O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

ZNESVĚCENÍ POMNÍKU SOUDRUHA G. PDF Tisk E-mail
Pondělí, 23 červen 2008

Hrůzné až hororové situace,  týkající se vyměšování (a zvláště když případná situace byla převelice akutní až zoufalá), zná asi každý z nás. Obeslala jsem pár drahých milovaných několika náměty a hle, co půvabného se mi od vás schází... První z toto téma je "O tom, jak Wendy zneuctila státníka"...

 

 

   

 

 

 

 

    Zážitek, který jsem slyšela, jistě jen tak netrumfneme - rodina na dovolené vlastním vozem, vjíždí do Budapesti, a na paní přijdou tak vážné střevní problémy, že zařve na muže : "Okamžitě zastav!"! sama otvírá dvířka, v letu roluje kalhotky a se zadkem nad obrubníkem koná potřebu. Nebo ta z Bakalářů - opět rodinná dovolená, tentokrát auto s obytným přívěsem, ve kterém spí paní. Je večer, už tma, paní signalizuje manželovi nutnost zastavení v lese, vybíhá s toaleťákem v ruce do křoví a koná. Vtom zafouká vítr, zabouchne dveře přívěsu... a manžel, v domnění, že už nastoupila, startuje a odjíždí...

 

     Za ním vybíhá z lesa postavička v noční košili a zoufale, leč marně ječí a mává. Umííte si to představit ? Ve Francii, jazyykově nevybavena,  jediným vybavením je rolička toaleťáku ...tomu říkám situace.

 

     No, já zas až "takový" dramatický zážitek nemám. Šli jsme jednoho únorového večera s nastávajícím z piva, kde jsme poseděli s přáteli. Já vypila čtyři velké Plzně - to jsem nikdy dříve nedokázala  - a spěchali jsme domů. Na Ulrichově náměstí, tenkrát Gottwaldově, nyní opět Ulricháku, na mě přišla neodkladná potřeba vyčůrat se. Jednoznačně -  prostě bych už nedošla. Soudruh Klement Gottwald míval na svém náměstí sochu a za ní pěkné křovinořadí. Tak jsem tam zaplula - a to vám byla krásná úleva!  Vtom slyším : "Soudruhu, copak tady děláte, copak nepokračujete?!"

 

     On byl právě ten Vítězný únor, a příslušníci byli proto patřičně bdělí a ostražití! Tak se mu Jaroslav snažil v klidu vysvětlit, cože se to v tom křoví děje.

 

     Příslušník mě vyzval : "Soudružko, vylezte ven, tam nemůže být!"

    "Ráda bych soudruhu, ale ještě nemám kalhotky." já na to.

 

     Počkal si, až jsem je měla, a vylezla s blaženým výrazem ve tváři ven.  Pívo ze mě táhlo na tři metry, ale museli jsme si vyslechnout přednášku na  téma "Zněsvěcení pomníku". Naštěstí soudruh měl nakonec pochopení  a nezatkl nás. Určitě ještě zkontroloval, zda jsem tam nenakladla bombu...

 

     Zajímalo by mě ale, jak to napsal do hlášení....

 

 

    Wendy 

 

 

Komentáře (13)add feed
teda Wendy! : alena puntíkovaná
vždyť ty jsi vlastně byla ve třetím odboji!!! smilies/cheesy.gif
červen 23, 2008 10:09
Jo, ale nebyl podzemní, : wendy
ale jen nadzemní, ale zase hodně nízko nad zemí... smilies/cheesy.gif
červen 23, 2008 10:55
zažila jsem jednou něco dost podobnýho, : zuzan
jen že jsem si přičápla mezi auta, protože křovíčko nikde žádný a hledat něco už prostě nehrozilo.
Pamatuju, že se najednou nade mnou vyvrbil policajt a začal mi mluvit do díla...
Byla jsem tam sama, jela jsem z nějakýho jednání, bylo to v zimě, zmrzlo.
Vžijte se do mý situace: proud crčí, chlad a mráz mi lez až bůhvíkam (jak to mají ti chlapi jednodušší) a nade mnou blbej vůl, kterej chce doklady...

No, pokutu mi nedal, ale užil si to, dobytek.
červen 23, 2008 11:05
jo, když se musí, tak se musí : Eliza
smilies/grin.gif
červen 23, 2008 14:14
no, ještěže to byl jen Gottwald, : alena puntíkovaná
bejt to třeba Stalin, nebo Brežněv - bůhví, jak bys byla dopadla... smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
červen 23, 2008 14:20
A také máš štěstí, Wendy, : strejda
že jsi narazila na hodného soudruha. smilies/grin.gif
červen 23, 2008 14:42
Já jsem holt dítě štěstěny.... : wendy
Možná jsem ale hodného soudruha okouzlila kožešinovou čepicí, střihem jako ze Sibiře... Co člověka - soudruha ! Zkrátka moc mi to slušelo. Počkej, až sem Dani dá fotky z naší poslední akce.
smilies/grin.gif smilies/grin.gif
červen 23, 2008 14:54
no jestlis na tý ušance : alena puntíkovaná
měla ještě rudou hvězdu, tak se nedivím, že z toho soudruh příslušník nedělal závěry... smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
červen 23, 2008 15:02
No, : skaz
podle mne jsi ještě málo znesvětila - jak já v tý době milovala holuby.Já se tehdy chodila klanět holubům - nejlíp dva dny před daným svátkem u těch správných soch - tam pracovali milicionáři a museli je čistit - většinou starší,otylí tatíci šmudlali sochy,aby byly v plné kráse a ti holubi to brali - no,tady plaší - tak o metr dál.Teď teprv zjišťuju,kolik radostí jsme taky měli smilies/smiley.gifsmilies/smiley.gifsmilies/smiley.gif
červen 23, 2008 23:24
... : Bara
Me se zatim v mem zivote nic podobneho nestalo, ale neco uplne jineho. Loni jsme byli na vylete a zastavili se v Podebradech, a tam na namesti stoji obrovska socha Jirika z Podebrad. A jak na nej tak zespoda koukam, jak tam majestatne sedi na koni, tak me najednou prepadly nejake emoce a zacaly mi tect slzy, az mi bylo stydno. Nevim jestli na me zapusobily dejiny, nebo jeho velikanstvi, kazdopadne to byl zvlastni pocit.
červen 23, 2008 23:30
Wendy, : Cesky
to je krasa! Mela's pridat jeste trochu hutnejsiho - kdyz znesvetit, tak poradne! smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif
červen 24, 2008 02:47
Baro, místa kudy kráčely dějiny : wendy
a potkávání s památkami na osobnosti mě taky dokáží dojmout. Tak to má správně být, ne ?!

Jo cesky, taky mě to mrzí, ale co naděláš, když nic víc nenaděláš..?
smilies/grin.gif smilies/cheesy.gif
červen 24, 2008 07:28
Jejda, Wendy, : Vodoměrka
tak to bych do tebe nikdy neřekla! smilies/wink.gif smilies/wink.gif smilies/wink.gif smilies/grin.gif smilies/cheesy.gif smilies/smiley.gif smilies/smiley.gif
Já taky jednou nevydržela a musela použít parčík po cestě domů (byla jsem naštěstí asi dva týdny před porodem) a tak jsem se ladně schovala za nějaký ten pomník padlým (který mě absolutně nemohl pojmout celou, naštěstí bylo večerní šero), jen mě bohužel nikdo nevyrušil, neodhlalil a tak jsem si kalhotky mohla natáhnout v klidu - a teď se tedy nemůžu ani ničím chlubit... smilies/wink.gif
červen 24, 2008 08:46
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]