|
 Ač jsem se narodila a vyrůstala ve městě, život mě zavál po různých štacích nakonec na vesnici. A přes moje „nikdy" ze mě udělal vesničanku, jak má být. Tedy, ne že bych se tomu nějak moc bránila :-). Bydlíme jen kousek od Prahy, ale žijeme si tu opravdu tradičně postaru...
Krám nemá v 10 hodin dopoledne pečivo, autobus tu jezdí 5x za den a když hnojí pole, tak to máme v plné síle až na terase. Ale patří k tomu i příjemné stránky - třeba parta lidí a akce v SDH - tedy Sboru dobrovolných hasičů. Jednu sobotu jsme byli osloveni obcí, abychom přispěli k oslavám 700. výročí založení Tehova. Dobře, souhlasili jsme a pak jsme to pojali „po svém". Uspořádali jsme hasičskou soutěž, jo jo, přesně takovou, jakou znáte z různých klipů na Youtube: jak se hasičům plaší hadice, lidi padají do kádě apod. Škoda, že nikdo neměl kameru, protože by přispěl určitě pár klipy také. Po skončení k tanci a „zpěvu" nám hrála kapela, lidi z naší i okolních vsí pojídali grilované maso a klobásky, notně vše zalévali vychlazeným pivem - a podle toho pak taky vypadali. Kolem 22 hodiny už se trhané pohyby některých ani nedaly nazývat tancem, došlo posléze i na hromadné válení sudů z kopce směr kopřivy a návraty „po čtyřech" nahoru... Silnější nátury si to opravdu užily. Hm, já to znám ale jen z vyprávění, protože jsme se spolu s manželem a kamarády starali o vydatný přísun jídla a pití. Ani jeden z nás se do večera nezastavil, kluci byli grilovaní stejně jako jejich klobásy - a já? Ani vám nevím - já smažila palačinky... A kdo si myslí že jenom pro děti - tak je na velkém omylu. Staly se hitem letošních oslav a jedli je malí i velcí, staří i mladí, zapíjeli malinovkou i pivem... No, za t jedno odpoledne jsem jich vyrobila úctyhodné množství - ze 17 litrů mléka, ani nevím kolika kilo mouky a vajec... Zneužívala jsem svoje i půjčené děti, aby mi míchaly těsto podle instrukcí J, neb jsem nestíhala vůbec nic jiného.... Večer jsem musela zobnout dva brufeny, abych vůbec usnula, jak moc mě bolely ruce a záda... (Chudáci moje děti - palačinky teď neuvidí doma nejmíň půl roku.) Tak vidíte, i takhle se dá žít na vesnici a jeden může klidně být „naplavenina". Koukáte, jak jsme si to přepychově užili? Zdraví a na příští zábavu vás k nám do Tehova zve Katka
|
