tak na tu cestu jeď a ukaž mu co umíš....pokud teda něco umíš.

doufám, že ne v tom nepříjemném pro mně smyslu

právě v tom smyslu. Nebo znáš nějaký jiný důvod proč šéfové jezdí na služební cesty?

čekala jsem, že najdu radu a ne posměch.

to je blbá situace... Ale jednoho bych se vyvarovala určitě - pokud to tedy nepřekročí únosnou mez - tzn. že by Tě svým nátlakem z titulu své funkce vydíral (když mi nedáš tak..nedostaneš odměny, nepovýšíš, co já vím, co dlašího), tak bych se to určitě nesnažila řešit přes někoho třetího. Jak sama píšeš, určitě by věřili jemu, navíc - na svědky si dává pozor a Ty bys vypadala jako práskačka. Spíš bych to možná zkusila tak nějak lišácky - nenápadně se před ním zmínit o tom, že s přítelem plánujete svatbu a jak jsi do něj strašně zamilovaná nebo že jsi silně věřící katolička nebo že co se týče sexu, má to s Tebou přítel fakt složitý - vrušíš se jedině tehdy, když ho vidíš s putnou přenášet haldy uhlí a na tý haldě si to pak spolu rozdáte a za tím účelem máte na dvorku permanentně složenej metrák uhlí, nebo že jsi frigidní nebo že jsi na holky. Jsou to blbé nápady, jen tak vařím z vody, ale snad to maličko naznačuje, kam tím mířím - prostě ten jeho zájem nějak chytře anulovat - možná ostatní kudlanky poradí nějaký ještě lepší způsob. Určitě bych na to ale nešla výhrůžkami, že pokud toho nenechá, budeš žalovat. Tím by sis v práci nepomohla (i když by právo stokrát bylo na Tvé straně). Ale - pokud Tě nemá v úmyslu znásilnit, služební cesty bych se nebála - neříkám, že je to příjemné, ale když řekneš ne, tak prostě řekneš ne a hotovo. Ale - jak říkám, nějaké lišácké, elegantní řešení by to chtělo. Držím palce.

bych využila nejbližší možnosti a při nějakém nepracovním rozhovoru bych dala najevo že mám vážný vztah a žárlivého přítele s prudkou povahou. Nic jiného mě nenapadá. No a kdyby pán přitvrdil, tak asi nezbývá než prostě a jasně říct NE.

nevypůjčil si někdo Tvůj nick? Obvykle píšeš docela rozumně, ale tohle bylo dost pitomý. Dost hodně.

že když nedáš, tak nedáš. Znásilňovat tě tam snad probůch nebude.
A výhledově si vopatři frajera, klidně spolužáka nebo jen kamaráda s bytelnou figurou, ať tě párkrát přijde do práce navštívit. A jentak se zmiň, že třeba dělá bojový umění nebo box nebo taknějak. To už se pak po fabrice rozkecá samo.

proboha čekáš za radu? Nějaký návod, jak se šéfovi zavděčit a přitom zůstat panna? Mladé kolegyně čerstvě do firmy přicházející bývají nazývány "řezivo". On je to někdy jediný důvod, proč na to místo nevzít raději chlapa.

ale napadnul mě vtip o doktorovi, okolo jehož manželky se neustále točili kolegové až do doby, kdy prohlásil něco ve smyslu: pánové, mně vám pořád brní nohy (nebo jiný typický příznak syfilidy, už si to nepamatuju) , a to už mám skoro rok Wassermanna negativního - a byl klid ;-))

rada z úžasné knížky "Vyznáte se v tlačenici" od Nataši Tánské: dbej, abys s ním za žádných okolností nezůstala o samotě. Zajisti si prostě toho svědka

Jinak bych na tu cestu asi jela, a kdyby přišlo na lámání chleba, tak bych prostě řekla NE (kdyby to bylo jen trochu možné, tak ne hnusně, ale v případě potřeby i hnusně). Nejhoršího se může stát to, že z firmy odejdeš. A co? Není jediná na světě, a pokud by na to skutečně došlo, možná bys mu mohla "za odměnu" trochu zavařit.

ale kolemjdoucí, ty jsi fakt vůl.

že se chovají koketně. Pak dávájí chlapovi pocit, že oni by možná ...
Pokud je jim to nepříjemné, mají to dát včas najevo, a nenechat situaci dojít příliš daleko. Když už nijak jinak tak se mimoděk zmínit o příteli a o tom jak dobře na tom spolu jste.

takže je to vlastně vina těch holek, že nechodí celý den jako kakabus?

jen vyjadřuje přístup některých "borců" a účel některých "výběrů" - a něco mi říká, že dotyčná může být velmi vztahovačná a neobjektivní, alespoň podle toho, jak rychle utekla z diskuze a jak strašně jí z toho všeho tečou nervy ... myslím, že bych o ní neměl zájem ani z odborné stránky, pokud se v oboru chová stejně .. ale moc mě nebijte

Ne. Nejde o to tvářit se jak kakabus, ale nechovat se vyzývavě. A pokud s dotyčným třeba dobrovolně chodí na soukromé obědy a popovídat si do kanceláře pak se diví, když chlap čeká víc, jak jsem zažil v okolí, nebo jasně se nějak nedistancují od prvních naraážk, sexuálních vtípků a apod , ale třeba si ještě přidají. A některý ženský jsou přímo mistryněmi v tom dráždit chováním, ale musí pak být schopný chlapa odpálkovat pokud jim to není příjemný.

holky, když už jim tak říkáš, udělaj práce nejvíc, když se usmívaj a občas i zasmějou .. ale to asi každej ... ale koketovat je fakt o něčem jiným a to ty vztahy komplikuje .. bohužel ty hranice má každej trošku jinde, a od toho je jejich šéf od toho, aby je vymezil .. jinak je v tom doslova bordel

ale chci jen nějakou rozumnou radu a ne zjistit, že jsem prostě jen "řezivo".
Tahle práce se mi děsně líbí, jsem moc ráda, že ji mám a nechci si to ničím pokazit.
On se zatím snaží, jen když není nikdo poblíž, pochopitelně. Třebas stojím u stolu, něco dělám, on si stoupne za mne a "jako" se dívá, co to dělám - ale kvůli tomu nemusí být na mne nalepen... Já se hned odsunu a on dělá, jakoby nic. nebo takové ty jakoby nevědomé pohyby - dá mi ruku na rameno a pak přejede po krku... No, zabila bych ho - já vždy z toho všeho vycouvám, ale uvědomuju si, že mám být tři dny s ním, někde daleko; rozhodně ale nechci situaci nějak vyostřit, pohádat se s ním, jasný je, že když si bude hledat důvod, abych vypadla, tak poletim, pochopitelně, že to někde povídat je hloupost, s bonzákem nikdo pracovat nechce.
Taky má při řeči občas takový lascivní narážky - je toho tolik, nevím, co bych si už vzpomněla, je to "tisíckrát nic, co umořilo osla". Ale - prostě když srovnám jeho jednání s jinými muži, tak je to jednoznačný...
Tak snad jsem to trošku rozvedla.

Myslel jsem, odpálkovat, pokud si chlap dovolí víc, než ony chtějí. Ale pokud si s sebou nejsou jisté, tak nesmějí žádné náznaky snášet a dát najevo nějakou hranici.

jo, rozumím -- čili se omlouvám za ten "útěk" a pozměňuji názor ... no tak pak je asi jedinej možnej způsob .. na otevřený poradě to v klidu (ne rozstřeseně) vysvětlit ze svého pohledu a požádat o respektování ... neumím si představit, pokud by to nebylo podáno hystericky, že by to nezabralo .. oni tihle típci potřebujou strčit prsty do rypáku občas .. možná se k Vám i někdo přidá

tak: rozhodně s ním nechodím na soukromé obědy!!! S nikým!!!
Nedráždím ho, ani nikoho jiného, chodím normálně běžně oblékaná, dá se říct, že spíš "model: kancelářská krysa", s ostatními vycházím báječně a rozhodně nejsem vztahovačná.

nemyslím, že by to dopadlo dobře, kdyby s tím šla na trh. Jestli je tam nová, jestli je to větší firma, tak by to spíš brali jako že to není schopná sama vyřešit, že je to její problém, že než tam nastoupila, tak to bylo vše OK - prostě už by měla nasazenou oslí hlavu. A všichni by se na ni dívali jako na tu holku, "co si stěžuje"...
Tohle bych Lucko, neradila...

jistě máš moderní mobil. On to ale umí i ten můj starý. Nahrávat audio. Objeví-li se ten obšourník s kopulačním návrhem, zmáčkni tlačítko a nahrávej, abys měla důkaz, který pak můžeš kdykoli použít. Když přitvrdí, kopni ho kolenem do gulí. Manažer - nemanažer. Tato hovada, která si myslí, že mají neomezenou moc, by se měla likvidovat už v zárodku.

