O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

KLIKATÁ CESTA ZA BEZVA CHLAPEM I. PDF Tisk E-mail
Pondělí, 21 červenec 2008

V příspěvcích k jednomu kudlančímu článku se objevila zajímavá poznámka:  chybí příběhy o bezva mužích, o tom, jak to "přeci jen vyšlo" a nějaká ta kudlanka si našla skvělého partnera. Muži tu dost často figurují jako trýznitelé, notoričtí záletníci nebo přinejmenším bezohlední sobci, kteří chtějí jen svoje pohodlí a servis. To mě přimělo se s vámi podělit o mé cestě za jedním bezva chlapem.

 

 

 

 

     Doufám, že tak potěším třeba zrovna ty ženy a dívky, co to vzdávají a jsou přesvědčené, že ti dobří buď vůbec neexistují, nebo už jsou dávno rozebraní. Ujišťuji vás, že existují, a rozhodně všichni ještě rozebraní nejsou! Protože člověk jen málokdy hned potká toho pravého napoprvé, nebude moje vyprávění jednodílné. Chci popsat svou cestu a svůj vývoj, který mě nakonec přivedl do náručí toho správného.

 

     Už snad od školního věku jsem si myslela, že dva spolu chodí jen, aby zjistili, jestli se k sobě hodí a pokud ano, aby vše skončilo svatbou. Chodit s někým jen tak, protože je mi s ním momentálně hezky, ale už předem vím, že nám to spolu z nějakého důvodu nevyjde, to nikdy nebylo pro mě. Připadalo by mi to jako plýtvaní časem a energií.

 

     Když se nás v osmnácti jeden známý zeptal, co si myslíme, že budeme dělat v roce 2000, má odpověd se zdála zcela logická. Spočítala jsem si, že mi bude 29 let a tudíž budu vdaná, pravděpodobně se dvěma dětmi.

 

Nakonec bylo všechno jinak.

 

     Jako teenager jsem byla docela nesmělá, a tak jsem se k první vážné (nebo spíš veselé) známosti dopracovala až ve 23 letech. Seznámili jsme se na dovolené v zahraničí, kam jsem jela s kamarádkou z vysoké s takovou tou úspornou cestovkou. No a tam jsme se navzájem do sebe zakoukali s jedním spoluzájezdníkem, budeme mu říkat třeba Dan.

 

     Byli jsme každý z jiného konce republiky, takže jsme se po dovolené vídali o víkendech. Jednou přijel on za mnou, jednou já za ním. Bylo nám spolu hezky, byl to moc hodný kluk. Časem mi ale začalo docházet, že se k sobě zase až tak úplně nehodíme. Hlavní problém jsem viděla v bydlení. Já jsem měla maličký byt, do kterého jsem se stěží vešla sama, ale alespoň byl můj. Jeho byt byl pouze služební, takže kdyby změnil zaměstnání, neměl by ani to. Většinu víkendů, kdy jsem cestovala já za ním, jsme trávili v domě jeho rodičů. Bylo vidět, že Dan miluje práci venku, kolem baráku, opravovaní aut, sekaní trávy, atp. Rozhodně nebyl ani trochu typ "do bytu".

 

    Já jsem dítě vesnice a bydlení v domě se zahrádkou by se mi taky líbilo o moc víc než v paneláku, ale viděla jsem to reálně a bylo mi jasné, že zatímco na výměnu mého malého bytu za trošku větší bychom ušetřili, tak na stavbu, nebo koupi domku rozhodně ne, alespoň ne v dohledné době. A hypotéky tenkrát ještě nebyly. Bylo mi jasné, že pokud budeme bydlet v bytě, bude Dan pořád chtít jezdit k rodičům a já jsem si nedovedla přestavit, že se budu jak kočovnice - harcovat víkend co víkend... Dopadlo by to tak, že buď bych zatla zuby a jezdila s ním a byla nespokojená, nebo bychom zůstali většinu víkendů doma a byl by zase nešťastný on.

 

     No a s rodiči jsem tedy rozhodně bydlet nechtěla. Svoje mám moc ráda, ale už v té době jsem si vyzkoušela, že samostatné bydlení a časté navštěvování je to nejlepší řešení. Danovy rodiče byli na mě vždycky taky moc hodní, ale jeho maminka byla docela rázná a dovedla jsem si živě představit, jak by asi dopadlo případné nedorozumění. Vlastní maminka člověku ledacos odpustí, ale tchýně by si mohla říct: „Co si tady ta, co přišla s holým zadkem, dovoluje?“ No a jejich dům tedy rozhodně nešel rozdělit na dva byty...

