O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení
Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

ŠIKANA? CO S TÍM!? PDF Tisk E-mail
Pátek, 08 srpen 2008

Vrátila se nám z tábora dcera. Spíš bych ale měla říct, že se vrátilo nějaké jiné dítě. Kde zůstalo to rozchechtané a občas i dost rozjívené dítě? Najednou ji mám neustále u sebe, ven skoro nechodí, je taková zamlklá. A co víc, má noční děsy. Křičí ze spaní, mele sebou, probudí se s ve velkém pláči. Když se to opakovalo, zeptala jsem se naší pediatričky.

 

 

 

 

Pak, i po vyšetření, jsme došli k jednoznačnému závěru: musela si prožít na táboře šikanu. Když se pak rozpovídala, dozvěděla jsem se „věci". Ano, bylo to tak, místo, abychom jí dopřáli kus hezkých barevných prázdnin, užila si chudák pár dnů hororu. Teď se bojím, jaký to bude na ni mít vliv, až půjde zas po prázdninách do třídy. Vím, že i u nich ve třídě je pár vejlupků a tak bych se chtěla zeptat, jestli s něčím podobným má někdo konkrétní zkušenost.

 

Dita

 

 

Definice říká: šikana je nemoc, nemoc toho, kdo šikanuje. Je to nemocné - tedy patologické chování. Většina projevů šikany naplňuje skutkovou podstatu trestných činůDůležitým znakem šikany je nepoměr sil mezi agresorem a obětí. U šikany je typickým znakem samoúčelnost převahy agresora nad obětí. To odlišuje šikanu od běžných „chlapeckých šarvátek" mezi spolužáky. K tomu, abychom mohli hovořit o šikaně, musí existovat agresor, oběť a prostředí, ve kterém se šikana uskutečňuje.

 

 

 

Komentáře (18)add feed
Zobrazit/Skrýt komentářetoggle
Dito : Francina
Mám zkušenosti se šikanou,sice ne z tábora (tam byla dcera nad míru spokojená), ale ve třetí třídě měla problémy se skupinkou od nich ze třídy,ráno říkala že jí bolí bříško a že do školy nechce, brečela jak želva. Tak jsem to s ní probrala, došla za učitelkou, domluvila se s ní že to zkusí vyřešit a kdyby se to opakovalo tak měníme třídu, popřípadě školu.......musím zaklepat, že od tý doby máme klid smilies/wink.gif
srpen 08, 2008 06:35
Nějací otkloukánkové, děti, co se neumějí bránit, : wendy
byly vždycky. A děti umějí být někdy hodně kruté. Jenže to bývalo znakem určitého věku, pak to většinou odeznělo. Dnešní šikana je něco drobátko jiného, že. Nějak se nám to rozmáhá. Že by chybka ve výchově, špatné společenské prostředí, téměř žádné kladné vzory ? Jak tak čtu oo dětských táborech, když vám tam dítě sexuálně neobtěžují dospělí,tak vám jej aspoň šikanují nezletilci. A ještě za to zaplatíte spoustu peněz. A co na to odborníci ? RAdí - prověřujte si, kam dítě dáváte. Jenže jak to udělat, jet tam na inspekci ?
srpen 08, 2008 06:51
taktéž : karl
sousedka měla stejný problém s malým synem, dělo se to ve třídě. Taky zašla za učitelkou a bylo po problému, hoši šikanovatelé byli donuceni svými rodiči jít se osobně omluvit ke spolužákovi domů.Byla to pro ně dost velká ostuda a potupa. Ale hlavně to bylo pro ně taky dost výchovný. Ale obec je jinačí oproti většímu městu. A je fakt, že tohle všechno pramení z benevolentní výchovy rodičů.
srpen 08, 2008 07:52
Jaký je profil šikanujících ? : wendy
Z jakých jsou rodin. Malér je, když se rodič nekriticky postaví na stranu svého potomka a nic řešit nechce...
srpen 08, 2008 08:14
wendy : Francina
Na tábor se samozřejmě můžeš jet podívat, byli jsme tam každý víkend smilies/grin.gif, dceři se tam náramně líbilo a už se domluvila na příští rok znovu. Než jsme jí tam poslali tak jsme měli informace od známých, ktěří posílají děti rok co rok a vždy max. spokojeni.
srpen 08, 2008 09:14
... : Francina
U nás to bylo spíš o tom, že si děti neuvědomovaly že to co dělají už je na jednu malou holku trochu moc (např. nemůžeš být v naší partě protože jsi levačka, a spousta podobných kravin), tak jim to učitelka asi dobře vysvětlila, probírají ostatně takový témata dost často, pak už byl klid.
srpen 08, 2008 09:16
Doporučila bych posílit sebevědomí dcery : Gréta
nějakou činností, kde má úspěchy. Zkuste s ní vytvořit několik duševních obrazů situací nebo míst, kde byla šťastná, aby si je mohla vyvolat, kdyby to na ni přišlo.
(Evča nebo jiný přítomný psycholog by to možná napsal nějak lépe :-)))

Taky jsem se setkala se šikanou a ač lehkou, bylo to pro mě dost blbý. Byla jsem na pokoji s osmi holčičkami o 3 roky mladšími než já a co mi ty příšerky dělaly... Sloužila jsem jim k dobré zábavě celý týden. Neuměla jsem si s tím poradit a taky jsem to nikomu neřekla, protože jsem se hrozně styděla. Dělalo mi to zle ještě aspoň dva roky, když jsem některou z nich potkala.
srpen 08, 2008 10:08
Gréto, existují osoby, vůči kterým jako by člověk neměl obranu : wendy
potkalo mě to taky. Dvakrát. Jedna holka si mě dobíral na svůj věk tak šikovně ironicky, že jsem před ní až utíkala. Neuměla jsem si s tím tenkrát poradit. Podruhé - to bylo když se mi ve škole hajzlíci posmívali, že nosím brýle. Poprala jsem se nakonec s nima, protože mi připadalo neunosně blbé, aby se mi posmívali kvůli něčemu, za co nemůžu. Bylo z toho šití na chirurigii a poprask ve škole, ale pak jsem měla celkem klid. Ale nepamatuju, že by parta malých šikánků vydírala jednotlivé žáčky a požadovala od nich peníze, svačinu, cigarety, různé úsluhy, jak je to dnes běžné, to ne.
Nějaké náznaky byly když chodil Michal do základky, ale to se zase spojili kluci, co spolu chodili sportovat, a vytvořili druhou partu a nebáli se vlka nic, protože jich bylo víc.
srpen 08, 2008 10:34
Taky me kdysi na vyssim stupni : Giussi
zacali sikanovat spoluzaci. Myslim si, ze aspon jednomu z nich jsem se libila, no a takhle mi to "ukazoval". Byla to povetsinou slovni sikana, ale hodne neprijemna. Ja jsem ale dost tvrdohlava, a tak jsem se nakonec rozhodla, ze si to nenecham libit. Rekla jsem to mamce. Prusvih byl trosku v tom, ze delala zast. reditele na teze skole, takze kdyz si ty kluky pozvala na koberecek, tak to bylo takove blbe, ze je za autoritu a zaroven maminku postizene. Pouze jim domluvila, nic z toho nedelala (zadne dutky ci poznamky), toho jednoho dotycneho se zeptala, jak by mu bylo, kdyby tohle nekdo delal jeho sestre. Ten jen pres zuby ucedil, ze jeho sestra by to nezalovala. No, at si o me jako o zalobnickovi mysleli, co chteli, bylo mi to suma fuk, hlavne, ze me pak prestali otravovat. No a v osme tride uz jsem s tim sikanerem a dalsim kamaradem byla na tresnich a vsechno bylo vpohode. Takze chce to se nebat a nedat se a "zalovat".
srpen 08, 2008 15:03
... : MM
Já se právě vrátila z tábora. U nás jsou návštěvy rodičů zakázané, protože děti si takhle odfstýskají první večer a pak už je klid. Po návštěvě rodičů se zase všechno vrátí. Rodičovstvo zásobíme po návratu desítkami fotek. Zatím to takhle klape - ale fakt je, že jsme miniaturní tábor s 20 dětmi.
srpen 09, 2008 11:11
... : bb
U nás jsou návštěvy rodičů zakázané, protože děti si takhle odfstýskají první večer a pak už je klid.


a když rodiče přesto dojedou, tak uděláte co?
se stýskáním se počítá, s tím si musí instruktoři, když je dítě na táboře jinak spokojené, tak si i po návštěvě rodičů bude stýskat jen chviličku, než se zapojí do dalšího programu, pokud jezdí děti opakovaně a rodiče vás dobře znají, tak jo, jinak bych v dnešní době rozhodně nenechala dítě mladší 12 let s neznámými lidmi 2-3 týdny v kuse bez toho, abych se min. 1x zajela mrknout, jak se mu daří, jestli je veselé, spokojené, tábornicky ošlehané, nebo tam v rámci tzv. bojové hry nehnije ve špíně tři dny o tatrankách, zatímco instruktoři přes den vyspávají noční dýchánek u ohně. Naopak, právě "zákaz rodičovských návštěv" by ve mně vyvolal mírnou pochybnost a silnou potřebu tam zajet.
Jezdila jsem od 7 do 15 jezdila každoročně 2x 3 týdny na školy v přírodě, jarní prázdniny lyžařské soustředění, letní prázdniny tábor s vodáky nebo turisty nebo jazykový u moře min. 3 týdny, rodiče za námi nejezdili, jenže tehdy tábory nebyly na kšeft a vedoucí nedělal kdekdo.
srpen 09, 2008 12:34
Není to tak jednoduché, : KITI
Také jsem jezdila ná tábory (ne jako dítě,jako instruktor) a mám tehdejší zkušenost, že návštěva vnesla problém v tom,že děti,na které si "nikdo nevzpomněl" (mobily nebyly), bylo strašně smutné a závidělo těm druhým. Některé byly pak i zlé. Některým jsem psala pohledy, aby dostávaly také poštu, občas ze začátku mrňousové v noci brečeli a báli se, takže jsem s některými trávila noc na procházce či ve stanu. Tehdy se fantazie a kytara hodily. Hodně dětí nebylo dobře vybaveno (např.jsme tam měli holčičku, která v kufru přivezla 6 nočních košil,ale jen 1 tepláky), některé děti (1.-3.třída) se i pokadily,ach jo. Věřím,že dnes je to jiné,ale já osobně bych už tu odpovědnost za cizí děti nepřijala. Jako nejsmutnější vzpomínku lze uvést děti,které nebyly z domova zvyklé poslouchat,strkaly se na silnici a byly schopné hodit po vedoucím kámen (děti z dobrých rodin, žádné sociálně slabé rodiny). Takže vždy je třeba vybírat KAM člověk dítě pošle (tábor není úschovna), vedoucím a instruktorům důvěřovat,prověřovat a spolupracovat s nimi a vždy očekávat, že se MŮŽE něco přihodit. Děti by měly být připravené na změnu, některým to vážně nesvědčí, takže bych asi hledala i jiné možnosti (např. já bych jako dítě na tábor nejela,prázdniny jsem trávila hltáním knih a zážitky zprostředkované četbou mi byly nade vše, nemá cenu to lámat přes koleno). A šikana byla vždy, bohužel...
srpen 09, 2008 13:02
... : bb
ano, vůbec to není jednoduché, počítat s tím musí obě strany, rodiče i instruktoři, doba je jiná než před 20 lety,kdy mohl instruktor náznak šikany klidně vyřešit i pár fackami výtečníkovi, dnes rodiče prostě musí mít možnost zkontrolovat, jak se dítěti vede, ostatně ani pořadatel tábora to zakazovat nemůže, nemá to právní oporu a pokud rodiče na tábor dojedou, nesmí jim v kontaktu s dítětem zabraňovat. Je to zas jen v lidech, rozumný vedoucí to umožní a rozumný rodič nezkomplikuje režim tábora, odbude návštěvu stranou v klidu.

S tábory jsem na tom byla podobně, na hory na lyže nebo k moři ráda, ale na letní (od ROH, pionýrský apod.) by mě nedostali párem koní, jen když pořádali tábor kroužky, kam jsem chodila přes rok, u koní nebo turisti k moři, i když jsem se předem kdovíjak netěšila, tak to pokaždé byly nezapomenutelné dva tři týdny zážitků.
srpen 09, 2008 13:14
... : MM
Kdyby někdo dojel, dáme mu dítě s tím, že se domníváme, že si pro ně příjel - což rodiče vědí, ale ještě se to nestalo. Ale u nás je to něco jiného, my jsme skautský oddíl a rodiče nás znají a s dětmi se setkáváme celý školní rok.

srpen 09, 2008 20:03
... : bb
to je něco jiného, když vás rodiče znají, to jsou úplně jiné vztahy a takové podmínky se dají domluvit předem
v opačném případě pokud je to placený tábor a rodiče dojeli na návštěvu, tak jim dítě nemáte co dávat aby si ho odvezli, podpisem a přijetím přihlášky vzniká smluvně závazný vztah, dovedeno do krajnosti, kdybyste dítě odmítli nechat v táboře na základě návštěvy rodičů, je to žalovatelné, včetně např. náhrady nákladů s tím spojených (náhradní program/hlídání pro dítě, volno rodičů než ho seženou aj.) - nehledě na to, že by to bylo podlé, protože dítě nemůže za to, že rodiče jsou starostliví a pečliví :-)

srpen 09, 2008 20:24
... : MM
Ba ne, nemáš pravdu, ověřovali jsme si to. I komerční tábor je vlastně obchod a vznikají smluvní podmínky. Jedna z nich může být, že návštěvy na táboře jsou zakázané a jejich důsledek je ..... , musí to být v přihlášce, kterou rodiče podepíšou.
Ale to fakt u nás nehrozí :-). U nás platí třeba i zákaz mobilů - stejně jsou k ničemu, signál má u nás jen O2 ( i to jen na sms) a žádný jiný operátor, krom toho nabít mobil v táboře bez elektřiny je problém :-). Nicméně rodiče píšou na můj mobil, aby se uklidnili, že jsou děti v pohodě. Těm zjevně mobil nechybí, dokonce i donutit je alespon jednou napsat domů, znamená koupit pohled a stát nad nimi, než ho napíšou :-))))
srpen 10, 2008 07:40
... : bb
to je asi ta nejlepší vizitka, jakou může váš tábor mít

naše děti jezdily na podobný koňácký, znali jsme se navzájem dospělí i děti, takže tam byly návštěvy rodičů vítané, posedělo se, poklábosilo, děcka nechtěly z tábora domů, takže ani s rodiči co přijdeli na návštěvu
k "vymahatelnosti" zákazu rodičovských návštěv se asi budou právní výklady různit, když škola organizovala tábor, radilo se taky s právníkem, ten rovnou řekl, že o to lze rodiče žádat, nikoli zakazovat, protože rodiče mají nejen právo, ale i ze zákona povinnost ověřovat jak se dítěti daří a když prohlásí, že neměli od dítěte žádné zprávy a tudíž důvodné obavy, jetli je v pořádku, tak přes to vlak nejede. Je to ale pořád jen na lidech...
Když naše jeli na jiný tábor, zřizovatel taky napsal cosi o zákazu návštěv rodičů, samozřejmě do tábora nikdo nelezl, přijelo se k táboru, děti došly a bylo, hranice tábora, kolik metrů za tou kterou chatkou je ještě tábor a kde už není, nebyly přesně stanoveny, instruktoři to věděli a když dítě na chvilku odběhlo za rodiči k autu, nedělali z toho problém. sejde na rodičích, hysterická matka kontrolující teplotu vody ve sprše nebo tatínek u táborového ohně by asi vykázáni byli :-)
srpen 10, 2008 23:11
Dito, : Ivule
pokud to pro tvou dceru byla jednorázová zkušenost,je možné doufat,že čas její špatné zážitky aspoň trochu zhojí.Někdy se ale opravdu stává,že šikanované děti bývají šikanované i jinde,pokud třeba změní školu apod.Agresoři bezpečně vycítí nejistotu a strach obětí..Důležité je,aby měla dcera někoho,komu se může svěřit.Tady nejde o žalování.Každé dítě má právo cítit se ve škole bezpečně.Pokud by jí i ve škole někdo ubližoval,je škola povinna to řešit,nesmí vás v žádném případě odbýt a odmávat to rukou.Protože se tomuto problému věnuje hodně pozornosti,školy bývají proškolovány v řešení těchto situací,většinou už se málokdy stane,že by podobná situace skončila závěrem,že šikanovaný si v podstatě za všechno mohl sám,neměl prostě ostatní štvát...jak tomu bývalo dřív...
srpen 15, 2008 15:49
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

busy
 
< Předch.   Další >
[Zpět]
[CNW:Counter]