Moje teta byla vědkyně. Taková ta opravdová, co se věnovala 20 hodin denně svému úžasnému a pro běžné lidi neporozumitelnému řemeslu. Ve své práci byla fakt uznávaná a myslím, že na ni si hned tak někdo  netroufnul. Přitom daleko široko v celé rodině byli lidé spíše humanitního či manuálního zaměření. Jednou se v laboratoři před Vánoci diskutovalo o vánočním jídelníčku...

     Teta nejprve všechny laborantky chladně setřela, že mají pracovat a nemyslet na hlouposti, ale po chvíli se jí to v hlavě rozleželo, uvědomila si, že to asi už přehnala a šla se ženským omluvit. Při té příležitosti  se jich pakzeptala, co tedy ony na ty Vánoce připravují...

     Rozhodla se totiž, že bude doma pro jednou za hodnou hospodyňku. Byla sice vdaná, ale měla manžela téže profese, jen díkybohu v jiném oboru. Tedy taky vědátora. Takže na jídlo během dne si každý z nich někam zašel, večer si vzali buď něco „z papíru", nebo šli do restaurace. Pro tentokrát chtěla udělat „Vánoce". Vzala to zcela prakticky: zjistila si, co a jak má být doma, co a jak se jí... Koupila krásnou jedličku a pár krabic ozdobiček - a připlatila paní, která jí chodila uklízet. Stromeček tedy byl, i ozdobený. Vzhledem k tomu, že na ryby nebyl manžel ani ona, rozhodla se pro husu. Knedlíky i zelí koupila hotové.

     Den před Štědrým dnem s vzala volno a dala se do práce. Na mísy rozložila nakoupené vánoční cukroví, na stůl dala vánoční ubrus, který vyhrabala z nejzazšího koutu prádelníku (byl nádherný, dědičný, vyšívala ho prabába). A především vytáhla největší pečící plech, na který položila obrovskou husí potvoru. Podlila ji vodou, posypala kmínem, zapnula na vhodnou teplotu a s vědomím, že nejspíš učinila všemu zadost, vytáhla si svoje lejstra a dala se do práce.

      Manžel měl večer přijet ze služební cesty, určitě bude příjemně překvapený. Na zítřek si ještě přichystala pár františků, které dostala od laborantek. Ani si nevšimla jak, uplynuly tři hodiny, které si nastavila na budíku. Husa byla krásně zlatavá, zítra ji jen tak na hodinku před polednem dá do trouby a pak už nebude k rodinné pohodě nic chybět...

      V podstatě všechno proběhlo podle plánu, jak si to paní DrsC. naplánovala. Jen jaksi nepočítala s tím, co se stane, až husu začne servírovat... . Tenkrát se ještě prodávala drůbež, která obsahovala vnitřnosti. Tedy sice byla vykuchaná, ale uvnitř byl zastrčen igelitový sáček s žaludkem, jatýrky, srdíčkem, krkem. A milá teta husičku upekla i s tím igelitovým pytlíkem...

      Ještě štěstí, že i na Štědrý den jsou některé hospody otevřené.

Marjánka

UPOZORNĚNÍ:  

Soutěž trvá do 30.  11. 2008

Prosím, své texty posílejte na adresu:   

redakce - zavináč - kudlanka.cz

díky, d@niela 

Komentáře (24)

