Leta se snažíme s bratrem vnutit naší mamince mobil, ale je to nějaké neprůchodné. Zvlášť po tatínkové smrti, když je sama, tak se jí kolikrát nemůžeme třeba dva dny dovolat, protože naše maminka je taková čundralka plundralka - prostě ráda jezdí na výlety. To pak člověk neví co s ní je a kde vlastně vězí, když zrovna voláme...

      Mamince bylo letos 72 let a je úplně jiného ražení, vlastně vůbec nechápu, jak mohla porodit a vychovat dva takové reálné a praktické potomky s logickým a technickým myšlením. Maminka totiž skládá básničky do kalendáře, fotí kytičky, píše knížku pro děti a je to takový človíček, co si tak prostě létá na svém oblaku zahalen duchovními myšlenkami. A problémy dnešních dnů jdou tak trochu mimo ni - když se s ní zrovna nestřetnou v reálu - to pak nám volá horkou linku SOS. Je to vlastně šťastný člověk. Moje maminka je netechnická osůbka a vše co má moc knoflíků, vyautuje předem.

     Takže v reálu to pak vypadá tak, že svíčkovou, místo aby ji namixovala mixérem, tak mačká vařečkou přes cedník, kávovar má ještě v původní krabici (jednou použitý - to když jsem jí ukazovala, jak to funguje). Rychlovarnou konvici někam také raději zašudelila, protože je plastová a to se neslučuje s jejím přesvědčením.

     Není nad to si na plynu uvést do varu smaltovaný hrnec s vodou. Léta prala v ruce a až když jí konečně došel dech a síly, tak bratr zakoupil automatku; a panečkuj, ak si ji pochvaluje, jen zlomit tu nedůvěru k technice.

     Mobil odmítala se slovy "Ne, já nechci být na tom závislá jako vy, vy - když přijdete, tak pořád píšete jen smsky a mě pořádně nevnímáte, co říkám." 

     Onehdá byla v nemocnici a tak jsem se jí opět snažila vnutit mobílek a ejhle, podařilo se. Dlouze jsem jí vysvětlila, jak se hovory přijímají a několikrát si to zkusila. Maminka pak nadšeně brala každý hovor a byla moc ráda, že jí lidi z rodiny volají. Myslím, že byla i hrdá na to, jak jí to pěkně jde. Obvolala jsem rodinu a dala jim její číslo. Též jsem jí vysvětlila podstatnou věc, že ten mobil má malinkou baterku a ta se musí dobíjet.

     No, ze začátku jsem se po třech dnech vždy musela zastavit, vždy, když už mobílek chcípnul. Nastartovat a znova maminku trošínku pošikanovat, ať to několikrát zkusí sama, ať ví jak na to.