O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Přihlášení
Anketa
PROMLČENÍ |
Čtvrtek, 28 srpen 2008 | |
Běh času má v právu zásadní význam při různých příležitostech. V mnoha případech má uplynutí času zásadní dopad na právní postavení účastníků občanskoprávních vztahů. Může se přitom jednat o lhůty minimální (např. při ústním jednání o uzavření smlouvy musí být mezi přítomnými osobami návrh na uzavření smlouvy akceptován okamžitě, jinak není smlouva uzavřena), krátké (např. záruční doba u potravin), středně dlouhé (např. výpovědní lhůty) až velmi dlouhé.
Právě nejdelší lhůty plynutí času jsou v právu typické u dvou významných institutů: u promlčení a u vydržení. Oba instituty vycházejí z předpokladu, že je třeba právem za určitých podmínek chránit ustálený faktický stav, a to i kdyby byl v rozporu se stavem právním. Po dlouhé době tak věřitel může ztratit možnost domáhat se u soudu svého práva vůči dlužníkovi, jestliže své právo v přiměřené zákonem stanovení době u soudu neuplatnil (jeho právo je promlčeno), stejně tak osoba odlišná od vlastníka může nabýt vlastnictví k cizí věci, jestliže ji po určitou dobu a za splnění dalších podmínek určitou dlouhou dobu pokládá za vlastní a jako s takovou s ní nakládá (může pak vlastnické právo k takové věci vydržet).
Zákon tímto způsobem chrání toho, kdo dlouhou dobu setrval v určitém právním postavení (dlužníka u promlčení, držitele věci u vydržení), aniž by byl v tomto faktickém postavení soudně napaden svým věřitelem nebo skutečným vlastníkem věci a musel buď svůj závazek splnit nebo věc vlastníkovi vydat.
Promlčení
V případě promlčení se uplynutím zákonem stanovené doby stává závazek dlužníka promlčeným, takže není možné, aby se věřitel jeho splnění úspěšně domáhal u soudu. Závazek nezanikne, ale je oslaben tím, že jej není možné vymoci s pomocí státního donucení před soudem. Právo se takto promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v zákoně stanovené. Promlčení však zásadně musí dlužník namítnout před soudem, jinak soud o nároku věřitele může rozhodnout kladně.
Pokud se dlužník promlčení dovolá (z procesního hlediska uplatní tzv. námitku promlčení žalovaného nároku v prvním podání, kterým odpovídá na žalobu věřitele), nemůže soud promlčené právo věřiteli přiznat a žalobu zamítne. Zásadně platí, že se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického (nepromlčují se tedy práva nemajetková, jako jsou práva osobnostní, autorská apod.). Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.
Dále se nepromlčují práva z vkladů na vkladních knížkách nebo na jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá.
Promlčecí doba
Zákon zná tzv. obecnou promlčecí dobu a zvláštní promlčecí doby. Obecná promlčecí doba je tříletá a začíná běžet ode dne, kdy bylo možno dotčené právo poprvé vykonat. Jedná-li se o práva, která musí být uplatněna nejprve u fyzické nebo právnické osoby (např. v rámci reklamace vad nebo neshody kupní smlouvy při odpovědnosti prodejce za vady věci), začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy bylo právo takto uplatněno.
Jestliže jde o případ plnění ve splátkách, počítá se běh promlčecí doby každé splátky ode dne její splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh, začne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky. Uplatňují-li se práva na plnění z pojištění, začíná běžet promlčecí doba za rok po pojistné události. Jestliže uplatňuje právo na vydání dědictví oprávněný dědic, začne běžet promlčecí doba od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno.
Stavení promlčecí doby
Uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.
Právník
|
< Předch. | Další > |
---|