A proč bys to nemohl u soudu říct ? U soudu můžeš použít jakékoli prostředky, které z Tebe nebudou dělat totálního vola, ani bezcharakterního tvora, co opouští manželku s malým dítětem.
Proč bys nemohl říct pravdu ?
Stejně budeš muset platit na dítě i na ní, tak proč být ještě za hajzla ?

jak by tady mohli potvrdit úplně všichni. A kolikrát jsme okolnostmi donuceni udělat věci, za které se ve střízlivějších okamžicích stydíme. Myslím, že sem píšeš, protože Tě to trápí a protože hledáš sám pro sebe omluvu a pochopení.

Zkus si to rozdělit na menší problémy:
1. nevěra
2. nerespektování soukromí
3. výsledek rozvodu
A zkus o nich uvažovat odděleně.

Neříkej si, že když Ti žena byla nevěrná, tak Tě omlouvá, že ses jí hrabal v soukromí. A když už se zadaří, tak neobviňuj ji, ale poctivě si přiznej, žes právě tenhle kousek problému nezvládl. Pak si to můžeš odpustit a jít dál. Jde přeci o Tebe a o Tvoji sebeúctu.

A k tomu, že Ti žena byla nevěrná a teď na Tebe hází vinu za rozvod a chce na sebe výživné - to je její problém. Ona za to časem zaplatí. S našimi soudy Ti ale nemůžu dát jinou naději, než tu, že na ni časem taky dojde.

Tak přeji hodně sil!

zvážils všechno důkladně? nebyla by přece jen lepší změna zaměstnání a trocha víc zájmu o rodinu? nemůžeš si malinko taky připustit podíl svojí viny? přece jen byste každý mohl o kousek ustoupit a třeba by se ještě cesta našla jiná než rozvod.No je to tvá osobní věc,ty znáš detaily a musíš nejlépe vědět co a jak bylo nebo nebylo,ale dítě připravíte o rodinu jen jednou.

tohle je tezke posoudit.....ale byl jediny zivitel, penize urcite potrebovali. A ta kosmetika byla za jeho penize. Aby se libila nekomu jinemu.... Zajem o rodinu muze znamenat prave to, ze dela jak vul...aby rodina zila na urovni.
On si to clovek musi rozmyslet....bud penize nebo rodina. Jenze jak se bude rodina divat na to, kdyz misto 40 000 prinese 20 000 nebo ani to ne? Nerozpadne se pak stejne? Ze zase ona bude chtit aby si nasel lepsi praci? Vime toho prilis malo.
Ale rozhodne nebud za vola, jak pise mamca.
Hrabat se nekomu v soukromi se nema, ale ma clovek bejt za toho vola celej zivot?

je jasné,že buď ho bude mít u sebe ale plat za 8 hodin nebude takový nebo bude po světě.Ale to víš,já to mladá holka a která z nás zamlada nechtěla mít toho svého u sebe.Taky žádná kaše není tak horká,když se začne jíst.Kolikrát už se tu ukázalo,že situace je o něco jiná než se zkraje zdálo.Informací je málo,tak jsou to jen dohady,ale je tu dítě Polárko Takže proto jsem napsala tak jak jsem napsala.

v druhé větě místo já patří slovo je /je to mladá..../

a to je prave nespravedlive ze na to doplati on nejvic.....i kdyz nic spatneho neudelal.Penize vem cert, ale prijit o dite....to je to nejhorsi. Ale ztracena duvera v parnera se tezko slepuje......

vidím to malinko jinak.Nejvíc to neodnese on ale dítě.A pak taky si nemyslím,že si za JEHO peníze koupila kosmetiku.V manželství přece není moje tvoje,ale naše.A ona pečuje o dítě což je rovnocenné práci.My třeba máme každý svůj účet,ale de facto je to jedno,jednou podpoří partner mě,podruhé já jeho.Jinak co se týče důvěry je to jasné,že už vztah a důvěra jsou poznamenané.

já zírám... takže když ona si nakoupí - tedy za rodinné peníze - kosmetiku, kterou se líčí pro jiného - tak je to podle tebe OK? Nehledě na to, že Tom psal, že to nebylo jednou (ta nevěra), že jí to už vytýkal...
Tome, je mi to moc líto, ale fakt bys neměl být za "vola".

neobhajuji nevěru,možná jsem vedle jak ta jedle,ale když neznám postoj druhé strany...Psala jsem,že Tom ví nejlíp jak co je.Já jen píšu aby kvůli dítěti vše ještě zvážil.Víc nemám co říct.

se lidé i nestandartně chovají i přesto, že tvrdí za normálních okloností, by to neudělali. Ono se to hezky říká, když tu situaci osobně neprožíváš. I já jsem se takhle chovala a raději jsem podívala pravdě do očí než ze sebe nechla dělat blbce a tvářila se, že se nic neděje. Nejsem na to hrdá, ale nelituji toho a dnes už vím, že kdybych se do té situace dostla znova, tak to udělám znovu. Takže to nijak neodsuzuji, Pokud ten druhý poruší pravidla našeho soužití tím, že Tvou důvěru zneužije, tak ani já nemusím dodržet pravidla respektování jeho soukromí i přestože je za normálních okolností striktně dodržuji.

a navic,jestlize mam cisty svedomi,tak proc by se partner nemohl podivat do mobilu?A jestlize nekdo svedomi cisty nema a musi zahybat,tak pak nevim,proc radsi nezije sam,nez nekomu kazit zivot.A kdyz uz je to takovej previt,ze zahybat musi,tak je to taky jeho blbost,ze si ty sms nesmaze.

... a tady se řeší, jestli si manželka kupovala kosmetiku za jeho peníze a líčila se pro druhého... a nikoho z vás ani náhodou nenapadlo, že ona měla také svůj příjem a mohla si tedy koupit, co potřebovala, za své... nejspíš měla nejdřív mzdu, potom půl roku mateřskou a ta mohla být docela slušná, no a potom dostává rodičovský příspěvek... takže i ona si může koupit něco za své, že jo?
Tím rozhodně neobhajuju nevěru ani tu ženu, já bych nevěru taky nesnesla a nejspíš (ano, říkám nejspíš, nikdy člověk dopředu neví, co všechno nakonec snese nebo odpustí) bych šla od toho...

A milý Tome, u soudu to říct můžeš... nevidím důvod, proč bys měl mlčet... a taky si můžeš požádat o svěření dítěte do své péče, ale to bys nemohl dál jezdit kamionem po světě, ale musel by sis najít jinou práci... a možná s tou jinou prací bys ještě mohl zkusit zachránit manželství, pokud bys o to stál... nebo taky ne... těžko říct dopředu...

Co jsem měl podle vás udělat, nic, a jen se tím trápit? Nebo se dozvědět pravdu?

Pravda je ošemetná věc. Když ji zjistíš, vždy máš dvě možnosti... přijmout ji musíš tak jak tak, no a buď to budeš schopen odpustit a pokusíte se o vyléčení vztahu a využijete všech možností, nebo ji prostě nestrávíš a budeš to chtít zkoncovat...
Vždycky jsem říkala, že i ošklivá jistota je lepší než nekonečná nejistota a za tím stojím... takže se netrap tím, co jsi udělal, jak jsi to udělal, na to ti stačí to, co jsi zjistil... a že se tu najde pár lidí, co tě odsoudí za to, že jsi hledal důkazy, to je normální, co člověk, to jiný názor, jiný přístup, jiné priority, jiné pohnutky.... pro tebe i tvou zatím ještě manželku by mělo být nejdůležitější teď to dítě a nic jiného... a udělat všechno proto, aby bylo jakž takž v pohodě...při rozvodu se lidi často hádají, kdo za to může, a dělají si trucy a naschvály, hádají se o peníze, protože jeden nechce platit na děti, protože si myslí, že to ten druhý utratí za jiné věci, a zapomínají, že nejvíc tím v závěru může trpět právě to dítko, které si žabomyší války rozvádějících se rodičů naprosto nezaslouží...

Ahoj Tome; tak přesně totéž jsem si zažil a už to mám za sebou. Nemáš čeho litovat a co se týká placení, budeš bit, tak jako já. Ale budeš volný, chápeš to? Nebudeš s prohnanou mrchou, která tě podváděla, ale penízky, cos vydělal, jí byly dobré a ještě budou, to si piš! Spravedlnost neexistuje, leda ta, jak ji popisuje klasik v jistém románu: "jediná spravedlnost je ta, kterou si sám uděláš". To znamená, staň se mafiánem a teprve pak budeš mít pocit, že svět je malinko spravedlnější. Nemáš na to? Tak si nestěžuj, je nás takových více. A svůj pocit viny neřeš - tvoje žena (tak jako ta má bývalá) zaměňuje příčinu a následek - nebýt jejího podezřelého chování, nikdy by se nestalo to, cos udělal. Je to prosté, jednoduché, srozumitelné. U soudu jednoduše řekni, žes je nachytal při činu, důkaz nepotřebuješ. Lži, jako když tiskne. Nemáš na to, lhát? No tak se nediv, dopadneš jak já. Pamatuj si, že na svinské jednání platí zese jen svinské jednání, tam fér dohoda nepomůže, znám to z vlastní zkušenosti. Nepomohlo vůbec nic, domluvy, prosby, vyjednávání - prostě nic. S některými lidmi se prostě nedá dohodnout.

dozajista mi dáš za pravdu; párkrát jsi mi radila před několika lety (měl jsem jiný nick, jestli si vzpomeneš): těžko se dá dohodnout s člověkem, který nejen že neuzná svou vinu, ale ještě ji háže na toho druhého - já to taky nesnesl, protože pak se zboří vše, v co člověk doposud věřil, na co se spoléhal. Takový vztah NEMÁ CENU udržovat, nikam to nevede. Tom by se stal obětí své vlastní nejistoty, podezírání a depresí, tak jako jsem si to zažil já. Opravdu to za to nestojí. O zachování vztahu by se dalo hovořit, kdyby o to měla zájem ta, kdo jej rozbíjela. Opravdový zájem. Ale když jej nemá... Křesťané říkají: "odpustit ano, ale kde není lítost, nemůže být odpuštění". Přesně tím jsem se řídil i já...

Já nevím, proč by jsi měl být ten špatný. Ty opouštíš svoji ženu, která tě opakovaně podváděla. Rok po svatbě? Dítě neopouštíš. Předpokládám dobře, že je tvoje a ty budeš pořád jeho táta, budeš se o něj starat v rámci možností tvojí práce, budeš přispívat na jeho potřeby. A proč by jsi nemohl u soudu říct
svoje důvody rozchodu? Na to jestli budeš muset platit výživné i svojí manželce, to nemá vliv. Jaké důvody chceš tedy udávat? Něco si vymyslet. Proč? Možná, že když jsi měl podezření na nevěru a asi to nebylo poprvé, tak jsi se měl přímo zeptat. Ale třeba je tvoje manželka z těch co se řídí heslem - zatloukat, zatloukat... S tím už nic nenaděláš. Teď víš a jak jsi se to dozvěděl, si myslím není teď už podstatné. jen bych popisovala to, co napsala Inka. To je i můj názor. Tak se na to dívám.

neverna rok po svatbe a nekolikrat.....jakou to manzelstvi ma budoucnost? Jinak souhlas s Inkou. kdyz je clovek cisty tak se nemusi bat niceho. A kdyz neni, tak partner ma tak nejak moralni prava! Milene, ty i Inka mate naprostou pravdu!

a že jsi za tím, vzpomínám si dobře, tak hodně štěstí do budoucnosti. Život je krásnej, když si ho krásným uděláme a jsme s ním spokojení

V době mého mládí nekřižovaly naše silnice kamiony, ale trambusy. Jezdila jsem hodně stopem /člověk ještě neměl strach o život a řidiči brali/ a taky hodně právě kamiony. Jezdily daleko a často tam byl řidič sám a byl rád, že si může povídat. Tvůj příběh jsem vyslechla v mnoha variantách, jen konec měla většina stejný - předčasný návrat, radost, že se vrátí dřív a těšení se na manželku, kterou našel v posteli s jiným. Kamarádům to říct nemohl, protože buď prožili totéž nebo by se mu smáli, tak se vypovídal aspoň cizí holce, která jej neznala. Vyslechla jsem těch případů moc a byly si podobné jak vejce vejci. Když jsem se zeptala, jestli oni nikdy nezahnuli, bylo to tak půl na půl. Mnoho mužů s myslí, že když má žena dítě, tak se má o co starat a nic jí nechybí. Je to dáno tím, že muži nemají tu potřebu pokecat si, poklábosit téměř o ničem nebo si rozebrat to, co je o něčem. Jsou zvyklí řešit věci sami. J. Grey knize Mars a Venuše říká, že zalezou do jeskyně a vylezou s hotovým řešením, kdežto ženy potřebují o problému mluvit. A teď babo raď, kdo má koho chápat a respektovat. A to ještě existují muži, kteří nedovedou pochopit, že žena má kamarádku, se kterou to všechno probírá a místo toho, aby byli kamarádce vděčni za její existenci, protože nebýt jí, chtěla by to žena po nich, často vyrejpávají. Prostě jsme z Marsu a z Venuše a dokud se nenaučíme tohle chápat, budou problémy. Končící tím, že žena si najde muže, který jí dává to, co potřebuje. A pánové, to vždycky nejsou jenom peníze. Muži mají jiné potřeby a nepochybuji o tom, že v případě, že se neshodnou se svou Venušankou, tak jdou hledat jinou, která jejich marťanské představě vyhovuje víc. Statisticky nahlíženo, počty podváděných žen a mužů se příliš neliší.

netrap se tím, nepřemýšlej o tom. Můžeš říct u soudu, že důvod rozvodu je manželčina nevěra. Za hajzla však budeš každopádně, to neovlivníš. Prostě je to tak nastavené - chlap, který odejde od matky svého dítěte je vždycky hajzl (obzvlášť pokud si najde jinou, nedejbože dokonce mladší) a nikdo se neptá proč. Kašli na to, co si o tobě myslí ostatní i na to když tě bude tvá exmanželka pomlouvat. Ty víš jak to bylo a to je důležité.

Jinak to výživné neplatíš své ex, ale svému dítěti. Jistě, dáváš je do ruky ex a nemáš žádnou kontrolu nad tím, jak je použije, ale to je prostě systém. Opět ho neovlivníš, takže se tím netrap. Jak už tu někdo napsal, život není fér.

si najde jinou (příp. mladší). Aby mě tu neobvinili z podpory mužské nevěry...

Sinixi, já myslím, že Tom nemyslel alimentační povinnost ke svému dítěti, ale k ní- když se rozvádíš s partnerem, který nepracuje, tak ti vzniká za určitých podmínek vyživovací povinnost i k němu.

ale za jeste min fer povazuju vytahovani Tomovy prace v souvislosti s manzelcinou neverou. Nikdo z nas pritom nevi, jestli manzelce treba jeste nevyhovovalo, ze "kocour" je cele dny pryc, diky cemuz mysi mohou mit pre... Bavili se o tom vubec? Rekla mu nekdy, ze ji jeho prace vadi a proc? A pokud ano, premyslela taky nad nejakym resenim? Mne to z clanku nevyplyva a nejak z nej citim, ze to ani neni (uz) podstatne. Je snadne rict si "hledej si jinou praci", ale nic nevim o Tomove moznostech, o ochote manzelky smirit se napr. s nizsim prijmem. Proste neni to tak jednoduche a pausalne odsoudit Toma proto, ze si mel prece najit praci, pri ktere se mohl manzelce vic venovat, zvladne s prominutim kazdy vul. Nikde bohuzel neni ani jistota, ze by zmena prace nevere zabranila.

Pokud jde o otazku, zda je dovoleno naruseni soukromi v pripade podezreni z nevery, nedavno jsem o tom taky premyslela. Asi nejvic se ztotoznuju s nazorem Inky. Asi vsichni citime, ze je Tomova situace neco jineho, nez kdyz nekdo leze partnerovi do mobilu pravidelne nebo na zaklade sebemensi zaminky, ktera se navic ani nepotvrdi, proste pripad chorobneho zarlivce, ktery si svym chovanim akorat podrzava vetev pod zadkem a nejvic ublizuje sam sobe. Ale mohu-li aspon mluvit sama za sebe, pokud bych mela takove indicie jako Tom, udelala bych to same, samozrejme pote, co bych se otevrene zeptala (a tim dala tomu druhemu sanci priznat se). A asi prave kvuli narusene duvere, bych si ani nic nevycitala a rozhodne bych se necitila nejak provinile. Vim, ze je to trestne, ale zaprve sedet by me za to asi soud neposlal, a i kdyby, nekdy si rikam, ze by to mozna byl mensi ocistec nez zivot vedle někoho, kdo se chova podezrele a divne a u koho sestym smyslem cuju nekoho tretiho. Jsem si ale vedoma toho, ze takovy zakrok je neco mimoradneho, a mozna prave pro tu mimoradnost i pochopitelneho a omluvitelneho. Ale stane-li se z toho pravidlo, neco je spatne. Bud je dotycny zarlivec a paranoik, jak jsem napsala, anebo (objevil-li neco) si asi sam sebe moc nevazi, pokud zustava s nekym, kdo ho opakovane zklamal.

Jo a Sinix to taky napsal vystizne...

prosím tě, co je to "alimentační povinnost"?

Vždy jsem slyšel pouze o vyživovací povinnosti. Chudák čeština...

Jinak ano, pokud to myslel takto, pak ho chápu. Ovšem i v takovém případě mu není pomoci. Pokud k ní bude mít vyživovací povinnost, bude muset platit a je zbytečné se v tom pitvat. V zájmu zachování jeho duševního zdraví...

Vážení čzenáři :-) - dodávám jen, stalo se to půl roku po svatbě.... v kostele, kdy jsme se drželi za ruce a slibovali si věrnost....

Do soukromí jsme si nikdy nelezli, ani mě to nenapadlo a jí zřejmě také ne, až po tom ,,divném chování,, ale - přesně jak píše Inka, myslím si, že pokud ten jeden zneužije důvěry toho druhého....
ALL: MYSLÍM ALIMENTY NA MANŽELKU - na dítě snad je logické že platit budu :-)
Zachránit vztah a vrátit se k sobě se dá jen prý pod podmínkou (ano ona si dává ještě podmínku), že ,,já jí nebudu kontrolovat,, - důvěra je nabouraná - k čemu takový vztah.
Nevím 1/2 z vás vidí mojí vinu, že jsem jezdil? Chtěli jsme koupit byt? Bydleli jsme v pronájmu, potřeboval jsem vydělávat peníze, aby jsme se zbavili veškerých dluhů a mohli jsme získat hypotéku, nechodím do hospody často (jednou za týden si dám tři piva), nejsem nemakačenko, manželku jsem nikdy neuhodil ani jí nijak fyzicky nenapadl a jsem jí VĚRNÝ!!!
MIO: kde není lítost, nemůže být odpuštění... (prý je to moderní a omlouvat se mám spíš já)
INKA: Děkuju - pořesně takhle to cítím :-)

