Ano, přiznávám, občas mi ujede ruka. Například dnes navečer. Starší děti se zabývaly svými běžnými povinnostmi a do toho se jim motal ten nejmladší. Něco zajímavého ukradl, třeba krabičku od svačiny a utekl. Jedno z dětí ho pokaždé čaplo a ukradnutou věc vrátilo na místo. Celkem jim tahle, hlavně pro malého chlapečka náramně zajímavá hra, vydržela dlouho; ale to by ho nesmělo zaujmout na zemi volně pohozené pouzdro...

      Tolik zajímavých pokladů.... pastelky, fixy, gumy, nůžky atd. To všechno se dá vytahat, ocucat a poházet všude možně kolem. Vypadalo to (pro něj) na velkou zábavu, dokud docela tvrdě nezakročila starší dcera. Drapla nebohé mimino tak necitlivě, že to vypadalo skoro až na vykloubené ramínko a v tu chvíli jsem to nerozdýchala já.

     Podotýkám, na svou obranu, že starším dětem neustále opakuji, že mladší bratr ještě nemá rozum, že mu v jeho ročním mozečku nedocvakne, že něco může polámat, pokazit, zničit a že je v jejich vlastním zájmu, a že věci, které nechtějí vydat na pospas jeho nenechavým ručičkám, musí prostě uklízet.

     Ale abych se vrátila zpět k tématu.

     Jak jsem napsala již na začátku, ujela mi ruka. Holčička sykla a chytila se za tvář, přidala jsem ještě jednu na zadek, a když jsem utěšovala ryčící mimino, nemilosrdně mi vmetla do tváře, že jsme na ni zlí a nemáme ji rádi. Plakala u toho a já bych si v tu chvíli nejraději nakopala.

     Říkala jsem si, každá facka, která padne vedle je dobrá facka a každý nezvládnutý vztek, který vyústí v takovou facku je rodičovský omyl. Nejsem zastánce liberální výchovy, kdy není přesně jasné, kdo je v rodině šéf, jestli roditelé, nebo potomci, ale po každém takovém svém výbuchu, si říkám, že mantinely jdou nastavit úplně jinak a správná výchova není o fackách, výprascích a krutých trestech.  

    Holčičku jsem vzala do náruče a za facku se omluvila a taky jí řekla, že tomu, co předvedla, když začala plakat a vyčítat mi, že ji nemám ráda, se říká sebelítost a s tou se velice nikam nedostaneme.

     A snažila se jí navíc domluvit, že se k mladšímu bratrovi musí chovat jako k miminku, protože mu to ještě nějakou dobu zkrátka a dobře nebude zapalovat tak jak by mělo; ale jednou ta kýžená doba nastane a to už ji zase bude vytáčet něčím úplně jiným. 

 V kuchyni na špajzce máme malou zavařovačku,

kam každý za svoje excesy hází za trest po pětikoruně.

Dcera za kousání nehtů, prostřední syn za holubaření a maminka?

Njn, pak si za to zajdeme na pizzu...

Paula

Komentáře (22)

Zobrazit/Skrýt komentáře ked deti vedia poriadne unavit : Sipik A ked si utahana, tak aj ruka lahsie ujde. Ja skor kricim, bitie deti sa mi nepaci, ale zvriesknem obcas statocne, co tiez nie je nic moc, ale nemozeme byt dokonale, vsak? A niekedy aj takych par vychovnych urobi zazrak. Mne robila Ninka sceny pri kazdom kvapkani kvapiek do nosa. Vzdy som ju pol hodiny presviedcala ake je to nutne a ona stale vymyslala... potom mi jeden vecer povedala po tej polhodine, ze si kvapnut neda, ja som sla do vyvrtky, dieta dostalo po ritke par nebrzdenych, nasilu som jej nakvapkala do nosa, bol poriadny plac :-/ ale odvtedy sa kvapka bez protestov a rychlo. duben 23, 2009 21:49 Ženy prodují nejvíc domácího násilí. : Milan2 Vůči dětem, které jsou slabší, projevují ženy agresivitu fyzickou, na své muže útočí zase verbální. Nejvíce agrese v rodinách vyvolávají prostě ženy. Čest výjimkám, kterých není ani 5 procent. duben 23, 2009 23:35 Sipík, ty máš holčičku : alena puntíkovaná víš starou belu, co je to mít dva chlapečky. Již jsem to tu řžekla - já po svých dětech jednou hodila skříň. Milan2 tady říká, že nejvíc agrese vyvolávají ženy - no jak jsem ho mohla mít možnost poznat, tak se těm ženám vůbec nedivím. Alespoň, pokud jde o něj, může si gratulovat, že ho dosud nepřizabily. Myslím, že se musely velmi ovládat. duben 23, 2009 23:41 Koukám, Milane2, že jsi tu rozsvítil. :-))) : strejda Nic proti statistice. Také ji mám rád. Ale uvědom si, že na těch ženskejch bedrech toho visí - třeba jen při dvou dětech, mnohem víc, než na chlapských. Když jsou na mateřské, jsou od rána do večera s dětmi. Do toho domácnost, péče o čistotu domova, ale i o to, aby děti měly stále vše čisté. Tedy praní, žehlení, potom papání - pokud ten chlap nepomůže, je to na tu ženskou záhul. A navíc jim z toho domácího stereotypu někdy i cvaká v hlavě. To je jasné. Když jde pak ženská po létech "odpočinku" po mateřské opět do práce, přijde sice na jiné myšlenky, ale když opět chlap nepomůže, má tu honičku 2x. V hospodě jsme se smáli jednomu pravdivému příběhu. Chlap šel se dvěma malými dětmi ven, na procházku. Bylo to v zimě. Než je oblékl, obul, uběhla půlhodina. Když už se chystali zavolat výtah, ten starší si vzpomněl, že musí kakat a tak musel obstarat toho staršího, ale musel svléknout i toho malého, aby se nepotil. Pak opět oblékání, obouvání, poté ještě návrat pro rukavičky a když už se konečně zdálo, že vyjdou ven, venku se počůral ten malý. Opět všichni domů a opět svlékání..., zouvání...pak se milej tatínek podíval na hodinky a řekl, že dnes už to nemá cenu někam chodit. A to je konec pohádky. duben 24, 2009 00:08 nejsi stroj, emoce je lepší nechat vybublat, podle mne jsi udělala to nejlepší, co v tu chvíli šlo. : bb Uznalas, žes přestřelila a dala jsi malé najevo, že ji máš ráda a záleží ti na ní. Děti pochopí všechno, i to, že maminka je občas utahaná, má nerva z práce, migrénu atd. Důležitý je, aby se s nimi o tom mluvilo, aby věděly,že když na mě mamka vyjede, tak že to je tlakem okolností, ale je že má pořád moc ráda a že se nestydí říct promiň. Nejhorší je "statečně se přemáhat", ovládat se za hranice možností a výsledkem je mlčenlivé dusno, atmosféra by se dala krájet a děti mají trauma z toho, že utrápí maminku. Pro starší děti bude dobré, když si jednou za čas budeš moct dovolit strávit chvíli jen s nimi, bez špunta, třeba zajdete na pizzu a do kina, apod. duben 24, 2009 01:43 Paulo : mia Máš tři krásné děti-takhle vypadá štěstí.Hlavně ta holčina co "dala zub do čistírny" vypadá mile.Občas i dospělý ujede,jednou jsem sešlehala tu naši nejmladší kopřivami,děsně mi vytočila.Pak jsem se styděla za unáhlenost a dneska se tomu smějeme obě. Užívej si Paulo těhle krásných chvil, dokud můžeš být mámou na plný úvazek,všechno tak rychle uteče.Mám taky tři děti a ani čtvrtým bych nepohrdla.Víc už asi ne.Děti jsou už dospělé a na podzim čekáme první vnoučátko. duben 24, 2009 07:39 strejdulíne : wendy Milan2 je buď zapšklec nebo provokatér. A podívej se třeba na některé muslimky nebo různé bohačky - ty mají služku i když do práce nemusí. A pracující ženy na Západě - mají zkrácenou pracovní dobu. Jinde se zase ženský nekřesťansky nadřou, zatímco muži sedí opodál a žvýkají koku nebo jiné svinstvo. Ty naše jsou asi tak někde uprostřed. Osobně bych uvítala pracovní dobu Po - Pá 8:00 - 13:00 s tím, že jednou za měsíc týdenní služba odpoledne a byla bych spokojená. Co se tělesných trestů dotýče, k tomu se normálně sáhne při vytečení nervů nebo potřebě okamžitého zásahu. Pokud děti nebydli u Škrlů a spol. duben 24, 2009 07:50 milane : mura1 ze ty jsi svobodny a bezdetny? neb tve rady a poznamky moc na realitu nepasuji. v hlave mi uvizlo zvlaste tve moudro k memu clanecku a synovi gothicovi, kdes me poucoval, ze si mame poridit vice deti, neb cituji "Když je v rodině víc dětí blízkých si věkem, jsou proti takovým pubertálním třeštěním imunnější. Nemají tak velkou potřebu identifikovat se s nějakou partou a zapadnout mezi jinou mládež, protože mají svou partu doma. Nejohroženější jsou jedináčkové, nejlíp jsou na tom sourozenecké čtveřice." coz me velmi pobavilo, neb potrefeny chlapec je treti ze 4 sourozencu. tuhle se moje deti bavily, ktere poradi narozeni je nejhorsi. nejstarsi tvrdila, ze nejstarsi, protoze furt musi byt ta velka a je na ni nejvetsi prisnost, ma nejvic povinnosti a malo se ji povoluje zabavy. malej si zas stezoval, ze nejhorsi je byt nejmladsi, protoze musi kazdyho poslouchat a vsichni ho vychovavaji. (v tu chvili se po nem starsi sourozenci unisono osapli, ze si ma tak co stezovat, ze je protezovanej rozmazlenec ) a ti 2 prostredni samozrejme razili teorii, ze nejhorsi je byt prostredni, protoze na ty kazdej kasle, vsichni se staraji hlavne o velkeho a maleho ps. jeskynkou podstrceny vcera vecer dorazil domu s hlavou cernou a bilou, cimz mi zpusobil divoke sny o umrlcich. asi mu k narozeninam venuju sbirku erbenovych basni. duben 24, 2009 08:13 jsou situace, : alena puntíkovaná kdy dítěti prostě musíte jednu plácnout (na zadeček) - ne ho zmllátit, ale šoupnout mu jednu "výchovnou" - protože v ten moment není možné něco sáhodlouze vysvětlovat a vykládat moudra, kterým dítě - vzhledem k nízkému věku a malým zkušenostem - prostě nemůže pochopit. Nicméně musí vědět, že tohle NE!!!! (pokud nechceme, aby se dítě zmrzačilo, či rovnou zabilo) - Milana zřejmě plácali málo. duben 24, 2009 08:26 A to jednou, za hrobového ticha, : ježibabka hodila jsem po svém muži tříkilový vál na těsto. Ovšem, že jsem netrefila. Úmyslně. Ale ta úleva!!!! duben 24, 2009 08:38 No, tak jsi napsala článek, pod kterým čekáš samou reakci typu - když je máma unavená, : Gréta tak nějaká ta facka lítá a je to normální. Jenže těm dětem to tak asi nepřijde. Hlavně, když si dělají své a do toho jim malej rozhazuje jejich věci. V článku jsi to popsala skoro jako by ti to přišlo roztomilé, jen jsi to sledovala, starší děti to řešily samy a když už toho dcera měla sama dost a vytekla, ještě jsi jí dala facku. Chápu, že to asi tak obvykle nedopadá - ale byla to dost běžná situace a možná by si ty starší děti zasloužily být taky nějak chráněny před malým, ne jen on před nimi. Zejména, pokud se učí. duben 24, 2009 09:50 ... : Paula Gréto, docela tvrdá reakce, já jsem to napsala s tím důvodem, že jestli sis všimla, tak tady o dětech docela dost píšu, takže teď jsem jen napsala to, co se stalo a spíš než nějaké to jako "že se to stane" jsem čekala reakce různé, tedy možná i nějakou radu, možná, že to někdo umí řešit líp než já, třeba to někomu občas taky ujede. Taky jsem jich za své dětství pár slízla a upřímně -raději občas facka a objetí, než nezájem a studeno, ale to je pochopitelně můj názor. A vůbec, proč mě osočuješ z něčeho, o čem nic nevíš? Moje děti svého bratříčka mladšího milujou. Mají svůj pokoj a svoje věci. Kdykoliv mohou zavřít dveře, nebo si své věci uklidit a dát nahoru, výše než metr dvacet. Tohle si šéfujou sami, do toho jim opravdu nekecám. Nevím, kolik máš dětí, ale ono je občas při třech dětech docela frmol a zmatek. duben 24, 2009 10:05 Paulo : Kamila děti jsou nádherný, ušounek je senzační, okatej, prostě číslo! Nervy prostě někdy ujedou, když ses omluvila, tak bych to taky viděla v pořádku. Mít tři děti je zkrátka náročný! duben 24, 2009 10:36 OK, tak pokud chceš radu, tak se tvoje dcera právě učí být matkou a že k tomu patří i řešení nepříjemných situací. : Gréta Takže tady bych dala důraz na její prožívání toho, že milované miminko právě dělá to, co se nesmí (např. se může říznout o ty nůžky, že) a ona to vidí. Ona to chtěla nějak zvládnout, ale nepovedlo se jí to. Čili bych ocenila, že se tak dlouho snažila svého bratříčka pacifikovat, a zabránila bych mu dál ji vyčerpávat. Ona byla zjevně ve větších emocích než ty, aspoň teda nepíšeš, že bys byla vzteklá nějak předem. Tvrdá reakce byla proto, že se tu jinak sejdou samé reakce typu - já jsem je taky fackovala a taky vyrostli a jak jsou mi vděční. duben 24, 2009 10:38 Paula, : rybka mne sa Gretina reakcia vobec nezdala byt tvrda. Ak by sem muz napisal, ze vlepil facku manzelke, lebo mu "ujela ruka"..ake by boli reakcie? Ze je agresivny debil, ze sa vrsi na fyzicky slabsom tvorovi, ze sa ma zena okamzite zbalit a zdrhat. Ja sama by som reagovala presne v takom duchu. A co nase deti? Tiez su to nasi fyzicky slabsi partneri. Dcerka ti nemoze jednu vratit, s dodatocnym ospravedlnenim...sorry mami, ale tiez dnes nemam prave svoj den...ona tu tvoju facku musi stravit a vyplakat. Viem, ze sa to stane...nie sme supermani ani supermamy, a velmi sa mi paci, ako si sa dcerke ospravedlnila a snazila sa jej to vysvetlit. Ale ako pise Greta...dala si jej navod, ze aj facka moze byt riesenim neprijemnej situacie. A to nie je dobre. duben 24, 2009 11:01 kdo jsi bez viny (a nikdy jsi neplácnul jedno ze svých tří dětí) : bb hoď po Paule kamenem. My ostatní víme, že se to stalo, že Paulu to nijak netěší, že o tom přemýšlí, jinak by se o tom nerozepisovala, a že teda dost pravděpodobně se příště pokusí zareagovat jinak. Takhle to tu rozpitvat manžel manželky, kterou v návalu emocí pleskl za to, že vzteky, drsně až hrubě popadla jejich roční miminko, tak určitě nebude za agresivního debila. Jsem jako Paula zastáncem toho, že škoda facky, která NEpadne vedle, sama jsem dostala od svého táty na zadek 2x jako dítě a 2x facku jako velké dítě a dodnes si to pamatuju, stejně jako jeden záhlavec od mámy. A jestli si z dětství nesu nějaké můry, tak určitě ne z tohohle. duben 24, 2009 12:21 ... : bb je taky poměrně snadné zpucnout po netu pracující matku 3 dětí za jeden štulec, mnohem složitější je jít do jámy lvové, tj. do rodiny alkoholiků a dívat se do očí jejich 9 dětí a vědět, že v podstatě nelze dělat nic, dokud jedno z nich nepřizabijou nebo nevyhladoví. Ale po netu, jo, to nám to jde. duben 24, 2009 12:23 bb, : rybka si to trosku prehnala, nie? Predsa Paulu tu nikto "nepucuje". Napisala clanok (mimochodom velmi pekne), zrejme aj preto, ze chcela poznat nazory ostatnych. Moj nazor je taky, aky som vyjadrila. Alebo sem mam napisat nieco ine, ako svoj nazor? Paula je urcite vyborna matka, kiezby takych bolo co najviac. Jedine s cim ja nesuhlasim je pouzivat facku ako vychovny prostriedok. Vseobecne. duben 24, 2009 12:51 mail od kamaratky : Sipik pred chvilkou mi napisala kamaratka: ...no dcéra momentálne jačí v izbe že má zničený život a hrozných rodičov - chcela som aby si povysávala Mile, vsak duben 24, 2009 12:52 Já myslím, : Lotka že vás ty děti dostávají přesně tam, kam chtějí... Malou plácneš, ona ti vyčte, že ji nemáš ráda... ty se jí omluvíš a ještě o tom přemýšlíš, rešíš to tady a v duchu si to pořád vyčítáš. Omlouvá se taky ona někdy tobě? Nemyslím, že by občas nějaká facka mohla narušit vztah mezi rodičem a dítětem. To bych se já se svýma rodičema nemohla bavit vůbec. A přitom máme myslím velmi hezký vztah a rodičů si max. vážím. Rozhodně víc, než si váží dnes děti vlastních rodičů. :-) V životě na ni taky nebude každý pořád hodný a už vůbec se jí nebude třeba za nic omlouvat... duben 24, 2009 12:56 Lotko : Kamila dovolila bych si polemizovat s poslední větou. Tedy vlastně s tou ne - v té máš pravdu. Ale já si myslím, že když přestřelím, je dobré se omluvit. A to komukoliv, včetně vlastního dítěte - ona to ta druhá strana ocení. A je to prostě lidská slušnost. Ano, spousta lidí to nedělá, to však není ten správný argument. Spousta lidí třeba nezdraví... a já dítě učím, že zdravit se musí. Ovšem nejlépe to jde příkladem! duben 24, 2009 13:42 Milá Paulo, : mi.rek určitě jsi nechtěla sem psát proto, abys četla odpovědi typu -to nic, to se běžně stává.Ale souhlasím s názorem,že svoje děti vychováváme ne/jen/ tím,jak a za co je chválíme nebo naopak trestáme,ale hlavně svým příkladem.Tím, jak se před nimi sami chováme a jak reagujeme..Tvoje dcera na Tobě -jako každá holčička na své mamince - visí, jseš jí příkladem, ve všem, i v chování.Jenže tys jí ted´ ukázala, že věci se můžou řešit místo domluvy hned fackou, přičemž následná omluva ji má zmírnit,nebo spíš omluvit onen prudký nával vzteku, z něhož vyšla..?! Píšeš,že sama jsi měla podobné zkušenosti v dětství. A vzpomínáš na to ráda? Tím,že to praktikuješ na svojí dceři, jí ukazuješ, že tak je to normální a připravuješ ji na to, že ona bude situace/konflikty/ řešit taky takovým způsobem, tj.ve vzteku. A třeba časem i ty s tebou..nebo se svým dítětem. A to bys přece nechtěla. Jsi dobrá máma. duben 26, 2009 13:41

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment