Mireček - šermíř - kradl lidem z košíků rohlíky a nakusoval je - lítal (ne chodil) od deseti měsíců a neustále na něco lezl a na něčem visel, když jsem platila v sámošce tak mji zdrhnul a ukradl cizí dogu. Vyrval se m i a vběhl do hospody v Panské pověsil se na výčep a řval "mumbat, mumbat" - což zname psát hodiny a hodiny, usínal zásadně ve skoku, lítak skákal a nakonec padl a tvrdě spal. Hele klid, hlavně ho hlídej, aby se nezabil a kdyby chtěl bejt šermíř, dám ti kontakt na svého synka..není to jeho nemanželský dítě? On je v tomto po tatínkovi. Ten jich měl spoustu, naštěstí pouze s vdanými dámami, takže alimenty platil pouze na děti, které měl se mnou. Vydrž, kolem třicítky (tvého synka) už bude klid. Jak říkám, hlavně, aby se nezabil, pohřeb dneska stojí majlant. Ale tyhle děti mají štáb těžce pracujících andělů strážnejch. normální dítě už by bylo dávno mrtvý. Nech si napsat nějaký prášky na nervy, abys vydržela a dělej všecko v noci. a hlídej, hlídej, hlídej....někdy se holt dítko takhle povede, s tím nic nenaděláš.

což znamená najíst, nebo napít. dokázal lítat a kosakovat hodiny a hodiny, usínal zásadně ve skoku.

Co zkusit nějaký sport? Osobní zkušenost ale s divokým malým dítětem nemám. Vypadá to ale opravdu děsivě.

Chtěl jsem něco napsat, ale zdejší jemnocitné a svobodymyslné dámy by mě zašlapaly do hlíny.
Mlčeti zlato.

a neudrzel jsem se a napsal
jako obvykle pouze rejpavou poznamku s nulovou informacni hodnotou

2 hanka:
***horšilo se to po té co přestal odpoledne spát.***
jsou mu 4, proc jeste nespi?

***Tak nevím, jestli je hyperaktivní nebo špatně vychovávaný. ***
hyperaktivni

***Mám pocit, že jen ztrácíme čas a že by bylo lepší začít věc co nejdříve nějak řešit, aby nebylo pozdě. ***
tak necekej a nekam se objednej bez doporuceni. v pedagocko-psychologicke poradne te vezmou i tak. zkus zapatrat po dobrejch kontaktech na nejakech serverech s rodinnou tematikou.

a proc nechodi do skolky? minimalne na kus dne by ses ho "zbavila", vydechla a mela cas na malou. a obcas ho hodit na krk nekomu jinymu, nejlip tatinkovi - at si spolu vyrazi hrat fotbal a tak.

preju pevny nervy, protoze to horsi te teprve ceka. az nastoupi skolni dochazku...

Seřezat?
Zaměstnat zaměstnat zaměstnat, hračky, knížky tahat všude s sebou, upozorňovat kde co lítá...
Mohl by už začít chodit do Sokola, nebo plavání, něco kde se vyřádí ale nebude jednostranně přetěžován pohybový aparát.
Najdi si zase čas na literaturu co sis koupila v rámci příprav, třeba tě tam teď něco trkne, koukat po nový...

Moje starší dcera (taky čtyřletá) je něco podobného, v trochu mírnější podobě.
To, co hodně pomáhá, je interakce s ostatními dětmi ve školce (chudáci děti).
Je třeba stanovit pevné hranice a snažit se je důsledně vynucovat (což je utopie). Neuškodí sport (mě se osvědčilo běhání v parku, lze realizovat i s kočárkem) a udržovat dítě permanentně něčím zaměstnané (což při nejlepší vůli není v lidských silách).
Pozor na přemíru sladkostí, zvlášť před spaním.
Když už nic nezabírá, pomůže nezvykle silně zařvat, pohrozit a nebát se hrozbu bez varování splnit. To ovšem musí zajistit tatínek, proti maminčinu ječení jsou už tyto děti imunní. Bez něj to nepůjde.

Přeju pevné nervy.

na Kudlance uz o techle hyperaktivnich detech uz napsano hodne. Tvuj syn na lehkou mozkovou disfunkci.Muj syn ji ma take. clovek se s tim nauci zit. Ted ale nemohu spat, se nevratil z lovu. Mel prijet v nedeli......dneska je utery rano, cekam az se rozedni. Jeli na lodi. Kdyz se nevratil v pondeli, nechtela jsem vyvadet jako silena matka, tak jsem nevolala ani policii, ani rangers. Taky mel jit do skoly....a hlavne (pro nej) mel voleybal practice. Ted je pet rano, nemohu spat, v mysli vidim Olina bud utopeneho, nebo roztrhaneho medvedem.....vycitam si, ze jsem nevyhlasila patrani uz vcera. Ted mam jet az do patku pryc z Dawsonu..musime na letadlo a ja asi zesilim, jestli ho jeste dneska nenajdou. Jak vidis......nekonci to nikdy.....

tak hílt nakup paíry, pastelky, voskovky, vodovky atd. atd. a ať maluje. Výborná je role bílého balícího papítu zavěšená na zdi, kde se dají "umělecká díla" odtrhávat a je zajištěn přístup k čistému papíru. Navrhni mu vždyxcky nějaký téma - třeba - dneska se budou kreslit třeba vláčky, nebo pejskové a uspořádej mu výstavu - zkus mu sehnat někoho, kdo by tomu (tedy malování) rozuměl..oni jsou za informace vděčný, takhle jeden pán ve vlaku naučil Mirka hrát ščachy sám se sebou,,,fakt to zafungovalo a byl od kluka na chvilku pokoj. Sladkostma šetři ALE ČOKOLÁDA UKLIDŃUJE - MÁM TO ODSKOUŠENO. GRANKO NA NOC DĚLÁ DIVY. Tý čokolády se neboj, on to vylítá. Samosebou mu to nedávej po kilech, jen po kouskách - ale třeba, když je hodnej, nebo něco hezky namaluje, nebo udělá něco hezkýho a tak. Kousek čokolády ho nezabije a je to lepší, než na něj furt ječet.

Moc ti přeju, ať to dobře dopadne. Držím pěsti.

jeste hodinu a pul nez muzu volat policii nebo rangery.....ted tam nikdo neni. Vim ze se neco stalo. Ale je hrozne kdyz nevis.....co.....

já vím, to čekání je hrozný, ale i kdyby se stalo něco špatnýho, nemůžeš na tom nic změnit, je třeba věřit, že to nic špatnýho není. Olin už je dospělej chlap, umí si poradit. Mohlo se něco porouchat, jestli víš, kam jel, tak ho najdou, uvidíš, že to dobře dopadne Polárko.

... ma 4 a pol roka. Ked zacala spekulovat ze nechce poobede spat, neriesila som to, jednoducho spat sa musi. Tak spi. Zaprotestuje obcas, ale nakoniec si vzdy pospi. Vyklady oblizujeme aj my, dycha v obchodoch na skla a kresli si na ne prstom, obcas ma tiez vie vytocit. Ale je to tak ako napisal David. Musis stanovit presne hranice. A ked povies nie, tak to plati. Inac, nemas pocit, ze zle znasa konkurenciu - sestricku? Mozno si to nechces pripustit, ale snad mu len chyba Tvoja pozornost a vynucuje si ju blbym sposobom.

..dávejte syna do mateřské školy, třeba jen na dopoledne. Učitelky vám pomohou rozkrýt jak postupovat a pokud je u něj problém, doporučí řešení, či odborné vyšetření v pedagogicko-psychol. poradně. Navíc, programy práce s dětmi v MŠ jsou poutavé, hrové, rozvíjející a ty budeš mít prostor pro mladší dítě a malinko si oddychneš.
Poohlédni se ve svém okolí po dobré MŠ, objednej se u ředitelky, zajímej se o nabídku činností MŠ pro děti, zájmových kroužků. Kam vodím vnoučka je nabídka plavání, výtvarné činnosti, pěvecký sboreček, výuka angličtiny, logopedická péče - to vše nad rámec běžné výuky. A když příjdeme celá rodina (5 lidí) na "besídku" dětí, jsme všichni dojati jejich snažením a krásnou atmosférou. A to jsme valašské maloměsto. ....za pokus to stojí.

strasne snezi, je zima...rangeri uz je hledaji. Tak moc dospelej neni, je mu 17. Tys ho nevidel vid.....no mobil by tam v te divocine urcite nefungoval, i kdyby tady byl. Spatne se jim pojede na lodi. Ve skole mi rekli, ze se za ne modli.....ja nemuzu delat nic jineho.

držim ti palce, ať to dobře dopadne, kolkrát jasem si říjkala, že by ty kluky měl člověk zaškrtit už v kolíbce, aby si ušetřil ty děsný nervy pořád. Uvidíš, že ti nakonec ještě vynadám, že jsi hysterka a děláš zbytečně paniku...že von je dospělej a ty furt s ním jednáš jak s malým. Zatímco ty budeš blízka infarktu, von bude vysmátej...myslím na tebe a držim ti palce.

vím, jaký máš teď strach a nemůžeš s tím nic udělat - jen věřit, že to dobře dopadne. Věřím s tebou, že to bude dobré.

Myslim na Teba, vsetci Ti tu drzime palce, daj nam prosim hned vediet ked ho najdu. Drz sa nam!!!

Doufám a modlím se s Tebou. Drž se.

Jedou lodi smerem k Dawsonu. Snezi a je zima. Objevili je helikopterou. Nevim co se stalo. Dik vam moc......fakt jsem si sem ted chodila pro utechu! Musim zavolat do skoly, tam taky maji strach. Byly to ctyri dny desu. Asi kazda mama to naprosto chape. Dekuji moc za oporu!

ale to musis byt na miste, nebo pak satelitni telefon, ten je ovsen tak drahy na provoz, ze o ma dost malo lidi. Jinak...jasne "Mamo co panikujes, strelilo jsme losa a museli jsme ho "napakovat" tj. rozrezat a dat do sacku. Nemohli jsme ho tam nechat kdyz kolem chodili tri medvedi!" Los je asi mimochodem 600 az 800 kilo, takze je to fakt pracne.

No chlapi, nenapadlo ich, ze sa o nich moze niekto strachovat Som rada ze to dobre dopadlo. Losa mu var kazdy den najblizsie dva tyzdne, nabuduce ho necha medvedom

Kamarádka Vlasta z Ústí nad Labem byla kdysi s rodinou na dovolené v Tatrách. Tehdá se tam nějak přemnožili medvědi a v recepci jim poradili, aby - když toho medvěda potkají - mu dali tatranku a zdrhli. Jenomže i ona má dva synky,kteří do deseti minut po opuštění hotelu ty tatranky sežrali a Vlasta z procházky čarokrásnou přírodou nic neměla, neb si přešdstavovala, jak místo tatranek podávaj těm medvědům akorát tak ruku. No, ale naštěstí žádfný medvědy nepotkali. Zlatý Slapy - největší šelma, kterou tu můžete potkat, je naše Fifinka.

Jako přes kopírák je syn mojí kamarádky. Diagnostikovali u něj nedávno ADHD - laicky řečeno to spočívá v tom, že určitá nervová centra nejsou dostatečně vyvinutá a v důsledku toho se mozek snadno "přetíží" (zejména v situacích, kdy je kolem moc vjemů, moc úkolů, atp.). Doporučuju co nejdříve navštívit dětského psychologa. Přemýšlej, jestli jsi neměla těžký porod nebo těhotenství, zejména vysoký tlak. Nejsi špatná matka (ta moje kamarádka se tím taky trápila a okolí ji v tom ještě utvrzovalo), ale ještě jednou apeluju na tu návštěvu psychologa.

Ono je Polárko možná lepší, když se přesný termín návratu neříká: aůe od kdy je zase v případě začít hledat, že ?
Hanko - poradit zatím jediné - dej si připojištění za způsobené škody tebou, osobou blízkou atd.... a pevné nervy přeju.

Dovedu si, Polárko, představit ty nervy, co jsi měla. To je vždycky na kolaps, viď?

Zaujala mě myšlenka Aleny T, že by ty kluky měl člověk zaškrtit už v kolíbce, aby si ušetřil pořád ty děsný nervy. No, já mám syna děsně hodnýho už od malička a vydrželo mu to i v dospělosti.
Ale dcérunku - tu jsem měla zaškrtit!

tak už máš obvykle"nejlepší" za sebou. Dobře, že člověk neví dopředu, co bude. Teď už je to taky v poho, jsou dopělí - ale těch prvních pětadfvacet let byl děs.

Hele, ta naše holka už dala hned po narození znát, že to s ní nebude jedoduchý. Řvala v jednom kuse den a noc a to trvalo 3 měsíce. Přiznám se, že byly chvíle, kdy jsem s tím "roztomiloučkým" miminkem měla chuť třísknout o zeď, aby už bylo konečně zticha.
No, dnes jsem to už mohla mít dávno odsezený a svatej klid

požádala jsem kdysi svého synka, aby vynesl smetí a on odpověděl, že se mu s tím nechce tahat po schodech. Tak jsem mu řekla, že já v jeho věku jsem vláčela poschodech jeho, fusak a ještě nákup. On odvětil, že to byl můj problém, že jsem to dělat nemusela. To máš pravdu miláčku - řekla jsem mu - mohla jsem s tebou třísknout o schody, a teď už bych byla z kriminálu doma a těchhle blebejch keců bych byla ušetřená....Zůstal na mě koukat, pak bafl kýbl a šel. Dneska by mě Džamila žalovala

synek byl citlivější nátury, můj podobné konverzačky dotahuje až do konce, takže by řekl "no a kdyžs to neudělala, bylo to jen tvoje rozhodnutí a teď neseš následy" :-)

naštěstí se to omezuje jen na řeči, aby si nezadal a matka si moc nemyslela, jinak nákupy z auta vynáší pravidelně a jedině on, jeho sestra to uklízí do lednic a spíže, protože jeho úklid ´= otevřít dveře, hodit to tam, zavřít dveře, když nejdou zavřít, tak znovu otevřít, kolenem ramenem to trošku zmáčknout, pak zavřít

Dítě by neulovilo a nerozporcovalo tak veliký zvíře. Žije v divočině, vyzná se tam, má dobré základy. Alespoň víš, že už se o něho nemusíš tolik bát. Já tam těch losů pár viděl, jsou to hory masa. Budete mít pořádnou zásobu masa.

Hanka, stale mam pocit, ze maly len trpi nedostatkom lasky. Neber to ako obvinenie a zazila som aj ovela horsich chlapcov, kamaratka ma takeho doma. Lenze s babom pockali, narodilo sa az ked mal starsi syn 5 rokov a dostatok rozumu. Aj tak obcas robi vedome zle babatku, akurat ze kamaratka je tak dokonala zenska, ze to zvlada. Starsi je ale samozrejme v skolke, v tomto veku uz deti potrebuju kolektiv seberovnych. Myslim si, ze keby si mu viac davala najavo ze ho lubis, aj ked mate sestricku, dala ho do skolky kde ho urcite budu vediet zvladnut a skusila si ho vsimat a odpovedat mu na otazky, tak by sa situacia zlepsila. Drzim palce, neber to tak, ze som tu strasne mudra, kazda mame obcas problemy s detmi, ale aj tak ich lubime.

strelili jednoho losa a jednoho medveda. Ja vim, ze se v busi vyzna, ale stejne ma clovek strach, kdyz ma jede do buse, na se vratrit v nedeli rano a od se objevi v utery vecer

Sipiku, v pripade, o kterem jsem psala (kde diagnostikovali to ADHD) melo taky dite sourozence, jen o tri roky mladsiho. Nedostatek lasky a zarlivost - tezkou rict, ovsem prave v tomto pripade se ukazalo, ze to nebude tak jednoducha a primocara diagnoza.

tak máme diagnozu ADHD od psychologa jedné soukromé školky, a klinického psychologa,
do státní školky ho nevzali - protože je ADHD a oni nejsou special. školka a protože nemají kapacitu ani pro "normální" děti a já jsem přece na mateřské, odkazovali nás na spec. školku asi 25 km daleko,to nebylo v našich silách, nakonec ho vzali až jako předškoláka a jen na 2 h. denně do kolektivu 26 dětí s jednou paní učitelkou! Jeho chování se zhoršilo, začal být agresivní. Na sestru i na jiné děti. I když ji má velice rád a "visí" na ní. Střídání prostředí tak často během dne vyvolávalo ještě větší neklid. Nemohla jsem se s ním ani po školce vracet domů, zůstavali jsme rovnou na hřištích nebo odcházeli do lesa. Pak mu dali odklad školní docházky a přijali ho do školky na 4 h denně. Ve středu mi p. učitelka vždy řekla ať ho zbytek týdne nechávám doma. Byl hrozně unavený - projevuje se to neklidem, navíc ani on sám do školky nechtěl, přestal malovat, začal o sobě říkat že neumí, že jen dělá čmáranice, že je zlobivej a že dokonce někdy jeden chlapeček zlobí víc než on!!
Když jsme někde potkali školkové děti ukazovali na nás a říkali: mami hele to je ten zlobivej kluk....
Naopak přinesl si ze školky další špatné nápady: házení jídlem, sprostá slova, zápasnické chvaty(to mu asi dělají děti a on předvádí doma) a zvýšenou agresivitu a přestal malovat s tím že to neumí....navíc tak unavenej že jsme doma nemohli dělat už nic
Manžel diagnózu neuznává, vyšetření nechce, prý ze syna dělám blba.... také nic nepomáhá, synovi se nevěnuje, fyzicky ani nemůže - je velmi obézní.

Nakonec je to jasný ale uvědomuju si až teď - neharmonické prostředí doma, nejednotná výchova, nepřijetí od manželovy matky (nadávala mu a napadla ho i fyzicky už v jeho dvou letech protože porazil stejně starého syna její dcery), společné bydlení s manželovými rodiči, jeho neochota se odstěhovat kamkoli jinam

výsledek - rozvodové řízení a boj o děti... už přes půl roku
až to skončí napíšu jak to dopadlo, pokud to přežiju



Jen odpověď proč nespal - chtěla jsem aby spal (dceři jsou teď čtyři a po o ještě spí a je i jinak ok). Dávala jsem ho spát ale on neusnul. Všelijak se kroutil, povídal si....a snažil se aby neusnul. Viděla jsem že nechce usnout, že se tomu brání. Spávala jsem s ním, uspávala ho pohádkou. Zkoušela jsem po dobrém, odměna, motivace, po zlém - nic nepomohlo. Ze dne na den prostě přestal spát a neusnul po o už ani jednou. Třeba jen vrtěl nohou a tak se ubránil....

Je pravda že když má dostatek pozornosti je to lepší, a že jsem byla jediná kdo mu lásku dával, proto tak žárlil, to vidím taky až teď. Ale je taky pravda že potřebuje víc pozornosti než jiné děti. Ale co když si ji vynucuje? Když nás někdo vyruší např při jeho oblíbeném čtení vzteká se, nadává, hází věcma, křičí do telefonu, jednou ho dokonce hodil do vody. To je přece nepřijatelné Vysvětlování nezabralo, trest - jestli to uděláš následuje to a to - nezabralo, je jako když nevnímá, pak to přejde a je zase "normální".

Chci "bojovat" za individuální vzdělávání (dcera chodí do školky- odstěhovala jsem se od manžela a jeho rodičů do místa kde mi ji vzali i když není předškolačka). Uvidíme.