu nedodala sama hned na začátku a místo toho si tu honila ego moralizováním o absolutní špatnosti rozvodů a vlastní málem svatosti (za každou cenu "vše pro dítě")?

Na mou třikrát položenou otázku jste mi neodpověděla a tak se domýšlím, že sice považujete rozvod za tragédii za všech okolností, ale citový chlad a neupřímnost ve vztahu vám nevadí, případně je vůbec nevnímáte. Viz i Vaše příspěvky v diskusi o filmu, že se to s dítětem prostě musí "přetrpět". Pokud máte podobný přístup i k jiným věcem ohledně dětí, tak potěš koště. Mně osobně by bylo velmi nepříjemné, kdyby mí rodiče nebo pěstouni zcela rezignovali na vlastní život a všechno investovali do mě, ale sami by to jen "přetrpěli". V takové atmosféře bych se asi udusila, nehledě na to, že ten "obětující" se zpravidla za svou "oběť" od toho druhého požaduje neúměrnou kompenzaci (trochu to bylo patrné ve Vašich ublíženeckých řečech v komentářích k tomuto článku).

Jak jsem řekla, mám veliké štěstí, že moji rodiče i moji pěstouni byli lidé, kteří žili ve vzájemné lásce a upřímnosti, a moji pěstouni, kromě toho, že pomáhají druhým, neredukovali vlastní život na minimum, mají své vlastní záliby a koníčky a já si jich za to moc vážím. Kdyby ale třeba moji rodiče nedokázali žít spolu a nepodařilo se jim zjednat nápravu, byla bych asi raději, kdyby se rozešli v klidu, než aby udržovali neupřímné "formální manželství".
únor 18, 2010 08:57
Milane, : Petronila
musíte rozlišovat jednotlivé situace. Někdy je na místě pokusit se vztah ještě dát do pořádku, ale jsou partneři, od kterých je nejlepší vzít nohy na ramena, protože z nich je více škody než užitku. Kdyby se některá dáma rozváděla s Vámi, považovala bych za racionální jí poradit, ať utíká co nejrychleji, třeba jen s igelitkou osobních věcí.
únor 18, 2010 09:00
Milane, Vám budu radši vykat... : holubinka
" návod k vraždě " je třeba brát a nadsázkou

Jinak jsem přesvědčena, že člověk, který rezignuje na spokojený osobní život ve jménu dětí, není schopen dávat moc lásky, protože se ani jemu nedostává
únor 18, 2010 09:11
scházejí se tu ženy, co jim chybí mateřská láska : erika
už jsme tady četli leccos, ale tohle kandiduje na nejabsurdnější obvinění ever smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
únor 18, 2010 09:58
Marie, : Macesska
pokud jste k dotazu neměla co dodat, proč jste nemlčela?
V dotazu rozhodně není dostatek informací k posouzení, jestli je rozvod nutný nebo ne (nejsou tam žádné), i kdyby tam byly - kdo jste, abyste něco takového posuzovala, když Váš názor přímé účastníky nezajímá?
Když se tu hází citáty z Bible, tak "Nesuďte, abyste nebyli souzeni."
Z jedním plodem "udrženého" manželství (rozvod jeho rodičů proběhl po jeho promoci) jsem žila 5 let. Bohužel si z dětství odnesl hodně pokřivený pohled na vztahy a mně nakonec došla síla to neustále překonávat a doufat, že se to změní. Bohužel, vydržet mi nakonec připadalo jako přímá cesta do blázince. Rozvod je těžké rozhodnutí a určitě není dobré uchylovat se k němu z rozmaru nebo kvůli vzplanutí jinde. Ale někdy to JE lepší volba i pro děti. Podle mě zrovna tomuto dítěti rodiče svou "obětí" zlikvidovali možnost mít normální partnerský vztah, protože nic podobného u nich neviděl.
únor 18, 2010 09:59
eriko, : Macesska
hehe, já se k tomu hlásím, mně mateřská láska schází, disponuji pouze s macešskou. smilies/cheesy.gif
únor 18, 2010 10:01
MarieŠ : bb2
Ano, já nemůžu nikdy sympatizovat s neplniči závazků k dětem tam, kde je možné závazku k dítěti dostát. I když třeba i s velkými obtížemi a s potlačením vlastních tužeb.