 

Bylo tam toho víc, těch rozdílů mezi námi, ale tohle byl ten hlavní. Stále jsem si ale říkala, že mám přece hodného kluka, který mě má rád a hezky se ke mě chová, tak co bych chtěla víc a když bych se s ním rozešla, už bych nemusela jiného najít.

 

     Říká se, že ženy už jsou takové. Radši jsou s tím méně pravým, než by riskovaly, že už jiný nebude. Rozejdou se až případně na nějakého pravějšího narazí. Asi jsem nebyla výjimkou, ale teď už vím, že to není dobře a pokud v tom nejsou děti, tak z takového svazku je nejlepší odejít. No a v tomhle rozpoložení jsem byla, když jsem se jednou ráno dívala na televizi a zjistila jsem, že už můžou holky z ČR do USA jako au-pair. Na au-pair už jsem nějakou dobu myslela, ale do Anglie jsem jet nechtěla, protože tu už jsem viděla, no a právě možnost se podívat takhle do USA byla velice lákavá.

 

Stálo mě dost úsilí přesvědčit svého tatínka, aby nebyl proti. Byla jsem sice už dlouhou dobu plnoletá, ale i tak by mě mrzelo, kdybych odjela proti jeho vůli. Dan to přijal dobře. Já jsem si v té době upřímně myslela, že na rok odjedu do USA, prohlédnu si to tam, zdokonalím se v angličtině a vrátím se za svým klukem. Dan to viděl stejně jako já – tedy jako bezvadnou šanci pro mě.

 

    A tak se i stalo,  po dvouleté známosti s Danem jsem odletěla do USA...

 

 

 Giussi, Washington, DC

 

 

Komentáře (11)add feed
S Danem jsem odletěla do USA... : Sandokan
A pointa ?
červenec 21, 2008 08:01
Asi odletěla do USA : Myška
bez Dana...
červenec 21, 2008 08:15
ne - známost s Danem (dvouletou) : alena puntíkovaná
ukončila a odletěla sama. a bude to mít pokračování.....s nejvyšší pravděpodovností. smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
červenec 21, 2008 08:16
Sandokane : Giussi
Je to i v tom textu, cituji: "Protože člověk jen málokdy hned potká toho pravého napoprvé, nebude moje vyprávění jednodílné." No a veta posledni ma tri tecky, coz vetsinou taky napovida, ze bude pokracovani. A do tretice: v nadpise je rimska jednicka.

A pro uplne vysvetleni az do mrte: Po dvoulete znamosti s Danem jsem odletela do USA bez Dana. Nenapadlo me, ze to z textu neni jasne, ze to bylo bez nej. Au-pair nema moznost mit s sebou doprovod.
červenec 21, 2008 15:19
hm : Nella
A pokračování nikde smilies/grin.gif
červenec 21, 2008 15:20
račte : kolemjdoucí
si povšimnout číslovky v názvu.....pokračování bude!
červenec 21, 2008 15:29
Nella : bb
zveřejněno dnes ráno, to musí uležet a pak teprve přijít pokračování
vyděržaj, pijaněr :-)
červenec 21, 2008 16:28
Pokracovani : Giussi
opravdu bude. Je to napsane a ulozene. Jen zalezi na tom, jak nam to velekudlanka Daniela naplanovala. To nacasovani dilu bohuzel nevim, takze vyckejte.
červenec 21, 2008 17:06
Giusi, : Cesky
koukam, ze jsi peknej dobrodruh... drzim ti moc palce a tesim se, co prijde dal!
červenec 22, 2008 20:24
hele Česky.... : alena puntíkovaná
ty ses objevila!!! to je dobře..já myslela, že se teď vznášíša na nás nemáš čas...nakonec jsem ti to přála.... smilies/wink.gif
červenec 22, 2008 21:03
Cesky : Giussi
Diky. No mozna ano trosku (ten dobrodruh), ale na Tebe rozhodne nemam. smilies/smiley.gif A tesim se na pokracovani Tveho pribehu.
červenec 22, 2008 22:36
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]