|
 Je tak nějak divně. Asi je to tou teplou zimou a krásným jarem. Loni jaro nebylo vůbec, zima byla do půlky května a pak hned přišlo léto.Letos je tomu jinak, zima byla teplá, sněžilo dva dny za celou zimu, což jako každý rok vyřadilo národní hospodářství z provozu...i při tom fofru, aby ten sníh vůbec stihli,
stačili silničáři zaspat. A to se holedbali, jak letos ušetřili, neb se nesolilo, co mají posypového materiálu, neb se nesypalo -- asi ho (ten materiál) někam uklidili a nemohli ho pak najít… Mně se tohle stává zcela běžně.
Dokud mám v kabelce, v šuplíku, či jinde, binec, špatné svědomí mě vede neomylně, jak to uklidím, aby se to "neztratilo" - tak už to pak najdou jen archeologové. Nejlepší metoda je začít hledat něco úplně jiného, rovněž pečlivě uklizeného. První věc, která vám pak padne do ruky, je to, co už dva dny zuřivě hledáte. Takže než naši silničáři pečlivě uklizený posyp a nástroje našli, sníh zas roztál. Tak to v životě chodí....
Ale já nechci mluvit o zimě, ale o Jaru. Sice už od Silvestra jsou obchoďáky plné velikonočních věcí, ale až s příchodem opravdového tepla a slunečního svitu se člověk dostane do té pravé nálady... pravda, ptáci mi sice řvali pod okny už v únoru, ale až teď je to to pravé. Kvete zlatej déšť, drievo se listiem odieva, slavíček na keřku zpieva, krleš, krleš. Nejen s ptáčky a květinkami začaly mávat hormony, ale i s lidmi - zejména pak se ženami. Mám kamarádku, která má doslova technický mozek, v krámě jí neokradou, neb má částku spočítanou dřív než elektronická kasa, sama si pokládala podlahu, vyměnila zámek, natřela furta, smontovala si nesmontovatelný nábytek. Teď je v důchodu, ale bývala technická fotografka a posléze účetní a co živa byla tak se nesekla… Tato velmi technicky a racionálně založená dáma doma hobluje prkna na policovou stěnu a přitom slzí u těch příšernejch latinsko-americkejch telenovel a je hotová z toho, že není jasný, jestli si Rodrigo Francisco vezme Annu Luisu, když je to taková mrcha... nebo zdalipak José Juan pochopí, že ho Rosamunda Lupe miluje a jako jediná mu přinese štěstí. Panebože! Takže teď prostě počítejte s tím, že poradna teď bude zahlcena příspěvky jako „miluji ho, on mně ne, co mám dělat, aby mě miloval“, „mlátí mě a řve na mě, ale pro mě je ten jedinej“, nebo – „je sice ženatej, ale vona ho nechápe“, či – „rozešel se se mnou a já nemůžu jíst ani spát“.. Prosím Vás!!!! Teď je to jaro - všude plno štěňat, koťat, králíčků a podobně... Takže, každej z vás, který by o nějakym volnym mláděti věděl, by mohl využít Kudlanky a s její pomocí doručit příslušné zvířecí mládě do těch či oněch konkrétních láskou utrápených rukou. Pomůže to oběma - panička prahnoucí po lásce bude "chudinkovi zviřátku" dělat pomyšlení a to se jí odvděčí (krom hovínek a loužiček) též věrností a nehynoucí láskou.
No, a my si tu pak zas počtem "veselé historky ze života chovné zvěře", budou tu vzory na pletení a háčkování, báječný recepty na pečení a rady chovatelkám. A k nim budeme moci tisknouti nádherný vobrázky kočiček a pejsků, které se k příspěvkům oplakávajícím nešťastné lásky, příliš nehodily.
Takže - Jaro v duši a ať nám to všem sluší… Alena T.
|
