O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- NESPRÁVNÉ PŘEDSTAVY
- HLAVA PLNÁ STRACHU
- PŘIPADÁM SI BEZVLÁDNÁ, BEZMOCNÁ
- KDYBY TO TAK ROZHODL NĚKDO JINÝ...
- KOMU NENÍ RADY?
- AŽ MOC VELKÉ VEDRO
- V KASINU ZA STOLEM I.
- KDYŽ ON JE TO DOBRÁČEK...
- JEDNOTVÁRNÝ ŽIVOT
- V KASINU ZA STOLEM II.
- BEZNADĚJ V ZAMĚSTNÁNÍ
- Z ČESKÉ DVOJKY ŠVÉDSKÁ TROJKA?
- DALŠÍ MORMON DO SBÍRKY...
- SAMA PROTI JEHO PŘÍBUZNÝM
- KDYŽ JE SMŮLA ZAŽRANÁ...
- UŽ MI DOVOLÍ BÝT JEN KAMARÁD - I.
- UŽ MI DOVOLÍ BÝT JEN KAMARÁD - II.
- NEVĚRA JEN VIRTUÁLNÍ (ZATÍM?)
- VEZME MI DĚTI?
- CHCE ZMĚNU, NECHCE MNĚ
- VE TMĚ JE KAŽDEJ ČERNEJ...
- NE, NENÍ LEPŠÍ NĚCO, NEŽLI NIC
- ACH TA MAGIE...
- CHUDÁK HOLKA...
- DESATERO PRVNÍ POMOCI
- PŘICHÁZÍM O DCERU
- SNESU VŠECHNO - ZN. "ZE STRACHU..."
- JSEM NA ROZCESTÍ...
- PROBLÉM: SAMA SE SEBOU
- KDE AŽ ČLOVĚK SVÉ DNO MÁ?
- JAK NAJÍT KAMARÁDA?
- JO, TAKHLE TO ZAČÍNÁ...
- STRACHY O PRSTÝNEK?
- SAMI MEZI VŠEMI - JAK Z TOHO?
- ZKLAMANÁ A NEJISTÁ
- MILENKA OČIMA MANŽELKY
- SKVĚLÝ BUBÁK
- SAMA TO NEZVLÁDNU, TO VÍM
- BYT NENÍ HOTEL !!!
- TEN SI TO DOBŘE SPOČÍTAL...
- NA PSÍ KNÍŽKU - ANO ČI NE?
- SAMA, MEZI CIZÍMI SAMA
- MŮJ ŽIVOT JE STRACH A CHAOS
- KAMARÁD - MŮJ? DCERY?
- TICHÁ DOMÁCNOST
- JE MI LÍTO BRÁCHY...
- ON JE ZADANÝ A NEŠŤASTNÝ
- PROBLÉMY STUDENTA-OTCE
- ZAMOTANÝ ŽIVOT PLNÝ BEZNADĚJE
- POHLEDNÝ A NÁRUŽIVÝ
- TEPLO RODINNÉHO KRBU
- UPLAKANÉ A UKŘIČENÉ MANŽELSTVÍ
- HOLKY, KAM JSTE DALY ROZUM?
- MILENKA - ČEKANKA
- MANŽEL SI CHCE VYBRAT "KTEROU"
- SYNEK - VYKOLEJENÝ ZE ŽIVOTA
- ŠPATNÝ VÝBĚR PARTNERŮ?
- ŽIVOT S OPILCEM
- VYSTĚHOVÁNI POLICIÍ NA ULICI?
- OTEC PLODNÝ "NA VŠECH STRANÁCH"
- PODDANÁ A JEJÍ (MILOVANÝ) PÁN
- DOMÁCÍ CAR
- CHCI POMOCI KAMARÁDCE
- ASI NEUMÍM SPRÁVNĚ SVÁDĚT...
Přihlášení
Anketa
PROSTĚ JSEM TA ŠPATNÁ... |
![]() |
![]() |
![]() |
Čtvrtek, 26 březen 2009 | |||||||
Víte, přítel mi většinu času dlouze, předlouze vysvětluje, co dělám špatně, co jsem kdy udělala špatně. (Asi budu skákát od tématu k tématu, ono popsat v několika řádcích tři roky...) Spíš vám napíšu kousek našeho dialogu. Například mi napsal, že "on se chtěl zasnoubit, ale nešlo to, protože to je na celý život a připadalo mu to teď nezodpovědné, protože já mu neustále dělám stres. Ani požádat o ruku mě nemůže, protože jsem mu prozatím nedokázala, že umím mu nedělat stres a tak prý, když to vydržím, aby se alespn jeden měsíc ze mne nestresoval, tak se se mnou zasnoubí.
No, a já mu zase nakonec uvěřila, cítila jsem se špatně, že já jsem všechno zvrzala. Když jsem mu například řekla, že i jiní jeho kámoši řekli, že byl slabý a vystresovaný už i před naším vztahem, že nejedl ani před tím (on třebas drží hladovky), a hlavně, že má kámoše převážně z kostela a s jinými se stejně moc nikdy nebavil, tak mi zase řekl, jak je smutné, že ho vůbec neznám, že mu nerozumím, že on má milióny kámošů, je silný a rozumí lidem, a že byl i u psychologa a ten řekl, že má velice zdravý pohled na svět. (Mj. je vystudovaný filosof, a velmi, velmi věřící křesťan.) Že si myslím, že dokážu odhadnout lidí, ale že o lidech nemám ani páru atd. Vyznělo to jeho dlouhé povídání nakonec zase nějak logicky, nebo se mi to tak zdálo - každopádně jsem na všechny jeho připomínky zase přistoupila, ale cítím se, jako by mě vyprali v pračce.
On jednoduše se mnou začne mluvit tak, jako kdyby on byl ten jediný normální a správný; ale možná, že mu nedávám pocit, že mu věřím a že si ho vážím, a on je totiž neustále podrážděný. (No, a pak po nějaké době dostanu strach, jak bych mohla někoho tak zvláštního, dobrého a morálního ztratit a tak se zase snažím.) Včera v noci jsme měli zase biblický (doslova) výstup: prý nejsem dostatečně dobrý křesťan, neberu to vážně, neberu vážně bibli ani boha, on to ví, studuje ji totiž pořád, nejraději by byl každý den v kostele, kdežto já lžu o bibli, protože říkám, že bůh je v lidech, kdežto on to diskutoval v kostele a je to lež, lidí jsou ďáblové a bůh je v nebi. V půl druhý v noci jsem mu řekla, že dřív, když jsme bydleli spolu, mi nic tolik nevyčítal, protože na mne visel, pak už mě tolik nepotřeboval (když se vrátil k mamince), tak mi teď dává kapky; řekla jsem mu, že mě jen využil pro svoje potěšení, a praskla jsem mu telefonem.
To máte jen takový náhled, jak to u nás vypadá. Já jsem taky křesťanka, ale ne tak vášnivá, jako on, chtěla bych mít normální život, ale asi to nějak nezvládám. Nakonec si vždy myslím, že mu vlastně ubližuju... Plácám se v tom už tři roky... A především - vůbec si nevím rady...
Eliška
|
< Předch. | Další > |
---|