|
 Děkuju vám všem za podporu. Díky tomu, že jsem byla v práci a že jsem vám napsala a pak si mohla číst vaše reakce, jsem se udržela na uzdě. Jinak opravdu nevím, nevím. Rozhodla jsem se ještě tedy vyčkat a nejprve se opravdu přesvědčit, jak to všechno je, jestli si to dcera jen nevybásnila pro kamarádky.
Tedy přiznávám, že mi bylo dost ze všeho špatně, tak jsem řekla, že mám asi migrénu nebo tak něco, že mě bolí hlava a že si půjdu lehnout, ostatně vůbec jsem nelhala. No, nedělo se nic, z čeho bych nějak mohla usuzovat, celou noc jsem nestála za nic, stále jsem se jen budila, v hlavě mám totiž stále jen to, co jsem četla, a pořád jsem musela myslet na to, co dělat, jestli to je pravda, nebo není a taky proč to dcera vlastně psala. Celou noc jsem jen myslela na to, co jsem vlastně za těch pár let prožila. Než jsem se srovnala s první životní prohrou, kterou byla smůla v mém manželství, trvalo to dlouhou dobu. Pak jsem potkala člověka, který byl pro mě naprosto spolehlivý, ve všem, v lásce, v běžných životních problémech. A zase krach... To mám být už sama? Už asi nebudu mít hned tak k nikomu důvěru. Nedokážu se z toho nějak dostat. Je to pořád dokola, doba, kdy už mám pocit, že je to špatné pryč, ale pak najednou se to všechno sesype. Když si teď uvědomím, co se stalo, že vůbec ji tohle napadlo, že ona na něj kouká jak na muže a ne na partnera své mámy, tak to je hrozný. Vždyť si uvědomuju, jak jsme s dcerou do teď měly báječný vztah. A teď je po zase po všem. Ale už to musím napsat, nemůžu to už protahovat. Je to určitě tak, jak jsem to v tom e-mailu četla! Ráno jsem si jich všimla, když on stál v kuchyni u lednice, ona přišla k němu a dala mu tak jednoznačně ruku na zadek a on ji líbnul na krk. Byla to snad jen vteřina, ale já už opravdu vím, že tyhle dva pohyby (a takhle) nebyly od lidí, kteří jen spolu bydlejí, ale jednoznačně spolu spěji. Už sama nevěra je pro mne nestravitelné jednání. A tohle, v mém bytě, s mou dcerou! A když si uvědomím, že jsem plánovala budoucnost s člověkem, který mě zrazuje? Vůbec nevím, jak na to reagovat. Co a jak říct dceři? Jak mi tohle mohla udělat? Neumím si představit, že mám zas jít domů a - něco z toho vyvodit. Vím, že bude určitě hrozná scéna, vůbec nevím, co kdo bude dělat. Krystýna
|
A jak jsi psal o te sve pritelkyni,ze ....Tveho syna ,tak z toho je mi fakt HNUSNE !!
, ale dlouho mu to nevydrželo 
