Byla jsem na první části předoperačních vyšetření. Až na to, že bylo příšerné vedro, to nebylo nic zlého. Sestřička Monika, velmi příjemná, mne provedla všemi procedurami a v pátek mne čeká druhá část. A také se pak i z výsledků dozvím, jestli na operaci „můžu".  Pevně doufám, že vše bude OK a já se budu moci "předložit k předělání"  :-)))

     Co mne celkem překvapilo, byl kus papíru, předtištěný formulář, na kterém jsem podepsala souhlas s rozborem krve na AIDS. A tak budu do konce týdne ještě tápat - jsem či nejsem nositelem viru? Pochopitelně, že v mé situaci, kdy něco podobného na 90% jistě nehrozí, nemám takový děs jako by snad měl někdo jiný. Ale spíš jsem si uvědomila, že je to asi nejspíš i z důvodu ochrany těch ostatních - lékařů, ošetřujícího personálu... A ani prý není potřeba, abych si nechala odebrat vlastní krev včas „do rezervy", prý nebude potřeba. I při tom jsem si uvědomila až téměř fyzickou přítomnost strachu z téhle obávané nemoci.

     Pořád platí to, co již bylo definováno před více než 15 léty, tj. 3 základní cesty přenosu HIV viru, a to pohlavní styk s nakaženou osobou (jak homosexuální, tak heterosexuální), zanesení krve a různých krevních produktů obsahujících HIV virus (transfuze, srážlivé faktory, transplantované orgány ap.) do krevního oběhu a z infikované matky na dítě (během těhotenství, porodu nebo kojením).

     Nové jsou akorát možnosti detekce viru v organismu, jeho kvantifikace a dynamika. Z toho plyne, že virus lze nyní u nakaženého jedince v určitém období infekce prokázat prakticky ve všech tělesných tekutinách. Kromě krve, spermatu, poševního sekretu a a výrazně menší míře mateřského mléka však pouze v takovém množství, které se pouze hypoteticky může podílet na šíření viru. Proto tedy lze virus (a hlavně protilátky proti němu) prokázat i z moči, slin, slz i potu. Této skutečnost se využívá zavedením orientačních testů na přítomnost protilátek proti HIV viru (žargonem AIDS testy), z moči a slin, které se v určité míře používají také u nás.

     Rizika přenosu v partnerském vztahu infikovaného a neinfikovaného jedince (na pohlaví nezáleží) jsou předmětem rozsáhlého studia již více než 15 let jak v USA, tak i v záp. Evropě. Výsledky jednoznačně prokazují, že dodržování určitých opatření, zejména zásad bezpečnějšího sexu, redukují i v těchto vztazích riziko přenosu na minimum. Podobně, ale ještě s menším rizikem je to ve společné domácnosti bez sexuálních aktivit.

     Takže - ne panika ani strach, ale vzít na vědomí, že ve světě žije víc 30 milionů HIV-pozitivních osob, z kterých naprostá většina o svém nakažení neví, by mohlo pomoci trochu korigovat naše často tak trestuhodně rizikové chování.

Závěrem motto z jednoho serveru,

který se této nemoci věnuje:

HIV a AIDS stále ovlivňují životy milionů lidí na celém světě.

Dokud nebude nalezen lék nebo vakcína,

největší zbraní v boji proti nim jsou naše znalosti.

d@niela

Komentáře (3)

Zobrazit/Skrýt komentáře Tak tohle jsem si taky prožila - : saffron pracovala jsem i s injekčními uživateli drog, dělala jim jednorázové testy na HIV a žloutenky, přicházela jsem do styku s použitými jehlami etc. Onemocněla jsem, začali mi nabíhat uzliny, špatné výsledky - a nezjištěné příčiny. Poslali mě na infekční na komplet testy a tam, když zjistili, kde pracuji, tak mě vyděsili k smrti, protože to okamžitě směrovali na HIV nebo žloutenku C. Na ty dva týdny čekání na komplet výsledky asi nezapomenu - i když to zní jako klišé, tak jsem si vážně zrekapitulovala celý život - jestli jsem nebyla nějak neopatrná v čemkoliv:-). Celá ta anabáze má happy end - příčinou byly zuby moudrosti červen 26, 2008 07:02 Ano ano to jsou situace : wendy stojíš takhle před zrcadlem, a říkáš si : já přece ještě nemůžu umřít, ještě nejsem tak stará, ten novotvar v těle nebude zhoubný, určitě ne, to bylo nespravedlivé, ani vnoučat bych se nedočkala...ne vždy to dopadne dobře. Někdy to dopadne jako v románu Třetí poločas, jindy zase dobře. červen 26, 2008 09:03 Držím palce každému, : mamča kdo s touhle nemocí přišel do styku. Docela náhodou jsem objevila tenhle blog : http://www.e-katerina.eu/page/3/ (doufám, že Daniela tenhle odkaz zveřejní). Z toho příběhu mladého děvčete mrazí v zádech, ale je v něm i velký kus odvahy žít, a ten čas, který je jí vyměřený, prožít co nejlíp, a ku prospěchu všech. červen 26, 2008 11:25

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment