Ahojte všichni, ahoj Danielo, píšu vám proto, že se v poslední době přesvědčuju, že jen bloudím v kruhu, nebo po spirále sociálního propadu a nevím, kudy z toho ven. Moc se mi líbily diskuse, přečetla jsem jich tu spoustu. Mým problémem je STRACH, který jsem získala asi v dětství; bývala jsem citlivější povaha, to jo. A taky je ve mně ZMATEK...

     Snad ve všem, na co si vzpomenete. Je mi už docela dost let na to, abych věděla, co se životem teď a co potom dál. I proto, že mám dceru, které je 12 let. Je to, myslím hodně rizikový věk, tedy co se týče drog a nevhodných přátel atd. Chtěla bych pro ni být tou nejlepší mámou. Jak ale? Je mi třatřicet let, vím, už bych měla " mít rozum". Jenže ten já už měla mít jako malá holka. Ale nikdy jsem nepochopila, co je vlastně dobře a co je špatně. Vlastně většina věcí, co jsem udělala, byla špatně. To jsem si v sobě nějak uložila a nevím, co teď s tím.

    Chcete příklad? Dlužím. Krom peněz i knížky do knihovny. Nějak jsem jednou prošvihla ten správný termín. Teď už to bude půl roku, co ty knížky mám doma a bojím  se tam jít. O penězích je to tak, že jsem se zadlužila u telefonní společnosti, protože jsem měla paušál, dcera taky a nepřišly nám alimenty. Poprvé, podruhé... Společnost začala peníze vymáhat za pomoci agentury. Vím, že bych měla jít na soud se aspoň zeptat, kolik to dělá. Ale - strašně se bojím.

     Kolem pětadvaceti se mi zdálo, že mám tyhle problémy vyřešené. Žila jsem s přítelem, jeho maminkou a bratrem; nebylo to zrovna ideální, byl hodně mladý a dítě nebylo jeho. Že jsem se bála s jeho rodinou i jen promluvit, už tušíte. Pak se hrany nějak časem obrousily a bylo dobře. Dcerka v té době byla v tom nejroztomilejším období. Její otec na ni nikdy moc neplatil, ale tenkrát to tolik nevadilo.

      Po pěti letech známosti přítel zemřel. Přišla jsem rázem o všechno. O rodinu, domov, zázemí. Ano, snažili se mi pomáhat snad všichni kolem. Já ale měla pocit, že má budoucnost skončila. A dlouho jsem jen brečela. Bydlela jsem u kamaráda a jeho ženy, pak v azylovém domě, pak v charitním bydlení na jedné vesnici, teď jsem dostala byt. Haleluja. Ale - bojím se. Sousedů, kteří prý prodávají drogy, bojím se o dceru, když se zdrží s kamarádkou... Bojím se exekutorů, že zaklepou a i ten notebook, co malá dostala k Vánocům, nám seberou. Jsem vysoká, mám silný hlas a nejspíš rozhodnou dikci. Zpětnou vazbu dostávám takovou, že si lidi myslí, že jsem sebevědomá, bezstarostná, že vše zvládám "levou zadní"...

     Na azylový dům docházela psycholožka. Říkala, že jsem psychicky naprosto v pořádku. Že si sama mám určit cíl, kde chci bydlet, jak toho dosáhnu. Jednou se hodně naštvala, prý mě za ručičku vodit nebude. Mě zas naštvala její slova: Musíte to zvládnout sama, to já za vás neudělám. Jo, takhle na mě odmala mluvila má máma. Pak jsem něco udělala sama a bylo to špatně.To mi dochází teď zpětně. Na paní doktorku psycholožku jsem se jen vztekala vnitřně. Zato neuvěřitelně moc.

     V mém strachu mi moc pomohla wi-fi. Při hledání formuláře na alimenty jsem našla Kudlanku a díky, díky vám všem, je mi líp. Vládne mi ale strach a zmatek. O tom chaosu ve mně snad spíš příště...

                                                                                                                                                Evina

ODPOVĚĎ:

Milá Evi,

     docela obdivuju, že jsi doteď vydržela projít životem i se svou holčičkou téměř bez ztráty všech kytiček :-))). Holka, jsi nedůsledná a slabá. Spíš bych to slovo "slabá" nahradila "líná se prát se životem". Připadá ti, že jsem na tebe tvrdá? OK, je to tak, ale pevně doufám, že to vezmeš v dobrém.

      Jak jsem ti psala v tom soukromém e-mailu: je to stejné, jako když před prvním příznakem nějaké nemoci zavřeš oči: "Ne, nepůjdu k doktorovi, co kdyby to něco bylo!!!" - To je přesně to, co tě v podstatě definuje. A asi i tak to brala ta psycholožka, která tě naštvala. Protože ty už si nemůžeš dovolit být tak bezradná, nesamostatná, odkázaná na jiné.... Ty nejsi jen "Třina Evina, větrem a osudem se klátící", ty jsi totiž maminka jedné dvanáctileté holky, která je teď na tobě, tvém rozhodování a jednání zcela závislá.

      Ty jsi zodpovědná za to, jaké bude její dětství, dospívání a jednou i vzpomínky na mámu. Ty jí dáváš vzor, jak se má ženská v životě chovat!!! A to si fakt myslíš, že tenhle zbabělý uplakánek je to nejlepší, co má vedle sebe mít? Ano, já vím, že mnoho dětí muselo předčasně dospět, aby se postaraly nejen o sebe, ale i o své rodiče, případně o své menší sourozence. Ale pevně věřím, že to pro svou dcerku určitě nechceš.

      OK, tak já už přestanu s nadáváním, však ty dobře víš, že to nemyslím ve zlém. Pevně doufám, že si to už s těmi knížkami zařídila tak, jak jsem ti napsala. A teď s tou telefonní společností: Koukej tam naklusat, řekni jim, jak na tom finančně jsi, jakým způsobem ses to tohoto průs-švihu dostala a že bys byla ráda, kdyby ti umožnili splátkový kalendář. Věřím, že a) když poznají, že jsi víceméně ve srabu, tak ti dají splátky co nejmenší, případně ti je na nějakou dobu odloží, ale b) se pak už nebudeš muset bát oné exekuce. Protože - pochybuju, že bys mohla před exekutorem stále utíkat. Jednou by si na vás opravdu došlápl. A ještě něco: tohle všechno si sepiš (žádost o splátkový kalendář) a kopii si nech od nich podepsat. Všechno tohle o penězích je dobré mít přímo v ruce...

     Stejně tak ony špatně přicházející alimenty - i s tím se musíš rozhodnout něco udělat. Pokud budeš chtít, pošli mi víc informací, třeba bychom ti mohli nějak poradit.

     Ale - už se přestaň litovat - svět musíš začít brát pozitivně... Jsi zdravá, tvoje dvanáctka taky - už to je obrovský důvod pro radost. Co by za to třeba plno jiných, bohatých, dalo...Nesmíš se dívat jen na životní průšvihy, určitě bys našla i plno hezkých věcí, ne? Jen se odhodlat a začít něco dělat.

Evi, rozhodně se zas ozvi, ano?

d@niela

Komentáře (32)

