Milé kudlanky, milí kudlánkové, poslední dobou tu pořád skloňujeme lékárny a lékárníky. Tak jsem pro vás sestavila malý kvíz o jednom léčivu, které pořád ještě neumíme vyrobit, ale o které má možnost se rozdělit mnohý z nás. Tak schválně - jak dalece jste o něm - alespoň všeobecně - obeznámeni? „Sestro, už jste vzala tomu pacientovi krev?" „Ano, pane doktore, měl jí pět litrů."

     Za život ohrožující se považuje ztráta jednoho celého krevního objemu během 24 hodin nebo 50% ztráta krevního objemu během 3 hodin či krevní ztráta narůstající rychlostí 150ml/min.

A NYNÍ SE PEKELNĚ SOUSTŘEĎTE

AŤ SPRÁVNĚ ODPOVÍTE:

1.  Při darování krve se odebírá:

a) 250 ml

b) 450 ml

c) 1000 ml

2.  Dárce smí krev darovat

a) až 5x  za rok

b) 1x za rok

c)1x za život

d) není to nijak omezeno

     Objev krevních skupin máme zhusta spojen se jménem českého psychiatra a neurologa Jana Janského, který identifikoval 4 krevní skupiny  (označil je římskými číslicemi I - IV) jako víceméně vedlejší produkt svého výzkumu vztahu mezi srážlivostí krve a duševní nemocí.

     Tento zásadní objev nicméně nebyl v době svého vzniku doceněn - doktor Janský sám se výzkumu krve dále nevěnoval, středem jeho činnosti byla psychiatrie.

     Prvenství ve skutečnosti patří Karlu Landsteinerovi, který objev krevních skupin učinil již před Janským, ale rozlišil pouze tři, nikoli čtyři krevní skupiny (A, B, C; dnes označované jako A, B, 0). Rok po něm popsali rakouští vědci A. van Descatello a A. Sturli skupinu AB jako „výjimku z Landsteinerova pravidla".

     Nezávisle na Janském popsal krevní skupiny ještě Američan William Lorenzo Moss. Použil také označení I - IV, ale v opačném pořadí než Janský. Inu - nebyl internet a zprávy se nešířily tak rychle... Nobelova cena je ale jen jedna a patří Landsteinerovi.

     Rozložení krevních skupin mezi obyvateli naší planety není stejné, liší se podle rasy a národnosti. Obecně od západu k východu ubývá A a přibývá B.