|
 Nejsem žádný puritán, spíš naopak. Navíc jsem kdysi sedm roků studoval v Gottwaldově, kde byl podnik Svit a v něm tisíce smutných dívek z okolního venkova. Byly milé, sličné a žádoucí, zkrátka fajn, ale v přesile. Bylo to v šedesátých letech minulého století, no jo, utíká to, ale jako důchodce už můžu jen vzpomínat...
Měly velkou smůlu, že v té době bylo v dnešním Zlíně asi sedm až osm dívek na jednoho muže. Byl to nářez. Každý pátek a po výplatách jsme brali hotel Moskva útokem. Není to nic k chlubení. Dnes se tomu říká hochštaplerství, sexismus a mačovství, ale tací jsme byli, takový byl studentský život v Baťově městě. Bylo docela běžné, že dívky na ulici oslovovaly kluky, aby je pozvaly na kafe nebo do kina. Cítili jsme se ve své zastuzené pubertě jako kingové a nadsamci i bez bulváru a pornočasopisů. Děvčata ze Svitu měla své internáty, kde se pořádaly pravidelné večírky s živou hudbou, na které byl vždy vybrán určitý počet osamělých dívek na vdávání, k nimž byl vyslán stejný počet svobodných vojáků z nedaleké posádky v Holešově. Byla to tak zvaná poslední šance v rámci socialistického závazku ředitelů domovů pro zlepšení životní situace pracovnic Svitu a pro zvýšení jejich produktivity práce u výrobních pásů. Takže, jak říkám, nejsem žádný anděl, ale též mám v sobě pořád geny po svých valašských rodičích. Byli to slušní, morální a věřící lidé. Něco dobrého mi po nich snad zůstalo. Zdibíček. Proto žasnu, je jiná doba, jiný mrav, když čtu zpovědi našich ženských celebrit na jedno použití, tzv. rychlokvašek. Vím, že momentálně se nějaká základní lidská slušnost, soukromí a intimita nenosí. Není to prostě "in". O kom se nepíše a nemluví, ten prý jakoby nežil. (Nevím, mi osobně pořád připadá, že jsem až moc živý.) Asi to bude v míře vrozeného exihibicionismu a sebestřednosti. Té mi panbíček asi moc nenadělil, proto nemám rád, ale je to samozřejmě věc názoru, když se modelky či missky veřejně chlubí se svými sexuálními choutkami a sexy ekvilibristikou. Ne že by tohle počteníčko, a bulvár není o ničem jiném, moje druhé zvrhlejší já odmítalo, ale vždycky mi přijde oněch upovídaných dívek líto. A co na to jejich budoucí děti a vůbec lidé – „necelebrity“ - ti kolem, kteří si přece též utvářejí svůj názor. Nebudou se třeba děti české Miss 2008 Zuzany Jandové (pokud tedy nějaké vůbec hodlá mít) za maminku stydět ve škole před spolužáky...? Možná si z nich budou utahovat, že jejich matka kdysi prosouložila s chutí celé noci a hlavně – že se s tím na veřejnosti nestydatě chlubila? A že pro ni byl sex to nejdůležitější v životě? Bude to brát i její potenciální manžel? Že to klidně publikovala, že to měla nejraději na koníčka a na rozličných netradičních místech, jako je např. bungee jumping… Stejně tak mě napadá: bude mít někdo někdy skutečný zájem o sexuální dračici Agátu Hanychovou a podobné její kolegyně ze šou byznysu? Vždyť ví někdo z vás něco o těch mnohých zpěvačkách a misskách, které pro reklamu a za miliónek prodaly porno časopisům (a tím i veřejnosti) exkurzi do svých genitálií? Ale co, nejspíš si říkaly: život je přece jen jeden a po nás potopa! Že mi do toho nic není, že je přece svoboda? Mám šestatřicet roků pořád jednu a tu samou manželku a dva fešné slušné synátory... Faktem je, že by byla na světě šílená nuda, kdyby ženy nepřetvořily svojí erotickou vynalézavostí stereotypní lidskou reprodukci v úžasný a smyslný sex. Ano, přiznávám, ač je to k nevíře, také jsem kdysi dávno, moc dávno, prosouložil s chutí celou noc, ale - nikam jsem s tím nešel na trh. Inu, vždycky jsem nebyl nevzhledný starý muž, který by nejraději jen moralizoval... J))) Břetislav Olšer
|
