Ahoj lidi, potřebovala bych poradit. Je mi čerstvě 34, mám devítiletého syna a rozvádím se. V posledních létech se se mnou děly divné věci - čím dál tím silněji jsem cítila, že se mi víc líbí holky. Nevěděla jsem, jak se s tím mám vyrovnat, co jsem si kde přečetla, dozvěděla jsem se, že různé fantazie jsou docela běžné. Ale nějak jsem to všechno zvládala.
Přitom jsem vlastně celý život - až o té doby - žila jako heterosexuální, měla jsem i před manželstvím pár vztahů s muži, které jsem docela milovala. Ale stalo se, je to něco přes rok, co jsem poznala ženu, do které jsem se okamžitě zamilovala. Nikdy předtím se mi něco tak obrovského nestalo, nikdy jsem nic takového necítila. Rozumíme si po všech stránkách! Ale to není teď to hlavní, kvůli čemu vám píšu. Posledních půl roku to bylo nejhorší. Manžel totiž nakonec na všechno přišel a nastaly nepředstavitelné scény, hádali jsme se, pak to řekl i oběma rodičům a na mně se od té doby sypaly jen urážky. Snažila jsem se alespoň, abychom z toho vynechali syna, ale nepodařilo se. Cítím se teď velice zoufale, v podstatě se mi na jedné straně zhroutil dosavadní celý život a na druhé jsem šťastná. Zatím máme podáno o rozvod, nevím, co bude vůbec dál. Ještě k manželovi: snažila jsem se to celou tu dobu nějak maskovat, ale ty noce v jedné posteli se pro mne stávaly čím dál tím větší noční můrou. Najednou jsem si nedovedla představit se s ním milovat. Tím asi se odstartovalo to moje prozrazení... Přitom on je opravdu hodný, ke mně se vždy choval dobře, naše manželství sice nebylo nijak bořlivé, žili jsme vždy spíš jako kamarádi, ale dá se říct pohodově. Pročetla jsem všechny možné zákony, ale zákony jsou jedna věc, obyčejný život mezi lidmi věc druhá. Najednou máme řešit věci, které by mě předtím nikdy nenapadly - dělit byt, majetek, hádat se o dítě... Nemáte někdo zkušenosti podobného typu? Využívám anonymity webu a budu ráda, když mi řeknete svůj názor, případně radu. Monika
|