Kdo sledoval ve čtvrtek 15. ledna debatu o tom, jak zvládnout ve škole děti, které nemají hyperaktivitu jako diagnózu, ale které jsou jen nevychované a nezvladatelné, za sebou maji podporu v rodičích; v rodičích, kteří se stěžujícím si učitelem vyběhnou? Zvládnout děti, které vědí, že bohatý tatínek sponzoruje školu do té míry, že si ho nedovolí vyloučit?
Ale i běžné žáčky ze základek, jejichž rodiče na všechno kašlou nebo mají z poznámky: "Chová se hrubě, vulgárně a neslučitelně se slušností a školním řádem" jen legraci? Nejvíc mě pobavil zástupce rady rodičů - "za všechno může škola, žáka nezaujme, ten se nudí a proto má a priori právo chovat se tak, jak se chová!?" Myslím si, že hodně taky dělá obecenstvo - obdiv třídy k tomu, jaký je frajer. I podle dětské psycholožky-teoretičky se tyto děti chovají jnak, jsou-li samy, samy za sebe. V prostředí, které není jejich hřištěm. Paní ředitelka byla osobnost, ale vůbec jí nezávidím. Ona skutečně nemá žádné nástroje. Nabízené možnosti jsou jen teroretické, bez dopadu a praktického účinku. Podle psycholožky je v takovém případě nejlepší, aby učitel žákovi přiznal, že na něj prostě nemá. Dítě je prý schopno to akceptovat, přijmout. Ale - co pak? A vůbec, kde to jsme? V takových chvílích si říkám - učitel Hnízdo na ně. Když by pak děti laskavě akceptovaly, že nějaký řád se prostě dodržovat musí, prosím, pak s nimi lze diskutovat. Koncept řešení ochrankou jako v Americe? Nu - ono to tam možná tak dlouho šlo na volnoběh a "dětičky dělejte si, co chcete", že to jinak už řešit prostě nelze, už tam totiž jde přímo o život. Na druhou stranu v tom ta děcka skutečně lítají, když nemají vštípené základní zásady slušného chování z domu. A rodina je základ, škola má vzdělávat, v tom měl pan učitel pravdu. Nelze na ni delegovat to, co přezaměstnaní nebo letargičtí rodičové zanedbali. Jandák měl pravdu v tom, že příklady, které mají děti před sebou, jsou nevalné. Ať osobnostní, tak i ta tolikrát skloňovaná televize a počítače. V Austrálii zavedli určitá omezení v tomto směru, a nikdo si je netroufá za to kritizovat, že je to nedemokratické a kdesi cosi. Ale - naše legislativa má jiné věci na starosti... Že se nám to jednou může škaredě vymstít, dnes nikoho nezajímá. Na psycholoigy, na masivněji fungující pedagogicko-psychologikcé poradny apod,. nejsou peníze. Systém, kde absolutně všechno je podmíněno penězi, no tam možná bude něco špatně... Řešení jsme u této diskuse nečekali, ani možné smysluplné vývody z ní. Je mi taky líto, že úroveň vzdělanosti našich žáků tak hrubě poklesla, přitom - patřili jsme ve světě k nejlepším. Nějak se nám ta nová koncepce a všeobecné přeorávání již zavedených věcí, a to bez rozlišování, co lze zachovat a co je blbost , nedaří. Možná by to chtělo v určitých oblastech, jako je zdraví a vzdělání, míň politikařit. Wendy
|