Také vím, že diskuze pod článkem se často stočí někam jinam, i já to dělám. Ale tady aní není článek, jen věcný dotaz. Z čeho usuzujete, že rodiče si neplnili, neplní závazky k dětem? Přesněji, je závazkem k dítěti zůstat v manželství s alkoholikem, násilníkem, gamblerem, který prošustí automaty dětem střechu nad hlavou a uvrhne je do stavu trvalé nouze? Není snad závazkem k dítěti postarat se mu o šťastný, spokojený, zdravý život, a to se bohužel občas s oběma stávajícími rodičei nepodaří - pak následuje rozvod a otázka, kterou položila Zuzana. Vy jste z té otázky stvořila příběh, na jehož základě jste odsoudila Zuzanu i jejího manžela coby neplniče závazků, a basta :-))
únor 18, 2010 11:37
... : bb2
pravda, to, že se rozešli v klidu a po dohodě, nesvědčí zrovna o násilnické povaze manžela, ale neříká to ani to, co naznačuješ
únor 18, 2010 11:38
Řekněte jim pravdu. : Slávek
Mílé děti, tatínek a maminka jsou dva nezodpovědný sobci, který zas tak moc netrápí, že vám připravujou život plnej sra..ček. Nejsou schopný se rozumně dohodnout, nechtěj ustupovat jeden druhýmu ve věcech, který vám vedle zpackanýho života budou vždycky připadat jako prkotiny. Proto k nim nemáte žádný morální závazky a až vám bude osmnáct či dvacet a budete samostatný, tak se na ně vyflákněte, protože oni se pro vás taky nijak speciálně nenamáhali.
Měl by se zavést rozvod dětí od rodičů, aby se dali nějak oficiálně ukončit zákonné svazky a z nich vyplývající povinnosti.
únor 18, 2010 12:08
Slávku, kdopak ti šlápl na kuří oko? : Myška
Žasnu, kolik je tu lidí, kteří si myslí, že je správné setrvat ve formálním svazku jen kvůli dětem, a rezignovat na svůj život.
únor 18, 2010 12:30
Díky za další porci humoru, : Krakonoš
Marie, jsi zlatíčko! smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
únor 18, 2010 12:46
. : Míša šíša
Možná humorné, zcela určitě trefné.
únor 18, 2010 13:20
Ále, : Sinix
Milan = Marie = Slávek = MilanAlois = Jarda

a mnoho dalších. Holt, když s ním všichni nesouhlasíte, tak si musí dát za pravdu sám, to je celé... smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
únor 18, 2010 13:49
... : bb2
:-))
únor 18, 2010 15:05
K tomu co se ptala Zuzka : JirkaF
bylo vše řečeno. Ptá se správně, protože vše ostatní je již řešeno, jen děti ne. Teda u všech rozvodů údajně zájmy dětí zastupuje sociálka a tak je vlastně vše OK. Všechny zájmy jsou zastoupeny, všichni od rozvodů odcházejí spokojeni.

Rozvod je fajn věc. Z do té doby nemilujících rodičů dělá milující, dětem z formálních vztahů se vrací úsměv na líc a jsou šťastny, dokáží se v dospělosti stejně šťastně rozvést, prostě špica. Rozvádí se kolem půlky manželství. Tedy půlka manželů jejichž je to vina jsou alkoholici, násilníci, gambleři, narkomani, ... nebo jsou jinak patologičtí jedinci.

Koukám, že svatba je dost riziková věc. Kdybych měl na nějaké ulici šanci půl na půl, že mne okradou nebo neokradou, tak bych to bral jako docela velké riziko a na tu ulici bych nevkročil. Lidi asi chtějí zažít adrenalin, v tom to je, proto se žení.
Nebo nevědí o tom zhoubném vlivu, zejména muži, že se z nich na padasát procent stanou ti patologičtí jedinci. Tak to bude asi zatím slabou osvětou, že se lidé ještě žení. Takže když uvidím/potkám ženatého muže, tak si musím dát velký pozor. Potkám-li rozvedeného, tak rovnou vytahuji odjištěnou zbraň. Tam už je jistota.

