|
 Jsem v domácnosti a manželovi pomáhám v obchodě a pak ještě doma dělám veškerou práci. Připadám si jak hadr na podlahu a nevím, jak z toho kolotoče ven. Za svou práci nevidím žádné penize. On si dopřává, ale já když něco chci, musím ho strašně dlouho přemlouvat, a pokud si na to vzpomene, tak to i po měsíci dostanu.
Ale pozor, já nechci šperky, nic takového, naposled jsem chtěla klubíčko příze na háčkování, což jsou asi 3 Eura - a čekala jsem na to asi dva měsíce. Já bych to hrozně chtěla změnit, ale moje jediná kamarádka bydlí 100 km odsud a teď je momentálně ve svojí zemi. A já se teď jen můžu tiše modlit, aby mě nevyhodil z domu, pokud bych mu v něčem nevyhověla. Nemám ani korunu, ani kam jít - je to tak strašný pocit... Přitom mi na začátku společného bydlení řekl, že budu doma a on že mi bude dávat každý měsíc 500 Euro jako kapesné. Je to už půl roku a maximálně mi doma nechá drobný, cca jednou za dva týdny... Problém je, že nebydlim v ČR a nikoho jiného tu nemám, takže jsem úplně v koncích. Já ho nechci ztratit, jen mě skličuje má finanční závislost! Než jsme spolu bydleli, tak jsem měla práci, byt, a teď mám velké nic... Já jsem kolikrát o hladu i dva dny, jelikož on se večer nají s kamarády v restauraci a vůbec si nevzpomene, že nic nekoupil. Bydlíme totiž na vesnici, kde je jedna trafika. A stejně, kde mám vzít peníze na nákup? No nic, děkuji za to, že se můžu aspoň vypovídat. Mě asi žádná rada už nepomůže... Childinka
|
