Občas, když dostanu nějaký dopis, či čtu komentář, který by bylo škoda nechat odplout do archivu, vyjmu ho a nabídnu jako extra téma k zamyšlení. Když jsem viděla následující text, až mne zamrazilo. Prostě pisatelka jen shrnula pár běžných těžkostí, které trápí některé lidí. Nerada bych ovšem, abyste se k tomu vyjadřovali jen a jen "politicky", jako že kdo za to může atd. - ale spíš alespoň hypoteticky dávali návrhy na možné změny...
Pochopitelně, že ne každý člověk tak chytrý, aby ho nezasáhly vynalézavé praktiky některých obchodníků (myslím tím ty precizně formulované reklamy, reklamní akce) případně aby nezazmatkoval a nevyužil ze všech koutů vylézajících a nabízejících se "výhodných půjček". Kdyby byli všichni tak prozřetelní a moudří, nebylo by dnes tolik lidí neskutečně zadluženo, nebyli by devastováni následnými exekucemi. Ano, je to především jejich chyba, jejich neuvěřitelná důvěřivost, totální absence jakéhokoliv "myšlení na zítra". Jenže - co teď s tím, s nimi? Postřílet je? Zbavit svéprávnosti? Stejně tak - kam teď, v době, kdy se spíš propouští, kam s lidmi, které umějí jen nějakou tu léty naučenou manuální práci a najednou se (kolem padesátky i více let) ocitnou na dlažbě... Většinou právě z nich se rekrutují ti, co látají jeden dluh druhou půjčkou.... Třebas by si opravdu mohli (jak je nyní v televizi nově zvykem) ti, co v rámci svého povolání naše životy řídí, "experimentálně" zkusit, jaké to je: být ředitelem důchoďáku někde v pohraničí, bydlet v bytě v cikánském baráku (aby se multikulturně obohatili), nechala bych je pár let se starat o nemohoucí již rodiče, se všemi těmi nepříjemnými zážitky s lékaři, sociálkou (obzvláště by mne zajímalo, jak to pak budou starouškům vysvětlovat); nadělila jim jedno a jen průměrně nezvedené dítko, dopřála jim učit delší dobu v 9. třídě ZŠ a na též si zkusit totéž na učilišti; v 58 letech je pak vyhodila na hodinu z práce, vyšťárala na ně nějakou 50,- Kč pokutu, kterou kdysi zapomněli zaplatit (předhodila jim tak osobní zkušenost s exekutorskou komorou; taky by mohli zkusit život řidiče z povolání; ale v osobáku, a s jízdama každodenně napříč republikou, aby si magory, se kterýma není na silnicích vůle nic zvládnout, užili, případně práci obyčejného policajta, který chodí v rozdrbané uniformě, do práce si donáší i papír... a další a další těžko řešitelné zážitky obyčejných lidí - z té nejmasovější vrstvy....
Úryvek jsem trochu upravila, čímž se pisatelce omlouvám a raději ji ani nijak nepodepisuji :-))) d@niela P.S. Jedno - docela zajímavý - řešeníčko by tu bylo.... :-)))
|