Mám známou, která touží najít slušného muže. Štíhlá sportovní blondýnka. Občas si dává inzeráty do zahraničních či českých novin. Nechce být sama. Najít partnera je těžká dřina a zlatem by měla být placená, jenže bohužel v jejím případě je to prodělečný podnik... Po půl roce telefonátů a žhavých mejlů ji přijel navštívit jeden Holanďan. Ve svém inzerátu se zajímal o ženu z Česka nebo Polska.

     Posílal fotografie nejen sebe ale i svého krásného domu s velikou zahradou. "Maří, kde budeš chtít bydlet? Mám koupit dům v Itálii, nebo raději ve Francii?" Konečné našel den jeho tak dlouho očekávaného příjezdu. Byla si jistá, že tohle to je ten pravej! Jela pro něj do Prahy a zaplatila mu jízdenku do Brna, protože neměl české peníze. No a v tom stylu to pokračovalo. Jako dárek ji přivezl katalog Burdy, který ji byl k ničemu, rozhodně se nenabídl, že by si mohla něco z něj vybrat. Ona pro něj nakupovala co mohla, i když moc peněz neměla, ale on chudinka nikdy jako na potvoru to nestihl včas do bankomatů i když jeden otevřený 24 hodin denně byl o ulici dál. Vždycky si vzpomněl na poslední chvíli, když někam spěchali a nebyl čas. Ji to bylo trapné mu to připomenout. Pochopitelně u ní jedl a spal. Měl tímpádem krásnou a levnou dovolenou, s dámskou obsluhou a odvezl si pak všechno, co mu nakoupila ona, i když mu navrhovala, aby si některé věci nechal u ní na příště, až zase přijede. Prázdná skříň hodně napověděla. Připadala si zneužita a využita. On dodnes nepochopil proč..

     Pak zalovila ve vodách českých. Krásnej chlap to byl... (taky dostal 40 odpovědi na svůj inzerát) .....a vybral si ji Vypadal trochu jako Pavel Trávníček, postava.... no jestli čtyřicátník, tak dobře udržovanej. Těžko věřit že mu bylo přes padesát.. Obarvené vlasy asi taky pomáhaly jeho mladistvému vzezření. Kamarádka je trampský typ, takže napřed jí ani nevadilo jeho poněkud zvláštní hobby. Byl totiž stopař, jezdil stopem po České republice. Nevím už kolik tisíc kilometrů měl najeto, ale moc. Takže začala jezdit s ním. Jeho stopařské zákony byly: ruce v kapsách, bílá košile, nikdy nic sebou. Okraje silnic kdysi vroubené stopaři jsou dneska prázdné. Asi jsou na vyhynutí...

     Jezdili kamkoliv. Hlavní bylo, aby řidič nevěděl kam jedou ... nevím proč. Vůbec nechápu celý ten smysl... jet prostě někam, otočit se a zase jet zpátky. Párkrát to zkousla, ale jeho další zákon...."nikde nic nekoupit ani na jídlo ani na pití, nebudu podporovat zloděje (zloději to podle něj byla každá restaurace).To bylo tvrdé. Ledviny začaly protestovat, tak sebou brala aspoň batůžek s vodou a svačinou. A hele, najednou mu nevadilo si od ní vzít obložený chleba či limonádu. Ovšem, když dojeli domů, pevná vůle mizela a měl hysterické záchvaty, když měl čekat pět minut na večeři. Na hory s ní ale jet nechtěl - prý nemá peníze na boty. Přenechala ho tedy pak těm ostatním 39 nevyvoleným, ale nedávno ji znovu volal...tak nevím? Že by žádné další padesátce nedělalo potěšení stát na stopu v horku a umírat hlady a žízní?

     Další týpek byl z Českomoravské Vysočiny, byla jím zcela nadšená. Jezdil na kole, měl auto... vyprávěl ji smutný osud, jak jeho manželka se pokusila spáchat sebevraždu, když zjistila že je nemocná, jen aby mu nebyla na obtíž. Tak moc se milovali.. Jela za ním do Žďáru nad Sázavou. To auto měl, sice starý, ale to bylo asi tak všechno. Byt kde bydlel, byl vybydlený jak po cigánech, on sám byl špinavý a páchl, neměl ručník, mýdlo, šampon..  jedl jenom polévky z pytlíku. Vysvětloval, že splácí pohřeb. Nehledala bohatého chlapa, ale taky nehodlala být dobročinná organizace.

     Jako zatím poslední se ji ozval nějaký Američan z Tennesee, jménem Tom Egly, ale prý je právě v Nigérii, kde zachraňuje otce, který byl postřelen bandity....No, podívejte, co mi napsala:  

"Ahoj Alenko, tak měl přiletět tento týden. Nevěděla jsme, zda přímo z Nigérie nebo z USA. Ptal se na moji finanční situaci.Zajímalo ho, zda jsem v důchodu a z čeho žiju. Zda vlastním nějakou nemovitost a jaké mám auto. Poslední mail byl, abych mu poslala 1500 dolarů na cestu. Nadiktoval mi jméno, které ale nesouhlasilo s jeho, plus veškeré další info pro odeslání přes Western Union. Na vše jsem mu přikývla, ale jen si řekla: Další debil! "

     A já s s mou kamarádkou říkám: „Naděje ale umírá poslední. Přece někdo někde bejt musí, ne?"

Alena Polárka

Komentáře (23)

Zobrazit/Skrýt komentáře nechapem : Sipik A na co tak zufale potrebuje chlapa? srpen 05, 2009 23:20 no, některá asi jo, no : ivanka jen mě zaráží její výběr... srpen 05, 2009 23:44 holky : Polarka vanoce jsou desne smutny kdyz je clovek travi sam......ja vim, jak ji bylo...... srpen 06, 2009 00:08 me jenom zarazila ta Nigerie.... : Polarka odtud chodi prece vsechny ty nabidky, ze nekdo umrel a ted vybrali prave vas, abyste jim poslali penize na pravnika a dalsi "malickosti" a pak dostanete nejakej desnej balik penez. Teda prej. No ale asi uz berou vsechno.....byznys je asi hodne pomalej.... srpen 06, 2009 05:46 také moc nechápu, : Inka jestli ženská nahání chlapa, je to vždy trochu jinak, což to tak nechat plynout a nehrnout se do toho za každou cenu. Také jsem od kamarádky slyšela o inzerátech ... to bych snad zase raději zůstala sama, s tím tedy jako Sipík probém rozhodně nemám. Proč to tak drtí za každou cenu, chlapů je plnej světm jen se umět dívat a nehrotit to zbytečně, jestli to má přijít tak to jistě přijde srpen 06, 2009 06:59 Za ty prachy. co vrazila do těch chlapů : alena puntíkovaná si mohla na vánoce zaplatit suprovej zájezd buď někam na hory, nebo naopak k moři do tepla a tam by se stopro seznámila. Navíc, takovýhle ubožáci na takovýhle zájezdy prostě nejezdí. srpen 06, 2009 07:21 Inka má pravdu : Jeja Nevím, čím to je, jak je to možný nebo proč to tak je, ale dokud jsem "chlapy naháněla" - nic z toho nikdy nebylo. Pak jsem to tak nějak vzdala, na svém profilu na jednom serveru jsem si napsala, že hledám kamaráda na výlety, do kina a tak. No a netrvalo dlouho, napsal mi jeden a máme se rádi už skoro rok a půl. A jenom perlička, jaké jsou občas náhody - on jezdil s kamionem a na jednom poli v Holandsku náhodou chytil wi-fi signál, připojil se na net a na onom serveru našel můj profil. A přitom bydlí 10 kilometrů ode mne. srpen 06, 2009 08:15 Mám dvě kamarádky, : M. které se seznámily přes internet, taky musely odmítnout pár "nepoužitelných" chlapů, ale seznámily se... Jenže takové vychcánky nepotkaly,no možná potklaly ale jelikož jsou inteligentní bytosti které znají svou cenu a nemusí mít chlapa za každou cenu - tak by je nikdy nenapadlo chlapovi něco platit, vydržovat si ho a živit ho... srpen 06, 2009 08:27 Nevím, : mája zdá se mi to nějaké divné. Kamarádka volí dost složitý přístup, když pominu to, že má smůlu na divné týpky. Proč inzeruje v zahraničí nebo obecně po celé ČR, když to znamená, že si toho nového chlapa nemůže oťukat hned? Proč se vyčerpávat maily a telefonáty s někým, o němž až po dlouhé době a překonání hor a moří zjistím, že je k ničemu? Já jsem inzerovala v našem městě a okolí a po pár úvodních mailech a vyřazení divnejch chlapů se vesele setkávala v kavárnách už jen s prima a sympatickejma. Jestli se mi líbil, setkávala jsem se dál, jestli ne, nesetkávala, rozhodně jsem do toho neinvestovala ani peníze, ani čas či nervy či naděje... (A asi jsem měla kliku, našla jsem fajn chlapa celkem brzo.) A další rada pro kamarádku, jakmile se objeví příznak něčeho divnýho, tak v tom prostě nepokračuju, ne? Citovaný dopis od kamarádky nechápu, proč se s takovým člověkem vůbec zabývá? Proč "na vše přikývla"? S tímto postojem si koleduje, jinak to nevidím. srpen 06, 2009 09:26 ale tak to není Májo ... : Zdena "další rada pro kamarádku, jakmile se objeví příznak něčeho divnýho, tak v tom prostě nepokračuju, ne? Citovaný dopis od kamarádky nechápu, proč se s takovým člověkem vůbec zabývá? Proč "na vše přikývla"? S tímto postojem si koleduje, jinak to nevidím. " To nebylo myšleno, že by to akceptovala, ale na oko akceptovala, ale myslela si něco o blbečkovi. To když jsem já přes inzeráty naháněla chlapy, tak jsem chtěla někoho s chatou nebo chalupou, abych se dostala aspoň někdy na víkend ven. Taky že se ozval, pěknej chlápek, měl chaloupku a bral mě sebou. On platil benzin do auta, já nakoupila na víkend a uvařila. V hospodě jsme platili na střídačku, podle toho kdo se jak rozjel. Jenže já si představovala, že pojedu tak jednou za měsíc, ale on chtěl každej víkend. Zprvu mi to nevadilo, byla jsem naštěstěna, že o mě tak stojí. Jenže pak začali jezdit známí (jeho), řemeslníci na opravu chalupy a nákupy už nebyly ve stovkách, ale přelezly tisícovku i víc a to se mi přestalo líbit. Když jsem mu to řekla, tak jeho slova byla "každá sranda něco stojí" a tak jsem nadále víkendy na chaloupce oželela. Ve finále jsem zjistila, že když jsem nejela já, tak tam sám nejel a protože jsem byla vyhlášená kuchta, tak když se jelo, tak za ním táhla celá parta. Moc se mu to nelíbilo, když zavolal a řekla jsem, že tenhle víkend jedu za dcerou, nebo někam jinam, dokonce byl neurvalej, ale to už jsem ho poslala někam. Je fakt, kdo chce kam, pomozme mu tam, ale aspoň mám nějaké zkušenosti. srpen 06, 2009 10:28 Podobný příběh : Míša šíša Moje známá zůstala po rozvodu 10 let bez chlapa, říkala, že si to užívá - přesně ve smyslu, co tu někdy píše Alena T: nikdo ji nebuzeroval, že není na minutu přesně večeře, že je doma bordel atd., líbilo se jí, jak najednou nabyla svobody, o které se jí v manželství ani nesnilo. Mohla si dělat kdy chtěla co chtěla, dívat se v telce na přitroublý seriály, k jídlu si udělat třeba jen chleba s máslem,... No a najednou si nabrnkla přítele. Nebo on ji, to je jedno. Ze začátku to bylo hezký, pak ale chlápek začínal vystrkovat drápky. Tj. začal si na ni dělat absolutní nárok. Takže když mu řekla, že se s ním nesejde, protože jede za svojí nedávno ovdovělou matkou nebo že jde za dcerou pomazlit se s vnoučkem apod., bylo zle. A ta známá si řekla: vždyť bych za chvíli byla přesně tam, co jsem byla před těmi deseti lety. No tak se s přítelem rozešla a mělo to dost dramatický průběh. Tak nevím - vybírá si stejně závadné typy mužů anebo je fajnovej normální (už nezadanej) chlap opravdu jen jehlou v kupce sena? srpen 06, 2009 11:12 Zdeno presne : Polarka bylo zbytecne se dohadovat. Ona pochopila ze je to nekdo kdo by na ni chtel vydelat a jeste k tomu blbym zpusobem a nemelo smysl mu neco vykladat, natoz se s nim sejit. Pochopitelne ze mu zadnou letenku neposilala a ve "vztahu" nepokracovala. Nasla jsi Zdeni nakonec nekoho?????? srpen 06, 2009 11:27 Polárko, : mamča Tvá přítelkyně je typická oběť. Ti vyčůraní chlapi to nějakým šestým smyslem vycítí, proto se na ní lepí právě jen takoví zoufalci. Možná by jí neškodila návštěva psychologa, aby s ním rozebrala, proč trpí pocitem méněcenosti, když k tomu nejspíš nemá viditelný důvod ? srpen 06, 2009 11:43 Majo : Polarka jeden z duvodu je, ze stejne jako Zdena, i ona by davala prednost zit nekde na venkove, chaloupka, chata.... zije v Brne, nema to tam rada, jezdi ale s partou turistu na vylety, je velice aktivni, ted jedou nekam na hory do zahranici (jeji laska jsou hory). Takze to neni zadna putka, ktera by sedela doma a vzdychala,ale proste by tyhle zajmy rada s nekym sdilela. A nedari se.... Asi opravdu chlapi z ni vyciti ze se moc touzi vdat a rychle vezmou nohy na ramena....fakt je ze kdyz clovek nehleda tak spis najde, ale co kdyz ne? Majo moc ti preju fajn chlapa! srpen 06, 2009 12:13 Polárko : Zdena Všechno bylo na stejný brdo, každej chlap v přiměřeném věku chtěl domácí puťku i když jsme se třeba seznámili v paláci kultury na tancovačce. Najednou se jim nikam nechtělo a všechno bylo blbý. Tak jsem zjistila, že člověk má s někým zestárnout a né po padesátce hledat a na někoho si zvykat. To už nejde, z mé strany to nešlo. Tak holt trajdám světem sama, už ani toho psa nemám a pořizovat si nebudu. Dokud jezdím na dovči ven, tak nic. A jde to. Navíc takové to nezávazné trefování staré báby všichni berou nějak víc s rezervou a tak se občas i docela dobře pobavíme. srpen 06, 2009 12:48 Zdeno : Polarka mozna je to tak ze v mladi je clovek vic prizpusobivejsi? A pak uz se mu nechce menit zabehle zvyklosti? Ja jsem ted momentalne sama, manzel tu byl na nejakou dobu a zase se musel vratit do Ceska ale ted jsem tu opravdu sama i bez deti a uzivam si to. Vstavam kdy chci, nevarim,vezmu si chleba kdyz mam hlad....no pohoda. Taky ti rozumim s tim psem, je to tezky cestovat kdyz mas doma zvire. Ja ted resim jestli nekam narok pojedeme....mame kocku a psa. A co s nimi? A clovek ma zodpovednost. Nam se stalo ze jsme nechali psy u znameho, ktery nam rikal, ze je vezme ssebou na traplajnu, pak na ni nejel a nechal je u jednoho indiana, co slibil, ze se o ne postara a my jsme se zdrzeli ve Vancouveru (nepustili mne z nemocnice kvuli mozkove mrtvici) no a jeden pes zmizel, jednoho jeste zachranili a pro druheho uz bylo pozde. Vim, ze za to nemuzu, ale.....tejrat mne to bude asi uz vzdycky. Vlastne ted je to poprve co jsem vubec byla schopna to napsat..... srpen 06, 2009 15:37 Já mám spíš podezření, že Dexx : alena puntíkovaná je opatrnej, aby se náhodou nepředal. No, samosebou, že ho vyjde levnějc, když děva /za vlastní peníze/ přicestuje k němu, poskytne mu kýžené a opat /za vlastní /odcestuje/Dexx se následně nemusí nikam harcat a ještě ho to nic nestojí. /as když patřičně zaskuhrá nad skývou suchého chleba, jak mu nikdo neuvaří, tak ta dobrá děva i navaří - za svoje pochopietelně/. Ale tohle se fakt nejmenuje rovnoprávnost. srpen 07, 2009 10:04 tohle patřilo : alena puntíkovaná do jiníé rubriky srpen 07, 2009 10:06 štíhlá blondýnka : Krakonoš se musí seznamovat přes inzeráty s jedním psychopatem za druhým? A nakonec ani nepozná provařenou nigerijskou fintu? To je nějaký divný ne? Jakou má tvoje kámoška diagnózu? Nebo snad IQ 85? srpen 09, 2009 23:25 Krakonosi : Polarka proste je to padesatka a chlapi kdyz se zeni, tak ti padesatnici sahnout po tricitce.....aspon vetsina srpen 10, 2009 04:50 Polárko, Krakonoši : Iris jo, padesátníkům my, jejich spolužačky nejsme recht, chtějí třicítky nebo mladší, přesně. Bavila jsem se na to téma se stejně opuštěnými babami mnohokrát a dospěly jsme k názoru, že až na vyjímky, které jsou někde hodně dobře uschované, chlap v tomto věku, svobodný, volný bez závazků a ochotný se seznámit s ženskou v mém věku je nějaký typ magora - pánové, kterých se to netýká nechť prominou - nebo morálně defektního hajzlíka. Na nás, troufám si říct třeba i dobře vypadající, vitální a po mnoha stránkách kvalitní padesátky koukají už jen uslintaní staříci (zase nechť prominou pánové, kteří jsou i ve vysokém věku k světu) - tím uslintaní mám na mysli ne tělesný stav, ale jejich milostné a namlouvací projevy, bývají nechutní ve svých balících aktivitách.Mluví ze mne konkrétní nepříjemné zkušenosti, fakt se nezlobte Vy, kteří jste z jiného těsta. Možná tak hledat mezi vdovci a katolíky - mám tím na mysli opuštěné, rozvedené nebo ovdovělé lidi s jistými, myslím že obecně platnými morálními zásadami, kteří nejsou zdatní v balení a oblbování, lhaní a šizení.Snad se pochopíme správně.. Krakonoši ahoj, dlouho jsem tě nepotkala srpen 10, 2009 09:06 Nojo, ale : Krakonoš jaktože padesátka nepozná už během korespondence, nebo aspoň po prvních minutách setkání, že má před sebou hovado? To už přece nejni naivní holčička, ne? Moc se tu neukazuju, jsem v procesu stěhování, dočasně i bez internetu v novým působišti a práce mám tolik, že Kudla musí stranou. Ani to nebudu schopnej všecko zpětně dočíst :-). Tak hezkej srpen, já vobčas něco plácnu! srpen 10, 2009 10:14 Krakonoši : Iris no myslím si to, co Ty. Na druhou stranu, třeba já jsem teď už předem, zadem, spodem i vrchem tak nepříjemně nedůvěřivá, že nezkusím radši vůbec nic.Ona alespoň zkouší zkoušet. Ale nevím, co je lepší. Asi v tomhle případě svatý klid od podobných týpků, alespoň pro mne. Přeji úspěšné přestěhování a těším se na Tvoje občasné plácy srpen 10, 2009 10:36

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment