Milá Kudlanko, tak jsem se dnes rozhodla ti napsat, snad je to tím, že mám pocit, že poslední dobou opravdu nevím, jak dál. Neděje se mi zas nic světoborného, nikdo není vážně nemocný, z práce nikoho nevyhazují, ale já mám už delší dobu dojem, že jsem v nějakém vzduchoprázdnu. Každý den je všechno stejné, někdy horší, někdy lepší. Funguju.

     V práci je to takové, jako to zná asi většina lidí. Dělám si to své, snažím se nevybočovat, pracuju co možná nejlíp, abych si to splnila a výplatu dostala. Pochopitelně, že mám na pracovišti i jednu slušnou krysu, takovou ženskou, co všechno ví líp, hlavně o mojí práci a nesmírně ráda mě poučí. Ale i to zvládám. Někdy bych ji sice nejraději uškrtila, ale pak se podívám na hodinky a vím, že odsud zmiznu a do rána od ní bude pokoj.

     Nakoupit, uvařit, uklidit, něco doma zařídit... Máme dvě děti, takže i takové ty běžné starosti s nimi. Občas nějaká nemoc, občas nějaký jejich průšvih, ale naštěstí zatím vše v normálu.  Manželství? Jsem vdaná 14 let, vlastně bych měla být ráda, že už tak dlouho, protože kolem mne jsou většinou samé rozvedené, rozvádějící se nebo dlouhodobě svobodné. Těch pár, mezi které ještě patřím, to asi také nemá jednoduché. Na jednu svou kamarádku bych sázela, jaké ona má, narozdíl od většiny, báječné manželství, záviděníhodného manžela a najednou jsem ho při jedné mé návštěvě rodičů potkala. Neuvěřitelná náhoda: právě vycházel tam z jednoho bytu a loučil se s ženskou. Jednoznačně milenci. Nebylo mu dobře, když viděl, že jsem to já, nemohl tušit, že tam mám rodiče... Nakonec jsem zjistila, že už to je u nich dlouho na draka, každý si jede po svém, vlastně spolu žijí hlavně kvůli dětem a firmě. Firma se dělit nedá, děti nakonec by šly...

     A dostávám se k tomu, co jsem zjistila a prožila nedávno. Jak jsem stará, tak jsem hloupá a naivní. Nedávno jsem dávala manželovi do prádelníku složené prádlo (jako vždy, prosím, nikde jsem nijak nehrabala!) a vzadu byl schovaný balíček. Nebyl nijak zalepený, tak jsem se podívala: bylo tam takové to dovádivé červené prádýlko, moje velikost. U toho taková kupovaná cedulka "Mojí milované" spolu s jeho podpisem.. Měla jsem mít právě narozky, tak jsem se rozněžnila a protože nehrozilo, že někdo přijde, tak jsem si to i vyzkoušela. Nebudu vás napínat, stejně jste asi už většinou pointu uhodli/y. Přišly narozky, já připravila večeři, dokonce jsem se k tomu i vhodně oblíkla - zařídila jsem, že děti byly u babičky (byl zrovna pátek, tak odjely už po o), a čekala na nějakou bouřlivou oslavu. Dostala jsem takový celkem zajímavý svetr, bude vhodný do práce, nějakou kolínskou, kokína... a konec. Nic, prádýlko se nekonalo... Ještě že jsem vydržela držet pusu. Pak byl v televizi nějaký film, tak jsme tam seděli... Ráno jsem to už nezvládla, zavolala jsem do práce, že přijdu o něco později a pak se vrátila domů a do skříně - tam samozřejmě nic nebylo... Kdyby tam alespoň nebyla ta vizitka, kdyby tam nebylo jeho písmo... No, a jinak je doma vše při starém. Ráno do práce, pak nakoupit, uvařit, uklidit...

      Mám pocit, že vůbec nevím co dělat. Jedině, že si říkám, jakou jsem měla kliku, že jsem mu to nevyřvala do obličeje. Ale zas to není nic, čím bych se mohla vytahovat. Já jen totiž vůbec nebyla toho schopná, nějak jsem celá jako z rampouchů... Nemám ponětí, jak reagovat. Teď si jen dávám dohromady dny a časy, a hodiny... najednou si uvědomuju, že jsem byla neskutečně důůůůůvěřivá....

