O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení
Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

MÁM PRÁVO ZAHRÁT SI NA BOHA? PDF Tisk E-mail
Středa, 24 září 2008

Tak mě Daniela inspirovala svou žádostí o recenzi knih paní Kathy T. k tomu, abych se rozepsala o něčem trochu jiném - a podělila se s vámi o jeden zajímavý zážitek. Byli jsme o víkendu na chalupě a tam televizi moc nedáme. Tak jsme si takhle v neděli večer zatopili v kachlákách, zahráli si žulíky, pak jsem si začala vykládat pasiáns a pustila si k tomu rádio Prahu 2 .

 

 

 

 

     Na té Praze 2, dříve Praze 1, dávají vždycky v neděli večer rozhlasové hry. Většinou staršího data vzniku, neboť nové se  nějak moc nenatáčejí. V době televizí, videí, DVD a přenosných kin, v době, kdy žijeme se sluchátky od MP3 na uších, není na rozhlasovou klasiku čas a prostor. Ale - to my si ten čas uděláme - aspoň občas.  A tak jsme poslouchali....

 

     Téma bylo velmi drastické. Mladým manželům se narodilo postižené dítě. Ale ne jen tak nějak postižené,  byl to takový malý Quasimodo. Měl křivici, hrb, kulhal, a byl mentálně retardovaný. Ambiciozní manžel tuto rodinu hbitě opouští a matka zůstává s dítětem sama. Piplá ho, dělá co může, a občas ji vytane na mysli to, co by napadlo každou mámu - co s ním bude, až ona nebude..? Jednoho dne, když jsou chlapečkovi už 3 roky, si hraje venku na pískovišti s ostatními dětmi. No, hraje. Dětičky udělají velké kolo, chytnou se za ruce, tančí kolem mrzáčka, smějí se mu, pak do něho strkají a mají velkou legraci z toho, jak se nedokáže bránit a je celý takový, no brr, zatímco ony jsou OK. 

 

      Nastává zkrat, matka bere své dítě domů, dává mu prášek  na spaní, pouští plyn a uléhá se synkem do postele. Stane se však to, že když je plyn už velmi koncentrovaný, udělá se jí špatně, taky propadne panice, pudu sebezáchovy, a  vybíhá ven, zvrací, je jí ve všech směrech na nic, ale život si zachraňuje. Dítě umírá.

 

     Skok a další "obraz". Jsme u soudu, kde se řeší její případ; má zdatnou advokátku, ale čin je tu, stalo se - vražda.  Do jaké míry lze omluvit její čin? Pochopit - to snad ano, ale omluvit - to ne. Hra končí otevřeným koncem, rozsudku se posluchač nedočká. Asi nebude nejmírnější... I když by takový život nebyl nejradostnější, měl by si o jeho konci rozhodnout  jednou chlapec sám.

 

 

To, abychom ukončili cizí život, nezdůvodníme tím,

že si myslíme,

"bude pro něj to nejlepší"...

 

co vy - jaký je váš názor?

 

 

 

Wendy

 

 

 

Komentáře (21)add feed
Zobrazit/Skrýt komentářetoggle
Chápu tu matku : Zdena
a jako soudce bych byla velice mírná.
září 24, 2008 09:40
No já bych si zahrála na boha v těhotenství. : Myška
Zřejmě u toho dítěte šlo o vrozené vady, které jdou diagnostikovat pomocí amniocentézy. Pokud by tedy vyšetření plodové vody dopadlo špatně, těhotenství bych ukončila.
září 24, 2008 09:41
kdoví jak je ten příběh starej : alena puntíkovaná
v době, kdy jsem byla těhotná já se podobné testy nedělala, ani ultrazvuk neexistoval.
září 24, 2008 09:45
Aleno, za mých těhotenství to bylo podobně, : Myška
s prvním jsem byla na ultrazvuku jednou, žádná amniocentéza se v té době nedělala. S druhým jsem byla na ultrazvuku třikrát, a ani nevím, jestli v té době, v roce 1990, byla už možnost udělat amniocentézu. Byla jsem mladá, o zdraví dítěte pochybnosti v podstatě nebyly, tak jsem se ani nezajímala.
Myslela jsem svou odpověď na poslední dobu.
K článku - myslím, že by soudce měl přihlédnout ke všem okolnostem, a trest by měl být mírný.
září 24, 2008 09:50
ani dnes : mura
Zřejmě u toho dítěte šlo o vrozené vady, které jdou diagnostikovat pomocí amniocentézy.

ani dnes se amniocenteza nedela jako rutinni tehotenske vysetreni
září 24, 2008 10:37
Muro, máš pravdu, rutinně se dělá krev, : Myška
pokud nedopadne vyšetření dobře, dělá se plodová voda.
září 24, 2008 10:39
Ten příběh se poprvé vysílal : wendy
21. září 1968. Pak ho šoupli do trezoru. Na 40 let. To se tenkrát asi jen doufalo, že to bude zdravé dítě...
září 25, 2008 07:51
tenkrát se kolikrát ani nepoznalo : alena puntíkovaná
zda budou, či nebudou dvojčata
září 25, 2008 08:34
No jo, to jsem tedy stáří nahrávky : Myška
podcenila.
Těžko říct, jak bych se zachovala na místě té matky. Jistě byla zoufalá, opuštěná, to se pak dělají zoufalé činy. Rozhodně bych její čin posuzovala mírně, s přihlédnutím ke kvalitě života dítěte v okamžiku smrti i s přihlédnutím k budoucnosti.
září 25, 2008 09:51
velice mirny trest : Polarka
pokud mozno podminka. Matka neni nebezpecna okoli, cin udelala v rozruseni mysli. Navic se chtela zabit i sama. Ale pochopi tohle soudci, kterri dneska nechavaji uprchnout opravdove zlozince, ci nafetovany chlap nevlastnici ridicak, kdyz srazi a zabije zenskou s kocarkem na prechodu muze dostat jenom pet let! Nejak mi ta justice nesedi. Nedavno jsem cetla clanek o pomerech ve veznicich a je to stejne leharo. Takze ti lidi maji pocit ze vlastne se jim nemuze nic tak moc stat.A to je nejvetsi nestesti.
září 25, 2008 14:09
Wendy já na to koukám trošku jinak, : Inka
v životě se neděje nic náhodou, vše nějak souvisí se vším a pokud budeme jen trošku citliví a vnímaví, tak se nám to vše dříve či později pospojuje. Jediné v životě co jsme dostali zadarmo je náš život a jako s takovým bychom s ním měli nakládat. Nemáme právo si ho brát a ani nikomu jinému. Ať už se nám v životě dějí věci příjemné nebo nepříjemné, vždy je to pro nás nějaká lekce, aby nás to nějak posílilo, pokud se k tomu dobře postavíme a nebo i posunulo v životě dál, abychom si mohli sebe vážit. Vždy je to nějaká výzva - obzvláště k nepříjemným věcem. Pokud se k těmto problémům postavíme dobře, už nás nebudou potkávat, protože jsme je jednou pro život vyřešili, ale samozřejmě nás zase potkají problémy jiného drhu, které potřebujeme ke svému vnitřnímu vývoji. Ať už my nebo i ten mrzáček si tu potřebujeme něco prožít, proto jsme se sem narodili a dostali takové a takové děti nebo rodiče.
Otec tohoto dítěte udělal velkou chybu, že odešel, měl něco napravit, odžít si nějakou karmu, tato situace se v jeho životě bude opakovat, dokud jí nezvládne dobře. Na matku toho bylo moc, když udělala co udělala, byla asi potrestána nejvíce nejen tím, že neumřela, ale i soudem a následně i špatným svědomím na celý život. A dítě?
Kdysi jsem se pídila po tom proč se takové děti vlastně rodí a bylo mi odpovězeno, nemohu dokázat zda to tak je či ne, leč odpověď mě uspokojila. Pokud uznáme znovuzrození duše, tak děti takto postižené, retardované i přesto, že nemají dostatečnou fyzickou a mentální kapacitu, tak vše cítí tak jako my, možná ještě intenzivněji vše prožívají. Do takto postižených těl se rodí duše lidí, kteří ve svých předešlých životech udělali velmi špatné věci (veleli v kocentrácích, jsou zodpovědní za masové vraždy, nebo něco jiného .....), protože oni si potřebují prožít tu bezmoc tu svou situaci nějak změnit, potřebují si prožít to jak se k nim chovají ostatní lidé, děti ať už dobře nebo špatně (to je zase lekce pro nás). Prostě to potřebují pocítit, aby se jejich cítění a myšlení posunulo dál.

září 27, 2008 08:09
tuhle bylo ve zprávách : alena puntíkovaná
jak se má investovat jánevímkolik milionů na zlepšení podmínek v kriminálech....Já se ptám proč, sakra. Kriminál je od toho kriminál, aby tam zločinci "úpěli" a ne aby si tam žili jak na riviéře. Jejich lidská práva jsou mi šumafuk - vzdali se jich, když spáchali zločin. Ptali se snad oni po právech těch, které okradli, nebo zabili? Chlap, kterej ožralej zabije chodce na přechodu by zasloužil žálář o chlebu a vodě a zabavení veškerého jeho majetku ve prospěch jeho oběti. A ne , aby se milostpán, kterej zapříčiní hromadnou havárii na silnicích, hájil tím, že si ničeho nevšiml. V kriminále by si zajisté všiml. Ta máma byla zoufalá a na konci svých sil. Samosebou, že jí nuikdo nepomohl a i ti, co by jí pomoci mohli - třeba soudy - se na ni vykašlali, nebyla dost bohatýá ani mocná. Takže podle mne nikdo nemá právo ji soudit.
září 27, 2008 10:52
Inko, názor, který tu prezentuješ, jsem už víckrát četla. : Myška z domu
Ale i když netuším, jestli je duše smrtelná, nebo má šanci se vracet na svět v dalších tělech, i přesto si myslím, že nikdo netušíme, co si matka prožila v tomto životě s postiženým dítětem. Manžel, otec dítěte, je opustil, a pokud se hra odehrává koncem šedesátých let, tak tehdy společnost dělala, že postižení vlastně neexistují, to znamená, že podpora okolí byla minimální až nulová, taktéž pomoc úřadů. Ta zřejmě spočívala pouze v nabídce umístění dítěte do ústavu, kde, skryti, tihle postižení lidé trávili svůj život.
září 27, 2008 11:49
Aleno taky mně vadí, : wendy
že se dbá více práv kriminálníků než práv poškozených. A když porovnám vězení tady a vězení jinde, třeba v Turecku nebo Arizoně, už ani nemluvím.
Jinak holky, taky jsem četla a povídala si o těch věcech, které zde uvádíte. Že když jste v minulém životě mrcha, odpykáváte si to v životě následujícím. A na můj dotaz, proč tedy nevíme o tom, za co ten trest je, protože normálně si minulé životy nepamatujeme, jsem dostala následující odpověď : To by nebyl takový trest - kdybyste věděli za co, mohli byste se s tím líp vyrovnat, takhle trpíte zároveň pocitem zoufalství a nespravedlnosti, když si říkáte - za co ? Nebo vás to zasáhne tím, že zasažen je někdo, koho velmi milujete, nejčastěji dítě. Taky se říká, že sebevrazi jsou v dalších životech postiženi nějakou vadou tělesnou, ten kdo se zastřelil, bude mít postiženou ruku. Nevím zda tomu věřit nebo ne, zatím to nikdo neprokázal ani nevyvrátil. A to jsou ty věci mezi nebem a zemí.
září 29, 2008 08:21
noj- ale ne každej tomu věří : alena puntíkovaná
ty parchanti, co tyhle věci dělají, jim nevěří zaručeně. Trest by měli mít před očima teď a tady, zcela určitě by to mohlo odvrátit spoustu zbytečných zločinů a lumpáren.
září 29, 2008 10:19
Wendy já jsem četla kdysi takovou velmi hezkou knihu : Inka
tuším od Dr. Jolea L. Whittona myslím že se to jmenovalo Život mezi životy, je to psychiatr a knížka stojí za přečtení.
září 29, 2008 16:19
Inuš : neonka
V tom případě, proč tedy už třeba v Indii nejsou všichni příslušníky jedné kasty, tedy té nej nej? Vždyť na tom už makaj takovou dobu...

Alenko, zajímavý je, že ani středověké žaláře a popravy nezpůsobily výrazný odliv kriminality. Na pódiu se popravoval zločinec a v davu jiní řezali měšce.
Chce to marťany a totální převýchovu :-)
září 29, 2008 16:46
proč kasty??? každý sám za sebe, : Inka
své činy a myšlení je zodpovědný, to přece není o tom, přečetl jsem a uvěřil!!! Ani o tom jak jsem bohatý a kolikrát denně se modlím nebo snad chodím do kostela?!?!
To je o tom jak skutečně žiju, myslím a konám ne???
září 30, 2008 00:56
Inuš : neonka
Ok, v tom případě jinak: proč v zemích s touto vírou není totálně vylidněno a ráj zvířátek z důvodů dosáhnutí věčné blaženosti lidské populace a naopak v takové austrálii kolonie postižených a totálně šíblých jedinců, tyranů a bezmocných obětí?

A sobectví je OK? smilies/wink.gif
září 30, 2008 07:58
... : neonka
A ještě mě napadá, může-li duše ovlivňovat tělo negativně(postižení, fobie), proč nemůže pozitivně, tedy přimět tělo aby jednalo v její prospěch? Vždyť přece už je to lidstvo tady tak dlouho, že za těch pár milonů let už mohly ty duše dostat rozum. Je vůbec někde psáno od kterého stadia vývoje už je člověk člověkem s duší?
září 30, 2008 08:10
Tobě připadá sobectví ok??? : Inka
Mně ne, ale je to věc názoru. Může samozřejmě ovlivňovat pozitivně, je to jen na Tobě a Tvém myšlení a kždého z nás. Všichni jsme jen lidé a jako takoví prostě chybujeme, proto se prostě znova rodíme, potkáváme se s lidmi, s kterými máme něco narovnat, potřebujeme se s nimi z nějakého důvodu zase potkat, s lidmi keří nám jsou od první chvíle sympatičtí nebo nesympatičtí. Každý z nás máme nějakou negativní vlastnost silnější a je jen na nás jak se k tomu postavíme. Můžeme také celý život brečet a naříkat jaký je k nám život nespravedlivý a nebo se tomu můžeme nějak postavit a vždy s tím jde něco udělat, stačí jen chtít. Vše má nějaký smysl a časem se to pospojuje. Ale věřit tomu nemusíš, jistě máš nějakou svou životní filozofii. Tak hodně štěstí.
září 30, 2008 20:56
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

busy
 
< Předch.   Další >
[Zpět]
[CNW:Counter]