V poslední době se dost často zamýšlím nad tím, proč dívky dávají přednost životu „na psí knížku" před manželstvím. Ale dávají tomu opravdu přednost? Netouží ve skutečnosti, v hloubi duše, po tom - být jednou krásnou nevěstou? Nemají jen málo sebevědomí a tak se bojí, že když řeknou svému partnerovi o případné svatbě, že by utekl? Případně - co je na takovém soužití láká?
Je jasné, že papír lásku neposvětí. Ale ani u života na psí knížku nelze čekat, že rozchod po několika letech bude méně bolestný než rozvod po několika letech. Ti co, žijí na psí knížku, sice nebudou muset podstoupit rozvodové řízení, ale i tak se budou muset vyrovnat se zklamáním, smutkem a osamělostí, ale hlavně je čekají velmi nepříjemné problémy, týkající se rozdělení majetku a případně i problémy ohledně dětí. Zatímco v případě neshod manželům pomůže soud, partnerům, žijícím na psí knížku, nepomůže nikdo. V dnešní době se rozmohlo žití ve volném vztahu. Plně chápu, že si lidé chtějí vyzkoušet, jak jim to spolu půjde. Ale dlouhodobé odkládání svatby, bez objektivního důvodu - jako např. studium jednoho z partnerů - mi připadá jako nechávání si zadních vrátek k snazší formě odchodu. Vždyť odejít ze společného soužití je mnohem jednodušší než odejít z manželství... Podle odborníků je také takovéto spolužití křehčí než manželství. Zákonem posvěcený vztah v partnerech ještě pořád vyvolává pocit vzájemného závazku, manželé se rozvádějí mnohem méně, než se rozcházejí svobodně žijící páry. A bohužel, všeobecným trendem je, že páry, které spolu žijí bez závazků, se po pár letech většinou rozejdou a míří každý svou vlastní cestou. Co tedy vede tolik co chytrých, hodných, přičinlivých děvčat k tomu, že se dokážou ponižovat před nějakým sobeckým zbabělcem... co je vede k tomu, aby rodily děti ve volném svazku? S vidinou, že pak mohou být nešťastné, když se posléze ukáže, že partner chce mít všechen majetek jen pro sebe, neboť „on si na něj vydělal, zatímco jeho partnerka nepracuje" a „jen" doma pečuje o dítě, dům, manželovo prádlo, jídlo a sex? Vždyť v manželství, i když žena nepracuje a pečuje o dítě a o domácnost, se peníze, které muž vydělá, nepovažují jen za jeho a majetek, pořízený v manželství, je zákonitě společný. A pokud to některým párům nevyhovuje, lze společné jmění manželů zúžit, lze sepsat i předmanželskou smlouvu. Z toho, co slyším nebo čtu, mám velmi často pocit, že ženy, které v takovém nezávazném vztahu žijí, mají později pocit (a není to jen pocit), že partner je považuje "jen za hospodyně v domácnosti"; a tímpádem nemají vůbec žádné jistoty, jak to s nimi dopadne po případném ukončení vztahu. Kudlanky, můj názor jste si přečetly - jaký je ten váš? Zažily jste vy samy vztah na psí knížku? Případně - šly byste do toho? Tak jsem zvědavá, co napíšete :-))) - všechny zdraví Rozmarýna
|