v takové šlamastyce a už vůbec ne proto, aby "zachoval rodinu" a nemusí se tam dobrovolně zase vracet a stahovat všechny žaloby. Dotaz by měl znít: Jak uchránit naší mamku před ní samotnou?
Věřím, že otec je alkoholik a tyran, ale mamka se měla dávno rozvést, neb takto svou domnělou "obětavostí" ničí spolehlivě především sebe i Vás!

jestli víc než 18, pak podej žalobu ty - psychicky týrá přece i tebe - nakonec můžeš se spojit se sourozenci, které pravděpodobně týrá i fyzicky. A dejte ho zavřít vy.

co tam s ním bydlí? Vzhledem k tomu, že maminka odešla a je tam nechala, tak předpokládám, že jsou už asi všichni plnoletí - i vzhledem k těm 40 letům manželství s alkoholikem... tak jestli máš bratra nebo bratry, bylo by dobré, aby se otcovi postavili nebo si někoho pozvali, kdo by mu dal řádně přes hubu... beze svědků, ale tak, aby si to pamatoval...
Maminka se měla rozvést už dávno, protože od alkoholika, který s tím nechce nic dělat a je navíc agresívní, se žádného zázraku nedočká... a taky proto, že když bude rozvedená, tak už žádné další jeho dluhy po rozvodu nebude muset splácet...

Jsme 3 dcery všechny nad 30 let a fyzicky nás rozhodně netýrá. Pozvat si někoho aby ho zbil je dost silné, nemyslíte, je to trestný čin. Žalobu podávat nechceme, je to totiž velice nepříjemné, podávat žalobu na vlastního otce, sestra to loni zkusila, nějak se do toho zapletla a měla z toho pak dost těžkou hlavu. Podle mě mu alkohol už zatemnil hlavu a mel by přestat pít, ale dobrovolně to neudělá. Uznávám, mamka měla odejít dávno, ale tohle všechno vím, dala jsem si v podstate dotaz, jak otce dostat do blázince, ale protoze je ten dotaz upravený nevyznelo to z toho. PROTOZE i tohle není jen tak :-)

ale ne tak, aby to bylo nepříjemné, jako podat žalobu a doufat, že mu soud nařídí protialkoholní léčbu (jestli je to možné), ale nějak jinak? Obávám se, že to jinak nepůjde... ale zaráží mě fakt, že chytit jednu přes čumák je silné, zatímco strčit ho do blázince ne...
Když je někdo alkoholik, tak na něho jaksi nelze brát pořád ohledy, že je to nepříjemné a tak, on taky na vás ty ohledy nebere... spíš se bojím, že když to takhle půjde dál, těžkou hlavu z toho budete mít všechny...

Nicméně, aspoň je náš příběh pro podobně postižené ženy důkaz, že mají opravdu odejít včas a dokud jsou mladé, protože se to jak je vidět nikdy nezlepší, ale spíše zhorší. Takže pls, pokud je tu někdo znalý, jak dostat takovéhoto člověka do blázince, kde by se začal léčit? Všechny ostatní možnosti jsou pro nás celkem neschůdné a lamentace nad tím že to mamka neřešila dávno, bohužel pasé :-)

U osoby, která je dlouhodobě závislá na alkoholu a toto je z lékařské dokumentace prokazatelné (vyšetření, hospitalizace, léčba, ad.) je možné někým blízkým (nejč. partner, dospělé děti) požádat o zbavení svéprávnosti.

O zbavení svéprávnosti nebo-li způsobilosti k právním úkonům rozhoduje místně příslušný soud - tedy soud podle trvalého bydliště, původně to byly okresní soudy a ještě stále se tak nazývají.

Zbavení svéprávnosti může být úplné nebo jen částečné. Soud určí rozsah omezení práv. Soudem bude přiřknut opatrovník (partner, dospělé dítě).

Způsobilostí k právním úkonům nebo-li svéprávností se zabývá Občanský zákoník v § 7 - 10 a opatrovnictvím § 22 - 30.