Že přeháním?
OK, tak fakta, která mne o tom přesvěčili a to skálopevně:
Žádosti o rozvody dávají většinou ženy a cokoliv říkají, zejména u soudů o mužích je čistá pravda a tak je jim skoro vždy oprávněně vyhověno.
Děti žádají a dostávají ženy z více než 90-ti%. Muži tedy jsou tak nevhodní pro své děti, že musejí být soudy a hlavně matkami izolováni od tak patologických tvorů. (Mmch. nebylo by lepší/levnější je rovnou střílet? Jo vlastně, alíci ... kdo by je platil..., a dyť blbnu, po zastřelení budou vdovské a sirotčí důchody, tak proč ne?
únor 19, 2010 11:49
tak když o ně více žádají, : Petronila
tak je také více dostávají, ne? Zajímavější by bylo dát sem poměr mužů a žen, kteří o děti žádají a poměr těch, kteří je opravdu dostanou.

Další věc - to, kdo podá žádost o rozvod, nic nevypovídá o tom, kdo rozvod "zavinil", případně kdo na něm má větší podíl. Např. pokud je partner A nevěrný nebo partnera B týrá a partner B podá žádost o rozvod, znamená to, že je to vina partnera B, neb si to měl všechno nechat líbit?

Jinak nezlobte se, Jirko, ale Vaše příspěvky mi připadají dost nevyrovnané.
únor 19, 2010 12:41
... : Macesska
Mám dojem, že úspěšnost mužů při žádostech o střídavou nebo vlastní péči v ČR je ca 30 %, ale nemůžu tvrdit určitě, zdroj už asi nenajdu a mám dojem, že to bylo z relativně malého vzorku.
Otázka je, jak moc je to vypovídající, protože nevíme, kolik otců ani nežádá, protože má vymytou hlavu tím, jak "při stěhování dítě trpí", bojí se toho, že soud se potáhne a dítko bude dlouhým soudem trpět, předpokládá neúspěch (většina soudců u rodinných soudů jsou ženy, není to obvyklé řešení atd.) Může to být 1 % stejně jako 80 %. Nikdo neví.
Když budeš mít pravděpodobnost 30 %, že pro své dítě získáš (dle svého názoru) lepší podmínky a přitom bude hodně vysoké riziko, že mu na blíže neurčenou dobu trvání soudu připravíš peklo na zemi, protože druhý rodič se ho bude hledět snažit tvrdě zmanipulovat, bude před ním dělat scény atd. - jak se rozhodneš? Ty váhy nejsou jednoznačně na jedné straně.
únor 19, 2010 13:08
Macessko, : Petronila
upřímně řečeno, já si to neumím představit ani teoreticky, ale ty Jirkovy argumenty mi přišly poněkud demagogické.

Mimochodem, myslíš si, že dítě uchráníš, když ho bez dalšího necháš v péči manipulátora a dělače scén a zcela rezignuješ na jeho další výchovu? Tohle také vůbec nevidím jednoznačně.
únor 19, 2010 13:15
Petronilo, : Macesska
jasně, to je otázka míry. Právě, že to vůbec jednoznačné není. Málokdo je naprostý extrém (manipulátor x svatý objektivní). Ovšem je otázka, jestli stojí za to tahat dítě po soudech a nechat ho, aby si každý večer poslechlo něco a la "táta mě nenávídí a chce mi tě ukrást" nebo ho nechat bez boje u relativně klidné matky (spokojené, jak dítě "ubránila") a vídat ho o víkendech. Když je pravděpodobnost 70 %, že u té matky stejně zůstane. Jo, nebude mít otcovský vzor, může žít s pocitem, že se na něj táta vykašlal...na druhou stranu může mít pocit, že táta mámě strašně ublížil, když trval na střídavce, může tím stěhováním fakt trpět... Ano, nevidíme to jednoznačně ani jedna.
únor 19, 2010 13:29
No jo, Macessko, ty máš prostě svou pravdu, podloženou fungující střídavkou svého partnera, a tak neuznáš, že ne pro všechny děti je kočování od matky k otci a zpět stresující záležitostí. : Myška
My dvě budeme vždycky stát na opačných stranách.
únor 19, 2010 13:38
Mělo být : Myška
NESTRESUJÍCÍ ZÁLEŽITOSTÍ.
únor 19, 2010 13:39
Macessko, : Myška
ty ženské, to jsou potvory, co?
únor 19, 2010 13:40
Myško, : Macesska
diskuse je způsob, jak se obě strany co nejvíce utvrdí ve svém názoru smilies/smiley.gif

Potvory...jak které. Právě dospívám k závěru, že zdepřítomné rozvedené ženy s dětmi jsou právě osoby hodné a laskavé, které si zásadně podvědomě vybírají nespolehlivé, nemožné a jinak nepřijatelné muže, kteří je v případě potíží vykašlou na své vlastní děti. Ani se s jinými typy mužů nestýkají a muže - potenciální dobré otce ve své blízkosti prostě nemají.

Zatímco já, mrcha zlá, vzteklá, paličatá, si podvědomě vybírám chlapy, se kterými sice leckdy není soužití žádný med (to se mnou taky ne) a někdy je i lepší odejít, ale svoje závazky dodržují. Kupodivu jsem i o svých předchozích partnerech přesvědčena, že by se o případné děti starali a hlásili se k nim i po rozchodu se mnou (a to mi o nich tedy moc iluzí nezbylo). A vidím takové muže i poměrně hojně zastoupené ve svém okolí.

Takže se prostě stýkáme každá s jinou množinou mužů - to je pak těžké se dohodnout, jací doopravdy jsou.

Až uslyším od nějakých dětí ve střídavé péči, je po ně je kočování tak stresující, že chtějí zůstat radši v jedné domácnosti a oželí kontakt s jedním z rodičů, tak to budu brát vážně. Do té doby je to teorie - každá máme svou. Jestli najdeš nějaký výzkum na tohle téma, budu ráda, když mi na něj dáš odkaz.
únor 19, 2010 13:56
Macessko, pátrat po výzkumech mi nestojí za to. : Myška
Víš, kolikrát si myslíš, že žiješ s bezva člověkem, znáš ho víc jak patnáct let, máte spolu děti, připadá ti skvělý, i když ne dokonalý, ale to ráda přehlédneš, vždyť, kdo z nás je dokonalý, plánuješ s ním stáří, a najednou je všechno jinak. Zjistíš, že ti už dlouho lže, že se doma přetvařuje, a nejhorší na tom je, že se přetvařuje i směrem k dětem. Až dojde na lámání chleba, teprve poznáš, s kým jsi spojila svůj život. Ale jsi pořád zamilovaná, těžko se odpoutáváš, nevěříš tomu, že klidně sbalí věci a odkráčí, a nechá za sebou v pláči své děti.
Chěla bys mít střídavku s takovým člověkem?

únor 19, 2010 14:08
Macessko, : Petronila
třeba tady je docela zajímavá diskuse na toto téma:

http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/novep_tree.asp?all=yes&id=7596&typ=1

Myško: to, že se dotyčný přetvařuje, rozhodně není nic hezkého ani nic, co bych schvalovala.
Ale zase na druhou stranu: tahle věc je důvodem, proč s dotyčným nadále nebýt jako manželka a partnerka, ale proč by ho to mělo diskvalifikovat směrem k dětem?

Chci říct - pokud už je nevěrný, jaké by mělo být nejčestnější z nečestných řešení? Aby to na manželku a děti hned vybalil? Mně z toho tedy vychází to, že pokud usoudí, že k manželce chová nepřekonatelný odpor, měl by od ní odejít a pak teprve začínat nový vztah. Ale ten odchod je tam stejně a to odpoutávání taky. Takže z toho mi vychází, že pak by nebylo možné mít střídavku s nikým.
únor 19, 2010 14:19
Pár odpovědí k dojmologii. : JirkaF
tak když o ně více žádají, : Petronila
- Pravděpodobně o děti žádají ve 99,9%. Opatrovnický bussines je tak zaběhlý, že všichni účastníci jsou s tímto stavem srozumněni. Praxe je taková, že rozvádějící se muž má vůbec problém najít právníka, který bude ochoten bojovat a nebude mu říkat, že nemá šanci, ať bejvalku nedráždí, jinak se mu přes dědi bude mstít, vydírat a to beztrestně a i když bude mít třeba celý šanon rozsudků ve svůj prospěch, tak se s nima může leda vyfotit, protože jsou nevymahatelné. A ženy se jimi řídit nemusí protože proto, nebo protože to tak cítí. Opačně, tedy s mužem to se nikdo párat nebude. To orgáni-rytíři ve zbroji konají neprodleně, jen žena pípne. Třeba jako ten pán, který seděl 8 měsíců ve vazbě, protože ho bejvalka křivě označila jako násilníka a orgáni nespěchali se zjišťováním jak to je doopravdy. No a je logické, že chlapovi v báni svěřit dítě nelze, nejlépe ho úplně izolovat a napařit mu pořádné alíky. Jen co vyleze, tak ho zašít za jejich neplacení. A po odsezení trestu nanovo protože alíci jsou jediné finanční břemeno, které je povinný platit i když je v lapáku. I tuneláři, zloději, podvodníci, lupiči když jsou ve vězení nemusejí platit. A tak je to správně.

cit.: Jinak nezlobte se, Jirko, ale Vaše příspěvky mi připadají dost nevyrovnané.
- To mne opravdu mrzí, že se Vám nevlezu do šablonky. Fňuk, fňuk.

... : Macesska
Mám dojem, že úspěšnost mužů při žádostech o střídavou nebo vlastní péči v ČR je ca 30 %, ale nemůžu..
- Vzhledem k tomu že čísla o tom kolika procentům kterého pohlaví jsou děti v opatrovnických sporech svěřovány do péče jsou jasná kolem 90%(podle různých zdrojů třeba podle Judr.K.Veselé), tak Vašich 30% nevím z čeho je. Ale jistě ne z celkového počtu těchto sporů.


Zajímavé odkazy:
http://www.chlapivakci.cz/rozvod.htm
Něco pro Myška: http://www.stridavka.cz/clanky.html
http://www.rodice.wz.cz/media08.htm
30% jsem našel pouze ve statistice o délkách opatrovnických sporů:
http://www.viaiuris.cz/index.php?p=msg&id=94
Důkazy toho jak jsou ženy děsně utlačované:
http://www.distance.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=6&idc=142&Itemid=26
Pěkně v číslech je to v kapitole: III. BLIŽŠÍ ANALÝZA PATNÁCTI SITUACÍ
Jsme to ale mi muži bídáci, taková diskriminace, fuj, 3x fuj!!!

Zdroje mých 90-ti%, tedy podle jedné diskutující demagogie:
http://www.soc.cas.cz/info/cz/25047/Pohledy-expertu-na-problematiku-porozvodoveho-rizeni.html
Dokonce i feministky mluvčí všeho ženstva, tedy 50% lidstva to publikují, když se jim to hodí:
http://www.soc.cas.cz/info/cz/25047/Pohledy-expertu-na-problematiku-porozvodoveho-rizeni.html
http://www.soc.cas.cz/info/cz/25045/Otcovstvi-po-rozvodu.html
únor 19, 2010 20:19
Péče o děti po rozvodu : RV
V mém okolí znám jen 3 rozvody. U prvních dvou odcházeli tatínkové od rodiny (žádost o rozvod podávaly ale ženy) a to ohromným fofrem ke svým milenkám. Ani je nenapadlo žádat o péči. Bylo zajímavé, jak při odchodu slibovali, jak se budou o svou bývalou rodinu starat. Plakali (jo, jo, byly to dojemné situace) a ubezpečovali děti, že je budou neustále milovat a že se můžou na ně kdykoliv obrátit. Jak šel čas, závazky je zatěžovaly stále více a více. O své děti nejevili zájem (měli přece svou novou budoucnost) a nakonec bojovali u soudu jako lvi, aby se jejich alimenty snížily. Třetí případ máme v rodině. Tam to je jiné. Žena si našla milence a ke svému muži nakonec cítila nepřekonatelný odpor. Odstěhovala se i s dětmi za milencem na druhý konec republiky a exmanžel pouze platí velmi vysoké alimenty, občas má děti na pár dnů v létě. Toho muže mi je líto, protože jeho naděje na založení nové rodiny je minimální, pokud by chtěl zajistit normální životní úroveň všem.
Podle mě je statistika analýza nepřesných čísel. Vím, že už na škole jsem ji neuznávala a protože část mé pracovní náplně tvoří i odesílání statistických údajů, mám na ni stále stejný názor. A to se ty nesmyslné tabulky snažím naplnit opravdu svědomitě.
únor 20, 2010 10:57
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]