Dobrý den, po dlouhém "hledání" jsem konečně našla, dá se říci, toho pravého. Mě je 25 a jemu 22 let. Vyhovujeme si jak po citové stránce, tak v tom, že se vzájemně jakoby doplňujeme: oba máme stejné sny v životě, podobné názory i pohled na život. Zkrátka náš vztah je z mého pohledu velmi hezký a harmonický až na jednu věc a tou je sex.
Můj přítel je více náruživější nežli já a kvůli tomu se v poslední době dohadujeme. Chodíme spolu necelé dva roky a sex s ním, když už na to přijde, je velmi hezký. Ale problém je v tom, že můj přítel by mohl skoro pořád a každý den, kdežto mě se naopak tak často do sexu nechce. Oba chodíme do práce, on má však různé směny přes týden, já naopak pracuju v klasických každodenních 8 hod po-pá. On třeba přijde domů, sedne k počítači a hraje hry, nebo si píše s kamarády. Případně jde na jedno či dvě malá pivečka do hospody. Nemá prostě žádné koníčky, nic, co by ho dle mého názoru unavilo natolik, aby byl večer unavený a neměl vždy chuť na sex. Já totiž jdu do práce, po práci jdu běhat, plavat nebo cvičit, pak ještě vařím večeři a myslím na dalších sto věcí, co je potřeba udělat a zařídit. Jsem prostě takový ten organizační typ člověka. A to je zřejmě ten problém. On mi vyčítá, že já chodím běhat a že se k němu moc nemám atd. Možná je také špatně, že se vídáme každý den a skoro vše plánujeme spolu, ale na druhou stranu to oba tak chceme. Před měsícem jsme byli na dovolené, kde jsem nemusela na nic myslet, nic řešit a tím pádem jsem měla chuť i na sex, takže to bylo krásné. Mrzí mě, že se navzájem nechápeme a opravdu pro to udělám maximum, abych náš vztah zachránila, protože si myslím, že to za to stojí. Prosím, můžete mi poradit co a jak dělat? Děkuji mockrát Karolina (PS. :už jednou jste mi moc dobře poradila, díky!
|