Myslím, že otevřeně řešit problém rovnou je deviza .. pokud ovšem to nefunguje v nové moderní firmě úplně stejně jako za kominíků - a navíc, dle toho, co lucieVV napsala, by se k ní opravdu někdo přidat případně mohl, protože ten člověk je prostě opruz a plný zuby už ho může mít víc lidí - já bych neváhal - proti sprosťákovi nemůžeš použít nic jiného. A klidně bych všechny ty námitky, cos napsala, použil v té řeči přímo rovnou .. prostě ho sejmout .. ale musí to udělat cíleně, s rozvahou

ahoj Lucko,neco podobného jsem měla v minulé práci se svým šéfem.Byl taky "přítulnej a milej a nenápadne si šáhnul, kdy se dalo". A co pomahalo, ihned, jak jsem videla,ze zase se plizi. Zacala jsem se ptat napr. "Co malej? jak roste?" (mel doma malé děcko) a nebo "A co žena? Jak to zvládá, když máš tolik práce tady?" apod. Musim rict, ze to zabiralo. Proste o samote, když jsme třebas jeli na služebku. Jsem projevovala zajem o jeho rodinu a on chte nechte musel odpovidat. Vsak on si pak kazdy rozmysli, jestli si neco zacne kdyz se ho porad ptas na manzelku a deti Nevim jaké máte v práci vztahy, ale pokud neformálni, tak bych zkusila tohle.

tak si uvědomuju, co všechno jsem se učila, abych jednou uspěla, ale tohle nám nikde neříkali. Nevím, jak to udělat, mám pocit, že bych to asi zvorala - budu se to muset nějak naučit . Jen nevím, kdo by mě to mohl naučit, případně mi i "postát", abych si to natrénovala . To se ti to řekne... Zatím prostě odcházím, popocházím, vyhýbám se a snažím se s ním nikde nebýt sama.
To s tím telefonem, to si taky vyzkouším (tedy jak to udělat hned a přeci nenápadně) Ach jo, já budu ještě jednou zavřená pro vydírání (nebo zabitá?) Díky, rozhodně už to beru víc s humorem!

Mám takovou úchylku, pokud mi člověk není vyloženě blízký, nesnáším, když se mně někdo dotýká. Jednou jsem v pracovním kolektivu po opětovné dotyku jednoho nepříjemné kolegy prudce zvolala" Proboha, přestaň se měn dotýkat". Ani jsem nechtěla být tak průdká a hlasitá, ale vyletělo to. I jsem se mu omluvila. Ale díky tomu mám sociální prostor i v tlačenici v kantýně takový, jako nikdo jiný. Projevíš se trochu jako histerka, ale těch se chlapi bojí, takže by to mohlo zabrat....

"od toho je jejich šéf od toho, aby je vymezil" - asi tak jako ten Lucky šéf?

vím přesně, co myslíš tím popisem jeho chování. Nedá se proti tomu ani nijak bránit, viď? Protože ono to vlastně nakonec nějak špatně ani nevypadá... jenže ty cítíš, že je to mimo lajnu, tobě to vadí a cítíš se blbě.
Takže musíš proti němu bojovat stejnými zbraněmi, aby se zase on cítil blbě. Myslím, že v tomhle směru ti nejlépe radí "mmm". Postupovala bych stejně jako to udělala ona.

Nejsem si jist, ale tuším, že jsem to tu kdysi popisoval jako legraci. Nejprve mě zatelefonovala a blablabla, že prý jsem šikovný a "objednala se". Pak přišla a vybalila nefunkčního robertka a požádala mě, jestli bych se na něho podíval, že vynechává. Chápete tu moji situaci? Co teď? Nezbývalo mi nic jiného, než vše obrátit v žert. Ona mi ho podržela (robertka), abych viděl do útrob, já jsem spatřil ulomený drátek od mínus napájení a mikropáječka to spravila za pár sekund. Aby byla sranda, řekl jsem jí, že mám úplně stejného, že kdyby jí tento nefungoval, že může zavolat. Připojil jsem ho na zdroj a otočil jsem spínačem na třetí polohu. On se krásně rozjel a ona se rozzářila. Ale všechno to bylo jen na hranici šprýmu. I ona to tak chápala a za opravu jsem od ní nevzal ani tu padesátku, kterou mi strkala do pláště. A vždy, když jsme se potlali na obědě, vždy se na mě usmála a sama mě zdravila jako první.
No uznejte, že v tomto případě jsem měl příležitost jako fík. Hezká a příjemná laborantka a dle všeho i svobodná...a jáááá - ženatý.

Že každý má hranici jinde. Že někomu vadí jakýkoliv dotyk - (ať nejezdí do Itálie třeba). Tady se nelze něco naučit ve škole a stanovit centrálně. Když tu jeho ruku z ramene sundá 3 x tak bude hranice nastavená pro oba a většině chlapů to stačí. Když ne, tak mu ještě může slušně říci, že si nepřeje, aby se na ni lepil. Až na patologický případy tohle bude fungovat.

Napadlo me, ze jedna moznost, pokud by došlo k lámání chleba, tak proste rict, ze jsi na zenske, proste lesba...mozna hloupost, mozna by to mohlo pomoct.

Je to hloupost. Za prvý není a nechá se to poznat, a za druhý je lepší nelhat. Je lepší mu vyprávět o svém příteli a o jeho vlastní manželce.

na té jedné konkrétní služebce, kdyby došlo na lámání chleba, tě může zachránit to, že se vymluvíš na to, žes to dostala, nebo že tě bolí hlava...ale to je řešení pro jednu nouzovou situaci, ne na furt (záleží jak často bude hrozit, že spolu budete jezdit na služebky sami)
Jinak jde v podstatě o to, jak ho odmítnout, aniž by utpělo jeho ego- pak nebude mít důvod se ti mstít. Kromě již zmíněného přítele ranaře, popř. snoubence těsně před svatbou, či podrobně líčeným odporem k předmanželskému sexu mě ještě napadlo mu - na jasný návrh, samozřejmě- povyprávět, že už jsi o něm přemýšlela, protože je atraktivní, mužný a schopný, zkrátka přesně tvůj typ, ale že ho bohužel budeš muset odmítnout, protože se bojíš, že by ses do něj zamilovala. Že už se ti to jednou stalo, s mužem stejně úžasným, jako je on, ale bohužel také ženatým a zlomilo ti to srdce (náležitě dojemná historka) Tím by se myslím, že by se nemělo nic podělat, protože když to omítnutí zabalíš do dostatečného množství lichotek, nebude se na tebe moct zlobit. Třeba to v něm probudí ty ochranářské otcovské pocity...a kdyby toho nenechal ani nadále, tak nustále trvat na svém. Nezlobte se, ale vy jste tak úžasný, že se vás úplně bojím.
No a úplně nejlepší rada je se zkusit vyhnout situacím, kdy zůstáváte někde sami.
Na veřejné poradě bych to rozhodně neřešila, protože on má ve firmě mnohem stabilnější pozici, než ty, a pokud ho veřejně ztrapníš, tak si najde způsob jak ti to vrátit.
S tím nahrávním na telefon to není špatná rada jako důkaz pro případný následný soudní spor, ale ten by ti dal tak možná pocit satisfakce, o místo ve firmě by jsi přišla...

není to zvrácenost, tenhle náš směr uvažování? Radíme, jak se chovat, aby se haj*l, který evidentně zneužívá svého pracovního postavení, náhodou neurazil?

jistě, proto jsem napsal to, co jsem napsal .. všechno ostatní jsou stejný úchylky, jako to jeho harašení

Jak zneužívá ? Už nějak zneužil svojí pozice, nebo by se stejně mohl zatím chovat její kolega ? Proč neřeknete (ženy) radši slušně ne, když myslíte ne ? Ta Sandřina historka je vůbec důkazem o tom, že ženský říkají ANO, když myslí ne. Pak se nedivte, že si leckdo vysvětluje vaše chování nějak jinak .

slyší vlastně ANO? (neříkám, že každý muž)

nedej se otrávit některými komentáři. Ti, kdo tuší, jak ti je, se snaží radit smysluplně. Ostatních si nevšímej. Mně se opravdu nejvíc taky líbí rada mmm, mluvit o svém příteli, o jeho ženě, případně dětech nebo nedejbože, vnoučátkách ? Myslím, že oddalování typu "mám to" není k ničemu dobrý.
A přestaňte se, někteří pánové, do Lucie navážet, neprezentuje se jako řezivo, prostě chce ve firmě zůstat a chlapa se slušně zbavit. A jo, souhlas s Petronilou, snažíme se to udělat tak, abychom sviňákovi neudělaly bebí, bohužel...

