O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení
Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

ROZCHOD PO DLOUHÝCH LÉTECH PDF Tisk E-mail
Pondělí, 15 prosinec 2008
Přejít na obsah
ROZCHOD PO DLOUHÝCH LÉTECH
Strana 2
Strana 1 z 2

Vážená d@nielo, tohle období je přímo vražedné, sebevražedné atd. hlavně pro lidi, kteří mají svůj těžký čas. Všude kolem totiž spousta radosti, lidi mají ať už doopravdy, nebo jen proto, že "se to má" k sobě jaksi blízko, rodinka především, láska jen vzkvétá ... A já teď  nevím, co se sebou. Vloni, 22. prosince, odešel můj manžel (po 24 letech manželství) za jinou.

 

 

 

 

 

     Odešel bydlet do vedlejšího vchodu stejného paneláku k naší společné známé, toho času už 7 let rozvedené. Jasně, klasika - chtěla jsem jí pomáhat, občas jsem hlídala i jejího mladšího syna, když už já měla syna dospělého atd.... Manžel (dnes už bývalý) je voják z povolání a já tak nějak bojovala s "větrnými mlýny". Je to sympatický, inteligentní, vtipný chlap, který dokáže ženu vyslechnout a totálně zblbnout. Samozřejmě, že ani já nebyla výjimka.

 

     Poznali jsme se v tanečních, 5 let spolu chodili, pak jsme se "museli brát", odstěhovali jsme se 150 km od rodičů (obojích) a žili si jako na ostrově. Byla jsem hrozně poslušná (z domu) a hrozně nezkušená v boji s falší, tak celkem zákonitě došlo k tomu, k čemu došlo. Bývalý mě na rukách nosil, a to doslova, občas mi koupil kytku, jezdili jsme na dovolené, chodili na plesy a milovali se a milovali.

 

     Jen jsem si vůbec nevšimla, že za tím vším hezkým je to vlastně jen schovávanka toho, co se děje ve skutečnosti. Když mi několikrát volal do práce (dojíždím 35 km denně) a byl samé: "Micinko, lásko, zlatíčko ..." brala jsem to jako výraz jeho zájmu o mě a až daleko později mi došlo, že jen potřeboval zjistit, kde právě jsem a kolik má ještě času. Prostě: příležitosti dělaly fakt zloděje...

 

      Dlužno říct, že jsme si postavili malou chatku - 15 let života jsme trávili budováním, opečováváním zahrady atd. Já zahradu nechtěla, ale když jsem viděla, jak je mu tam dobře, přizpůsobila jsem se a nakonec byla ráda, protože v paneláku je nuda. Je asi zbytečné říkat, že někteří budovali a "ty druhé" si chodily ke krbu do chatky užívat. Takže krátce - bývalý mi byl dost často nevěrný, několikrát jsme to řešili, povídali si pak až do rána, nebo jsme nějaký čas spolu vůbec nemluvili, ale on mě vždycky přesvědčoval a přesvědčil, že já jsem "ta nejlepší" , a tak jsem nakonec vždy uvěřila.

 

     Po pravdě, říkala jsem si, že "všude je něco", hlavně že nemám vedle sebe hňupa, že se spolu hodně zasmějem (za ty roky stačil už jen pohled), že se prostě máme rádi. Musela jsem začít studovat vysokou školu (ve 42 letech), abych nepřišla o práci, on sliboval, jak to všechno ustojí, jak mi pomůže, ale já cítila, že je toho na mě moc. Večery nad seminárními pracemi, víkendy ve škole atd. Ano v poslední době byl problém i sex, ale taky jsme o tom otevřeně mluvili a bohužel jsem se svěřila i "své kamarádce". Jasně: klasika...

 

 


Předchozí - Následující>>
 
< Předch.   Další >
[Zpět]
[CNW:Counter]