Zobrazit/Skrýt komentáře děkuji za radu : Evina Ahojky, Danielko, já jsem to špatně napsala - vnímám v životě hodně toho dobrého, mně stačí k radosti ze života, že je hezké ráno.Slabá se cítím, to jsi definovala přesně.Když dovolíš, počlu ti ještě dilema, které mám o vztahu se svým kamarádem - nekamarádem.Ale asi odhadnu reakci, protože moje kamarádky reagují nekompromisně a jasně. jinak mě lidi kolem berou jako veselého bezstarostného člověka, právě šťastného že je zdravý, že je venku hezky atd.Ten svůj strach já většinou říkám jen těm nej - lidem kolem. je to má třináctá komnata. říjen 06, 2008 10:40 Evino, : bb podle mě to je na pomoc psychologa, ale zkus aspoň tohle: uvědom si,důsledně a opakuj si, že to, co se stává tobě, jako dluh za telefon, nevrácené knížky apod., se stává spoustě, tisícům lidí Takže si klidně připrav knížky a vyprav se do knihovny. Ještě v klidu doma, nebo cestou, si vymodeluj situace, které mohou nastat a jak budeš reagovat: - přijdu, pozdravím, řeknu, že se moc a moc omlouvám, že jdu vrátit knihy s obrovským zpožděním, mrzí mě to, ale musela jsem teď řešit nějaké problémy v životě, už se mi to víckrát nepřihodí, promiňte - samozřejmě, pokutu zaplatím hned - varianta 1 - budu mít štěstí a bude tam slušná paní, omluvu přijme, nechá si komentáře - fajn - varianta 2 - to nejhorší, co se může stát, je vlastně prkotina, tzn. bude tam nakvašená semetrika, co mi to bude chtít dát sežrat - dobře, asi má špatný den nebo kdysi kdosi seřval za blbost ji, ale rozhodně je jí jedno že sprdne tebe, jde jí o to, že může někoho sprdnout a zchladit si žáhu, chápeš? - abych se jejích řečí zbavila, přidám úder na city a řeknu kajícně - Máte naprostou pravdu, ale pochopte, zemřel mi partner a opravdu jsem musela vyřešit spoustu věcí a bylo toho na mě moc, teď už se to rovná a já si to příště opravdu ohlídám, děkuju že to chápete. - pokud by to zdržovala, tak : Promiňte, znovu se omlouvám, ale musím jít do práce/pro dítě/k lékaři/k zubaři, můžeme tu záležitost vyřídit co nejdřív? díky - po odchodu z knihovny se pochval, žes to zvládla, nebylo to tak strašné, důsledně si opakuj, že jsi nic neprovedla strašného, nejsip přece podvodník, jen jsi nevrátila včas knihy, no bože - a posilni se :-) kup si časopis/čokoládu/tričko/rtěnku, vychutnej si pocit, že to vlastně byla sranda a nic se nestalo a máš to za sebou S telefonem totéž - s rozdílem, že v obchodních místech tel. společností jsou většinou mladí a vycvičení, kteří si nedovolí tě nějak soudit, peskovat nebo mít nevhodné poznámky. Navíc si uvědomují, že jsi jedna z tisíců a taky věz, že jim dluží i tio co mají dost peněz, narozdíl od tebe. O to je to pro tebe snazší, jsi jedna z širokého davu něco dlužících lidí, do kterého čas od času vstoupí každý z nás. Kdo se neocitl ve finančních potížích a nikomu nic nedlužil po splatnosti, nechť hodí kamenem - sobě na hlavu :-) Takže tam klidně jdi, mně třeba vyhovuje pondělí dopoledne 10-11, to je tam málo lidí, většinou nikdo. I když tam někdo bude, buď v klidu, ten člověk buď jde koupit nový telefon a ty ho nezajímáš, nebo jde se stejnou věcí jako ty a snaží se být neviditelný :-) Prodejci zopakuj stručnou verzi toho, cos řekla v knihovně - po smrti přítele ses dostala do velkých potíží, chceš to vyřešit, můžou ti pomoct? Uvidíš, že ti klidně a ochotně pomůžou. říjen 06, 2008 10:48 TENTO TÝDEN : Zdena probíhá týden knihoven, zdarma registrují nové čtenáře a taky je vyhlášena amnestie na nevrácené knihy, takže v rámci toho můžeš do knihovny a nemusíš nic vysvětlovat. Dneska to bylo v rádiu na Praze 2. říjen 06, 2008 11:20 Pozvánka : Karolína Dovolte mi, milé dámy, abych vás pozvala (a vaše polovičky) do nově otevřeného eshopu se šperky http://sperky-zdarma.cz kde naleznete značkové šperky nejvyšší kvality za nejlepší ceny. Vánoce se blíží !!! říjen 06, 2008 11:36 děkuji oběma : Eva Hájková Já si moc cením rady bb, hodně jsem jich tady četla.Přítel zemřel už dávno, no je to asi sedm let, jen jsem to tam musela napsat, protože mi to rozhodilo absolutně život a doteď jsem to nedala do pořádku.Nějak už ve mně zůstalo to, že cokoliv se stane, bude špatně,kdokoliv zavolá, bude něco požadovat, bude nepříjemný atd. S tou smrtí toho přítele - to jsem k psycholožce chodila.Ona mi řekla, že jsem silná osobnost, já se navenek tvářila, jako by mi nic nebylo.Nebrala jsem žádné uklidňující prášky, nic...Jak říkám, jen mně to nějak rozklepalo uvnitř.Nejvíc ze všeho se cítím jako malá holka, co nic neumí a nezná.Když si koupím noviny a čtu o zadlužených lidech, je mi vážně líp, že jsem jen jedna z nich. říjen 06, 2008 11:41 Tak vidíš, kudlanky ti poradily... : d@niela poslechni, udělej to a uvidíš, jak se ti udělá po dušičce báječně! Tedy, ohledně těch knížek. Ale že by někomu bylo líp, že je taky zadluženej... Ale di... Ovšem rady tady jsou super, že? říjen 06, 2008 11:42 ... : bb EVINO, pochopila jsem, že přítel zemřel dávno, ale klidně, když jsi v tom rozpoložení co jsi, to použij jako berličku, lhát nebudeš, on bohužel skutečně zemřel a k tvé rovnováze to určitě nepřispělo, takže následky dodnes DANIEL, určitě jí není líp proto, že je zadlužená, ale že v tom není sama. Vždyť ten princip známe i odsud, pro spoustu lidí platí svěřená starost poloviční starost a vědomí, že i druzí nesou "stejný kříž" jim uleví. Pro mě třeba neplatí ani jedno, se starostmi se svěřím až když je mám vyřešené, ale to mi spíš na škodu, takže pokud někomu pomůže se ztotožnit ve svých starostech s jinými, je to jen a jen dobře. říjen 06, 2008 12:08 Evino : Milene Určitě si zajdi vyřídit ten dluh na telefon. 100% ti navrhnou splátkový kalendář. Takhle by se to za tebou táhlo roky. A obava před exekucí by se zvyšovala. Vem sebou třeba nějakou kamarádku nebo kamaráda. Ale neodkládej to, to určitě zvládneš. Uvidíš jak se ti uleví, že jsi něco udělala dobře! To, že se bojíš o dceru není nic zvláštního, to mají všichni starost o své děti, jak malé tak velké. říjen 06, 2008 12:11 Evino, ještě co mi pomáhá, : bb je opakovat si, připomínat si, že mi funguje, klape to základní k životu: zdraví, děti, mít kde bydlet a co jíst, atd. Ty máš zatím mládí, zdraví, zdravé dítě, teď nový byt, hladové nejste. Všechno ostatní POSTUPNĚ, krok za krokem, zvládneš. Jako domácí úkoly, jedno po druhém. Ale to jsou jen rady poučeného laika, u tebe je to tak dlouhodobé a zažrané, že bych nějakou tu terapii asi zkusila. Nějaké krizové centrum, nebo organizaci primárně ženskou, můžeš začít s nepřekonaným traumatem ze smrti přítele, oni tě nasměrují. říjen 06, 2008 12:15 Evi, : Vodoměrka z knihovny si nedělej těžkou hlavu, nebudeš muset nic vysvětlovat, jen vrátíš knihy a zaplatíš nějaké to penále... S tím telefonem je to horší, ale vyřešit to musíš, nejlépe je spojit se s tou agenturou, kontakt budeš mít na tom dopise, co ti určitě poslali, a domluvit se na splátkovém kalendáři, pokud nemůžeš zaplatit dluh najednou. Nebo jim poslat