O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

MOJE NÁMĚSÍČNÁ MANŽELKA PDF Tisk E-mail
Neděle, 25 leden 2009

Na to, že moje manželka občas mluví ze spaní, jsem si už zvykl, stejně tak i na skutečnost, že promlouvá ve třech různých jazycích (česky, rusky a anglicky). Máme za sebou ale několik příhod, které se běžnému mluvení ze spánku vymykají a které bych dokonce označil jako náměsíčnictví.

 

 

 

 

Příhoda první: Miminko vypadlo z dupaček!

 

     Probudil jsem se, bylo to ještě před svatbou, Visnery seděla na posteli a cosi huhlala. Otázal jsem se jí, co se děje, na což mi odvětila, že "Miminko vypadlo z dupaček." Nechápal jsem, takže jsem se udiveně zeptal "Cože?" Odpověď byla shodná, akorát podaná s podstatně větším důrazem. Říkám jí: "Ty spíš? Něco se Ti zdá?" "Ne," zněla rezolutní odpověď. "Jaký miminko, z jakých dupaček?" ptal jsem se tedy nechápavě. "Ty seš úplně blbej. Prostě miminko vypadlo z dupaček!" odpověděla mi, načež se svalila a usnula. Ráno samozřejmě o ničem nevěděla...

 

 

 

 

Příhoda druhá: Hororová

 

     Byla tmavá noc, já tvrdě spal, když mě probudil nějaký pohyb. Visnery seděla na posteli a sápala se mi rukama po očích. Přitom vydávala zvuk jako "ššššššš." V první chvíli jsem se lekl a zeptal se jí, co dělá. Neodpověděla, jen po mně dál natahovala ruce a dělala "šššššššš." Zatřásl jsem s ní, jako bych ji chtěl probudit. Reakce byla překvapivá - ulehla a spala, Spala klidně a jako dudek.

 

 

 

Příhoda třetí: Klobásy a víno

 

      Manželka si opět cosi povídala ze spaní. Zatřásl jsem s ní a zeptal se, zda spí. Zvedla se na lokty, podívala se za mne a pronesla: "Klobásy a víno," načež znovu ulehla. Tím mě samozřejmě poněkud vyvedla z míry, nicméně už jsem počítal s tím, že je ve stavu náměsíčných, tak jsem se rozhodl ji trošku otestovat. "Chceš mi říci, že za mnou vidíš klobásy a víno?" Opět se zvedla na loktech, podívala se za mne a odpověděla "Jo, klobásy a víno!"

 

     Tak si říkám - inu co, třeba ji konverzací přivedu do stavu bdělosti, takže jsem se znovu, o něco důrazněji zeptal: "Vážně mi chceš tvrdit, že za mnou vidíš klobásy a víno?" Situace se opakovala, přičemž manželka pouze zapochybovala o tom, co vidí za tekutinu: "No, prostě je to světlé, no." Když jsem se začal nahlas smát, dozvěděl jsem se, že jsem hloupý a nic nechápu. Na to Visnery usnula.

 

 

 

 

 

Příhoda čtvrtá: Tady máš notebook!

 

     Po čistě konverzačních a jednom mírně pohybovém náměsíčnictví Visnery postoupila do dalšího levelu: začala manipulovat s hmotnými předměty. Konkrétně mě někdy ve dvě v noci probudila a držela v ruce svůj notebook Asus Eee, který běžně na noc pokládá vedle své postele. "Co je?" zeptal jsem se jí. "Na, tady máš! Vezmi si ho k sobě!" odpověděla mi. "Ale já mám v šuplíku svůj notebook," zareagoval jsem. "To nevadí. Vezmi si ho k sobě," podávala mi dál svůj růžový minipočítač. Vzal jsem tedy její notebook a uložil ho ke svému do šuplíku. Oba jsme pak spokojeně usnuli.

 

     Ráno jsem se probudil a všechno jsem zaspal. Když jsem následně otevřel šuplík, podivil jsem se, co v něm dělá manželčino Eee. Naštěstí se mi vybavila celá ta noční příhoda. Když se Visnery ráno probudila, zeptal jsem se jí, kde má notebook. Podívala se vedle své postele a divila se, že tam není. Když jsem jí vyprávěl, že mi ho v noci dala, nechtěla mi věřit. Uvěřila až když jsem jí ukázal, že je její notebook v mém šuplíku.

 

     Upřímně - jsem docela zvědavý, jaká další náměsíčnická vystoupení si má choť ještě připraví. Čistě konverzační scénky jsou celkem zábavné, ale jak se mi minule sápala po očích.... věřte, z toho jsem neměl zrovna příjemný pocit. Snad mě jednou neuškrtí a nebude se pak ráno divit  :-))).

 

 

 

A co vy?

Máte nějaké podobné zážitky?

 

 Karel K.

 

 

Komentáře (10)add feed
máme : bb
Mladší syn zhruba od 6 let přibližně do 10 býval občas v noci docela divoký. Chodil po bytě, stěhoval si sebou peřinu, potkala jsem ho na cestě z jeho pokoje na balkon, do předsíně. Nebo jsem se vzbudila a on stál v ložnici u postele a díval se nad námi do okna. Nejsme zvyklí zamykat na noc vchodové dveře, zachytila jsem ho jednou u otevřených dveří v pyžamu, jak za sebou táhne peřinu a říká, že už jde. Vždycky jsem ho musela jemně za ramena odvést zpátky do postele, přitom na něj klidně tiše mluvit, pak šel v klidu. Ne ho zvednout, byl zvláštně pevný a neohebný, nedal se vzít do náruče, ani probudit. Nebo jsme sledovali film na videu a on přišel, opět si přitáhl peřinu, ustlal si uprostřed před televizí. Vypadal zcela vzbuzený, mysleli jsme, že se mu prostě nechce spát. Ale nereagoval na náš hlas, seděl vzpřímeně a na televizi se díval nepřítomně, až nám došlo, že spí. Někdy vše probíhalo mlčky, někdy mluvil. Pak to ustávala, zůstávalo mluvení ze spaní, hlasité, to nás občas všechny pobavil, když hulákal na celé kolo Nech toho! Podej meč! Jedu! :-) to už asi byly následky prožitků s L.O.T.R.:-) To předtím bylo jiné. Bylo zajímavé sledovat jeho psa, ten ho jindy vítá vrtěním a dožaduje se pozornosti, při tomhle ho jen sledoval, tiše a trošku neklidně, divil se co se to děje, pánečka nespustil z očí.
leden 26, 2009 00:38
Já : Aknela.
sice trochu náměsíčná jsem - odcházení z domova v noční košili s peřinou na zádech a podobné věci, ale nemám na svou známou, která se uprostřed noci posadila v posteli, vzala lampičku ze svého nočního stolku a švihla s ní svého manžela po hlavě. Pak zase usnula a manžel nechápal kdo ho napadl. smilies/grin.gif
Takže Karle, manželku radši moc nedrážděte. smilies/wink.gif
leden 26, 2009 07:48
Teda to jsou věci : wendy
nejpodivnější věc z tohoto ranku jsem četla - babka odkázaná na vozík, absolutně nechodící, v noci vstala a normálně chodila po dvorku. Pak ulehla a ráno už ji zase museli strkat na vozíku. Záhada. Že by i ochrnutí bylo psychickou záležitosí ? Zcela evidentně ano.

A z praxe - celá naše rodina spí jak dřevo, proto si pamatujemen jeden synův úlet. To byl ještě malý ani nechodil do školy. POsadil se na posteli a prohlásil : Běží liška k Táboru!! A svalil se a spal dál. Takže žádná agrese...
leden 26, 2009 10:17
můj syn : Kamila
je náměsíčný docela dost. Už jsem si zvykla, ale ze začátku mě to děsilo. Nicméně tchyně říkala, že to mají v rodině... Syn třeba vstane a přendá si knížky z knihovny na postel. Nebo si jen sedne a prohlásí nějakou blbost ve stylu článku (škoda, že si nic zrovna nevybavuju). Ale syn míval hodně divoké sny, tohle je pořád ještě posun poměrně dobrým směrem, uf...
leden 26, 2009 10:30
Jéé, to znám : Perda
z vlastní zkušenosti, ten náměsíčník jsem u nás já. Jako dítě jsem se pohybovala po bytě nejčastěji s peřinou, rodiče mě nacházeli různě, nejoblíbenější byl záchod. Celý život mluvím ze spaní a musím říct, že je to spolehlivý indikátor, nakolik "v pohodě" jsem - čím víc stresu, tím víc mluvím, až křičím. Když to na mě přijde, tak prý normálně komunikuju, smysluplně odpovídám, i oči mívám otevřené. Já ale nevím ráno vůbec nic, přesně jak to popisuje Karel u svojí ženy.
leden 26, 2009 10:39
A co když na vás svítí měsíc - dělá to s vámi něco ? : wendy
Někdo, třeba já, v podobných situacích křičí ze spaní. Žádná slova, jen řev.
leden 26, 2009 12:41
... : Pepička
Jedna moje známá se jednou ze spaní postavila na posteli, odrazila se a skočila šipku do protější zdi. Naštěstí se jí nic nestalo, jenom se tou peckou probudila a manžela taky smilies/grin.gif
leden 26, 2009 14:26
můj drahý manžílek taky krafe ze spaní... : d@niela
Nojo, ale občas docela "smysluplně" - tedy nejspíš mu něco utkví v paměti z našeho večerního rozhovoru, a tak v noci z něj něco začne na to téma padat. Jo, a mluví úplně normálně, vůbec se to nepozná... No, a já mu zprvu začala odpovídat.
Protože jsem tvor ukecaný, tak jsem si pak už stačila celkem sama a on jen občas do toho něco zamručel... jako ostatně i ve dne. Takhle to šlo párkrát, jen mi bylo vždy ráno divné, že nějak nerespektuje "naši noční domluvu" smilies/grin.gif
Až mi došlo, že on si jen povídá sám se svými sny smilies/grin.gif
leden 26, 2009 18:25
Jojo : Karel K..
Jojo, je to někdy veselé smilies/smiley.gif
Zajímavé je, že já mluvil ze spaní jako dítě, ale později to vymizelo. Asi to vážně bude mít souvislost se stresem, protože jako dítě jsem byl celkem nerváček smilies/smiley.gif) Manželka to samé - nejvíce z těch zážitků, co jste tu četly, jsou ze zkouškového období. Jinak tak moc zase nekecá smilies/smiley.gif
Legrace také byla, když po návratu z Kuby hrála ze spaní volejbal smilies/smiley.gif))
Každopádně ta scénka, jak se mi sápala po očích, z toho mi jde mráz ještě teď. Takové podivně uklidňující "ššššš" jsem od ní nikdy neslyšel. Snad mi jednou nevysaje krev :-D
Jinak zdravím d@nielu i celé zdejší osazenstvo! smilies/smiley.gif
leden 26, 2009 19:24
můj brouček : Kamila
si dnes v noci opět natahal do postele nějaký knížky... ani o tom nevím a to prosím spíme ve stejném pokoji a já mám spaní lehounký!
leden 27, 2009 08:24
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]