To myslíš vážně s tím soukromím? Já jsem se jí ale hrabal v soukromí až potom co mi byla nevěrná... to je správná posloupnost událostí... Já jí věřil - ona mi byla nevěrná, poté ona mi věřila a já jí lezl do soukromí. Jinak bych se totiž té nevěry přece nedopátral. Nějak nechápu tu logiku. Moje skoroexmanželka mě taky obviňuje z toho, že jsem jí tam lezl. Neřekne, promiň, byl to úlet, už to neudělám, ale stále říká. Jak jsi si dovolil mi lézt do soukromý!!! Jak jsem si to dovolil??? A jak si ona dovolila podvést a zabít všechny sny a přání o spokojeném manželství? Jak si ona dovolila pošlapat důvěru, kterou jsem do ní vložil? Kdyby jsem se nepodíval do těch emailů - tak bych si mohl nechat udělat ceduly ,,PAROHÁÁÁÁÁČEK,, přes celé přední okno kamiónku! To je podobná logika, jako má manželka - když jsem za ní jel (jela za tím svým milencem) a ona mi potom vyčetla - že já utrácím rodiné finance na naftu, abych jí sledoval!!! Já!!! ????? Ona ne - ale já :-)

Kvůly tomu, že je trestné lézti do soukromí jinému tak tam nemohu dokázat, že mi byla nevěrná a pochybuji, že pouhé mé tvrzení postačí... :-) I když nevěra se snad ani prokázat nedá, to bych za nima musel běhat s foťákem po zahradách rodiných domků... - Ještě mě zavřou že jsem úchyl

tom : nemusíš se ničeho bát ja mam uplně stejnou zkušenost a u soudu sem vše řekl popravdě že jsem si přečetl v počítači ale náhodou že byl zaplej a že mě to uhodilo do očí jak blesk že jsem byl psychicky na dně,a nemusel sem nic dokazovat a soud my vyšel podle mích představ a neměla žadnou šanci a to měla dobře naplanované jak mě oškubat.ale bohužel

přesně tohle má moje manželka také naplánované... Jediné co chci je spravedlnost. Kdybych já odešel za jinou, nebo chlastal, nebo jsem měl vinu na rozpadu manželství já, tak si tu vinu ponesu...včetně těch alimentů, ale takhle mi to nějak nejde přes rozum...

bud v klidu kamarade nema sanci na tebe a sama si nemuze urcovat co ona chce a co ne. a soud kouka na to na ci strane je vina tak klííííídek....hodne stesti tome

rozvod je civilní řízení, lezení do mailu trestní... snad leda kdyby na tebe podala potom trestní oznámení, ale pochybuju, ze bys sel brucet... jak pise mrak, staci rict, ze v PC byla nahodou otevrena mailova schranka...

Sinixi, ano, máš pravdu, alimentační povinnost se v úředním styku nepoužívá, stejně jako slovo alimenty. V hovorovém jazyce je to běžný termín...totiž výraz. Takže jestli jsi nikdy nepoužil ošklivé cizí slovo alimenty a pokaždé důsledně používáš pěkný český výraz výživné, tak se omlouvám, že jsem se dotkla tvého jemnocitu.

Jsem (jeden z mála) "jazykových puristů". Nesnáším výraz "Česko" (vidím v něm pouze lenost novinářů napsat "Česká republika" - pokud vůbec vědí, jak se to píše - nebo aspoň ČR) a když vidím některé výplody našich novinářů, tak se mi otevírá kudla v kapse. A to nemluvím pouze o neologismech (tedy spíš násilím počeštěné anglické slovo - holt to je ten kult USA), ale i o naprosto příšerných větných stavbách, ve kterých často není poznat, co je podmět a co předmět, nepoužívají se pády atd. O odborné stránce ani nemluvím.

Jen krátkou poznámku a už toho nechme: Alimenty samozřejmě znám, i když tento výraz nepoužívám. Alimentační povinnost je však něco jiného. Jednak z tohoto výrazu není patrné, zda znamená povinnnost alimenty platit, nebo je stanovit, jednak jsem tento výraz nikdy před tím neslyšel.

Tedy viděl jsem tu výraz "alimentace", použil ho tu před několika lety Milan. Můj názor na něj je stejný jako na "alimentační povinnost". Howgh!

jsme rádi, že jsme za tim, přežili jsme to ve zdraví, našli si někoho nového kdo si té naší důvěry váží, nemusíme se mu hrabat v soukromí, protože k tomu není jediný důvod.

Přesně jak říkáš - :-)