Pavlíno, teď to nějak nechápu, jak jako zavřít do blázince? Tvůj otec má psychiatrickou diagnosu? Pokud ne, bude skutečně těžké ho tam dostat a tak je to také správně. Blázinec je místo pro lidi duševně nemocné, ne odkladiště pro ty, kteří se svému okolí stali nepohodlnými.
Aby nedošlo k mýlce, já s tebou i tvou rodinou soucítím. Chápu, že to může být peklo...ale pokud je "jen" alkoholik a to navíc ještě ne totálně zbořený a jinak je duševně zdravý člověk, tak blázinec asi nebude ten správný směr, kterým napnout síly.
Nebo jsi myslela na léčení? Tam ho proti jeho vůli také nikdo nedostane, musely byste ho ukecat, ale pokud nebude chtít přestat pít on sám, tak je to celé stejně k ničemu...

sama píšeš, že ten člověk přesně ví, co dělá! Jen tak se sám do blázince asi nerozhodne jít, proč taky? Na hrubý pytel - hrubá záplata! Pokud hledáš nějaké okliky a cestičky, jak bezbolestně pro Vás ho dostat do blázince, tak takové nejsou! Jako ostrašující příklad to opravdu je, jenže dokud se nespálíme, tak nevěříme! Řešení je jediné možné, přes orgány k tomu určené a divím se, že jste mamice už dávno jako děti nepomohly!

komu není rady, tomu není pomoci. I kvůli tomu blázinci musí proběhnout soud...a když ho k soudu nechcete dát, pak vám není pomoci. Tak si počkejte...třeba dostane on do blázince vás. Už jste na nejlepší cestě.

ani se nedivím, že to do toho článku asi Kudlanka nedala, nejspíš nechtěla, aby to vypadalo, že se ho chcete zbavit...

tak jakýpak chcete nebo nechcete - a čím dřív se ho zbavíte tím lépe. Už teď je pozdě.

tím, jak těmto lidem ustupujeme a bojíme se jich, jim vlastně dáváme za pravdu! A oni můžou přitvrdit! takže tyranizují s úspěchem a dlouhodobě, se škodolibostí sobě vlastní, mají radost, že na ně nikdo nemůže, že s nima nic nepohne, neboť oni jsou páni nad událostmi a lidmi, připomíná mi to Fritzla!

sehnali si všechny podklady a a) maminka se rozvede; b) majetek se rozdělí - a šmytec.

odkladiště, kam je možno libovolně někoho zavřít. Prostě ať se s ním maminka rozvede a bude to. No a bude-li vás obtěžovat, tak bych to nahlásila vždy policii.

Tohle jsem nedávno četla:

Od 1. ledna 2010 bude stalking trestný, co ale mají dělat do té doby jeho oběti jako žena ze třetího příběhu? Právní rozbor připravila pro čtenáře Reflexu osobně nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká:


"Je třeba odlišovat, zda se jedná o tzv. čistý stalking bez dalších doprovodných činností, či zda je toto pronásledování spojeno s dalšími nežádoucími projevy. Pouhý stalking ve smyslu opakovaného obtěžování oběti nevyžádanou pozorností dle současné právní úpravy trestný není. Trestné mohou být pouze jednotlivé činnosti, které jsou s ním často úzce spojeny - zde je možné si představit, že by mohlo dojít například k naplnění skutkové podstaty trestného činu omezování osobní svobody dle § 231 trestního zákona, trestného činu porušování domovní svobody dle § 238 trestního zákona, trestného činu vydírání dle § 235 trestního zákona, trestného činu násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci dle § 197a v případě vyhrožování usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, či trestných činů poškozování cizí věci dle § 257 trestního zákona a výtržnictví dle § 202 trestního zákona v případě, že pachatel své oběti například rozbije okno u domu či poškrábe lak u auta či se chová na veřejnosti jinak nevhodně.


Ač to nespadá do trestněprávní oblasti, je třeba uvést, že druhou možností obrany proti stalkingu je v současné době podání civilní žaloby na ochranu osobnosti dle § 13 občanského zákoníku. Dále existuje možnost uložení předběžného opatření dle § 76b občanského řádu soudního, aby se účastník, proti kterému návrh směřuje, ,zdržel setkávání s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním', respektive, aby ,dočasně opustil byt nebo dům společně obývaný s navrhovatelem, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo do něj nevstupoval'. Této možnosti není příliš využíváno, jelikož obě možnosti uvedené ve výčtu jsou velmi obecné a nebyly v době svého vzniku směřovány proti případům stalkingu, ale proti projevům domácího násilí. K této situaci dochází i přesto, že výčet není taxativní a je možné ho rozšířit soudem nebo navrhovatelem.