Dana

Komentáře (45)

Zobrazit/Skrýt komentáře Zažila jsem totéž : Reny jen jsem tedy neměla kliku jako Dana - a při své horké hlavě jsem to mému muži vytmavila. Díky strachu, nedůvěře, a samozřejmě žárlivosti, kterou jsem doposud neznala, následovalo nahlédnutí do mobilu....tam další překvapení. Manžel je v klidu, tvrdí, že mě má rád, že se mi asi něco zdálo (zatloukat, zatloukat), ale už to není jako dřív. Přímo - stojí to za hxxxxo. březen 18, 2009 12:42 To jsou ale blbý náhodičky, co ? : wendy Co byste volily, kdybyste mohly ? Dál ve sladkém klídku, nic nevědět a ani snad nechtít vědět ? Nebo se v podobné situaci, kdyby se dala vrátit, zachovat jinak ? Obě dámy volily rozdílný přístup. Ono říkat kdyby je ošidné, ale přece - dáváme si tady i receptíky, že. březen 18, 2009 12:47 ... : Marťaaa No, je dobře, že Dana nevybuchla hned ... ale já bych to řešila tak, že bych se na to stejně partnera zeptala: každopádně je nutné počítat se všemi variantami, které budou následovat po tomto dotazu: tzn. od zatloukání přes vysvětlování, omlouvání, ale až po úlevu, kterou mu umožní přiznání a následný odchod za milenkou ... Mno a v souvislosti s tím si předem ujasnit jak budeš na jednotlivé varianty reagovat, co jsi ochotná odpustit a co ne ... březen 18, 2009 12:49 no a co tak... : Sipik ..zistit si meno dotycnej a spravit jej peklo zo zivota? Ona si potom snad rozmysli, ci chce mat na krku taku sialenu stihacku březen 18, 2009 12:59 Tak to bych asi držet pysk nevydržela : Míša šíša "Jééé, díky za ty krásný dárky, ale ty jsi mi zapomněl dát ještě jeden ... víš přece... nó, to prádýlko. Promiň, ale já jsem ho omylem objevila při úklidu... Tak co, odzkoušíme ho, ne?" A teď doopravdy: normálně bych ho tím svetrem umlátila k smrti! A kolínskou bych mu skropila oblek do rakve. březen 18, 2009 13:00 je to pořád stejné : Renca Tak já jsem byla den jak praštěná palicí a pak jsem se snažila zjistit co se děje. Prý nic a na to i přísahal , lhal až do posledního dechu a nakonec na mě řval on, co si to vymýšlím Sklapl, až jsem mu ukázala vytištěný mail. I tak si říkam, že je lepší to vědět a pak se podle situace rozhodnout, co dál, než nechat ze sebe dělat blbce. březen 18, 2009 13:03 Tak já budu za provokatérku, : Gréta Milá Dano, teď se Ti život roztočí na plné obrátky a začneš řídit, co se kolem tebe děje. Budeš totiž asi muset přehodnotit, na čem Ti záleží a jak se zařídíš, Ty sama za sebe. Po bývalém klidu možná budeš vzdychat. Ale možná taky ne a řekneš si, že takovou mrtvolnost už nikdy! Držím palce březen 18, 2009 13:03 ... : karl no to je tzv. lekce života. Jenže já bych se neudržela mu to neříct, vypálila bych to na něj a řvala a řvala jako tygr. Vážně to máš ted´ve svých rukou ty. No a jestli říct nebo neříct? já jsem jednoznačně pro říct. březen 18, 2009 13:22 nojo, teď to chce přímo plán - : ivanka promyslet, co jak může následovat, asi ti to totálně rozhodní všechno, takže je potřeba se na to připravit. Snad bys si měla buď o tom promluvit s někým nezúčastněným, rozumným, kdo by ti mohl pomoct. Přeci jen je dobrý se vypovídat, dostat to ze sebe. Ale vyber si opravdu dobře... je zase hloupost to vykecat někomu špatnýmu. březen 18, 2009 13:37 právě, že si tohle všechno uvědomuju. : Danadana Vím, že to musím řešit, jen se bojím všech těch scén, co to budee znamenat pro děti, taky pro rodiče, uvědomuju si nebo spíš ani neuvědomuju, čeho všeho se to dotkne. Nějak jsem si stále říkala, že tohle se mně stát nemůže. březen 18, 2009 13:51 nějaká Dana už tu je zaregistrovaná, : Danadana tak jsem to musela napsat takhle. březen 18, 2009 13:52 Dano, : Renca snaž se nejdříve uklidnit, vím přesně, jak Ti je :-( To totiž může pochopit jen ta, co to prožila na vlastní kůži. A ty Ti to tady napiší. Rozhodnout se nemusíš hned, důležité je, aby ses rozhodla nejlíp - pro sebe a pro děti. Neboj březen 18, 2009 14:04 Dano zachovej klid : Lidka pokud ho mas rada a chces s nim zustat a jsi schopna odpustit. Oni se nekdy panove potrebuji ujistit, ze ... Treba te ma rad a jen je to ulet. Hlavne si ujasni co chces a podle toho jednej ... březen 18, 2009 14:19 Dano, : Bara kup si podobne cervene pradylo a jen tak se pred nim mihni aby si toho vsiml. A pak bych ho tak zensky provokovala, co tomu rika, libi, nelibi, neni to moc odvazny, atd. proste z nej udelej blbce. Neukvapuj se, vsechno si dobre rozmysli a hlavne jak uz je psano nade mnou, si ujasni co chces.....preju hodne stesti. březen 18, 2009 14:53 ... : Sandra "Mojí milované?" tak to by se tedy musel chlapec manžel hodně hodně snažit, abych vůbec zapřemýšlela nad tím, jestli mu to odpustím. A rozhodně bych si to nenechávala pro sebe- takhle se ty trápíš a on je v pohodě- ať se zase chvíli trápí on. (Ano, je tam i možnost, že se nebude příliš omlouvat, sbalí si věci a odstěhuje se ke "své milované" a pak to bude bolet, ale chceš žít s chlapem, který je srdcem někde jinde a domů k tobě chodí buď jenom kvůli tomu, že ti nechce ublížit, nebo- v horším případě- nechce přijít o domácí servis?) březen 18, 2009 14:57 Hlavně se Dano neukvapuj. : mamča Když už jsi se (jedno z jakých důvodů) ovládla, a nevykřičela mu všechnu tu křivdu do obličeje, jsi teď ve výhodě, že Ty víš, a on žije v blažené nevědomosti. To Ti dává trochu času na promyšlení dalších kroků. Možná by nebylo od věci, objednat se k nějaké psycholožce. Ta by s Tebou probrala předchozí léta, a nestranně by mohla poradit, jak dál. Jaké jsou Tvoje priority, jestli se přes to dokážeš, třeba kvůli dětem, přenést, nebo už soužití s nevěrníkem považuješ za nemožné. Hlavně se nesvěřuj kamarádkám, nebo komukoli z rodiny. To se pak ev. cesta zpátky uzavírá nadobro. Zkus si jen tak pro sebe spočítat, jak bys zvládala děti a bydlení, kdyby manžel odešel za tou svojí "milovanou", nedbaje na děti a celé vaše soužití. Až to všechno s chladnou hlavou spočítáš, zjistíš, že finančně bys to s nějakým výživným na děti jistě zvládla. Moje sestřenice, která se ocitla v podobné situaci, tvrdí, že když manžel odešel od rodiny, překvapivě neubyla jedna čtvrtina, (vaření, praní, žehlení...) ale dobrá polovina. Asi tak po dvou letech, kdy se už s danou situací srovnala i psychicky, trdila, že by si už takový luxus jako svého bývalého manžela, nemohla dovolit. Oni ti nevěrníci mívají dost velkou spotřebu. Přece jenom se musí líbit, a ty dárečky, večeře, výlety a hotely nejsou zadarmo. Zkus teď uvažovat s chladnou hlavou. Třeba to byl jednorázový úlet, který mu v zájmu zachování rodiny časem odpustíš. Nebo se opravdu zasekl jinde, je ve stádiu "tetřev hlušec", kdy bude vykřikovat : "Teď teprve vím, co je to pravá láska, teď teprv žiju !" a podobné hovadiny. Neber ho vážně, to časem přejde jako spalničky. Pokud se ovšem jeho mimomanželské aktivity provalí a on kolem sebe začne kopat, tak ho možná už ani zpátky nebudeš chtít. Každopádně Ti přeju hodně štěstí a sil, a aby ses rozhodla správně. březen 18, 2009 15:49 Dano : Ahabibi zatím neříkej, že víš a pátrej, opatři si informace o jeho čase, účtech, výdajích. Zjisti, kdo je ona - zaměstnáš si hlavu. Zmapuj vaše příjmy a rodinný rozpočet. Založ svůj účet a klidně šetři na "zadní kolečka". Až budeš připravená i na případný odchod manžela, polož klíčovou otázku. Možná budeš žasnout, co vypluje na hladinu. Teď zachovat chladnou hlavu, kdy emoce chtějí rozpitvat, je nejtěžší! Ale třeba budeš muset začít znovu a sama s dětmi, každá rezerva se bude hodit. Na pláč a smutnění budeš mít času "habaděj" později. Buď tvrdý realista a nemysli, že manžel srazí paty a bude rozumný. Nejspíš bude přebíhat od jedné k druhé...i několik let a pak odejde nebo si najde třetí. A rozvod ?? ...budeš muset vyřídit ty. Nejsem žádná feministka, mám jen vlastní zkušenost ! březen 18, 2009 18:17 Dano, radi Ti tady dobre, vyber si sama,co Ti : Layla1 z rad vyhovuje. Jen si nemyslim,ze to je nejaky ulet,to by asi nekupoval spodni pradlo. A jak radi Bara,presne to same napadlo i me. Koupit si ty same gatky a jen tak lazo plazo se v nich manzilkovi ukazat. Asi bych chtela vedet,kdo je ona a jak se znam,pak bych mu zbalila tasku s vecma a donesla to k ni,ze mu davam cas na rozmyslenou a zatim ho doma nechci. březen 18, 2009 18:59 Milá Dano : mimozemšťan obdivuji tě,žes to dokázala nevykřičet mu to do obličeje.Máš ted velkou výhodu.Já to kdysi nedokázala,ale tys získala náskok.Nemusí to ještě znamenat konec všeho,ale ty se zajišťuj,tak jak ti radí ostatní,založ si svůj účet a odkládej na něj,přemýšlej, jak bys to v případě rozvodu zvládala.Já 20 let odpouštěla,až jednou už to nešlo.Ale stejně se rozvádět nechtěl,musela jsem v sobě najít tolik síly a ukončit to sama.Jen jsem chtěla příliš čestně, pořád vyčítal, že já se rozvádím, tak jsem šla na dohodu a příliš jsem ho šetřila. Už před rozvodem kvůli hádkám jsem ho odstěhovala k mamince,pořád mě rozdíral srdce výčitkami a přitom chodil s další (to jsem se dozvěděla později),dnes už to jsou 3 roky,co jsem rozvedená,ale on mi nikdy neodpustí. Má nový život,řekla bych spokojený,v novém vztahu se kupodivu chová úplně jinak,to jen ke mně se choval jako k mamince, která mu uvaří,vypere,uklidí, v případě potřeby pofouká bolístku dokonce i s problémy s milenkou. Bože, jak my ženy někdy dokážeme tak klesnou a ztratit hrdost. Já teprve po 3 letech začínám nabírat trochu na normálnosti,snad už dokážu nosit hlavu už zase tak, jako kdysi,než jsem ho poznala. březen 18, 2009 19:24 ... : mimozemšťan víte,jak jsem na to přišla já? Tajně jsem svému milovanému mužíčkovi koupila novou peněženku a chtěla obsah jeho staré přendat, aby byl překvapen. No a překvapena jsem byla já. Obsahem byla totiž pánská ochrana, kterou jsme v té době nepoužívali, protože jsme chtěli druhé dítě. březen 18, 2009 19:27 Milá Danielo,kudlanko naše : mimozemšťan znovu si tady uvědomuji, jak nám hrozně pomáháš, nám,které život skřípnul. Těch rad a hlavně zkušeností, co se tu člověk dozví, navíc zjistí, že v tom není sám, že i ostatní to zažívají a někdy ještě hůř a hlavně už tu jsou i příběhy, jak to dopadlo, že tím život nekončí, že začínat se dá znovu a často si člověk polepší víc než se mu kdy snilo. Já už na tvoje stránky chodím 4 roky, musím říct, že někdy mě doslova držely nad vodou,v době,kdy jsem váhala, co dělat,mi tvůj dopis moc pomohl. Děkuji březen 18, 2009 19:35 mímo, i kvůli tobě je kudlančí virtruální počtení tak fajn : wendy uvedla jsi teď další z řad blbých náhod - kterak svému mužíčkovi udělat radost novou peněženkou...jak jsou ti muži neopatrní, že. Právě dnes mi volala moje sestřenice - její manžel zpronevěřil společné peníze včetně jejích úspor. Taky nic moc neskrýval, snad jen čekal, až na to přijde. Není to nevěra, ale ztráta důvěry to je taky... březen 18, 2009 20:29 Cením : Ahabibi si Kudlanky. Praktické informace, rady a postřehy ze života, ne od stolu ! Sice mám už vyřešeno, ale zůstávám a pomáhá mi stále. Třeba vědomí, že nejsem sama s problémy, že se každý pere o kousek pohody, lásky a štěstí. A že to dává zabrat !! Uvědomuju si, že mám jaksi "širší" záběr pohledu na lidi a život vůbec. Odsud vím více, než bych kde jinde získala. A jsou tu fajn všichni "kudlani", které tímto zdravím. Vaše Ahabibi. březen 18, 2009 20:31 Jo Wendy, nevopatrní : NČ Jenže právě tahle nevopatrnost, aspoň já myslim, svědčí uplně nejvíc ze všeho vo lhostejnosti. Já si taky docela přesně pamatuju na ty období, v kterejch už mi bylo uplně fuk, jestli se dozví nebo nedozví. Vono je to s takovejma věcma vždycky těžká věc. Samci jako takoví jsou už vod samotný přírody uzpůsobeni a přírodou puzeni k nesetrvávání s jedinou samicí. A votom to celý je! březen 19, 2009 06:24 no já jsem velmi horkokrevná : Inka kuk i já mám takové zkušenosti prožité, fakt je že bych reagovala jako Míša a také jsem tak reagovala a nelituju toho. Nevidím důvod ho nějak šetřit a užírat se sama v sobě, rptože tohle Ti pohodu nepřidá. Na jednorázový úlet to rozhodně nevidím, to by na lístku nestálo "mojí milované", to trvá delší dobu, co si budeme povídat. Čím víc se budeš užírat tím víc budeš rozloženější. Podívej, odpouštět mu a zkoušet znova aby on to nevěděl je nehorázná blbost. On musí vědět že je něco sakra špatně a to si piš, že co by u nás nastalo by si za klobouk nedal, protže pokud mu ukážeš, že jsi splachovací, tak v tom bude dál pokačovat. A pak je to jen na něm, jesti o Vaše manželství stojí a něco pro to udělá a také zda po tom obrovském zklamání Ty jsi schopná mu ještě odpustit a věř mi, tohle je běh na skara dlouhou trať. Pokud budeš mít jen klidné reakce a budeš jen odpouštět a doufat to je k ničemu, někde tady je článek Iris "Dopisy - nevěra a důvěra", přečti si to ať víš jak se svým doufáním a klidem dopadneš za 10 let. Protože pokud on to nebude chtít ukončit, tak v tom budeš dál žít a to je život na houby. Hodně štěstí. březen 19, 2009 06:57 NČ : kolemjdoucí Takže bychom to mohli zobecnit na to, že základní rozdělení chlapů je na ty opatrné a na ty co už je jim to fuk (Podle vzoru: Uživatele dělíme na ty co zálohují a na ty co o svá data už přišli....) březen 19, 2009 08:05 Hihi, to je dobrý, kolemjdoucí : wendy vyjádřili jste to kluci velice lapidárně - je to jasný...jako facka. Facka od života. On ten zavedený společenský systém nutí chudáky muže k monogamnímu způsobu života. A příroda v nich se vzpouzí. To je zapeklitá situace! Muslimové to vyřešili teda dobře. A mormoni. U nás se skrytým muslimům a mormonům říká Neopatrní. To jsou věci. březen 19, 2009 08:11 pořád stejné : Eny Eny proč je to ve vztazích takhle zkažené. Kde jsou ty dobře fungující rodiny? Proč si chtějí všichni jen užívat? Proč když žena funguje´, mužský se nudí a nachází si milenky? Proč je to i naopak? To si vážně jako národ říkáme o sakra problém, abychom si rodinného zázemí začali vážit? Je to volností, demokracií, technikou, auta, mobily, seznamky. Větší samostatností žen. Perfektní antikoncepcí. Kdo toho všeho chce využít k užívání....vše má ulehčeno. Nejsem naivka, nevěra vždy byla a bude, ale než se kdysi dva domluvili, než se někde sešli, bez pořádné ochrany to ani nestálo jistě za to. No, ano, je to dobou. Drž se Daníku, zažila jsem si takových šoků moc, ale ten první byl strašný a zestárla jsem po něm o spoustu let. Nedržela jsem pusu a začal mít ze života peklo. Už k tomu užívání neměl klid. Musel překonávat mé nálady, zlobu, předhazování jeho nevěr při každé příležitosti. Mělo to být a měla jsem si tím vším projít. Dávala jsem šance a přitom to už bylo zbytečné. Jakmile nevěrám partner propadne, stejně jde rodina do kytek. Nemá cenu čekat a nebo ho ještě udržovat v blažené nevědomosti. Já se užírala takovým způsobem až se divím, že tady ještě jsem. Má rada je užít si jeho překvapení že to víš, ale sežeň si více informací. Klidně prohledáváním, jinak z Tebe udělá on tu paranoidní hysterku. Musíš být vždy o krok dál než on. Stojí to šílené nervy. A buď se on vzpamatuje, nebo stejně odejde. Ale když tak čtu cos napsala před hlavním problémem, už se plácáš v depkách a stejně ho stále řešíš, věř mi, lepší to nebude, bude se Ti Tvůj stav zhoršovat pokud ten přetlak nezačneš upouštět. Je to stav, který se dá opravdu přirovnat k šílenství. Víš, že se nechceš ponižovat hledáním a ponižováním a chceš si zachovat důstojnost ale víš, že to musíš vyřešit, přece se nebudeš dělit, podporovat jeho rozmary a hlavě, nebudeš přece souhlasit s ponižováním Tvé osoby. Jsi plnohodnotný člověk, který si přece nenechá takové věci líbit. Jednala bych a rázně. Mně se to vyplatilo. A svoboda, kdy mne nikdo neponižuje je úžasná. Je s tím spojeno spousta odříkání a starostí, vyřizování a smutku. Jednou jsi nahoře pak zase úplně na dně. Ale výsledek je tovono jak řekl NČ. Eny březen 19, 2009 08:15 Tak tak : wendy a kdyby sis stokrát řekle Ne, stejně se ti k tomu bude hlava stále vracet, stále to budeš přežvýkávat. Ale zachovat jakýsi status quo nebo do toho říznout a zůstat sama - to si každá žena musí rozhodnout sama... březen 19, 2009 08:51 kolemjdoucí : NČ Tak jsem to nemyslel. Spíš tak, že když už se chlap dostane do stádia, kdy už mu žena nestojí ani za tu opatrnost při konspiraci, většinou už ani nebejvá co řešit. Zálohuju taky jen soubory, vo který nechci v žádnym případě přijít. Tim sice nemusim hned nutně mazat ty, na kterejch mi nezáleží, ale když vo ně přijdu třeba nevopatrností, snadno je voželim. březen 19, 2009 08:52 Dano : Ahabibi nevěra je zrada a podvod. Na tom nejdůležitějším v životě - na dětech, partnerce, domově a zázemí. Genové zatížení mužů - k smíchu, mají přece i rozum, nejen zvířecí instinkty ! Pokud je nespokojený, má co řešit v první řadě s tebou. Chce nový vztah, nový ráj, ať to přizná a jedná rovně. Ale na to jsou příliš zbabělí a pohodlní. Kdo chce mít život ve svých rukou, potřebuje mít informace i o chování partnera. A jestli partner lže a podvádí, tak si je opatřím sama. Jedno jak. Hrát si na "pštrosa", schovávat hlavu do písku je pro toho, kdo se bojí řešit věci kolem sebe. Ale jednou ho to stejně dožene ! Třeba tak, že splácíš jeho utajené dluhy a žiješ "z ruky do huby". Když s tebou chlap nechce být, nijak ho nedonutíš a málokterý to řekne na rovinu. Na "TO" musíš přijít sama. A je to skoro detektivní záležitost, protože on mlží, skrývá, tají a zpočátku ani sám neví, co vlastně chce. A tak bourá základy, ty dobré, na kterých vztah stojí -důvěra, zodpovědnost, obětavost. Je to nechutný guláš, který se nedá jíst horký. Jedině čas ukáže jak se věci mají a dovede tě ke správnému rozhodnutí. Řekla bych minimálně rok a více. Proto sílu, odvahu a pevné nervy. březen 19, 2009 09:08 Milá Dano, : Eva je mi líto, že to postihlo i tebe, ale nemohla jsi to ovlivnit, i kdybys byla sebedokonalejší. Výměna manželek za mladší model existovala sice vždy, ovšem ne v tak masovém provedení, jako dnes. V současnosti se jedná o skutečnou epidemii! Ono je to tak, že modely chování jsou vždy dočasně napodobovány (i sebevraždy, hromadné masakry), jakmile jsou medializovány, dočasně stoupne jejich výskyt. Masakry a sebevraždy naštěstí nemají širokou veřejnou podporu, takže výskyt se po čase zase sníží. Ne tak u "výměny manželky", ta má vysokou veřejnou podporu, takže i ti, kteří by celkem byli i v klidu monogamní, to vyzkoušet musí, protože jinak by byli přece společensky méněcenní, až vyřízení. Takže je to takový doslova novodobý mor, kdy nejohroženější skupinou jsou výhradně ženy nad 40 let. Žádná sanatoria ale pro oběti nevytváříme, jen se jim snažíme usilovně nakukat, že si za to mohou samy. Žádná prevence se neukazuje, jako účinná. březen 19, 2009 09:24 Ani prevence dle Aleny Puntíkaté? : Míša šíša Tj. zaměstnat natolik, aby nestačil mít roupy, a dávat povely jako psovi? březen 19, 2009 09:41 Jsem ohrožený druh... : wendy vyhlašuji tímto na sebe 1.ochranné pásmo. Hlavně to musím vyřídit doma... březen 19, 2009 09:49 Oprava: žádná prevence se neukazuje, jako zcela a uspokojivě : Eva účinná, leč existují i odolní jedinci, kterým je i v této oblasti být "in" naprosto ukradené A oběti se, většinou, vyléčí nakonec zcela samy, ale bolí to, chvílemi, tuuuze. A je docela zvláštní, že když žena například ovdoví, dostane se jí podpory okolí. V případě "výměny" manželek" získá od stejného okolí cejch: nevydařená manželka" a podpory minimálně. Ještě štěstí, že má Kudlanku" Míšo: nevím, na některé možná i platí, na spoustu ostatních ne, stihnou obojí Wendy: doma nic nehlaš, ale 1. pásmo si pro sebe klidně vyhlaš, ať si užiješ rozmazlování březen 19, 2009 10:01 proboha : kolemjdoucí proč tu motáte dohromady dvě věci? Jedna věc je výměna manželky za nový model, druhá věc je, že chlap nechce měnit, je ve vztahu spokojený, hodlá v něm zůstat, rodinu nechce bourat. Jenom si potřebuje občas dopřát nějaký vedlejšák. (Což považuju za naprosto normální). březen 19, 2009 10:25 mimozemšťan : kolemjdoucí Holka ty musíš být opravdu mimozemšťan, když Tě napadlo koupit chlapovi peněženku. Tuhle si tu zase jedna stěžovala, jak neuspěla s novou aktovkou - navíc tu starou vyhodila a věci přendala do nové (asi bych ji zabil). Takže polopatě - peněženku nebo aktovku nemůžete chlapovi vybrat, protože koukáte hlavně na to jak vypadá. Což chlapa nezajímá. Ten potřebuje mít ten svůj počet a rozměr přihrádek a kapsiček, na který je zvyklý a který se vyvíjel léta. (V jednom životním období jsem musel hodně a často cestovat, takže třeba pro mne bylo hlavním kriteriem, aby se do taštičky vešla letenka. Jestli je hnědá nebo modrá bylo naprosto fuk). březen 19, 2009 10:33 Ale co ten předchozí stav, který Dana popisuje? : Gréta To se na mě nezlobte, ale nepřijde mi přitažlivé mít partnerku, která ničím nežije, jen tak přežívá. Ok, nemusí to být kariéra - i když popis Daniny pasivity v zaměstnání už mě dost odradil - ale aspoň něco, co ji zajímá, díky čemu září a odlišuje se od domácích spotřebičů . březen 19, 2009 10:39 Ano, nevěra je humus, : Gréta ale nemůžu čekat, že se mnou drahoušek zůstane jen kvůli nějakým dobrým zážitkům v minulosti. Pokud už jako osoba nenabízím nic, co by potřeboval... březen 19, 2009 10:42 gréta : karl možná by bylo dobrý, kdyby manželství zbilancovala Dana sama a vyjádřila se. Jinak s tebou plně souhlasím. Ve vztahu holt musí být takový to pnutí. březen 19, 2009 11:35 A nebo taky, mohli být v nějakém vzduchoprázdnu oba : Eva a jen se jejich "akce" časově neshodly, neprolnuly březen 19, 2009 11:46 wendy : kolemjdoucí Muslimové to vyřešili teda dobře. Zrovna na toto téma čtu článek http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/164239-sexuolog-radim-uzel-koran-a-jeho-liberalnejsi-pojeti-sexuality.html březen 19, 2009 11:53 Tak na tento článek si musím počkat až domů, kolemďo, : wendy neb v práci se mi to neotevře. Dneska mi nepřišlo hafo lidí, asi šli sáňkovat, neb tu dopoledne sněžilo !!! Tak tu je klid. Asi před bouří, protože všichni přijdou za chvíli nebo zítra... březen 19, 2009 13:03 pro rozveseleni : Bara1 Ke smutnemu tematu jeden vtip Dnes jsem po dvaceti letech mela radost, ze vidim sveho muze. A co se stalo???!!! Pozvali me na identifikaci. březen 19, 2009 16:31 Zivot zmacknul pauzu? : IVA-Ivanka Ja bych to resila v klidu.Udelala bych totez,dala bych nekam darecek pro chlapa s mou vizitkou tak aby on to necekane nasel.Nejak to udelat aby on se zacal bat o me.Ma te po letech jistou a okoukanou.Ja na meho muze udelala tez boudu.Nechala jsem si psat od kolegy z prace milostne SMSky,a jelikoz dost casto mi pipal mobil,muj muz se do nej podival a nasel tam ty SMSky.Nerval na me,ale serval jeho.Po mobilu.A zabralo to.Zacal se o me bat.Udelala jsem to v dobe kdy bylo mezinama takove nudno.Parkrat jsem si vyrazila ven.......Muz se se musi bat ,ze prijde o to co ma.Muzi na vse prijdou o co prisli az kdyz o to prijdou.Muz je lovec,bojivnik,potrebuje o zenu bojovat.Ma twe moc jistou a jak pisi okoukanou,trebas si nekde neco zacal,proto.Tak to v klidu otoc.zkus to. listopad 12, 2009 20:07

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment