|
 Pašijový týden, zvaný též svatý týden, je poslední týden před Velikonocemi. Začíná Květnou nedělí a končí Velikonočním pondělím. Každý den má přitom svůj název. Pondělí se nazývá modré, úterý šedivé. Důležitější jsou ale následující dny. Škaredá středa odkazuje na zradu Jidáše. Podle tradice se lidé ten den nesmí škaredit, tedy mračit - jinak jim to zůstane po celý rok.
Následuje Zelený čtvrtek s tradicí, že se má v ten den jíst jen zelené jídlo, např. špenát, hrách, zelí apod. Tato tradice je už zmiňována v Německu od 12. století. Velký pátek je dnem smutku - připomíná smrt Ježíše. V tento den se hrály tzv. pašijové hry, které připomínaly události posledních dnů Krista. Často byly doprovázeny procesím. Lidé věřili v magické účinky Velkého pátku. Proto se chodili mýt k potoku, aby ochránili své zdraví. O tomto zvyku je napsáno např. i v Babičce B. Němcové. Název "Bílá sobota" se odvozuje od bílého oděvu pohanů přešlých ke křesťanství. Bývala ve znamení příprav na vzkříšení. Uklízela se stavení. Před kostelem se zakládal oheň, kam nosili lidé své dříví, aby jim ho farář posvětil. V neděli, Boží hod velikonoční, se v kostelech světily pokrmy - mazanec, beránek, vejce. Slaví se zmrtvýchvstání Ježíše. Naopak velikonoční pondělí není církevní svátek. Z hlediska lidových tradic jde ale o vyvrcholení velikonočních svátků. Nejznámější zvyk je pomlázka. O mrskání pocházejí první zmínky ze 14. století a ne vždy šlo jen o vyšlehání dívek. Někde se ustálily zvyky, že se v pondělí mrskají dívky a v úterý zase chlapci. Na Moravě se v některých regionech doplňuje mrskání i poléváním vodou. K pondělí patří i kraslice jako odměna při koledování. Flori@n
|
Ahoj