V současné době je ve druhém čtení legislativního procesu již návrh novelizace tohoto ustanovení, jenž by měl rozšířením zmíněného výčtu tyto nedostatky odstranit a umožnit lepší možnost aplikace tohoto ustanovení právě ve prospěch osob bezprostředně ohrožených stalkingem. Ani tato novelizace však úpravu nezbavuje podmínky, dle které je návrh na vydání předběžného opatření oprávněna podat pouze osoba, jejíž ,život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost jsou vážným způsobem ohroženy'.


Přesto, že podání návrhu na vydání předběžného opatření nemusí navazovat na předchozí rozhodnutí Policie ČR o vykázání dle § 44 zákona o Policii České republiky, jedná se o podmínku velice restriktivní a lze pouze doufat, že na ni bude soudní praxí nahlíženo z pohledu důvodové zprávy k této novelizaci, jež prohlašuje, že ,takovéto jednání (myšleno stalking) též závažným způsobem ohrožuje svobodu a lidskou důstojnost oběti'. Jen takto bude vůbec možné tato opatření využívat jako preventivního nástroje, a nikoliv až v případě vyhrocení situace, při které hrozí přímá fyzická agrese.


Na závěr je třeba ještě doplnit, že v této problematice neexistuje paušální pohled, každé jednání musí být posuzováno individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti a rozhodně v případě jakýchkoliv obav je třeba se obrátit na Policii ČR či státní zastupitelství, kde se lze domoci nejen ochrany, ale i jiné kvalifikované pomoci, byť třeba spočívající jen v doporučení, jak postupovat dále."


Takže jednou větou: Jste-li obětí stalkingu a policie, přestože jste se na ni obrátili, nic nedělá, vezměte tento text, jděte na místně příslušné státní zastupitelství a chtějte, ať vám v souladu s výše uvedeným právním rozborem jejich nejvyšší šéfové pomohou.

podle mne je klíčová tahle věta:

Mamka se nakonec z obavy o nás a babičku k němu bohužel vrátila a žaloby, které podala, stáhla

Takže bych typoval, že to příště dopadne stejně. Nelze pomáhat někomu, kdo o to nestojí. Moje řešení by bylo odstěhovat se co nejdál pryč od obou. Je to jejich problém, ne tvůj. To to zase schytám.....

a budete muset vy děti použít tu hrubou záplatu, jak se zde radí, neboť pytel je také hrubý. Přestat brát ohledy. Musíš do toho jít Pavlíno. Chápu že se ti nechce do toho nechat ho zmlátit, ale žádná instituce ti to bezbolestně a rychle nevyřeší, taky budou těžkosti. Těm se nevyhneš. Ale čím dřív tím líp - takhle to přeci dál nejde.
Nevím, zda neproběhly nějaké změny, ale pamatujete na pořad v tv, kde manželka už sto let rozvedená, dostala na krk svého exmanžela, který se ocitl z důvodu nemoci a nemajetnosti na dně ? To je teda síla. Není to jen tak někoho se zbavit, že.

v lese roste zbavovačů! zrovna jsme včera našli jednoho, chceš, prodám????má takovou pěknou barvičku!

a sama si jen uždibnout, a kdo ti dokáže, že ses jen osudově spletla. Takových případů do roka je...fuj, to jsme ale ošklivci.

...a jestli nemá rád smaženici, tak přesdržku ! Co se doma uvaří, to se taky sní.

Nech je to ako chce, ona sa nanho pozera ako na otca, Alenka, neda ho na sud, pretoze to nedokaze. Aj moj otec je tazky alkac. Tyzden triezvy, dalsie dva tyzdne na mraky. Sme z neho nestastni vsetci, vcitane malej, ale neda sa s nim urobit nic. Pretoze dobrovolne sa liecit nepojde a to ze je alkoholik nepripusti. Ako ziadny z nich. Najsmutnejsie je, ze ked som bola dieta, bol to uzasny otec, venoval sa nam podstatne viac ako mamina. Hm. Alkohol robi aj z fajn ludi zvery.
A k tomuto pripadu. On s rozdelenim majetku suhlasit nemusi, napriek tomu moze mamina o to poziadat, kedze vedie nemravny zivot... tak dako je to v zakone napisane. Sud jej vyhovie. Ak je to vazne, moze poziadat aj o predbezne opatrenie. A majetku sa tiez nemusi vzdavat, na to su pravnici, aby dostala co jej patri.

ale přeci jen, ty sis asi nepřečetla, že oni by ho raději dali do blázince. Což je taky řešení, ale to asi nevyjde...

je tam taková možnost, když se někdo doložitelně chová zvláště zavrženíhodným způsobem. Z tohoto důvodu se může třeba i vydědit jinak neopominutelný dědic. Na každého ptáčka je nějaký háček. Jen to musí oprávněná osoba podat...

když nechce dohodu o zúžení jmění podepsat, dejte návrh k soudu (určitě ale přes právníka). No, do blázince ti ho kvůli chlastu nevezmou ani když bude denně zlitej jak Dán a voděnej domu policajtama. Pokud neprovede něco dost trestnýho, tak nařízená léčba neexistuje. To vim docela určitě, z velmi blízký reality. A že by šel dobrovolně??????
Když nejde Mohamed od hory, musí hora od Mohameda! Nic jinýho s tim udělat nedokážete.
Šlo by taky třeba mu pravidelně míchat do chlastu Antabus nebo nějaký jiný svinstvo, nějaký halucinogeny, který by ho k dobrovolnýmu léčení anebo ke skutečnýmu šílenství dohnaly, to ale pochybuju, že by sis vzala na triko. Navíc by o tom máma nesměla mít ani potuchu, mohla by mu to ve slabý chvilce říct.

nebudu se pozastavovat nad tím, proč tvoje mamka žije s alkoholikem, aby dětem zachovala rodinu, když dětem je 30 let. Ale píšeš že " Nejedná se totiž zatím o žádného "totálně zbořeného alkoholika", ten člověk přesně ví, co dělá " Tak si myslím, že to půjde těžko poslat ho do blázince jen proto, že dělá dluhy. Co teď můžete podnikat, to si myslím je urychlený rozvod. Dohoda o zůžení jmění manželů nejde podat přes soud? Poraď se s právníkem.

Kiwi, možná sis nic nenastudovala ohledně alkoholizmu, mění ti to uvažování. Jeden známý se nedávno v deliriu oběsil. Blázinec nechci pro odložení a zbavení svéprávnosti, ale protože tam bude pod dohledem denně a oni spolehlivě poznají zda je alkáč nebo ne. Zatím si to dokáže hlídat a tak ani jeho psychiatrička nepoznala že pije tak moc.
Je to přesně, jak píše Sipik, jako děti jsme ho zbožňovaly, sprostý byl jen pod vlivem.Za komančů se pilo v práci, takže už ve 3 se dohasil v náladě a cvičil nás. Alkohol mu prostě vždy změní osobnost. Jeho otec se upil, 2 bratři se taky v podstatě uchlastali. Jeden z nich byl neuvěřitelný společník, připomínal mi Menšíka.Otec teď uz nepije občas ale ve vlnách, tahle poslední je už 2 měsíce. Když se tam mamka loni vracela, omluvil se jí, přišel s kyticí, proste klasika.Mi přísahal že pokuď začne znova pít, půjde se léčit. Ale skutek utek.

Zůstala s ním kvůli dětem když byla mladá, když jsme se vdaly, prostě se cítila na na změnu stará..., neměla odvahu, věřila že pokud to je jen občas, že to zvládne, já ji chápu. Nemám v úmyslu jí odsuzovat za to že s ním zústala, myslela to dobře a lidi se kdysi nerozváděli tak běžně jako dnes.

ptáš se, jak pomoct mamince? pomožte jí se urychleně rozvést, protože s alkoholikem se nedá žít! taky moc nechápu tu větu, maminka z obavy o vás žalobu stáhla, jelikož to mělo být přesně naopak, nemyslíš? z obavy o vás měla tu žalobu podat!
jistě, jinak všechno chápu, že se cítila na změnu stará, že to myslela dobře, že třeba to dřív nebylo tak jednoduché! Ale dnes je dnes a Vy děti jste dospělé myslící bytosti, tak připravte mamince klidné stáří! Jelikož stáří s alkoholikem by nemusela vydržet!

jak umístit někoho v protialkoholní léčebně, tak v blázinci, pokud přímo neohrožuje na životě sebe nebo ostatní.

Rady jako zmlátit nebo něco přidat do pití považuju (nezlobte se) za totálně mimo,hraničící se zákonem nebo ho překračující a v každém případě nic neřešící. Myslíte, že po zmlácení by se mu rozsvítilo v hlavě a šel se léčit?

Je to tvrdé, ale bohužel v tomto případě takového člověka zachránit nelze, pokud on sám nechce. Jediná šance je zachránit sebe. Tj. maminku odstěhovat, pomoci jí s rozvodem a s novým začátkem. Pokud ona toto nebude chtít, není pomoci ani jí.

Omlouvám se, že to říkám tak na rovinu, ale bohužel se IMHO nic jiného dělat opravdu nedá.

Mamku jsme už odstěhovali, rozvádět se nechce, psala jsem že je dost nemocná, rozhodila ji i tahle diskuse, natož rozvod. Vlastě jste nám potvrdili, že nemáme moc šancí to rychle a bez soudů vyřešit a mám ten dojem že tatík to moc dobře ví.Mě se varianta blázinec docela líbila, přivedl mě na to kolega, který tvrdil, že když se zhroutil z práce a byl na léčení, měl spolupacienta,kterého tam nechala údajně zavřít jeho rodina. Ale asi to není jen tak. Díky za názory a rady. Mějte se pěkně.

myslím, že jste v dané situaci udělali maximum, víc se dělat nedá. Držím vám i mamince palce.

Možná bych si jen pro jistotu zjistila u nějakého právníka, zda by se nedalo nějak ošetřit, aby mamince nemohl hodit na krk nějaké dluhy nebo tak něco.

zodpovídá úplně stejným podílem i maminka, dokud manželství trvá. Ochránit ji lze až po rozvodu a to jen před těmi dluhy, které udělá otec prokazatelně po rozvodu.
A protože se maminka rozvést nechce, je téměř zcela jisté, že je jednou zaplatí ona nebo Vy, jako děti. Žádná jiná právní ochrana, než rozvod neexistuje. Rozvod ochrání maminku, otcovo dluhy přejdou na Vás a jediné, co budete moci udělat je, že po případném úmrtí otce někdy v budoucnu se můžete zřeknout celého dědictví (dluhů i majetku), abyste nemusely nic platit.

K příspěvku Evy jeeště dodám, že odmítnutí dědictví taky nemusí nic řešit, pokud už má Pavlína děti. Protože když ona sama dědictví odmítne, nastupují za ni její děti. A pokud jsou nezletilé, tak to teprve budou tahanice po soudech a starosti, jak to vyřešit.

Pokud bude dědictví předlužené, tak budou jakž takž v pohodě, ale dluhy musí být vyšší jak hodnota domu, aby byla šance, že opatrovnický soud schválí odmítnutí dědictví za nezletilé děti.

takže suma sumárum se těch 40 let snahy o "zachování rodiny" opravdu nevyplácí

a já bych tím i souhlasila. Jenže Pavlína v pozdějším příspěvku napsala, že otce jako děti zbožňovaly. Když nebyl opilý, a to nebyl stále, že, tak byl asi dobrý táta.

leč teď se stal pro svou rodinu již jen škodlivý element. A protože si to neuvědomuje a nebude nikdy řešit dobrovolně, tak má zbytek rodiny POVINNOST mu v totální destrukci zbytku rodiny zabránit. A to rozhodně nepůjde žádnou pokojnou cestou. Máma de facto páchá soužitím s ním úplně dobrovolnou zdlouhavou sebevraždu a ve svém pojetí "oběti" nutí i děti, aby tomu nedobrovolně asistovaly a potomky ta úplně zbytečně protahovaná bezmoc těžko nezasáhne. Jsou prostě stavy, které v pudu sebezáchovy vyžadují radikální řez. A to i s ohledem na předešlé zásluhy pachatelů. Jinak jsou vyřízení nadobro, bez šoku nemají pražádnou motivaci se zberchat. I tak není zberchání táty rozhodně zaručeno, leč mámu by to na chvíli zachránit mohlo.

tohle je o holý život.

Pokud se otec chová tak jak se chová, odstřihnout ho. Rozvést se a na dědictví se vykašlat. Za ty nervy to opravdu nestojí. Mamince můžete pomoct vy jako děti, a sami sebe a své rodiny předpokládám živíte už teď. Nejčistší řešení, IMHO.

kdyby tito manželé nebyli manželi, ale žili celej život na tý zde tolik vopovrhovaný hromádce, že?
Myslím, že tenhle článek a diskusi pod ním by si měly pečlivě přečíst všecky slečny, co jim je vtloukáno do hlavy něco vo ujíždějícím vlaku, jistotách manželskýho stavu a podobný bláboly. A nad vchodem do voddacích síní by mohlo bejt vytesáno: Každá mince má dvě strany.

Jen aby bylo úplně jasno: Dědic odpovídá za dluhy zůstavitele do výše nabytého dědictví a pouze za přihlášené pohledávky věřitelů, pro nás deti je to tudíž v klidu.

dokonce více, než bychom si kdy přáli Akorát, že se, Pavlíno, tedy zcela diametrálně lišíme v názoru na stav: "pro děti tudíž v klidu" Takovou kvalitu "klidu" bych nepřála fakt nikomu.

ale děti se chovají stále jako děti k tátovi a to je jaksi brzdí v použití radikálního řešení. Kámen úrazu vidím v tom že sama maminka nechce toto řešení.
Krakonošíku jeden, bylo tu jednou řečeno (a vlastně nejen jednou), že dobrý vztah nezaručí ani stav hromádkový, ani matrikový. Oba mají své dvě strany mince. A tak silně závislé a sebeobětující se ženě to je nakonec asi jedno.

"Dědic odpovídá za dluhy zůstavitele do výše nabytého dědictví a pouze za přihlášené pohledávky věřitelů, pro nás deti je to tudíž v klidu. " To máš pravdu, ale víš, co to znamená v praxi? Pokud má taťka podíl na domě, tak ten podíl musí NĚKDO zdědit a samozřejmě zdědí i dluhy odpodídající výši hodnoty toho jeho podílu. Tzn., že ten dědic bude mít spoustu starostí a běhání s prodejem domu a úhradou dluhů. Ve výsledku nic mít nebudete, ale ty starosti kolem. A už jste někdo zkoušeli prodat podíl na domě?
Samozřejmě, že takové dědictví můžete odmítnout, ale pak nastupují ty vaše děti a minimálně nějaké to úřadování.

tou "kvalitou klidu" Ale se mi to nechtělo už zbytečně vypisovat, takže díky
Podíl na domě je prakticky neprodejný, ale existuje krajní řešení: soudní prodej celého objektu, leč zúčastnění na tom pochopitelně velmi tratí a hlavně, zabere jim to pár měsíců zbytečných nerváků v životě.

V každém případě není od věci se v těchto věcech poradit s právníkem, protože neznáme podrobnosti a každá další informace může v tomto celou věc obrátit jiným směrem. A tohle my tady nevyřešíme.

navíc v kombinaci se "sebeobětující se" matkou, to je fakt kombinace přímo pro děti příšerná! Ať vyvinou jakékoliv úsilí, ať se snaží sebevíce neublížit nějakým řešení, rodiče je VŽDYCKY vrátí na úplný začátek, veškerou jejich snahu vždycky vynulují. A takhle vesele stále dokola. Zachránit je prakticky nemají šanci a žijí přitom se setrvalým pocitem viny, že pro to mají pořád něco udělat. A víš co, Wendy, mám to těm rodičům velmi za zlé, že ač třeba děti dospělé, chovají se k nim rodiče, jak boží hovádka a zničí jim poslední roky, kdy by si jich ještě ty děti mohly užít. Na to mi přijde život moc krátký, aby jim z rodičů zbyly ÚPLNĚ ZBYTEČNĚ jen trosky.
Nejhorší je, že ty ženský, než aby se postavily konečně na vlastní nohy, raději zničí své vlastní děti a především sebe, ale, a to je pro ně podstatné, třeba klidně i zemřou, ale "pěkně spořádaně slušně vdané"

je to začarovaný kruh a odstřihout rodiče, to je těžký, kromě toho se musí jednou vyřešit dědictví, takže není kam utéct. Já nevím zda si to ti rodiče neuvědomují nebo co. Zda to je sobectví nebo až obsese. V každém případku to je minimálně škoda, vždyť být babičkou a dědečkem je tak hezké - a ani z toho oni nebudou nic mít.

není pravda, že alkohol mění lidi. Alkohol je nemění, pouze je ukazuje takové, jací opravdu jsou - uvnitř. Vlastně pouze odstraňuje zábrany a regulační mechanismy. Největší zákeřnost alkoholu je v tom, že z počátku opravdu ty zábrany odstraní jen na dobu opilosti, takže zvenčí není nic vidět, nebo jen malé lehké náznaky. Až teprve po dlouhé době ty zábrany odstraní natrvalo a následuje úplný rozklad osobnosti. A pak se všichni diví.

Nicméně nemůžeš nikomu pomoci proti jeho vůli. Tohle je opravdu pouze mezi tvými rodiči. Tobě lze poradit opravdu pouze toto: S alkoholikem nemůžeš udělat nic jiného, než ho odstřihnout. Řekni mu, že až se vyléčí, ať přijde, ale do té doby se s ním stýkat nebudeš. Nevolej mu, nechoď tam, prostě nic. Bohužel to v tomto případě odnese i tvoje matka, ale to se nedá nic dělat. Ostatně, vždyť za tebou může chodit (jezdit) - samozřejmě bez otce, ne?

Věz, že se závislými (na čemkoli) to jinak nejde. Argumenty nevnímají, když je přitlačíš, tak ti naslibují hory doly, ale jakmile povolíš, tak to všechno zase zapomenou a jede se dál, a násilím je dotlačit na adiktologii nemá cenu; pokud nechtějí, utečou.

je ale jediné možné řešení. S tím, že mu nebudete nijak škodit a že se může na vás kdykoliv obrátit o pomoc, ale jen pod podmínkou, že se rozhodne sekat latinu a jít se léčit. Falešný sentiment tady není na místě - máte své rodiny, děti a maminku, a pokud on neudělá to zásadní rozhodnutí přestat, jemu byste nepomohli a sebe byste s největší pravděpodobností zničili. Nevidím tu žádný rozpor s úctou k rodičům - pokud se rodič o vlastní vůli rozhodne zlikvidovat, není přece povinností dítěte "pomáhat" mu do posledního dechu a nechat se zlikvidovat taky.

Jakékoli starosti o majetek jsou v tomto případě naprosto podružné - majetkově IMHO nemůžou ztratit víc, než to, co stejně nemají (tj. že pokud nebudou chtít, nemůže je nikdo donutit, aby na to dopláceli "ze svého" - dědictví odmítnou a je to). Otcův majetek je za jeho života jeho, klidně ho může prodat a peníze probendit a je to jeho svaté právo. Jediný, kdo by na tom tratil, by byla mamka, protože půlka je její. Nevím, jaké "běhání" nastane, pokud by dědictví měli odmítnout i za své děti, ale určitě to nebude horší, než kdyby se pokusili jeho část "zachránit".

Cena klidu je v tomto případě podle mě mnohem vyšší, než cena jakéhokoli majetku.

ba ani vůbec nezpochybňuje žádná svatá práva otce na případné probendění.
Řešíme pořád jen ten "klid pro děti" a v této souvislosti nelze opominout i další "klidný potenciál" a sice: vzájemnou vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi. Rozvádět se mi to už ani nechce. To jen, že právní odstřižení od této povinnosti vůči tatíkovi alkoholikovi není nikterak lehce proveditelné a ke všemu prakticky žádné klidné terno.

ale tady zatím ještě o žádnou vyživovací povinnost ani zdaleka nejde. Navíc ten otec asi bude mít nějaký svůj příjem (důchod)? Jak moc je pravděpodobné, že by se ve svém stavu byl schopen a ochoten případně někdy později o toto soudit? I pokud ano, těžko by asi u toho soudu obhajoval, že vyživovací povinnost jeho dětí spočívá v tom neomezeně do něho nalévat prachy, aby měl na chlast.

Řešili jsme tady problémy s případným dědictvím, můj názor je, že nejlepší je uvažovat o takovém dědictví tak, jako by neexistovalo.

Osobně bych, pokud bych nějaké prachy nazbyt měla, byla asi schopná i otci beznadějnému ožralovi např. platit byt, aby ho nevyhodili na ulici. Ovšem penízky pěkně rovnou majiteli, opilec by je nesměl ani zahlédnout.

máš vyživovací povinnost prakticky zcela za krkem, to doslova nevíš dne, ani hodiny. Soud o to rozhoduje AŽ, když ji neplníš, tedy kdy ti ji musí nařídit, ale i bez jakéhokoliv soudu ji prostě ze zákona máš. Nemusíš mu přispívat na chlast, ale živit ano. Jako, kdo by měl jiný, než děti, rodiče živit, Petronilo? Stát? i když se do té šlamastyky dostali úplně sami, nikdo je nenutil, povinnost dětí zůstává. Právní a to nemluvě o citové, morální, to je ještě horší.
Jasně, že má otec příjem, ale díky nárokům na chlast atd a už dnes nám neznámým dluhům, mohou být exekuce, nemusí mít i s obětavou mátí kde vůbec bydlet atd. To vůbec nechci strašit, to je jen vysoce reálný scénář. Pokud se tedy dříve neupije.

takže to znamená, že ten "živící" je povinen saturovat veškeré nároky toho "živeného"? I když "živený" všechny ty prachy prochlastá nebo profetuje, tak protože jsi jeho dcera, je tvou povinností mu dát další, aby neumřel hlady? To snad ne

No, pokud se maminka s taťkou nerozvede, může být nakonec ta vyživovaná i ona, když bude ze svého důchodu splácet jeho dluhy a na živobytí jí toho moc nezbude. Takže děti jsou zase ve hře. Ale to jsou ZATÍM jenom dohady, nevím, jak vysoké ty dluhy jsou a jestli je tata splácí nebo ne.

Nemyslím tím tu právní povinnost, ale spíš citovou, jak píše Eva.

Ale přispívat mu adekvátně na výživu a bydlení, pokud není sám schopen si to zajistit ( z důvodu (nemoci,což je i alkoholismus, bohužel, stáří atd.)povinná, i bez jakéhokoliv soudu, prostě jsi. Ten chlast fety atd,. povinná hradit pochopitelně nejsi, protože by to bylo v rozporu s dobrými mravy (velmi ale vágně vymezenými), ale máš malou možnost kontroly, můžeš mu ale vše nakupovat, sama zaplatit, abys mu žádné hotové peníze nedával.
Tady je největší prů*ser, že do toho stáhne, díky manželství, i matku Pavlíny a takovou situaci holkám tedy opravdu nezávidím, protože to se těžko jeden odstřihuje, když druhý se ho drží, jak klíště.
A hlavně, vůbec tu pořád nejde o prachy, to by holky určitě i rády daly, ale o tu "klidnou selanku", kterou díky tomu ze života s rodiči máš.

jak to vidím, je teď na tahu mamka - kdyby se s ním rozvedla, ušetřila by asi spoustu starostí svým dětem....

Já si bohužel myslím, že rozvod je namístě. A nejenom dětem, ale taky sobě. Pokud by šlo vyřešit nějak jinak bydlení, že by maminka nešla bydlet k babičce (jestli u ní předtím bydlela, nebo babičku otec terorizoval jenom tak - to z článku není jasné) a děti by se taky odstěhovaly jinam, tak si myslím, že by to nadávání a výpady vůči okolí otci dlouho nevydrželo. A za čas by ten klid mohl nastat. Bohužel nevíme, jaké má rodina Pavlíny možnosti.
Jenom takový příklad. Tento týden se mi dostal do ruk rozsudek o rozvodu. Docela zajímavé počtení. Takový trochu podobný případ alkoholika, maminka se rozvedla až po tom, co tatínek hodil po ní a po dospělých dětech nůž. No a měsíc po rozvodu zemřel. Ale v tomto případě žádné dluhy nedělal, jenom terorizoval vlastní rodinu.

když ne proto, abychom Pavlíně a její mamce sdělili, že zůstávat v manželství s alkoholikem je zásadně menší sranda a klid, než si pořád myslí????
Končím, jedu na chatu, tak se tu mějte prima

Moc Vám děkuji za názory. Musím říct, že zvláště pod příspěvek Evy o tom, že je jí líto dětí alkoholiků, se podepisuji, protože přesně tak se cítím, v pasti. Sama mám dospělé děti a i podobnou partnerskou zkušenost, i já nalítla v 18 letech pijanovi. Ale u mě, díky vzoru z vlastní rodiny to mělo jediné řešení, okamžitý rozvod. I když slovo alkoholik byl v případě mého exmanžela možná sporný, pouze dost popíjel, pokud to měl zadarmo tak do mrtva :-P, jako větsina jeho kamarádů. Ale já neměla v úmyslu čekat, co se z něj vyklube a moje děti s mým tehdejším rozhodnutím souhlasí, i když si nic nepamatují protože byly malinké.
Ale máma se, jak to tak vypadá, i po téhle diskusi rozhodla změnit názor, tak to snad dopadne dobře.

Děkuji vám všem za vaše rady.I na základě nich jsem se rozhodla k radikálnímu řezu - rozvodu.V mém věku a zdravotním stavu to bude těžký ořech ale doufám, že ho zdolám. Až to vše proběhne určitě vám napíšu. Ještě jednou vám všem děkuji.

tak přeji co možná nejsnazší průběh a dejte vědět, jak to dopadlo

a taky držím palce. Nestává se tu často, že by se ten, kdo sem napsal vo radu, opravdu rozhodl něco změnit a řešit. Častějc se zasekne na "já s tim nic dělat nemůžu" a nakonec se ukáže, že se potřeboval hlavně vykecat.

držím Vám moc palce, a gratuluji k hodným dětem. Společně to určitě zvládnete a zase bude líp

Správná volba.
Přeju hodně trpělivosti a zdraví. Věk fakt není rozhodující, vždycky se dá začít znovu.