částečnou úhradu, zavolat jim, že jsi uhradila tolik a tolik a dál se s nimi domluvit... A co se týká alimentů, tak na to je nejlépe podat žádost o exekuci dlužného výživného na soud, je to zadarmo, a pokud nemáš možnost si to sepsat sama, tak ti s tím určitě poradí každá sociální pracovnice, stačí si tam zajít, ona s tebou tu žádost sepíše... a nebo kdybys měla zájem, tak někde v počítači bych měla mít tu žádost uloženou, tak ti ji můžu poslat na mail a ty si tam dopíšeš jen své údaje... a pak to jen doneseš na příslušný soud na podatelnu a je to... A jedna důležitá věc pro tebe samotnou: za každý tenhle udělaný krok se pochval, odměň třeba čokoládou nebo něčím, co ti udělá radost... odměň se za to, jak jsi šikovná, že jsi tu hrůzu zvládla vyřešit... to posílí tvé sebevědomí a dodá další odvahu pustit se do těch ostatních nepříjemných věcí... a připomínej si to, co už jsi zvládla a jak jsi to udělala a jak se ti to podařilo... co se týká rady Daniely, jak si máš předem nachystat různé situace, co by mohlo následovat, řeknu jen jediné - většinou nic z toho nebudeš potřebovat, spíš bude vše probíhat lépe, než tě samotnou napadne... A ještě bych dodala, chval se za všechny zvládnuté věci, třeba i za to, jak jsi dobře nakoupila, co se ti povedlo udělat doma (umýt okna, vyčistit skvrny na koberci atd...), jak jsi dobře nakoupila pro dceru třeba nějaké oblečení atd... říjen 06, 2008 12:17 bb - v 10.48 : lila klobouk dolů před tvou radou... říjen 06, 2008 12:37 už musím aspoň na nákup : Evina celé dopoledne jen čtu tady na Kudlance, cpu se nějakýma ovesnýma vločkama, už jsem přečetla zase tolik článků.Všem - jste moc bezva. jak přijdu z nákupu, dám dokupy knížky,návrh na zvýšení výživného stažený odsud doplním a asi poprosím malou, jestli by mě doprovodila do knihovny.odměním pak obě. večer mám jít do kina - druhé rande, první bylo skvělé, spíš kamarádské. Bojím se a nechce se mi nikam.Ale nejspíš to překonám, i kdyby to mělo být strašlivé, namaluju se a půjdu. Dani - ptala ses i na práci v mailu - včera jsem byla vedoucí směny a přísná.Vše vyšlo a lidi byli i v pohodě. říjen 06, 2008 12:38 každý z nás se bojí něčeho, : Inka nikdo není beze strachu a jen málokdo to přizná. Ale strach je velmi špatná emoce, celou Tě zablokuje a znehybní. Nejlepší emoce je se pořádně naštvat, to má nějakou hnací sílu a dokážeš s ní divy, pokud je to emoce kontrolovaná. (Já to dělám, třeba tak, že když mě někdo pořádně našňupne, tak pak prostě obvolám lidi: co mi třeba dlouho dluží, nebo mi slíbíli nějaký termín na nějakou práci.....nebo i Ty manipulátory co jim chci slušně leč rázně říci, že takhle tedy NE a jak bych si to představovala já. Je to vždy slušné leč rázné a funguje to!) Víš já myslím, že emoce a pocity, které v sobě vytváříš a prožíváš přitahují zase stejnorodé situace a lidi, pak je člověk jako v začarovaném kruhu a nemůže se z toho dostat, přitahuje špatné situace, možná aby se k tomu nějak už koněčně postavil. Tak se seber, než Ti narostou ještě větší dluhy, zavolej tam, řekni jim, že Tě to moc mrzí, že jsi ve špatné životní situaci, omluv se a domluv se s nimi třeba na slátkách, protože pokud to necháš úplně vykysat, oni už pak ani na splátky nepřistoupí, chtějí jen celou hotovost a to do určité doby. Takových lidí je mrak neboj se a vyřeš to opravdu zavčas!!! Zbav se nějak vědomě deformací z dětství, která na Tobě zanechala výchova Tvých rodičů, (představ si to třeba denně večer a ráno tak, že