Taky máte pocit, že být na mateřské je vlastně nuda, věčný kolotoč a starosti, nevyspání a že maminka si kromě povinností a pláče nic neužije? Stačí si pořídit miminko a mít doma psa a máte o zábavu vystaráno. Pes vás nenechá zlenivět a miminko zase mnohem lépe odhadne, že papírování je na nic a nebo, s prominutím, na blití ...
Mít miminko znamená, že se v prvních dnech až týdnech vašeho života stane středobodem vašeho světa hladová dětská pusinka a zadeček. Je to jasné, dva nejdůležitější body na lidském těle jsou i v pozdějším věku základem spokojenosti a kvality života. Veškeré činnosti přes den, ba u některých i přes noc, se scvrknou do přebalování, kojení a kontrolování kvality trávení. Odměnou za tyto činnosti, opakující se v dvou až tříhodinových intervalech, vám bude spokojený spící andílek a později rozesmátá dětská pusinka. Ovšem také to může znamenat, že se vám nejstarší dcera vrátí do dětských let a bude se s benjamínkem dorozumívat na úrovni měsíčního kojence, tedy výkřiky a skřeky typu uááááá, hééééé, béééé a grrrrr…. Ta moje prvorozená mě dostala, když jsem s Hemžilkou v náručí vešla do obýváku a chtěla jsem malého tygříka položit na hrací deku s hrazdičkou se zavěšenými hračkami a místo obvyklého vyhánění psa jsem musela vyhnat velkou dceru. Utišit Hemžilčin pláč se jí povedlo aplikací zrcadlové metody, kdy zkrabatila obličej snad ještě víc než mimi, a vydala nešťastný hrdelní zvuk - a jak by řekla babička, békala jak skonávající ovce, až Hemžilka samým překvapením ztichla a otevřela pusinku a zírala na svou sestru se zaujetím, a nakonec se začala radostně smát. 
Mít miminko znamená zažít běžné miminkovské situace na neběžných miminkovských místech, například v bance. Vysvětlete tříměsíčnímu mrňouskovi, že je v bance a měl by tedy ležet a mlčet, když si řekne, že maminka s tím kočárkem už nějak moc dlouho stojí a tohle tedy ne, buď se pojede nebo se půjde z kočárku ven, koukat a rozhlížet, kde se co děje a co ta maminka vlastně dělá, že si ho nevšímá. Nechtěla jsem toho vlastně tak moc. Jen jsem šla nahlásit novou adresu, zrušit telefonní bankovnictví, zadat si internetové, zvýšit částku u inkasa, zadat trvalý příkaz a další trvalý příkaz zrušit. Dítě na klíně bylo spokojené, dokonce velmi spokojené, protože předtím bylo čerstvě nakojené a za tu necelou půlhodinku cesty se stihlo i vyspat do růžova a do smějava, a tudíž rozdávalo úsměvy na všechny strany. Všechno bylo dobré do doby, než došlo na podepisování lejster. To si malá Hemžilka dvakrát brkla, potřetí si ublinkla a na závěr všeho, když už ji maminka utřela bradičku i tričko a svou ruku, když se na nás přišla podívat vedoucí pobočky a s úsměvem obdivovala toho mého andílka (jé, paní Pavlo, to je nádherné děťátko… to je vaše nebo snad už dcery?), když hlasitě vynachválila bujnou kštici naší Hemži, tak se na ni ta naše přechválená holčina široce usmála tím krásným bezzubým úsměvem, jak to dovedou jen miminka a pak se pochlubila svým dobře fungujícím trávením spolu se zvukovými doprovodnými efekty. Přebalit nadílku míchaných vajec v její plence jsem si v bance zbaběle netroufla. Raději jsem upalovala do blízkého Kauflandu a zvládla to tam vedle automatu na vracení lahví. Mít miminko znamená taky užít si trochu adrenalinu v situaci tak nudné a neadrenalinové, jako je každoroční očkování proti vzteklině. Než jsem stihla vyndat z auta autosedačku, stihl náš pes občůrat všechny rohy a květináče před veterinou. Nést sebou dítě v autosedačce znamená taky, že vám bude chybět nejdůležitější část vašeho těla, a to pravá ruka. Dobře mi tak, že jsem byla líná vytáhnout z kufru podvozek a autosedačku na něj nasadit. Vešli jsme do čekárny, já, mimi a pes. Pes byl poslední, zavětřil, začmuchal a jak zjistil, že jdeme k veterináři a ne na procházku nebo na návštěvu, kde něco dostane, tak se rozhodl, že vezme roha. Zkušeným pohybem se vytrhl z obojku, málem si skalpoval obě uši, ale povedlo se mu to. A v tu chvíli naneštěstí někdo další vcházel do čekárny, Keš hrdina se mu protáhl mezi nohama a utíkal pryč, co mu nohy stačily. S autosedačkou s dítětem - vážící okolo deseti kilo - jste naprosto nemožní ve sportovních disciplínách jako je třeba chytání psa za soumraku na špatně osvícené ulici nebo hledání psa mezi keři v temných koutech, když jste jako každý krátkozraký člověk taky šeroslepý. Takže když už jsem si myslela, že vidím psa, jak očurává popelnici, byl to při bližším zjištění jen pytel s odpadky. Pes naštěstí zažil rozum a vrátil se sám, nechal se znovu okšírovat a pan doktor s úsměvem na rtech na nás už čekal. Pomohl mi s autosedačkou, abych toho našeho hrdinu mohla odchytit a odnést v náručí na vyšetřovací stůl. Samotné očkování bylo tak rychlé, že si Keš ani nestačil všimnout, kdy začít vrčet nebo kňučet a bylo po všem. Celý šťastný seskočil dolů a za odměnu za veterinářovu šikovnost mu občůral nohy od stolu. Celá akce tedy proběhla úspěšně, i přes počáteční vzrušení a další dodatečné zjištění, že můj černý kabátek je vepředu obrostlý rezavými chlupy. Příští kabát si pořídím buď rezavý, a nebo obarvím psa na černo. Mnoho lidí si myslí, že být doma na mateřské je nekončící kolotoč a nuda. Ale stačí si tuto dobu vyplnit pár návštěvami banky, úřadů či veterinářů a máte vystaráno. Já bych neměnila. Chce to jen nekonečnou trpělivost a pevné nervy. Pavla Vodoměrka
|