Zobrazit/Skrýt komentáře to musela být : Petronila sympatická paní . A navíc to trefila skoro přesně. A myslím, že tohle se stalo už i mnohem zkušenějším "hospodyňkám"... listopad 26, 2008 19:31 tak to bývá občas u těhle jednostranně založených lidí :-))) : samantha máme v příbuzenstvu taky vědce, nesmírně chytrý pán, ale totálně nešikovný v běžném životě. Ten kdyby si měl přitlouct hřebík na obrázek, tak se přizabije! listopad 26, 2008 22:29 Tak mnohem zkušenějším hospodyňkám se to možná stalo, : strejda (s tím igelitem), ale strejdovi ještě ne. Strejda - totiž - ty potvory předem porcuje. listopad 26, 2008 22:34 To muselo smrdět, ne ? : wendy Strejdo, a co nádivka ? Nikdy ? Je dobrá a rovněž zabráni ponechání igelitů ve vnitřku. listopad 27, 2008 07:43 Kdysi jsem četla vtip : Rozmarýna Manželka upekla krásně do zlatava kachnu. Manžel ji ochutnal a povídá: "proboha, čím jsi ji to nadila?" Manželka na to bezelstně: "ničím, už byla naditá" listopad 27, 2008 09:39 Naditá, naditá, : wendy v igelitu zalitá, do zlatova upečená, a manželem obrečená. listopad 27, 2008 09:48 drůbky v igelitu uvnitř drůbeže : bb byl asi častý problém vytížených žen :-) podobnou story přece už popsala Daniela, tehdy se to povedlo její kolegyni? šéfové? z televize listopad 27, 2008 10:30 No já oplachuji drůbež i uvnitř, : Myška takže mně by se to nestalo. Vždycky rukou zkontroluji, jestli je opravdu dobře vykuchaná... listopad 27, 2008 11:21 stejně ale, : Petronila nevím jak kdo, ale svou ženskost odvozuji od zcela jiných věcí než svého kuchařského umění listopad 27, 2008 11:32 Mně se to taky kdysi stalo : Milene Byla jsem zvyklá péct jen kuře a jednou jsem zakoupila krůtičku. A ona byla s drůbkama a bylo to. Igelitová nádivka. Teď mě potěšilo, že jsem vlastně byla hodně vytížená a ne blbka listopad 27, 2008 11:59 Jestli to není tím, že když já začínala s vařením, : Myška běžně se prodávala kuřata s droby. Bez drobů byla dost málo. A tak mi to přišlo vždycky logické, břišní dutinu zkontrolovat. listopad 27, 2008 12:02 ... : bb Petronilo, přesně tak, však se taky v tom článku nesoudí neženskost podle kuchařského umění, ale podle neženského přístupu k věcem - nejen k huse s igelitem:-) listopad 27, 2008 13:26 ... : bb Myško, tak ono se to asi nestává, já tyhle historky považuju spíš za legendy, co se vyprávějí pro pobavení a při každé repríze se kousek přidá :-) na začátku byla husa připálená, na konci je s igelitem, aby to mělo šťávu...Tak nějak se drbe na vesnici. listopad 27, 2008 13:28 ... : bb Milene, jistěže ne blbka, za to mohla ta krůta krůta :-) listopad 27, 2008 13:28 ... : Pepička Mně se to v neděli málem stalo taky. Vytáhla jsem z mražáku darované kuře od tchýně, na poslední chvíli jsem zjistila, že něco není tak jak obvykle. Před partnerem, který viděl droby v dutině poprvé, jsem machrovala, že to tak někdy bývá, že jsou kuřata s a bez. Že by si mně tchýně testovala? :-)) listopad 27, 2008 15:10 Myško, já si : Rozmarýna myslím, že většina lidí tu drůbež oplachuje i zevnitř a tak jak píše bb, takové historky jsou fakt přikreslené. listopad 28, 2008 12:23 No jo, : Myška ale tady se to vydává za skutečný příběh... listopad 28, 2008 12:46 osobně jsem tuhle záležitost zažila - : d@niela tedy "z druhé ruky", když jsem jako mladice pracovala na Barrandově v tehdejším Zpravodajském filmu. Jedna mnou opravdu obdivovaná dramaturžka stejným způsobem, tenkrát v remosce, kterou kvůli tomu extra koupila - upekla taky kus drůbeže. Během let jsem podobnou story slyšela vyprávět vícekrát, protože ty zavařené igelitové pytlíčky se do některých ptáků vkládaly. Pak bylo na obalu drůbeže vždy napsáno: "S droby" - či "bez drobů". Později už se stalo pravidlem, že drůbež drůbky nemá :-))). Mj. sama jsem byla svědkem, že se koupené kuře jen vyndalo z obalu a šouplo na pekáč - bez jakéhokoliv dalšího mytí :-))). Prostě - jak kdo to měl zvyklé z domova... Já zas naopak se dívala dovnitř ze zcela zištných důvodů, neb se mi párkrát stalo, že kuřátko v sobě skrývalo drůbky dvoje, tak jsem se vždy sama se sebou sázela, zda tentokrát... A když mi přišel tenhle příspěvek, tak jsem se musela sama smát - jo, a bb není jediná, která mne tak trochu podezírala, dokonce jsem dostala dva e-maily a jedna mi to napsala před ICQ :-))) Což mi ovšem dělá jen velkou radost, když vidím, že je kudla čtená :-))) listopad 28, 2008 12:56 Hi hi, máme podobnou kamarádku... je to moc fajn ženská. : Ketrin Doktorka, primářka atd. Když jim na lékařák koupili novou varnou konvici, chtěla si udělat kafe a netušíc zradu ji postavila na zaplou el.plotýnku vedle stojícího vařiče... listopad 28, 2008 14:44 No, Daní a právě v té přechodné době, : Eva kdy se do drůbeže přestaly automaticky vkládat drůbky, se to v mém okolí stalo několika ženám. A ani to tedy nebyly ty "vědkyně" opět mne ani nenapadlo Tě z vymýšlení podezřívat listopad 28, 2008 16:05 mě se to teda také nestalo, : Inka fakt je, že vařím od 14ti let a jsem vykovaná babičkou maminkou ke kuchni a tudíž i k ženskosti. Moje maminka když vaří má i hezkou naškrobenou zástěrku já už ne... Též proplachuji kuře i zevnitř a navíc ho vždy napůlím, abych ho jen podlévala a nemusela ho otáčet. listopad 29, 2008 04:54 Jako myska a nektere : Giussi dalsi, taky pochazim z cistotne rodiny a bylo mi vtloukano do hlavy, ze kure (a jina drubez) se vzdy vyplachuje i zevnitr. Taky jsme ho solili trosku i dovnitr, takze ty drubky by tam zustat nemohly. Navic jsem se vzdy tesila na kureci polevku, takze jsem drubky hledala a pripadne jsem byla zklamana, kdyz nebyly. listopad 29, 2008 16:45 Danielo, : bb nepodezírala jsem tě, jen jsem psala, že podobnou story jsi vyprávěla a že tedy drůbky v drůbeži asi dělaly potíže více ženám, a že podobné legendární historky mají často pravdivý základ, na který se nabalila omáčka. Stejně tak tu s tvou kolegyní - nevěděla jsem, žes u toho byla, myslela jsem si, že vyprávíš historku, co prostě kolovala barákem :-) Asi mi to přišlo příliš nepravděpodobné, že by někdo pekl kus masa s dutinou a nemrkl se dovnitř - co kdybych upekla kuře nadívané granátem. Nebo by to bylo kuře mrtvá schránka, nadité kokainem od dealera :-) Ale jak se říká - že to neznám neznamená, že to neexistuje. listopad 30, 2008 22:49 malé zamyšlení nad ženskostí, jen tak před spaním : bb jsem vykovaná babičkou maminkou ke kuchni a tudíž i k ženskosti. Moje maminka když vaří má i hezkou naškrobenou zástěrku Před asi 22 lety jsme byli pozvaní na večeři s filmem z videa, to byla pro mě velká novinka a vzácnost a těšila jsem se na papání a filmeček. Papali jsme chlebíčky s hnusnou pomazánkou, ale zbylo mi těšení na filmeček. Filmeček byl bez titulků, v němčině, s mizerným doprovodným čtením českého překladu. Velmi monotónní mužský hlas se linul obývákem a jeho citoslovce ach, jé, ještě, už ne, zněly tak vzrušujícně jako ranní hlášení Českého rozhlasu o teplotě, tlaku a rosném bodě. To čemu se ze setrvačnosti říkalo film bylo velmi nudné, takže jsem usnula, asi i hlady. Vzbudilo mě rycnutí do nohy od rozjuchané sousedky na gauči. "prosimtě co děláš, snad nechrníš, dyk přijdeš vo to nejlepčí". Než jsem opět zavřela oko, zahlédla jsem na zrnící obrazovce - důsledek to tisícípětisté kopie videokazety - opáleného svalnatce v naškrobené zástěrce. Kmital v kuchyni, kuchařinek jeden. Nepůsobil žensky. Ale ani mužsky. Spíš k smíchu :-) Znám pár mužů, bez zástěrek, co působí v kuchyni velmi, velmi dobře :-) nikoli žensky. Takže v té kuchyni ani v zástěrce ta ženskost asi nespočívá, Inko, to bude v něčem jiném :-) listopad 30, 2008 23:03

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment