O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

JE TO ZOUFALSTVÍ... PDF Tisk E-mail
Úterý, 23 září 2008

 Lidi, opravdu moc hezky Vás prosím, nějaký příběh o nezdárném dítěti s "lepším" koncem neznáte? Návod, jak to zvládnout? Mám dceru, a opakuje se to pořád dokola. Nevím jakou cestu z toho ven. Rady typu "vyhodit z domu beru". A taky jsem to zkusila. Zabralo to jen na nějaký čas. A pak, už jste někdy vyhazovali vlastní dítě na ulici? Nedát prostředky, vyhodit ven? A to jako kam?

 

 

 

 

 

 

     Když napíšu pod most, tak to fakt není obrazně... Kam asi tak půjde? Mezi feťáky? Co asi udělá? Najde podobně "postižené" partičky, kde drogy, krádeže a prostituce jsou úplně běžná záležitost.

 

     Hrůza... To mám jako jít po ulici a vidět někde na chodníku zfetovanou dceru, jak půjde s kýmkoliv, hlavně když dostane peníze? A dělat že ji neznám, že pro mě neexistuje?

 

    Není to z pohledu rodiče tak jednoduché, jak se většinou obecně radí, věřte mi...

 

 

Linda

 

 

Komentáře (12)add feed
znám jedinou radu : alena puntíkovaná
vydržať. vydržať, vydržať. Zatnout zuby, říkat dítěti jak ho milujete - a kontrolovat, kontrolovat,kontrolovat. Je to vo nervy...nakonec možná skončíš u psychiatra jako já.... ale dítě ti neskončí v bandě feťáků. Ale věř, že puberta jednou přejde. Ač se to teď nezdá - přejde. U holky je to ale fakt horŠí, kluk nemůže votěhotnět - to mě celou tu dobru drželo nad vodou, takže dohlédnout, aby dcerka brala pravidelně antikoncepci. Nezávidím ti.
září 23, 2008 21:06
odbornici : Sipik
Ja by som sa isto poradila s odbornikmi, na to predsa su. Skus socialku. Snad z toho vyrastie. Poznam vela pripadov tazko zvladnutelnych vyrastkov a cuduj sa svete, su z nich uzasni otcovia rodin. Ale mam aj kamaratku so sestrou narkomankou z ktorej su stale zufale a nevedia si rady. Nenapisala si vek dcery. Alebo som to prehliadla?
září 23, 2008 22:40
... : bombastic.1
Zbláznila jsi se,vlastní dítě vyhodit pod most!!!Dáš ji do ruky argument že to nezvládáš.Myslíš že se tak špatná narodila,nebo chyba je u toho kdo ji vychovával.Vždyť je to lidská bytost a Ty s ní tak musíš jednat,i když dělá chyby.Musíš si o tom s ní promluvit a ne jen to,,,,stále hovořit a hovořit a hovořit o problémech které jsou a které mohou nastat.Dát ji absolutní svobodu za určitých pravidel které budete dodržovat obě a při porušení třeba jít dohola.Já v Tvé situaci Lindo bych si hlavu i holil jen abych dceru zachránil....a věř mi že to děti dokážou ocenit.
září 23, 2008 23:10
Lindo,kdysi jsem cetla pribeh o tatikovi, : Luisa
jehoz dcerka zacala s drogama a jediny,co pomohlo,kdyz zjistil,ze v necem jede,okamzite k odbornikovi. Melo to stastnej konec,dcera se z toho dostala,i odbornik se vyjadroval,ze proste nepomuze nic,ani domluvy,vyhruzky,vyhazovani na ulici(ruku na srdce,ktery rodic tohle udela a nehne ani brvou...). Proste rozebrat u odbornika priciny teto zavislosti,samozrejme s tvoji 100% podporou. Hodne stesti!!!
září 24, 2008 02:13
Lindo : Polarka
dcera od jedne me zname....utekla z domu, prodavala se na ulici, drogy. Prestala chodit do skoly, matka jezdila po ulicich a a hledala ji. Kdyz ji nekde objevila, tak ji vzdycky rikala ze ji miluje a ze kdykoliv muze prijit domu. A jednu studenou zimni noc opravdu prisla. A zustala, pak dodelala akolu. Ja myslim, ze o to jde...aby porad vedela, ze je milovana....vyhodit ji to bych nikdy neudelala.....je to moje dite!!!!
září 24, 2008 04:49
puberta je těžká pro děti i rodiče, : Lana
je to hra o čas, dvakrát jsem takhle vyhodila syna na ulici a nezajímala jsem se kde je a věř mi, že měl velmi dobrou výchovu. Bydlel po kamarádech, v autě, na ulici ..... Doma byly pravidla, které se dodržovaly a pokud ne, tak nebylo zbytí než to udělat. Občas jsem přemýšlela kdo z nás dvou to přežije. Po každém vyhazovu se vrátil a sekal nějaký čas latinu a to bylo dobře zase jsem nabrala sílu jít dál. Také si začal vážit toho, že má třeba doma, vanu, teplé jídlo a čistou postel, vyprané oblečení, to jsou věci, které asi brla tak něja automaticky a samozřejmě. Dávala jsem mu doma pak hodně práce, dodělávali jsme byt, vařil, nechala jsem fungování domácnosti z části na něm, nechala jsem mu nějaké starosti, aby se měl čím zabývat, když měl tak moc zbytečné energie, zatímco já byla naprosto vyčerpaná. V 19 letech jsem mu pomohla dle jeho snu a výběru po společné konzultaci koupit vlastní malinké bydlení chatu s pozemkem a věci se změnili, máme stále spolu hezký vztah, puberta ho přešla, stará se o to své bydlení, pracuje na zahrádce, renovuje si to tam a má úplně jiné starosti a já z něj mám velkou radost a jsem ráda, že jsme to oba přežili ve zdraví.
září 24, 2008 07:10
Díky Vám všem. : Linda 1
Ona to Daniela vystřihla z tohoto článku
http://www.kudlanka.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1565&Itemid=1 ,takže to bylo moje povzdechnutí nad situací, ve které se plácá hodně rodičů. Víte, já na to reagovala právě tak, že právě k tomuto článku se tolik radilo, že nezbývá nic jiného než ten vyhazov z domu.

Já prošla taky už ledačíms, už se mi tady i radilo. Je to věčná houpačka, chvíli je dobře, a pak to začíná znovu dokola. To, že odešla z domu (před vánocema) a nevěděli jsme o ní, už máme taky za sebou.
Dceři je 19 let - to je ještě puberta ?? Proboha a jak dlouho ještě bude, vždyť já mám pocit, že už další měsíce nepřežiju.

K odborníkovi? A jak ji tam dostanu, když ona mi tvrdí, že žádný problém nemá. Je dospělá. A přece nedospělá. Jak se tu domníváte, tak s drogama problém není (zaplaťpánbůh), i když vím, že takovou marjánku si bafnou.

Ale problém s alkoholem, víkendy jsou pro mě noční můrou. A problém s docházkou do školy. Momentálně prožíváme další "pokus" o učiliště. Hloupá není, ale chodit se jí tam nechce. Nějaký čas tam chodí, a pak prásk, a konec. Tají to, neřekne, chodí za školu. Tak ji vyhodí. A pořád dokola. Ted jsem jí pomohla sehnat lehkou brigádu po škole, pár dní v týdnu. Tak tam chodí, peníze potřebuje. Ale to učiliště - jak dlouho jí vydrží, nevím nevím.
No a problém byl doma i s penězi - občas se ztratila padesátikačka ... pro mě to JE problém. A ona reaguje velmi uraženě, přitom vím, že to byla ona, ale pokud ji nechytnete u toho za ruku, jste bez šance.

A další problém - lhaní. Z mého hlediska až notorické lhaní. Jenže jak říkám, ona nikam nepůjde, a za vlasy ji k psychologovi nedotáhnu, že jo. Jinak já sama jsem se poradit byla, radili podobně jako vy teď - vydržet, vydržet. Tak se snažím vydržet.
Momentálně prožíváme klidnější období, ale strašně se bojím, kdy to zase začne znovu. A tak mi věřte, není tohle lehké žití.
Ale to co jste napsali, mě povzbudilo.
září 24, 2008 08:22
Čtu to a můžu jen držet palce : wendy
je to na téma Děti ze stanice ZOO nebo Mementa, to jsou trágy, je to horší než muž-nevěrník ? Jenže to nikomu nepomůže...naše puberta přešla téměř nepozorovaně, jestli to bylo tím, že syn byl plně "vytížen" sportem nebo tím že brzo začal chodit s holkama, nevím, ale teď tuplem vím, že to byl dar z nebes. Protože jak se říká, stát se TO může i v nejlepších rodinách.
Jednou jsem dohodila takovou nešťastnou záležitost naší známé psycholožce, a fakt jim pomohla. Tak smekám před všemi statečnými utrápenými rodiči a radu - k odborníkovi - bych brala. Ta psychožka může přijít i domů jako na návštěvu...
září 24, 2008 09:38
Lindo mám pocit, že jí hodně : Lana
umetáš životní cestu, nech jí ať si spoustu věcí, zařídí, sežene, nedělej jí servis, to jí zaměstná a naopak po ní chtěj hodně věcí udělat, nakoupit, opravit, doma je přece práce dost. Bydlíte tam spolu, tak žádej, ať vyžehlí, umeje okna, vypere .... když už nic jiného tak jí připravíš na život... dělala jsem to se svými dětmi už od malička, teď umí vše a je na ně spoleh. O té psycholožce s ní mluv a stále zkoušej ať tam jde, nevzdávej se, musí vědět, že to dělá není normální, můžeš tam chodit třeba s ní nebo ona k Vám.
září 26, 2008 11:38
Fakt nevim jak, ale mozna par postrehu : Mirekp
Měli jsme podobný problém s dcerou cca 16. Naštěstí (bohužel pro ní :-) se přihlásila na studium do USA a na rok tam zmizela. Zajel jsem se na ni kouknout (po cca 8 měsících). A nestačil jsem se divit. A nestačili jsme se divit i když se vrátila. Zpátky byla ženská (trochu tlustější - nedivím se) ale srovnané názory, absloutně bez problémů (holt holka musela ve státech hodně brigádničit, učit se, starat se o sebe...). Synovi se nikam nechtělo, a problém (že si natvrdo nevyzkouší život) přetrvává. Ač je mu 21, tak je v poho a o nic se nestará. Nulová odpovědnost, zábava, ukončení vejšky...Zřejmě půjde bydlet za pár týdnů pod most.

září 27, 2008 03:09
Udělej vše, dokud není pozdě : seburaq
Pokud jsi z Prahy, máš to jednodušší. Pokud ne, zkus aspoň zavolat o radu. Centrum se jmenuje Drop-in. Telefon: 222 221 431. Pořádají skupiny pro rodiče ve stejně ohrožených dětí a učí je, jak se chovat a co dělat, aby svému dítěti dokázali pomoci. Určitě to zkus tam. Uvidíš, že nejsi sama, kdo řeší tento problém, zároveň najdeš podporu a rady, které určitě budeš potřebovat. Pokud dcera teprve experimentuje, má velkou šanci vrátit se do normálního života. Hodně záleží na tobě. Poskytnout střechu nad hlavou a peníze může mít opačný efekt. Mí rodiče mě v pubertě neuhlídali a jsem už 12 let na drogách. Je to ztracený život. Raději nežít. Udělejte všechno pro to, aby dcera pochopila, že drogy NE! Zkuste ten Drop-in. Držím vám oběma palce! smilies/wink.gif
říjen 02, 2008 18:32
prosim o radu jakoukoliv : zuzana
smilies/cry.gifahojky,mam pritele,ktery kouri dlouhodobe marihuanu,znate nejakou radu jak mu pomoct s tim skoncovat,i kdyz on sam nechce?Domluva nepomaha,hadky nemaji smysl ,donutit ho stykat se s jeho prateli s podobnym zlozvykem je problem.Jsem zoufala,poradte mi prosim
listopad 14, 2008 18:29
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]