všechny Tvé strachy za celý Tvůj život táhneš za sebou na vozíku, vozík je čím dál těžší a těžší a Ty už nemůžeš, tak ho prostě odpoj a nech ho někde stát, nepotřebuješ ho pro svůj nynější život). Chval se sama za každou malou dobrou věc, která se Ti povede. Už jen to, že máš práci, jídlo v lednici, zdravou holčičku a sama jsi zdravá je obrovské požehnání, jen si to uvědomit, zkus se ve svém životě zatavit a podívat se co všeho dobrého jsi sama dokázala a uvidíš věci! Tak hodně štěstí. říjen 06, 2008 19:01 Tak jsi hledala a našla,že ? Snad ti to pomůže nejen na dnešní den, vytiskni si rady a nalep si je na ledničku s tím jídlem co jsi ráda že ho tam máš : wendy Když já se cítila nějak nejistá po 4 letech mateřské, prožité jen s dítětem, nejbližší rodinou a nejlepší kamarádkou, nabila jsem se nečekaným počinem. Svolala jsem domovní schůzi, ke které se nikdo nemněl,zvolila jsem se domovnicí, přebrala klíče od všech společných místností a nastolila v baráku teror...to bys viděla, jak brzo jsem se otrkala. Chce to akci, fakt se musíš zkusit zapojit a správně "otrkat". Ty se budeš asi muset víc přemáhat, ale už jsi začala, ne - jdeš do té knihovny...a buď tam asertivní. A pamatuj,že určitý stupeň pokory a slušnost odzbrojuje. Protivník získá pocit, že vyhrál, je spokojen a tím pádemn máš od něj pokoj ! říjen 07, 2008 09:43 Evino : Milene Tak se pochlub. Byla jsi v knihovně? Nebo jsi zvládla jen nákup a kino? říjen 07, 2008 10:14 Evino - tak napiš - : d@niela je už ten jeden průšvih zdárně za tebou? Můžem ti gratulovat? říjen 07, 2008 11:42 Ještě otázku,holky : Evina Výživné na 12 letou holku mám jen 1200,-,navíc chodí, jak noty na buben. Máte někdo zkušenost s exekučním odd.? Kamarádky tvrdí, že stačí tam zajít a chtít to, i když on občas platí. Nevím, já myslela, že jen, když nezaplatí půl roku. On už za to byl i zavřený, ale korunu z něj člověk jen tak nevyrazí.Pracuje málokdy, raděj se pere. Četla jsem hospodářské noviny, jde na nás celosvětová hospodářská krize, tak se musím trochu víc snažit. říjen 07, 2008 16:44 Ince: : Evina Děkuju, já za svoje největší štěstí považuju tu mou holčičku.Je nádherná od malinka a chytrá. Vážit jsem si toho, že je zdravá a bystrá, začala, myslím, docela pozdě. Ale už od malinka, když spí, ji pozoruju a děkuju Bohu, že je jaká je. A taky ty moje zvířátka. Oni dovedou dělat velkou radost. říjen 07, 2008 16:49 wendy: : Evina no, mně naskakuje husí kůže, jen si to představím v našem baráku. Jsi fakt dobrá. říjen 07, 2008 16:52 hele, evino : mura ty se umis dobre vyhejbat odpovedim. tak jeste jednou: uz jsi vratila ty knizky? říjen 07, 2008 20:47 Evi, : Ivule mně zatím bývalý nezaplatil na děti jen jednou a když jsem se byla poptat na sociálce,paní mi tam řekla,že si tu žádost o exekuční srážení z platu mám klidně hned podat...takže to asi nemusí být za půl roku...A jestli ti bude líp,tak můj bývalý dluží asi milion káčé různým společnostem na telefon,které ti půjčí třeba 70 tisíc a za odměnu za sjednání půjčky si účtují 81 tisíc navíc...no,on se teď taky bojí,takže se raděj nechává zavřít do psychiatrické léčebny(alkohol,gamblerství...)Nastupuje za týden.Tak snad mi ty 3 měsíce budou alimenty chodit z jeho nemocenské...co bude dál,až se na něj vrhnou hladoví supi, to nikdo neví... říjen 07, 2008 20:59 Jo,Evi : Ivule jestli už je to nějaký čas,co mu soud vyměřil výši alimentů,zkus zažádat o zvýšení.12ti letá holka už má jiné potřeby než třeba 7 nebo 8 letá..Pokud její otec není v invalidním důchodě nebo dlouhodobě nezaměstnaný(...atd...)mohli by mu to navýšit... říjen 07, 2008 21:03 Ivule, od nového roku : Inka existuje něco jako Insolvenční zákon - vyhlásit bankrot sám na sebe, pro lidi co se dostali do velkých dluhů, zkus si to někde najít... říjen 08, 2008 05:38 muro : wendy já si myslím že do té knihovny jde dneska. Dcerka bude mít čas, toho 6. asi neměla. Evino, to jde o poprvé. Pak zjistíš, že to vlastně neni tak strašné. Tak co, měla jsem pravdu s tou knihovnou ? Jsme otravné baby, viď.... říjen 08, 2008 07:05 tak se taky ptám : Kamila co knížky? Vrácený? Jeden průšvih z krku? Já chápu, že to chce se přemoct, ale až začneš, budeš na sebe pyšná! Tak co? Nedočkavě čekáme! říjen 08, 2008 08:36 Evino : Milene Dnes odpoledne určitě nebude pršet. Taková malá procházečka do knihovny ti určitě udělá radost. To víš, my jsme takový nedočkavky alespoň vidíš, že ti chceme pomoc. A tobě nezbyde nic jiného, než nám udělat radost. A sobě ještě větší. říjen 08, 2008 11:11 ... : bb To víš, my jsme takový nedočkavky alespoň vidíš, že ti chceme pomoc. kdyby to takhle fungovalo, tak by na světě byl ráj, že říjen 08, 2008 12:13 Evino, : bb v pohodě piš dál a jestli se ti momentálně nechce, tak neodpovídej, takovou povinnost nemáš :-) poradit jsme poradili jak jsme nejlíp uměli a je jen na tobě, jestli se rozhodneš něco z těch rad využít jen si pořád připomínej, že když teď uděláš pár věcí, co jsme radili, v první fázi trošičku nepříjemných, tak se vyhneš velkým, ale opravdu hodně velkým průserům - teď to pořád ještě můžeš řešit lidsky důstojně, pořád ještě o nic nejde, spláchneš to do pátku a víš, jaký budeš mít příjemně klidný víkend, že to máš za sebou? horší bude, až ti domů začnou chodit obsílky, nebo už exekutoři, zazvoní až bude doma dcerka, kamarádka, maminka... teď je to pořád ještě normální, řešitelné bez ztráty klidu, důstojnosti...budeš se pak cítit lépe, jako dospělá ženská, co postupně řeší povinnosti jako když si necháš spravit malý kaz, abys napřesrok nemusela na můstek za deset tisíc Protože jsi dospělá, tak se nemusíš zpovídat nikomu, natož na netu cizím lidem, a povídat si jen o tom, o čem chceš. Ale cestou od zubaře si nezapomeň koupit lízátko :-) říjen 08, 2008 12:19 ale no tak : wendy to víš že když nebude chtít tak nenapíše, tolik vůle má určitě. říjen 08, 2008 13:12 wendy, spíš jsem tím chtěla naznačit ostatním :-) : bb že lidem v situaci, pocitech jako má teď evina, může i dobře míněný laskavý nátlak být dost protivný víš co myslím, takové ty maminkovské dotazy co bylo dnes ve škole, máš úkoly? poradit chtěla, poradili jsme - hotovo říjen 08, 2008 13:23 Ivule, : Evina držím palečky a jakmile zjistím, jak to s těmi dluhy jde přestat se bát a jednat, třeba ti to taky pomůže. Pak mure: Ne, ještě jsem tam nebyla. A nedostanu se tam do konce týdne, pracuju skoro 13 hod. denně,St, Čt, Pá.potom taky PO, ÚT.Možná si vezmu i neděli. A BB - asi nejvíc si tady vážím rady Tvojí, četla jsem spoustu článků na Kudlance a vždy ty tvoje rady byly nej.Všem: Dejte mi trošku času.A když jsem v práci, nestíhám psát, jen o svačině... říjen 08, 2008 14:27 hotovo s radama, to jo : wendy no někdo potřebuje dloubnout víc, někdo míň, neznáme tazatelku - já zase myslela, aby nevychladla ve své získané snaze...uvidíme uvidíme uvidíme. JAk se praví ve slavném Románu pro ženy. Howgh. říjen 08, 2008 14:50

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment