že očekávat od mužských něco jako pořádek, je zbytečná ztráta iluzí a plýtvání cennou energií. A to přesto, že moji potomci v mládí luxovali, umývali nádobí, vařili...dokonce i žehlili kapesníky, a byli vedeni k pořádkumilovnosti. V pubertě tyhle pracně získané dovednosti nějak zapomněli, a spokojeně žijí ve svých chlívcích.
Dneska je nechávám v klidu, jejich bordel přehlížím jak velké širé rodné lány, a škodolibě se těším, jak jednou budou buzerovat vlastní potomstvo, až budou mít vlastní domácnost.
K některým vlastnostem se prostě musí dorůst.

jsem čistotný bordelář, tak nevím, jsem teda chlap nebo ženská
mám ráda pořádek, problém je v tom, že pořádek se musí udržovat, což mě nebaví,radši si budu číst než hodinu chodit po bytě a dávat věci na své místo, rovnat a třídit, ale nesnáším, když binec dělají druzí - logicky, když všichni po sobě všechno uklidí, můj svetr na křesle, časák a hrnek od kafe na stolku, kupka papírů na psacím stole, nevypadají jako binec, jen zabydlují prostor
jsem mistr úklidů, umím zorganizovat dokonalý pořádek ve věcech, pak to jde samospádem do dalšího úklidu
jsem taky mistr čistek, každých půl roku letí do příslušných kontejnerů kopec věcí, časopisy rozdám do knihoven a domova důchodců, oblečení na charitu, nepotřebné předměty k popelnici, jedu od shora dolů až do sklepa a samozřejmě následuje důkladná očista všeho
smečka to chápe a účastní se, nebo možná nechápe, ale když chtějí své kapesné a tučnou prémii k tomu, tak to vždycky pochopí
Když se uklidí, kochám se pořádkem a vůní čistících prostředků, ze které se jiným zvedá kufr a musí se aspoň půl dne pořádek udržovat, rozčilí mě i chloupek na podlaze. Druhý den už zase žiju normálně.

Znám muže příšernýho puntíkáře, který rovná i nádobí na odkapávači do úhledných obrazců. Ale taky mám kamarádku, úžasnou bordelářku, která pořádek moc neřeší. Oba mají partnery, kteří se s tím vyrovnali. Já se stávám s postupem času k úklidu laxnější. Dřív jsem byla větší maniak, vytírala a uklízela jsem i dost pozdě večer. Už jsem se trochu změnila, ono něco holt počká, protože si chci něco dočíst nebo se koukat na film. I zájmů mám nějak víc, tak na úklid není tolik času. Jen někdy mě to popadne a chtěla bych všecno udělat, to se potom dcera klidí s mého dohledu se slovy: Aha, mamka zase šílí. A v domácnosti s malým dítětem a psem je uklízení takový nekonečný příběh.

já se přiznám,že jsem hodně slevila - ale fakt hodně.Jsou přece důležitější věci.Ovšem - mám takovou "úchylku" - možná to někdo znáte-nejrychlej se mi cokoliv dělá,když se naštvu,důvod naštvání není podstatný,prostě blížící se vztek,až agresi vybíjím v práci a že to potom teda odsejpá ,to mi jdou z cesty všichni.No a když je dokonáno,jsem spokojená a klidná a můžem normálně začít komunikovat

mi dal pocit svatozare nad hlavou, kdyby nebylo me, tak by nejspis nenasel ani ten sroubovak a TV by pod vsim tim bordelem nebyla videt. Az novy pritel mi dal pociti, ze nejen zadnou svatozar nemam, ale naopak, jsem vlastne prisernej bordelar...? Tak uvidime, kdo z koho, rozhodne pokud se mu chce uklizet, nebudu mu branit

Skaz, ja mam takovouhle manii, kdyz mam jit nekam, kam se mi ale ani trosku nechce, to pak obvykle zacnu mejt okna, to nenavidim hned po myti nadobi asi uplne nejvic. Na nadobi mam mycku ale na okna se jeste zadnej myc nenasel...

to já zase miluju - okna,to je moje.No za hlavně to používám to jako spouštěč deště - do hodiny prší - ale nejlepší to bylo,když jsme topili dřívím - páááni,to se ta agrese vybíjela - dřevo a sekera - hmmmm. No jinak - já nenávidí žehlení,ale tak si mně nikdo nedovolí naštvat - to by šlo o život. ,
Ale hrůza pro mne začíná být to,že jsem jediná v rodině,která musí vědět a na starý kolena musím všechno evidovat - no,běs a hrůza,ono se neříká marně,že odříkanýho chleba....")

však jsem psala, čistotný bordelář - špínu jsem schopna odstraňovat zubním kartáčkem, ale posbírat po sobě a srovnat na místo mě nebaví, ostatní k tomu ovšem nutím, neboť pak moje nesrovnané vypadá pouze zabydleně:-)
postele každý týden, rádi spíme ve voňavém, ale používám buď mandlovací damašky, mandl mám přes ulici za pár kaček, nebo v létě chladivý bavlněný satén na zip, a ten jen pořádně pověsíme a složíme, v zimě flanel, ten by asi zasloužil žehlit, ale my jen skládáme, u nás žehlí dcera a já nemám to srdce nutit ji žehlit 4 postele týdně :-)
no a jinak se 2x týdně umyjeme, vyluxujeme, vytřeme, vyčistíme
Bývalá sousedka byla i s dcerou naučena od manžela všechno po sobě utřít, otřít,umýt okamžitě, takže po vyčištění zubů každý po sobě umyl umyvadlo a vytřel ho hadrem dosucha, poté hadr uklidil do skříňky s větrací mřížkou, aby hadr větral. Atd. Ti nikdy nemuseli dělat 2x týdně rajóny, protože měli čisto pořád. Ale když si naše děti u nich chtěly půjčit hračku, odloženou na horní polici, musela projít chemickou očistou. To se zase nemůže stát u nás, zato knížky, časopisy, dývka a cédéčka potkáš na každém kroku - a to i když se před rajónama všechno uklidí na své místo. Naše věci zkrátka žijou svým životem.
Například dnes jsem v kufru svého báječného nového nablýskaného auta objevila 2 pytle oblečení pro charitu a já VÍM JISTĚ, že jsem je nachystala do garáže, na podzim, až si přijedou. Jenže ony prostě vědí, že je léto a chtějí na výlet autem. Tak se mnou dnes ujely 110 km letní krajinou a zimní roláky přímo pochrochtávaly blahem.

k tomuhle me nekdo nutit, tak si cistim zuby na dvorku... slepice by to urcite uvitaly!

je zábavný, jak je všechno relativní. jsem 3 měsíce jako au-pair (kluk) v anglické rodině a tady jsou měřítka úplně jinak nastavené. například se netrápí podobnými nesmysly, jakože někdo třeba přijde na návštěvu, tak musí být vše "načinčané". oni si života mnohem více užívají. líbí se mi to.

michal
www.ukweb.cz

tak to bys to mohla zefektivnit - otevřít pusu a ať si holky poslouží :-)
Nebo až se dopracujeme k protézám - ponořit na chvilku do akvárka k piraňám, a není třeba tablet !