Já na vašem místě bych mu řekla něco v tom smyslu,že máte stejně starého otce a že jsou si i trochu podobní.Vím,je to neomalené,ale ten suverén si něco podobného zaslouží,aby mu sklapla čelist.

no, průšvih je v tom, že jsem ve firmě poměrně (vlastně úplně) nová, takže ještě neznám moc ty zákulisní vztahy. Na mně je, abych se především předvedla pracovně (v současné době), rozhodně nechci být známá hned jako nějaká kverulantka. Vím, že něco podobného je v každé práci - buď nějaká krysa, nebo tak, že se s tím člověk musí nějak vyrovnat. Ale prostě nechci se nechat donutit kvůli zaměstnání dělat něco, co nechci.
Líbí se mi ten návrh o jeho dětech a manželce, docela přemýšlím, že bych se mohla nějak třeba s ní zkamarádit, pak by si asi netrouf, ale to je taky jen v oblasti fantazie, protože vůbec nevím, kde a jak. Ale ty debaty na tohle téma, to není špatný.
Jo, docela si říkám, oč to mají mužští jednodušší. Přecijen je určitě míň těch, co po nich vyjedou šéfové (ženské).

ale ja bych souhlasila se Sandrou v tom smeru, ze bych rekla na místě Lucie jednoznacne NE, ale nejakou slusnou a neurazlivou formou. To vse mezi 4 ocima. A rozhodne ne stylem "seš hnusák a ani kafe bych si od tebe nenechala uvarit", ani bych prilis neapelovala na nejake profesni kodexy ci zakonik prace a uz vubec bych nevyhrozovala, ze to dam dal - to akorat pan prejde do protiutoku, protoze se bude bat ztrapneni pred kolektivem, kde byl predtim king.
Ono totiz odmitnuti neni prijemne nikomu. Muzeme tu debatovat o tom, jestli si takovy typek nejake slusne zachazeni zaslouzi (a mozna bychom dospeli k zaveru, ze ani ne), to ale nic nemeni na tom, ze urazena jesitnost (muzska i zenska) dovede napachat lecjake skody.
Ale neodpustim si poznamku na zaver. Ja bych se na nejake sluzebky do budoucna vy... a pokud bych vylozene nemusela, nejezdila bych na ne, kor ne s nim. Sluzebky vzdycky byly a budou prilezitosti, kde se lidi pareckuji. Totiz nevim, jak ta sluzebka je dlouha, ale ono kdyz se ti tohle slusne odmitnuti z jakehokoli duvodu nepodari uhrat, tak nekolik dni byt odkazana na spolecnost nasranyho nadrizenyho je dost psycho a zkazi zazitek jak ten pracovni (ve smyslu neco dokazu), tak ten cestovni (nekam se podivam a neco tam uvidim). Ja treba jsem nikdy o sluzebky nestala, nevim, co na tom lidi maji, pro me to vzdycky byla jen otravna prace, naruseni harmonogramu, kdyby do toho prispel jeste otravny kolega, no fuj, nedostal by me tak nikdo ani parem volu.

rovnou dědu

Jenže, Rudo, ono se to nedá zobecnit. Samozřejmě že nejideálnější je říct prosté Ne, nechte mne být, nemám zájem- jenže Lucka tu nepsala o tom, že se na ní každé ráno lepí na zastávce nějaký chlap (to bych jí poradila nejdříve slušné Ne, pak hodně hlasité Ne a v případě neúspěchu drobné fyzické násilí)psala tu o tom, že se na ni lepí chlap, který spolurozhoduje o její profesní budoucnosti, a navíc si jde zřejmě tvrdě za svým, protože drobné náznaky nezájmu už se ze strany Lucie daly vypozorovat (uhýbání, sundavání ruky,...) A není nic horšího než uražená ješitnost a zraněné ego chlapa, který má možnost člověku pobyt v práci pěkně znepříjemnit...

I v pracovních věcech při jednání občas musíš zareagovat rychle, jasně a přátelsky, abys odvrátila nějaký nezdar. Takže pokud ho odpálkuješ, velmi na tom získáš a podle mě je značně přehnaná představa, že by Tě pak vyhodili.
Báječná je věta o tom stejně starém otci, co psala mia. Zafungovalo by téměř cokoli řečeného rázně a se studeným leskem v očích. Ale pokud máš přístup jako skamarádit se s manželkou (ta by na to určitě nebyla zvědavá!), možná máš velmi jemné chování, které mu nedává hranice. (Nicméně ani tak si nesmí nic dovolit.)

Možná chvilku budou nějaké pomluvy. Ale ty zase překonáš svým pracovním výkonem :-)

Kudlanku jsem neznala, ale je to tu fakt báječný, doporučila mi ji kamarádka, vlastně vás! Člověk se tu může anonymně poradit a nakonec mi je hned mnohem líp.
Tak díky ještě jednou všem,
nakonec i za to "řezivo", alespoň vím, na co si musím dát pozor

Ještě mě napadá jedna věc.Pokud si nedá pokoj a vám se podaří zjistit telefonní kontakt na manželku,pak vzít dobrou kamarádku,která do telefonu sdělí asi toto:"Chci vám říct,že váš manžel se nápadně zajímá o naši spolupracovnici,ona ho sice soustavně ignoruje,ale on se asi rozhodl ji získat."Rodinu tím nenarušíte,děti jsou už asi velké a pro paní to asi nic nového nebude.Ale tenhle týpek potřebuje dostat za vyučenou.

jsem rád, že jsi vydejchala moje (zcela úmyslně) neomalené příspěvky. Víš, on je problém v tom, že na tuhle situaci existuje asi jenom jedno účinné řešení, ve tvém přpadě ale asi nepoužitelné. Takového borce totiž můžeš docela snadno pacifikovat, pokud na to máš ovšem žaludek. Podle hesla nejlepší obrana je útok. Vyjet po něm (už to může, ale nemusí odradit !), svést ho (ale se vším všudy !) a od toho momentu ty můžeš začít diktovat. Protože teď se on bude bát aby to neprasklo.

nezlob se, ale fakt nechápu smysl toho, co říkáš.

Uvědom si, že ona s ním spát prostě NECHCE. Jestli pro Tebe je OK se vyspat s někým, ke komu nic necítíš, jen abys ho "zpacifikoval" nebo se mu pomstil, tak věz, že je spousta lidí, pro které to je OK asi tak, jako pro normálního člověka sex se psem.

Nehledě na to, že pokud on je takový, jako to Lucka naznačila, tak by jí to nejen nepomohlo, ale navíc uškodilo. Jeho postavení ve firmě je pevné, její nikoli - myslíš, že by pro něho bylo tak těžké "zbavit" se nepohodlné milenky. Jeho slovo proti jejímu, ale v tomhle případě by navíc měla máslo na hlavě i ona.

Nezlob se na mě, ale IMHO jí radíš pěknou blbost.

já bych mu při nejbližší příležitosti (nejbližším obtěžování beze svědků) příjemným tónem a s úsměvem, ale dostatečně sebevědomě a důrazně sdělila: "Pane XY, tohle NEchci, jsem zadaná. Ale kdybych ještě někdy měla zájem o někoho jiného, než je ten můj, budete první, na koho si vzpomenu." Žádná ironie v hlase. Tím pro dohlednou dobu jasně odmítáš, ale zároveň šimráš jeho ego. Snížíš riziko msty kvůli urazené ješitnosti, zvýšíš pravděpodobnost, že další existence s ním na pracovišti nebude hodně nepríjemná, a že snad začne lovit v jiných vodách a dá ti pokoj.

Já bych sice takového "šéfíka" poslala při prvním náznaku pěkně šupem někam tam,kde slunce nesvítí, ale mám kamarádku, která podobnou situaci zvládla hodně elegantně. Ráno si ho vyčíhala jako první a starostlivě se ho vyptávala, že je nějak bledý - copak že se málo vyspal? A při obědě, že se netváří nějak vesele, že jí jeho žena vyprávěla o jeho posledním žlučníkovém záchvatu, a když takhle na jedné oslavě na židli trošku poposkakoval, tak ho začala trošku hlasitěji litovat, že ví, že ty hemeroidy jsou svinstvo A tak nebyla za nedávačku, ale za naprosto nesexi prudířku. A když došlo na pracovní hodnocení, tak měla v posudku mimo jiné, že je velmi starostlivá a obětavá

ale vždyť já jí to neradím, dokonce konstatuju

ve tvém přpadě ale asi nepoužitelné

a co se toho sexu se psem týká - kdysi jsem na jednom serveru zahlédl dotaz třináctileté dívenky, jestli může otěhotnět, když si "hrála" se svým psem a on do ní ejakuloval. Bylo jí tam odpovězeno, že může být klidná, neb pes má jiný počet chromozomů.....

skvělej typ :-)

Lucko, delam roky v chlapskem kolektivu a obcas se nekdo taky hodne "snazil" Obvykle si zacali stezovat na manzelku, uz tady bych byla ve strehu. Snazila jsem to otocila na stranu manzelky, ze ji chapu atd a kdyz se parkrat stalo ze byl nekdo moc doterny, vetsinou na vecirku, nechtela jsem si je popudit, tak jsem se na ne usmivala a delala se totalne blba ze vlastne nevim o co mu vlastne jde. Pokud byl moc doterny a nasledne opatrne zjistoval co ja na to, predstirala jsem ztratu pameti. A az na jednoho mladocha, ktery byl cca o hlavu mensi, o 5 let mladsi a rovnou to na me na sluzebni ceste v aute vybalil, ze ja mam pritele, on pritelkyni tak vo co go a rovnou se na me vrhnul, ta moje nechapavost pomohla. Neurazili se a casem dali pokoj. Mlademu jsem se tehda v aute vysmala, nastesti to nebyl sef ale jen kolega. Ale tim to skoncilo, nechala jsem si to pro sebe a on mi nikdy problemy nedelal. Nejak jsem je asi nevedomky necim provokovala, moc to nechapu. Drzim pesti at to ustojis :-)

jako velmi elegantní řešení. Důležité je to říct PŘÍVĚTIVĚ, ale DOSTATEČNĚ SEBEVĚDOMĚ A DŮRAZNĚ! Klidně bych si to i nazkoušela sama v klidu doma.
Oni jsou tihle harašiví pánové sebevědomí jen potud, když si mohou dovolovat na roztřesenou ženskou dušičku, která si moc nevěří. Hlavně se ničeho neboj!

trosku drsneji,ale az se k tobe zase pritoci zezadu,ze se na tebe nalepi,zkus si tak nevinne psouknout . A delej jakoby nic. I kdyz prdime vsichni,tohle by ho mohlo trochu odpudit. Jinak rady s pripomenutim manzelky,tveho pritele jsou dobre. Psal mi jeden znamy docela vtirave emaily,no nakonec jsem mu propomnela,ze znam jeho zenu,zacla jsem se na ni ptat a uz se nastesti neozval.

jak se nevinně pšouká na povel??? To by mě docela zajímalo...

bych mu dala slušně, ale jasně najevo NE a to ještě před služební cestou. A jak tady píšeš, že se tě jako náhodou někde dotkne, tak bych ho požádala, aby respektoval mou osobní zónu. Určitě ví, co to je.

Šedesát příspěvků vo tom, jak se nevychrápat s někým, s kým se vychrápat nechci? Ve svym životě se mi fakt několikrát stalo, že sem chtěl sbalit babu, která mě ale nechtěla. Fakt si nemusela vymejšlet ani migrénu, ani menzes, ani bojfrenda s bojovým uměním, ani lesbickou vorientaci. Prostě mi řekla NE. A fakt nijak neřešila, jestli to vůči mně nebylo nešetrný a jestli budu dnes dobře spinkat, dyš sem si nevrz.
CO KDYBYS TO PROSTĚ UDĚLALA TAKY TAK? Vopravdu si myslíš, že tě ten chlap znásilní? Vopravdu se nebojí, že by došéfoval a šel bručet? Prostě až na tebe hrábne, tak ho liskni přes pazoury a řekni NE. Co je na tom složitýho? Že je šéf? Tak se z něho pose*eš? To snad ne!

kterou jsem kdysi nekde cetla,co ma delat zena,pokud je chlapem obtezovana nebo ji hrozi znasilneni. Udelat neco,cim toho chlapa zakonite odpudi. Bohuzel bez navodu,jak "tomu" porucit.Jenze pokud si cizi chlapek stoupne nestydate zezadu k zene do jeji intimni zony,funi ji na zatylek a mozna si obcas i sahne,zalouzil by pekne loktem do zaludku. A to by pak spatne vysvetloval,ze od nej slecna stala metr daleko.

vždy vybruslila tím, že jsem chlapovi naférovku řekla, že je mi děsně sympatický (nemůžeš ho urazit a udělat si z něj nepřítele), leč já nezamotávám pracovní a soukromé věci a také mám přítele, tak ať se nezlobí a to že je mé poslední slovo, že bych se o tm nerada bavila dál, tak ať se nezlobí, že můžeme být přátelé. Ale tu hranici určiuješ Ty a právě teď. Takže je jen na Tobě kam a jak to dojde. Byla bych tvrdá, jinak dojdeš kam nechceš. I za cenu toho, že si budu hledat nové zaměstnání. Též se mi to stalo a musela jsem hledat nové zaměstnání. Při novém pohovoru na otázku proč jsem z minulého zaměstnání odešla, jsem řekla pravdu a tak se vody vyčistly dopředu.

osvědčilo se mi spolehlivě, že když se objevily první příznaky harašení u nějakého kolegy, tak jsem se snažila nějak osobně seznámit s jeho ženou... a v kritických situacích jsem je spolehlivě morálně odrovnala, neb jsem jim vysvětlila, že má přenádhernou ženu, strašně prima ženskou a i když on je fakt velmi přitažlivý chlápek, já, jako ženská, jsem solidární s těmi ženskými, co se tak skvěle přírodě povedou a nedokázala bych žít s tím, že jim ubližuji nevěrou s jejich mužem. Prostě: kdybys neměl taaak úžasnou ženu, tak by šlo o tom uvažovat, ale když ji znám, je to zcela vyloučené, takovým ženským, co máš doma, já neubližuji. Funguje to, kupodivu, spolehlivě

pěkě rázně odmítmnout radíte někteří - ale nezapomínejte, že se jedná o šéfa, který zneužívá své pozice vůči nové mladé podřízené. To je harašení jako prase, uzákoněno o tom něco máme, že, ale jak by to dopadlo v praxi...?! moc bych tomu nefandila, bohužel.

Shrneme to :
- nahrávka je szper nápad, taky mi to blesklo hlavou, to určitě ANO
- řeči o rodině, lze zkusit, kamarádit s jeho ženou geniální - ale jak se k tomu dostat ?
- zlomené srdce, už se mi něco podobného stalo a tak. NA srdce bych se vybodla, spíš bych
vypíchla rozzuřenou manželku bývalého ženatého milence
- telefon manželce, možno, ale doporučila bych jen v krajním případě a použít mužský hlas
- nesouhlasí s pžedmanželským sexem, a to velmi striktně, třeba že ti v tom brání víra, nevím

V každém případě je to nezáviděníhodná situace. Nediv se Krakonoši, nejsi v její kůži. A ono to není tak lehké jako odbýt chlapa na zastávce autobubu.

Na závěr moje drobná osobní zkušenost - nechala jsem kdysi roztouženého soudruha ředitele vyrobit kompromitující materiál, sám na sebe si ho blbec napsal. A měla jsem klid.

OK, ale uvědom si, že Ty jsi (nejspíš ) normální mužskej s normálním vnímáním světa a některé věci, které dělá ten v článku popisovaný pán, bys pravděpodobně neudělal. Vyhlédnul by sis třeba chvíli, kdy budeš s mladou novou PODŘÍZENOU sám, abys na ni mohl pokradmu sahat, ale tak, abys z toho mohl ještě vždycky vycouvat třeba s tím, že "si to ta hysterka vymejšlí?" Nota bene v momentě, kdy máš doma manželku a děti (i když i bez toho je to hnus?)

A všimni si - ona neřeší, jestli se ho to náhodou nedotkne, ona s ním nic mít nechce a přemýšlí, jak to udělat, aby se jí nemstil. Těžko říct, do jaké míry jsou její obavy, oprávněné a nakolik je to jen s prominutím "předposranost", ale ta může být někdy dost zažraná. Pamatuji si, jak mě jako dítě (!!!) rodiče nabádali, abych nekřičela, kdyby se na mě náhodou někdo v tramvaji tlačil s vilným úmyslem, a odůvodňovali to tím, že by to ten dotyčný jistě popřel, svalil by to na mě a já bych měla ostudu (!!!). A to byli rodiče jinak inteligentní lidi a měli mě moc rádi. Přesto mi radili takovou úchylnost, a co bych tedy měla s takovým úchylem dělat, mi ale neřekli.

Myslím, že pro Lucii vůbec nepadá v úvahu, že by šéfa "vyslyšela", ale chce pomoct vymyslet způsob, jak mu to dát najevo, aby se jí nemstil. Jsou zm*di, kteří se mstí pomalu a plíživě. Myslíš, že by bylo spravedlivé, aby za to, že má šéfa zm*da, musela odejít z vysněného místa ONA, která nic neprovedla? Poradíš jí tedy, jak má na to jít, aby tohle riziko snížila?

a co kdyby jeho manželce zavolala nějaká jeho milenka ? Tedy - v krajním případku...

wendy, to mi přijde jako hloupost, to jako nějaká milenka z firmy? A co by té manželce asi tak řekla? "Víte, já jsem spala s vaším manželem?" tak to se obávám, že by dopadlo tak, že by jí to pak dal šéfík pěkně sežrat. Navíc Lucka je v té firmě nová, tak těžko tohle po někom chtít... a manželku bych do toho vůbec moc netahala, bůhví, co je zač. Přemýšlím, co bych dělala já, kdyby mi někdo zavolal, že můj manžel má zálusk na nějakou mladičkou, novou kolegyni- asi bych se snažila, aby s ní omezil kontakt, což by v ideálním případ končilo jejím odejitím z firmy- takže na to bacha.

proto jen v krajním případku, mazaněji než sdělením o té posteli a po prosondování půdy. Ale - proč by to musela být holka JEN z firmy ? Že si ON jinde třeba netroufne, to na čele napsané nemá.

včera jsi se, mimo mísu, ptala Layly, jak se uchází na povel - tedy noch und noch čili immerwährend.
K snídani si dáš hrách. K obědu čočku a k večeři šoulet a jako desert i kousek syrové cibule. To je neděle. O pondělí máš postaráno. V úterý změna - K snídani čočku, k obědu šoulet a k večeři hrách. A takto to obdem obměňuješ. I Tvé kroky budou vláčné, protože se budeš přímo nadnášet. Stane se z Tebe víla, která neohne ani stébelko trávy, po které přejde.

to už je úplně vedlejší věc, jestli sebude mstít. Protože jestli to je hajzl, tak se bude mstít, i kdyby ho vodmítla sebediplomatičtějc. Prostě bude-li se mstít, bude holka asi muset změnit firmu, pakliže nedokáže nasbírat důkazy a jít do soudního sporu s hajzlem. Všecko je otázka hodnot - pro někoho stojí vejš kariéra než osobní důstojnost, tak radši podrží nepříjemnýmu hajzlovi. Já mluvím z pozice člověka, kterej má hodnoty seřazený vopačně, protože si mockrát za život vyzkoušel, že se to nakonec vyplatí.
Dám ti jinej příklad: Našla jsi místo snů a zjistíš, že tvůj šéf krade auta a chce, abys v tom jela s ním. Pokud nepojedeš, bude se mstít. Co uděláš? Jak dlouho jsi přemejšlela nad odpovědí? A vo tom to je!

je opravdu možné, že v určitých věcech jsme zbytečně předpos*ní. To s těmi auty je dobrý příklad, tam by člověk opravdu nezaváhal.

Ale o tom, že "podrží nepříjemnýmu hajzlovi" přeci Lucka ani na vteřinku neuvažovala.

nemusíš vůbec s manželkou kamarádit, to by ses udřela, můžeš jí jen sotva zahlédnout na nějaké firemní akci, v kanceláři, může to být klidně velká bestie , ale pokud chceš předejít tomu, aby se Ti mstil, kvůli odmítnutí: vychval mu ženu, děti prostě až do nebes, protože fakt většinou funguje, že mají zábrany v sexuálním loudění, když jim jiná ŽENSKÁ!!!! vysekne poklonu Úplně nejspolehlivější je, když naznačíš, že vlastně ty nemáš co tak kvalitního nabídnout ( zmatek může odporovat), ale stůj si za svým, udělej ze sebe přesvědčenou idealistku, že Ti činí taaaakové potěšení, když vidíš kolem sebe tak ideální páry, rodiny atd. atd., že bys prostě nemohla něco tak dokonalého narušit. Myslet si můžeš, co chceš, ale musíš být autentická. pár informací o rodině, základní fakta, zjistíš klidně v podniku, samotnou manželku prakticky vůbec nepotřebuješ znát, natož s ní kamarádit, ale musíš ho přesvědčit, že to tak v reálu je! Jediné riziko je, že si bude myslet, že jsi divná, leč mstít se ti průměrný zmetek už nebude. Bude unešen, jakou ženskou (manželku) si to vlastně ulovil , jak to všichni vidí atd. atd. S troochou nadsázky poznáš, že jsi přesvědčivá, když se od tebe odplíží vlastně trochu překvapen až zhnusen, jak ho to mohlo napadnout, takhle "klesnout ve výběru". To za ten klid stojí a je to též i srandovní proces, jak je účinný. Držím ti moc palce!

Mně se jen nelíběj vokecávačky typu: "Kdybys neměl tak skvělou manželku, tak možná jo, ale tohle já bych jí neudělala." Nebo "Dostala jsem to." (= vydrž tejden, pak to zase pude, copak to tam nikdo neslyší?!?) To je totiž ouplně jasnej pokyn pro lovce, že se má snažit dál, protože v cestě stojej jenom nějaký konvence nebo drobný technický překážky, ale jinak by dotyčná nebyla zase až tak proti, takže časem asi povolí. To je prostě cesta do pekel, neboli nakonec do hajzlovy postele, nechce se mi věřit, že takhle třeba vychováváte svoje dcery. JE NAPROSTO NUTNÝ ŘÍCT "NEBUDU S TEBOU ŠOUS*AT, PROTOŽE PROSTĚ NECHCI!" Basta fidli. (Samozřejmě není nutný použít tenhle slovník, ale smysl věty musí bejt naprosto jasnej.)

takovouhle přímou větu unese mizivé procento mužů a rozhodně ne!!! mamažerskej zm*d! Nám by se taky líbilo s drtivou většinou mužů mluvit na rovinu a s některými to fakt i jde, a je to úleva obrovská, ale tohle tedy rozhodně nevypadá zrovna na ten případ

koukám, že ženská nemůže říct na rovinu ani ANO ani NE, ale jako v běžném životě tak trochu kličkovat. Buďto je ku*va, nebo je divná.

a já jdu s naší fenečkou na procházku. Musím ji hlídat, protože místní psi strašně harašej.

Lucie, rozhodni se rychle a hlavně správně = aby sis co nejmíň uškodila. Je ten svět šišatej někdy blbej pro různý mláďata, viď. Ale neboj - bude líp. Život jde v sinusoidách.
Hodně štěstí !

Nějaké okecávačky o manželce a dětech-to ji bude mít za hloupé a naivní kůzlátko a bude se pást na jejích rozpacích.Tady je chytrá,inteligentní holka a zaslouží si respekt.Jsem věku toho Don Juana a dcery mám v podobném věku,nějaké rady už jsem Lucce navrhla a tuhle uvahu přidávám ted.

Jinak máš stejně jen tři možnosti. Odmítnout, buď je formát a nechá tě. Nebo to není formát a bude se ti mstít a ty odejdeš, předtím si ale užiješ dost nepříjemného, pokud je to hajzl, tak i potom, vrcholoví manažeři firem z oboru se znají navzájem. Nebo neodmítneš.
Můžeš najít jinou stejně dobrou práci - s rizikem, že v nové firmě se ukáže zase další podobný šéf a pojedeš v tom znovu. Předem nikdy nemůžeš odhadnout jak se situace vyvine, takový lovec ze zábavy si tu hru užije a nevystartuje po tobě při přijímacím pohovoru, počká si. Takže ti skončí zkušební lhůta, usadíš se, sžiješ s kolegy, práci už zvládáš, uvolníš se a lup, najednou problém. Pokud jsi mladá normálně vypadající, tak je to dost pravděpodobné :-)
Můžeš odmítat mile, lehce, ne tvrdě, což si vyloží jako příjemnou koketerii a u té hry můžete vydržet dlouho, až ho to přestane bavit a sám si řekne, že jsi nejspíš chladná nebo nejsi na chlapy (jiné vysvětlení, jako že tě nepřitahuje, si takový chlapák nepřipustí :-)

hele, a není to opravdu moc předpo.. dopředu? Jako že se tomu nevyhne? Mně se to za mou pracovní kariéru jako mladé a normálně vypadající ještě nestalo. Je opravdu potřeba vidět bubáka za každým rohem?

V tom případě by bylo nejlepší ho kopnout do kou*í a s úsměvem si to vychutnat. Výsledek by byl prakticky totožný jako u kličkování, ale ta rozkoš

záleží kde jsi pracovala, mně se to přihodilo všude, ale nijak se to nevyhrotilo a nemusela jsem se uchylovat k předstírání, že jsem na ženy :-) Stačilo normální opakované odmítnutí. Tedy všude vyjma krajské poštovní správy, tam převažoval ženský kolektiv a mužské výjimky byli typičtí úředníci a neměli pravomoce takové, aby se mohli mstít. Promiň, ale před časem jsi psala, že svých zhruba sto kilogramů nijak tragicky neprožíváš, nebo tak něco, možná to plyne z toho, že většinu "jednohubkových" chlapů nepřitahuje větší boubelatost.

to bylo v době před dětma, to jsem zdaleka neměla 100 kg, ostatně i teď už mám pod 90 . Ale je fakt, že jsme byli velice politicky korektní firma.

vzpomínám si na jednu větu z nesmírně chytré knížky Nataši Tánské "Vyznáte se v tlačenici": "Chcete-li mít v práci příjemné prostředí, buďte ošklivá."

Však jsem psala, že záleží na tom, kde jsi pracovala, pracuješ. Dobře, když jsi psala, že za celou kariéru atd., vyložila jsem si to tak, že jsi během kariéry několikrát změnila firmu a přišlo mi zvláštní, že ses s tím nesetkala. Jedna firma, to je jiné. Záleží na složení kolektivu, počtu žen, mužů, věku. Já vystřídala několik a setkala jsem se s tím, kromě té jednéˇ, všude. Ale ne tak, že bych se bála vyhazovu, msty apod. Pardálové to brali sportovně, zkusili to zase jinde a hotovo :-) Proto se domnívám, že Lucie narazila na tvrdého hráče zvyklého vyhrávat všude, v práci, v životě, a bude těžké se s tím nějak vypořádat. Pak možná ten náznak, že není na chlapy, pomůže aspoň získat čas. Gratuluji k úbytku :-)

Přidávám se ke gratulaci.. Jo a jinak je ještě vtíravá otázka, jestli "ošklivku" vezmou

jo, některé životní pravdy jsou ošklivé :-) šedá nepěkná myš, pokud je upravená a neodpuzující a dobře pracuje, se mívá v práci skvěle, lidi ji mají rádi i jí rádi pomůžou, udělá si tam jen přátelé,šéf si jí váží a ona nemusí řešit nesmysly. Manželka mého bratrance je taková a vede se jí náramně, šéf umí ocenit její spolehlivost a jiné pracovní schopnosti a notoričtní naháněči ji neobtěžují :-)

když jsou chytří, tak se mrknou, co má v hlavě pod tou nekrásnou fasádou

a navíc, to by musela být fakt škaredá, aby se při dnešních možnostech kadeřnic, kosmetiček a oblečení nemohla upravit do hezka

to bylo s trochou nadsázky.. Jedna moje kamarádka hledala zaměstnání, tak jsem jí našla a poslala inzerát na volné místo.. No a přišla mi odpověď, že možná já to můžu zkusit.. Že chlapy zaujmu na pohled a ženský si přečtou životopis.. Co prý má dělat ale ona.. Tak jsem si na to vzpomněla, když se tu probírá vzhled x zaměstnání..

říkáš: "takovouhle přímou větu unese mizivé procento mužů" a "nám by se taky líbilo s drtivou většinou mužů mluvit na rovinu..." a já odpovídám - co vám (komu "vám"? To jako všem ženám?) brání? Možná je nejvyšší čas začít a zjistíte, teda vy, který to ještě nevíte, že s naprostou většinou z "nás" s bimbasem se dá jednat nejlíp právě na tu rovinu. Ty máš taky nějaký bebí vod chlapa, viď? Fakt neznám osobně jedinýho, kterej by se mstil ženský za to, že mu coby lovená vysvětlila, že není její typ. Jestliže se takovej jedinec někde vyskytne, garantuju ti, že takovej zm*d nemá moc přátel ani mezi vostatníma bimbasonosičema a nemusel by bejt až tak velkej problém proti němu najít spojence. Nebo je to firma, ve který panuje naprostá atmosféra strachu, šplhání po druhejch zádech a podobně, pak bych si fakt takovou "práci snů" milerád vodpustil.
Hele, fakt si to myslíš, s tím mizivým procentem? To znamená, že ta drtivá většina, co to neunese, udělá co? Dotyčnou znásilní, pronásleduje celej život, případně spáchá sebevraždu? To se teda divim, že jste vochotný s náma vůbec žít v jednom státě. Není čas na vyhlášení nějakýho apartheidu?

měla jsem přesně napsat: mizivé procento mužů v nadřízené pracovní pozici.
Že ty je neznáš, je celkem zákonité, neb by sis mezi nimi kámoše určitě nehledal,a dále to vůbec neznamená, že neexistují nebo, že jejich existenci lze vysvětlit"mým osobním bebíčkem od chlapa" (mimochodem, mám doma 3 dospělé chlapy, dceru žádnou a vycházím s nimi skvěle...sice muž je 2., ale snad vezmeš v úvahu, že 1. zemřel).
Harašení není záležitost jen mužů, čím dále častěji se setkávám s harašením žen ve vedoucí pozici a po pravdě musím říci, že jsou ve svých mstách občas vynalézavější a důslednější, než přemnozí muži.
Problém je vyžadování těchto "služeb" od lidí, kteří nejsou ve stejném postavení, jako harašící aktér, to opravdu může a bývá likvidační pro toho, kdo nevyhoví. Jedno, zda muž, či žena. Způsobů se používá mnoho, jen se sexem už pak nemají mnoho společného.
Jinak si osobně myslím, že s muži lze mluvit na rovinu, ačkoliv ty roviny vnímání bývají občas odlišné, ale s jedinou výjimkou a tou je oblast odmítnutí v sexu. Tam bych byla obezřetná, nikoliv předpo*raná. Prostě Ne unese jen málokterý, ale i málokterá.
Ale to celkem Lucii nepomůže, jí jde o to, jak elegantně, ale jasně uniknout, bez následků. A to už jsem dříve napsala. Nechceš-li ranit ješitnost, musíš jí v úplně jiné oblasti, než v sexu, přiživit. Jak prosté.

já nechápu proč to všichni chtějí řešit tak složitě. Seznamovat se s jeho manželkou, snažit se vymluvit na kdo ví co. Mně když šéf harašil, tak jsem mu řekla na rovinu, že nic nebude, nic jsem nezdůvodňovala a doteď spolu dobře vycházíme a stalo se to před 10 lety. Takový člověk není blbec. Když řeknu stručně a jasně ne, tak to pochopí. A když mu řeknu, ať při styku se mnou dodržuje mou osobní zónu (to je prostor kolem každého člověka, do kterého mu cizí člověk nevstupuje), tak to dodržoval. Nedávno jsme se tomu spolu dokonce zasmáli, jak marně se snažil.

Rady typu veřejného odhalení-zesměšnění-ztrapnění bych důrazně nedoporučoval. Velký šéf by si tě „vychutnal“, odešla bys velmi rychle a DOBROVOLNĚ z podniku, šéfovi by se NIC nestalo, je-li mstivý, mohl by zařídit, že by sis neškrtla v blízkém ani dalekém okolí v žádném podniku (šéfové se vzájemně znají a podporují)

Rada zavolat manželce je nešťastnej nápad, kdyby se to na tebe provalilo i časem, výsledek bude viz výše. Navíc způsobit rozvrat rodiny, problémy nevinným lidem – děti, manželka – není pro čistý svědomý to nejlepší.

Vymýšlení si cokoliv – třeba přítele lamželeza se může vymstít. Jednou začneš lhát a musíš pořád, tak se časem začneš zaplétat, být pořád ve střehu a když to praskne, vypadáš směšně, jako idiot. Lepší je mluvit pravdu, jenom z taktických důvodů, když by partner nepochopil, protože nedokážeš mu dodat všechny informace, aby pochopil souvislosti, neříkat všechno.

Šéfovi lichotit, že nemít toho svýho, nebyla bych proti, je můj typ – pokládám za volovinu.
Neodmítáš ho, naopak mu dáváš naději, že kdyby něco, šlo by to. Mohl by se začít snažit, aby se to stalo a zjistit, že sis vymýšlela a tím prohraješ všechno.

Udělat ze sebe hysterku bych nedělal, zničit si DOBROVOLNĚ hned na začátku kariéry svoji POVĚST, nedělá žádný rozumný člověk. Za čas bys zjistila, že o hysterku na vyšší pozici nikdo nestojí.

A teď to, na co bych se soustředil já na tvém místě.
Na ZDŮRAZNĚNÍ JEHO VĚKU. Nám padesátníkům vůbec nepřipadá, že bychom byli staří. Ale vy nás už tak vidíte. Jako zralý, zkušený, STARÝ chlapy. A ty na ten věk přijdeš „náhodou bezděčně“ při dotazech na jeho děti, jeho vojnu, svatbu – „to já se právě narodila apod.“ , „ale promiň, říkalo se tu, že už jsi tu padesátku slavil, tak to jsem popletla, já nikdy nebyla na jednoduchý počty . . .“ Prachatej důležitej šéf se v padesáti vidí a cítí před mladou kočkou na třicetiletýho italskýho hřebce :-))), ale stačí s ním vyběhnout do pátýho patra a i sportovec se už zadýchá . . . Tak je potřeba to ZDŮRAZNIT, jak je na tom, že už nestíhá. Když dojde na lámání chleba, každýho zastavíš poukázáním na to, že v něm vidíš svýho tátu přibližně stejně starýho a s tátou bys nikdy nemohla, promiň . . . To asi znechutí každýho starýho chlapa, že mě takhle ona vidí. Když mu mladá kočka řekne na rovinu, že je pro ni STAREJ. Ale, tohle není druh odmítnutí, za který by se chlap mstil, protože každej uzná, že tak v očích 26 letý holky prostě vypadá.
No a distanc se dobře udržuje vykáním, nepřistupovat na tykání. To totiž zdůrazňuje ten odstup, tedy i věkovej . . .

No, přiživovat ješitnost mimo sex tak, že podpořím jeho ego poukázáním na jeho výjimečnost, že je můj typ, ale jsem zadaná, nejde to – jestli to správně chápu – je hraní si s ohněm, bude chtít to, co mu stojí v cestě jeho touhy odstranit, protože dostal NADĚJI a je zle.

co je na tom nepěkného? Já jsem v práci za tu šedou myš "šla" úmyslně a programově. A bylo to tak, jak říkáš.

a nebo když zjistíš, že to tak příroda zařídila a ty to nemůžeš změnit, jen se s tím vyrovnat, že jinak to nebude . . . čili, nemáš ten výběr.

já jsem od přírody optimista a s klasikem si myslím, že není ošklivých žen. Jasně že se každá nelíbí každému, ale už jsem viděla docela dost podle mě nehezkých holek, které ale měly "čerta v těle" či jak to nazvat, dobře se oblékaly se a líčily a byly pro chlapy - aspoň co jsem mohla pozorovat - velice přitažlivé.

Spíš si myslím, že to "přírodní šedomyšství" je nedostatek tohohle sexappealu.

problém mají ASI hloupá stvoření . . . Říkám ASI, protože to neznám . . . :-)))

teď Ti ne úplně rozumím - problém, protože jsou ošklivé, nebo problém, protože jsou obtěžované?

i když svůj stav (hloupost) jako problém asi nepovažují, to spíš jejich okolí.

ale jak to souvisí s tématem hovoru?

HLOUPÁ s tím nic udělat nemůže, je na tom vlastně nepoměrně hůř

to ano, ale myslím, že je to trochu složitější - jsou nehloupé ženy, které mrzí, že "nejsou krásné", a přitom se takovými neumí udělat - ty mají často nějaký psychický blok, kvůli kterému to změnit nemůžou, ač by to jinak velmi dobře šlo.

A jsou hloupé, které se umějí udělat krásnými, a pak vcelku ani moc nevadí, že jsou hloupé.

a nebo stejně hloupému
s těmi prvními to potvrzuji . . .

každý si svůj kříž neseme životem sami, čím nás příroda obdařila, čím znevýhodnila, co musíme udělat, abychom tu přirozenou ztrátu nahradili jinak . . .

co je výhoda a co nevýhoda, bývá často velmi subjektivní

přece ještě nemusí hned automaticky znamenat "zlej".

ale to jsou nesmysly a zbytečný kombinace. Prostě řekne NE a nebude řešit, jestli to dotyčnej "unese". Znám dost lidí, který pod sebou někoho maj. Tvoje "mizivý procento" bys musela doložit výsledkem nějakýho výzkumu. Trvám na tom, že naprostá většina lidí - i na vedoucích pozicích - je v pořádku do tý míry, že snese odmítnutí sexuálních návrhů protějškem, kterej vo ně nestojí. Kdyby tomu tak nebylo, žili bysme ve světě duševně vyšinutejch jedinců a obávám se, že bych si toho už za ty roky všiml.

Fakt by mě zajímalo, kam chodíš na vývody: "... ale s jedinou výjimkou a tou je oblast odmítnutí v sexu. Tam bych byla obezřetná, nikoliv předpo*raná. Prostě Ne unese jen málokterý, ale i málokterá." Citlivý téma je to v jediným případě - odmítnutí sexu PARTNEROVI. Panebože, tady ale přece řešíme odmítnutí sexuálního návrhu CIZÍHO ČLOVĚKA, se kterým nic nemáme a žádnej sex mít nechcem. Tady je jasný odmítnutí jediným řešením, jedinou normální a očekávatelnou reakcí, kterou naopak NAPROSTÁ VETŠINA NAVRHOVATELŮ BEZ PROBLÉMU UNESE, proč vo tom musí bejt tahle dlouhá diskuse? Ještěže napsala aspoň Rozmarýna, už jsem se bál, že jsem se dočista zbláznil. Nestačím se divit...

Souhlas s Krakonošem. Tu radu odkázat na jeho STÁŘÍ fakt nedoporučuju. Například mě je 42 a na ten věk se fakt necítím. Sportuju s dvacetiletýma klukama. V obráceným gardu znám padesátnice které by za to fakt stály a dvacítky o které se nedá opřít kolo. Kecy mladších lidí o věku, na kterým nemají žádnou zásluhu jsou minimálně obtěžující nebo otravné, v horším případě urážlivé. Ten Lucčin šéf to může mít podobně a navíc může být mstivej.

Pro mírně mesmělou otevřenou a přátelskou Lucii navrhuji tento rozhovor (s úsměvem, nad věcí a sebevědomě!):
"Karle co to děláš? Ty mě balíš? Musím ti říct dvě věci: mám dvě zásady, nezahýbám příteli a nikdy nic s kolegou v zaměstnání. Pochop to a přestaň mě znervózňovat. Žádám tě o to. Díky za pochopení."

Tohle se nikdy nemůže obrátit proti tobě i kdyby to byl fakt vymaštěnej zmrd a pokračoval. Takovým otevřeným rozhovorem mu nedáš žádnej nástroj, kterej by mohl zneužít proti tobě.

diskuse nás dvou nemá moc smysl, protože tě odhaduji, jako chlapa, který nemá vůbec zapotřebí si sexuální kontakty vynucovat, jako potvrzení své, jen domnělé, téměř neomezené moci nad ostatními lidmi Jistě máš zdravý rozum a pozorovací talent, leč, chlapče, těchto "dárečků" nám skutečně geometrickou řadou v populaci přibývá, zatím muži převažují. Existovaly vždy, jen jejich metody v současnosti notně přitvrdily. A rozhodně je nelze nazvat duševně vyšinutými, to většinou vůbec nejsou.
Znám osobně holky, i kliky, kteří opakovaně řekli jednoznačné NE: s minimálním osobním ziskem, to nepovažují za odpověď nebo je rovnou znemožní až zlikvidují v pracovním prostředí.
Vycházíte, někteří, z nerealistického předpokladu: a) žádný šéf není blbec, b)nelze ho urazit odkazem na věk, to každý padesátník pochopí , c) když otevřeným rozhovorem řeknu ne, nedostane žádný nástroj ke zneužití: ale ten má už z titulu své nadřízené pozice a pokud je ten typ, že ze svého postavení pouze těží a tvrdě zastrašuje, tak si vymyslí cokoliv k znepříjemnění až odstavení.
Sice to jakousi teoretickou oporu v zákoně má, leč neexistují precedensy a odvaha k nim, což tito lidé ví a spoléhají na svou naprostou beztrestnost.
Samozřejmě vůbec netvrdím, že každý nadřízený je takový, to by byla úplná hovadina. Leč, fakt existují.

Vy, zdejší muži, radíte ze svého úhlu pohledu - co by stačilo vám. Vy byste se neztrapnili tím, že byste ji zaháněli do kouta, ponižovali, prostě že byste si tak trapným způsobem museli dokazovat, že jste samci a vítězové. Ale nejsou všichni takoví. Taky znám holky, které si zavařily jen proto, že nebyly stejné jako jejich kolegyně, které než aby si zavařily, tak jednou dvakrát vydržely a pak už měly navždy pokoj, protože on si hledal novou. Jako by si značkoval svoje stádo.

Robim obcas technicke preklady pre jednu firmu. Majitel mi zacal vyvolavat, robit sproste navrhy, tak som mu prestala dvihat mobil a po dvoch tyzdnoch mu odkazala, ze koncim s prekladmi, ak nezvysi taxu. Nakoniec to skoncilo tak, ze dvaja jeho podriadeni donho hucali, ze pride o dobru prekladatelku, on sa mi ospravedlnil a taxu zdvojnasobil
No stalo mu to za to chlapovi nadrzanemu?

Inac Modry Klokan, fajn napad! To by som vedela pouzit... zapamatam si do buducnosti

ten pán nebyl tvůj nadřízený a neriskovala jsi, že tě na hodinu vyrazí, a to s takovým posudkem, že tě nikde nevemou ani mejt schody. Tihle frajeří nepovažují "NE" za odpověď a už vůbec ne od nějakého řeziva.Nakonec si přečti, co tu psali pánové - a to se drželi velmi zpátky.Mám kamarádku, vysokoškolačku, kdysi velmi půvabnou - která z přesně výše uvedeného důvodu skutečně skončila jako uklízečka. Nakonec se vdala mimo republiku a o místních mužích mluví s těžkým despektem. A já se jí ani nedivím. Včera ráno, jdouc do práce jsem uklouzla na hladkém a vlhkém povrchu v hale metra na Smíchovskem hádraží. Tři babičky mi pomohli na nohy. Pánů tam byly mraky, ale nikoho nenapadlo, že by mi taky mohl pomoci.No nejsem holt mladá holka, aby mě mohli při zvedání osahávat, že.Když ty paní odchytli kolemjdoucího chlápka a pořádali ho o pomoc, tak řekl, že nemůže, že spěchá a překročil mě.Takže je to xs gentlemany a potažmo s šéfy v Česku. Možná, že na lovensku jste na tom v tomto ohledu lépe.

Aaaale, to nie je Tvojim vekom, ale ich nevychovanostou. Mne ked sa pokazilo auto, tak som si ho na kraj odtlacala sama, potom mi dobehla pomoct jedna pani, ta sa len obzrela ( bolo to pri autobusovej zastavke ) a povedala, ze "chlapi sa idu potrhat aby pomohli"
No lenze to je aj vychovou. Ked poviem kamaratke, ze Ninka mi obcas pomaha pri vareni, ze jej dam maly noz a ona kraja kusky zeleniny, tak na mna vytresti oci, ze ona ma desatrocneho syna a v kuchyni jej pomahat nesmie, aby si neublizil. ... Tak toho by som za zata nechcela.

- aby byli samostatní a soběstační, kdyby mě z nich kleplo. Teď jsem momentálně u mladšího synka - šel někam na tah, ale udělala mi senzační salátek.Fakt je, že zdejší chlapi jsou vohrábla a nechutný burani. Mladý kluci ani nemají kde okoukat slušné způsoby. Tak to s nima roste a budou z nich stejný nevychovaný sobci, jako jejich tatínkové. JUá to vidím denně v dopravních prostředích, nastoupím do tramvaje, tam co jsou místa pro invalidy. Chodím o francouzské holi - takže co dále vysvětlovat.Místo je ovšem obsazeno pánem ve věku od šestnácti do padesáti, kterej dělá, že vás nevidí - nebo kouká kolem, jestli se nenajde nějakl blbec, kterej vás pustí sednout. Jednou se mi podažřilo nastoupit do MEtra - na sedadle pro invalidy T A K M L A D EJ ČTYŘICÁTNÍK -MANAŽERSKÝ TYP. No a metro sebou trhlo a já pánovi přistála na klíně. Von jenom vikvik, tak jsem mu řekla, klidně hačejte, mně to takhle taky vyhovuje. Já ovšem žádná křehká víla nejsem. Všichni kolem se chcechtali...no nevím jak dopad. Já osobně, stát se to mě, tak bych si moc nepoběhala. Kdyby nedělal, že jsem neviditelná, nestalo se mu to. Takže ho nelituji - i když vím, jak se musel cítit.

Dobre a k Tvojim chlapom: Muzi co maju radi zvierata a nehanbia sa za to su mi velmi sympaticki. A ked este vedia varit, kurnik, ako to ze su este slobodni?

nepotřebujou ženskou, aby jim uvařila

Mám dvě jasný rady: chceš zůstat ve firmě:tak dej. Nechceš tam zůstat nebo chceš prožívat peklo zaživa tak mu nedej. Je fakt, že za čas si najde jinej objekt a vstřícnější, pokud jsi sama a záleží Ti na tom místě, tak nic neřeš. Jak já bych chtěla omládnout a být tím řezivem. Nedá se nic dělat, ale jiná varianta není, protože když mu nedáš, to peklo, co se rozpoutá ti znechutí půl života, diváci budou 50% proti 50% a i když ti 50% bude fandit, těch padesát ne. Já za mlada bych se zdejchla jinam do jiné firmy okamžitě. V mém věku dnes bycvh zajásala, že je o mně zájem. Jak je ten život relativní.