Zažívala jsem psychické násilí čtyři roky. Svého tyrana jsem si brala z lásky, z prvního manželství jsem měla dvě báječné děti. On byl z Moravy, jeho bývalá žena prý byla alkoholik - prý to měla v rodině. On byl do svatby pro všechny i pro mě naprosto úžasný , pozorný - ta jeho slova... "já bych za vás déchal, já bych se s vámi rozdělil o zrnko maku..."

     To jsme slýchávali opravdu často, jenomže po svatbě mě začal pomalu postupně zpracovávat, přesně jako se to tu mnohokrát píše. Postupně se to zhoršovalo, buzerace, žárlivé scény, nadával mi, peníze nedával, ponižoval mě před dětmi. Mám vysokou školu, on ne, a tak mi neustále opakoval, že moje práce je k ničemu, jen ta jeho je důležitá a tedy jen on má právo na odpočinek(jeho jedinou prací bylo mačkání ovladače u televize).

     Mě třeba pro svou radost nenechával spát. On měl odpolední a tak mě nedovolil usnout třeba do 3., do 4. hodiny ranní, on se vyspal a já v 6 vstávala do práce. On se pak dospal a šel na odpolední.

     Já jsem si svou práci nakonec neudržela, nezvládala jsem to. On měl jenom radost a říkal, že je to mojí neschopností. Teď už mi to nevadí, mám jinou. Bylo toho moc a přitom pro okolí a kamarády byl ten hodnej chlap z Moravy, se kterým je vždycky taková legrace...

     Pořád mi říkal, že je ještě hodný, že mě ještě nezmlátil, že by to jako každý "normální " chlap udělat měl. A to jsem ho pořád ještě místy milovala, nebo milovat chtěla. Tehdy jsem pochopila, proč se jeho žena skamarádila s flaškou. Z posledních sil jsem se vzepřela a rozvedla - s pomocí psycholožky. Říkala mi, že mám štěstí, že hodně vydržím, že takový vztah prý pak funguje stejně jako droga, člověk pak prožívá i absťák psychického týrání, protože sám v sobě nemá žádné jistoty, není schopen rozpoznat, co je normální a co ne. Děkuji dětem, pomohly mi, a tak si teď užíváme život. A vdávat? Už - nikdy.

     K tomu jen chci dodat, že jsem měla tátu dominantního despotu, který mě až do dvaadvaceti mlátil hlava nehlava. Tvrdil mi, že mě bije proto, že mě má rád, a chce, aby ze mě něco bylo, ale taky dovedl být i hodný. Taky měl vysokou a já jsem byla jedináček, bohužel však holka a ne kluk. Takže - něco na těch rodičích asi bude.

     Tohle všechno píšu, aby ty, co v tom stále ještě vězí po krk, věděly, že cesta ven je - jen vydržet!!!

Jana

Komentáře (39)

Zobrazit/Skrýt komentáře je to v rodičích : alena puntíkovaná I já měla otce, který dělal neustále doma dusno a buzeroval skrz maličkosti - máma se bohužel rozvedla, až když jsme byli s bráchou skoro dospělí. I já se provdala s lásky za muže, který měl nižší vzdělání než já - a taky jsem to dostávala "sežrat horký" - nemlátil mě, to ne - to bych ho asi při svém temperametu a fyzické síle zabila, ale měl jsem s ním dvě malý děti a tak jsem si nemohla moc "vyskakovat". Ono to začíná nenápadně...je to semtam nějaká blbost - jakože zapomenš koupit pivo, nebo kafe, nebo něco nestihneš a pak se to stupňuje a nakonec jdeš domů se staženým žaludkem, co se zas bude dít. Ale já mám tu jkluiku, že jsem cholerik a moc nevydžím, takže jsem několikrát explodovala, tak dal chvíli pokoj, neboť se mě bál. Ale jak mu otrnulo tak zase začal. Nakonec jsem ho doslova vyhnala. Vpodstatě zdrhnul, protože mu šlo o kejhák - já byla v takový ráži, že bych ho snad skutečně zrakvila. No fakt je, že když bylo po "záchvatu" tak jsem zbytek dne probrečela. Ale když jsem si večer v půl osmý sedala v uklizeném bytě k televizi a ke kafi (a děti vykoupané a nakrmené spaly) , přišla jsem si, jako kdybych zdrhla z kriminálu. A pak už nebyla šance, že bych ho vzala zpátky. Vdala jsem se znovu až za patnáct let. Svý děti jsem úzkostlivě vedla k nezávislosti a k soběstačnosti - aby je nikdo nikdy nemohl tejrat. Nevím, jestli jsem to nepřehnala.....takže tě holka moc dobře chápu...ale nikdy neříkej nikdy. červen 07, 2008 21:34 ... : jaja jani si dobra, ze jsi se z toho tak pekne vylizala. Ja ted prozivam neco podobnyho, neni to sice uplne to pravy nasili, ale takovyto ukryty parazitovani. Mam sebevedomi na prach, ukrutny strach a takoveto v hlave, co se mu zase nebude libit. Nemuzu s nim uz ani poradne mluvit, vzdycky me zesmesni, urazi, vsechno otoci. Jen obcas, kdyz se pan slituje, nebo kdyz ma vyjimecne dobrou naladu je to fajn, ale kdyz si to spocitam tak tech hezkych dnu ubyva a moje trpelivost jak by smet. Ani nevite holky jak vam zavidim, ze uz ty sracky mate za sebou. Me to ceka a mam z toho fakt strach. červen 07, 2008 21:52 Jájo : alena puntíkovaná neměj - strašně se ti uleví, za pár týdnů nebudeš vůbec chápat, jaks to mohla vydržet.A ujklidni se, to co o tobě bude všude vykládat...to bude něco. Neber na to ohledy, lidi, co tě znají, moc dobře vědí jaká jsi a na ostatrní se vykašli. Hehe - když můj první muž umřel, tak jsem se setkala u notáře s jeho druhou ženou.Byla to chudinka udupaná, vysílená a předkládala oddací list rozcupovanej na kousíčky a pracně slepovanej bankovní páskou. Když jsme tam čekaly, tak jsme si povídaly - a ona mi vyjeveně říkala, že se mě bála, neb mě můj bývalý muž líčil jako násilnickýho psychopatickýho magora, satorii, která neuměla uvařit ani čaj. Tak jsem jí napsala několik svejch osvědčenejch receptů, jako dort-bábovka-buchta univerzál, rakouský linecký koláč a čtyři štrůdly. Tak jsme si popovídaly, rozešly se a doufám, že si holka vzala ponaučení a dneska se cpe štrůdlem a je šťastná. červen 07, 2008 22:03 ali : jaja je mi uplne jasne, co vsechno budu. To snad i zvladnu, ale mam obavy jak to udelam se svyma trema detma, jsou jeste hodne male. Nevim jak si to preberou v hlavinkach. Taky me desi to byt sama, ale strach je od toho, aby se prekonaval a co je jeden blby strach proti pos...mu zbytku zivota, ze. červen 07, 2008 22:09 samoty se neboj. : alena puntíkovaná vlastně sama nebudeš nikdy. Jednak tě zaměstnají děti, určitě máš kamarádky, nebo rodiče, nebo sourozence. Budeš na ně mít čas a ujišťuji tě, že stav samoty po rozvodu na tebe bude působit vysloveně blahodárně. Nikdo tě nebude buzerovat a ty budeš mít čas si všecko rozhodnout sama a v klidu si všechno rozmyslet, pořípadě se s někým poradit a zařídit se podle svýho. Nakonec si na svobodu zvykneš tak, že když si někoho najdeš a on ti - zatím něžně - začne vykládat, že co bys měla, co neměla a že to s tebou myslí dobře.....ozve se ti v mozku poplašnej signál, zježí se ti srst a hbitě ho pošleš někam jinam. Jo a vyspíš se, budeš mít čas na čtení, nikdo ti nebude přepínat televizi a líbí-li se ti telenovely a seriályx, budeš je moci sledovat až do úplného zblbnutí a nebude na světě nikoho, kdo by tě za to odsoudil a tverdil, že jsi rozumu mdlého. Ty budeš hlava rodiny, ty budeš její živitel a proto TY!!! budeš o všem rozhodovat. Takže když pak budeš nosit (jaké já) patnáct let jeden zimník, protože holt děti porostou a budou mít přednost - nebude nikoho na celém světě, kdo by se na tebe utrhoval, že nejsi dost elegantní. červen 07, 2008 22:24 chce to dobreho pravnika ;-) : Sipik Moja mila Jaja, bez vahania ziadaj maximalne vyzivne na deti ake len budes moct, snaz sa vydupat z neho co najviac, ine Ti neostava... ide tu predsa o deticky. Ja som sama len s jednym dietatom, nie vzdy to je lahke, ale zvladam to v pohode a zvladnes to aj Ty, budes musiet a nakoniec zistis ako je Vam super. Ide hlavne o to, aby si Ty bola psychicky OK. červen 07, 2008 22:31 ... : jaja Jo Alco mas recht, taky mi nikdo nebude rikat par mesicu po porodu, ze mam velkou prdela a povoleny bricho, kdyze zacnu poradne cvicit, nebude ho stresovat, ze vydelavam vic, ze mam rada obcas prisprostly dvousmyslny keci u piva, ze mi zhlednuti x faktoru fakt nedegraduje vkus. Mozna casem zapomenu, jak mi pri porodu zacpaval pusu, abych nekricela a jak se k nam obcas pridala nejaka jeho kamaradka, od ktere jsem se pak dozvidala, jak jsem necitliva a ak mu boze nerozumim. Fuj, kdyz si to tak ctu, tak ja vlastne ani nevim, proc s nim porad jsem, jo na to se me uz par lidi vlastne zeptalo. červen 07, 2008 22:45 Co je to s těmi chlapy?? : Nella Kde se schovávají ti dobří??? červen 08, 2008 20:05 Ja taky narazím většinou na vo.a : Nella Jsem si říkala, kde že dělám chybu, že by špatné dětství a tyhlety věci.... Ale myslím, že jsem na to přišla. Ono trefit na dobrého chlapa, když tak jeden z 20 možná je dobrý je docela obtížné. Taková sázka do loterie. vybereš a čekáš co se z něj vyklube, ale máš mnohem větší šanci, že to bude mizera. červen 08, 2008 20:14 nojo- ale na to, : alena puntíkovaná abys to poznala, potřebuješ ty špatný zkušenosti červen 08, 2008 20:24 aleno puntíkovaná : Nella Mně už se teď zdá divnej skoro každej po těch zkušenostech. Už vidím ty věci, kterých jsem si dřív nevšímala a mizím. červen 08, 2008 20:28 no tak to tadyx moc neříkej : alena puntíkovaná nebo dopadneš jako já, nařknou tě, že vedeš svatou válku s každým, kdo má mezi nožičkama pindíčka červen 08, 2008 20:30 ... : Nella Jé to né válku já nevedu, spíš se neúčastním a vyčkávám za frontou. Chlapi jako takoví mi nevadí, čekám pořád na prince červen 08, 2008 20:33 no já taky žádnou válku nevedu : alena puntíkovaná neb jsem těžkej pacifista a snažím se být nanejvýš objektivní, ale místní pánové jsou toho názoru, že bych druhou polovinu lidstva - tu zranitelnější, co má menší výdrž a neumí používat obě mozkové polokoule najednou - nejradši vyhubila vůbec.... červen 08, 2008 21:16 to je počteníčko : BaBu já vím, že to není radostné čtení o týrání jakémkoli...já mám to štěstí, že jsem na tyrana zatím nenarazila...ale chlap by se mě dotknul(ať už fyzicky či psychicky) a letěl by!byla jsem sama s malým dítětem víc jak pět let - manžel tragicky zahynul - a nebyl to problém...problém je, že jsem příliš samostatná a hodně věcí řeším po svém a hájím si určitý stupeň volnosti a nezávislosti - můj nynější partner je natolik tolerantní, že to snáší celkem dobře červen 09, 2008 07:46 Kde se Nell schovávají ti lepší chlapi, že se tu o nich nedočteš ? : wendy No sem napíšou ty, co s nimi mají trápení. Ty, co by psaly : tak já se mám celkem fajn, ten můj nevy*írá, o děti se postará, doma pomůže, je s ním docela sranda, no tak ty sem nepíšou... červen 09, 2008 08:22 BaBu : Nella S to samostatností já vždycky narazím. jsem zvyklá řešit vše sama a dělám to i s chlapem a málokterý to rozchodí. Připadá mi, že chtějí neschopné ženy... červen 09, 2008 08:23 Nello, to je pravda. : Myška Schopná a samostatná žena si totiž ví rady, spoustu věcí zvládne sama, a pro chlapy je nezajímavá, protože jim velí pud chránit slabé a pomáhat jim, a za tu ochranu a pomoc očekávají náležitý obdiv, který jim ta samostatná poskytnout nemůže. Proto mají tolik úspěchů ženy, které jsou bezradné, neschopné, nebo ty, které se dokážou takto úspěšně tvářit. Vím to z vlastní zkušenosti, neumím obdivně vzdychat nad tím, co udělá ON, když úplně stejnou činnost dělám já běžně. červen 09, 2008 08:41 Přidávám se do party - : saffron ale co s tím? Uvzdychanou chudinku už ze sebe těžko udělám a mám úplně stejnou zkušenost, jakou popisujete. Muži rádi nadávají na ty nemožné a neschopné ženské - co by dali za to, kdyby konečně potkali ženu samostatnou, která ví co chce, nemusí kolem ní pořád skákat etc... a jak rychle berou roha, když na takovou narazí, protože se ukážout ty jejich mindráky a nejistoty - najednou mají být partnery ne šéfíky a to je problém. Já osobně po všech těch zkušenostech přestávám věřit, že takoví muži existují (a navíc ještě nejsou zadaní:-) červen 09, 2008 08:57 Nic proti Danielo, : Sinix ale tohle už tu bylo... Viz: http://www.kudlanka.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1042&Itemid=40 červen 09, 2008 09:12 vidíš, vidíš, já si to taky říkala, : d@niela ale nemohla jsem to najít... A - pak mi to - z jistých důvodů - přišlo docela vhodné. Tak díky za připomenutí :-))). Je to pro mne svým způsobem velká radost, když vidím, jak si to lidi pamatujou (narozdíl ode mne) No, jak vidíš, i tak to padlo na úrodnou zem... Myslím, že připomínka toho, že se dá z podobnýho srabu utéct, nikdy není špatná červen 09, 2008 09:31 A já se "bála" napsat, : saffron že mi je ten článek povědomý, aby Ti to zase nezvedlo tlak červen 09, 2008 10:44 Nojo, ale když ono je to všechno tak stále stejné... : d@niela A na tu moji hlavu už je toho někdy moc - nezvládám si jednotlivé příběhy pamatovat. A tak kolikrát, když mi některá tazatelka po nějakém čase napíše, honem honem hrabu v poště a vzpomínám... Snažím se si to všechno nějak "škatulkovat", ale já nikdy nebyla extra organizační talent, já bych rozhodně nebyla suprová sekretářka :-). Takže tenhle dopis, když jsem hledala něco "alespoň trošinku malinko pozitivního", nebyl šoupnut do archivu... a - nojo, stalo se :-))). Tak snad mi to bude tolerováno, jo? červen 09, 2008 12:12 Víte, co je problém, koťata? : Krakonoš Že vy si velmi často pletete samostatnost s kecáním do všeho stylem "já to vím nejlíp". A takový ženský nám fakt lezou krkem. Zažil jsem, kdy přítelkyně mýho kamaráda, která mě viděla poprvý v životě, mi se slovy: "Dej to sem, to se dělá takhle!" vyrvala klíč z ruky a vrhla se k přehazovačce mýho kola, kterou jsem zrovna opravoval, když mě navštívili. Asi určitě byla samostatná, jak vás tak poslouchám. Pro mě ale už od tý chvíle byla *****, za partnera bych ji teda označit nedokázal. Partner totiž je především někdo, kdo je nejen samostatnej, ale hlavně respektuje vás a dá vám svobodu a prostor k tomu, abyste se taky vy mohli samostatně projevit. Partner není ten, kdo musí neustále všechno řídit a mít pod kontrolou. A tohle hodně bab nedokáže. Jenom si, narozdíl od Nelly, nejsem jistej, jestli takhle vadnejch je devatenáct z dvaceti červen 09, 2008 12:14 Víš, co je problém, kocoure? : saffron Že jsi nás všechny okamžitě odhalil ,protože jak máš tutově ověřený podle jedný zkušenosti s přítelkyní kamaráda, tak jsme my baby šecky takový. Já vnímám samostatnost stejně jako Ty a narážím na chlapy, který mají s tímto HÓDNĚ velký problém. Ale vždycky je divná ženská - ať už je jakákoliv, je to špatně. červen 09, 2008 12:46 jj Krakonoši : Nella jak mi řekl bývalý, nikdo nesmí poznat, že jsi chytřejší než já - a vo tom to je. červen 09, 2008 12:51 osvobození : petronela já jsem takové psychycké násilý zažívala 28 roků,nikam jsemnesměla,kamarádky jsem žádné neměla,ale měla jsem 4 děti,které manžel miluje a ted už mám i vnoučátka,celá jeho rodina mě neměla ráda a nemá ráda doted, oni byly a jsou takoví typičtí vesničané,nikam nejezdily jen pole,já i když jsem ze stejné vesnice tak mám rodiče kteří rádi jezdí na výlety a na dovolenou.To manžel nemohl pochopit, když jsam někdy chtěla někam jed tak se nemohlo,bud byly žně ,nebo brambory a pak vinobraní,I když já jsem na poli dělat nemusela,starala jsem se o děti a chodila do práce.Bydlíme sami na bytě ,ale tchýně bydlí ve vedlejší ulici,a to byl kámen úrazu,manžel se od ní nikdy neodpoutal,domů chodil jen spávat.Já jsem ted hodně nemocná,mám nevyléčitelnou nemoc,ale neumírám,jen nikam nechodím,jsem odkázána jen na byt,ale o sebe a byt se dovedu postarat,jen mi někdo musí jednou za měsíc nakoupit.Manžel ted bydlí u tchýně,má něco s kyčlí tak nemůže moc chodit,tak se o ni stará.Tchýně má ještě dcery ,ale ty se o ní starají jen když se jim dají peníze a oběd,za uklizení baráku 2hodiny, chtějí 500 kč,za okoupání 1000kč, tak tomu říkám láska k matce.Když tam byl syn tak se jich na to ptal,proč chtějí peníze,a oni mu řekli, že barák dostal manžel tak ad se stará,ale že jich vyplatil, celý barák ji opravil,nové okna, nové topení,zateplení ,fasáda,to nevidí. červen 09, 2008 12:51 ... : Nella ale já nehodlám hrát blbku, opravdu ne!!!!!!!! červen 09, 2008 12:52 to máš pravdu s tím respektováním : Inka se navzájem, je to pro život dost důležitý. Také jsem samostatná ženská, ale snažím se respektovat svého partnera, neotravovat ho, nemanipulovat s ním, vážím si jeho názoru byť je jinej a jsem moc ráda když spolu něco děláme-tvoříme, jsou to moc hezké chvíle. Myslím, že on si to dost dobře uvědomuje, že na to jaký jsem dobrodruh jsem docela pohodář a čím starší, tím větší Moje maminka vždy říkala: "co sám nechceš jinému nečiň" a má to hodně do sebe. červen 09, 2008 12:54 Krakonos : Sipik No vidis aka to bola sikulka? Nechcela Ta nechat trapit, co sa ma pozerat na niekoho kto evidentne nevie ako na to, ked mu moze pomoct. Si proste nevdacny kocurik, mal si ju nechat nech opravuje a Ty si si zatial mohol skocit na pivecko. To ja by som sa chlapovi do prace nemontovala, vlastne nikomu, praca sa mi najviac paci, ked sa na nu pozeram červen 09, 2008 12:56 Dělat ze sebe blbku taky nefunguje!!! : carie Ex je takový, řekla bych kulantně, nepraktický typ , nikdy bych si nedovolila mu něco vyčítat. Pořád ho chválila (taky pitomost) a jemu rostlo sebevědomí do nebe. Odcházel od nás se slovy, že už nás má plný zuby... Teď ho peskuje jiná, už několikátá , nevím, jestli si o sobě myslí,že je mistr světa. Má prej déééprese, nám se vede dobře. červen 09, 2008 15:54 carie : Nella Tak já fakt nevím jak na ně. Přítelkyně mého otce je diplomatická a je fakt, že to s ním umí a vydrží s ním!!! Zjistila jsem, že toto neovládám. Já říkám věci na rovinu a to neí zrovna asi ve vztahu to pravé. červen 09, 2008 18:03 Já taky nevím : carie kolem sebe vidím ten model- on jezdí na kole, dělá šerm, jinej je zase pořád ve fitku a partnerky mají na starosti domácnost a děti. Hobby buď něco praktického např. zahrada a nebo až doma mají vše hotovo. Ale určitě někde na tebe nějaký úplně normální hodnej chlap musí být. Není možný aby nebyl. červen 10, 2008 07:58 Wendy : Cesky "Ty, co by psaly : tak já se mám celkem fajn, ten můj nevy*írá, o děti se postará, doma pomůže, je s ním docela sranda" - tak ja ti udelam radost - muj kocourek tohle vsechno zvladne levou zadni a zivot s nim je proste pohoda!!! červen 10, 2008 09:45 no já též nejsem vůbec diplomat, : Inka nějak mi to nefuguje, udělám doma příjemnou atmosféru, nikoho k ničemu nenutím a nemanipuluju, kafíčko do postele donesu, masáž tělíčka udělám, vyspinkat nechám do růžova ...., ale totéž čekám i od partnera, nějaké to respektování osobnosti a on se snaží a funguje to docela dobře. A když se mi něco nelíbí (a stejně i jemu), tak se to nebojím nahlas ihned a bez nějakých emocí prostě zkonstatovat). A pokud se objeví problém nějakého tvrdšího ražení s kterým nesouhlasím, tak nemám zase problém (a to jsem se bohudík musela naučit, troše rekapitulace svého života a po pár špatných zkušenostech)bouchnout do stolu a říct že takhle dál ne, že na to nejsem zvyklá a zvykat si nehodlám (čsto se to neděje, ale je dobré když partner ví, že se sebou orat nenecháš)!!! Stejně jako on dokáže dát najevo svou nelibost. Ale připadá mi to tak rychlé, korektní a funkční bez dlouhého hvězdičkování. A buď se dohodneme a nebo ne. červen 10, 2008 12:30 Inko : Nella Tak zrovna tak jsem to dělala i já a všechno špatně.... že by to nebyla moje chyba?? červen 10, 2008 14:04 Nello jedno je jistý, že jistotu nemáš nikdy s nikým, : Inka také jsem už podruhé vdaná a kde je jistý, že je to můj poslední chlap v životě? Buď dva chtějí spolu být, milují se, tolerují, věří si a respektují jeden druhého a pak to funguje. Ale ubližovat bych si nenechala!!! A též nemám problém zůstat už sama, nebojím se, je to docela pohoda, než s někým blbým, tak raději nic. A co, chlapů je plnej svět a já jsem věčný optimista, věřím, že jsou mezi nimi i prima chlapi co si dokáží vážit prima ženské. Co Tě mám potkat, potká Tě v pravou chvíli. Nějak to beru jak to přichází, raduji se z dobrého a snažím se otřepat, jít dál a vzít si ponaučení z toho špatného. červen 10, 2008 14:16 Inko : Nella Tak já jsem na tom stejně, s tím rozdílem, že momentálně jsem ve fázi sama, ale nestěžuji si. Nechci mít vztah za každou cenu a umím žít i sama s dětmi. Jen se v nad minulostí občas zamýšlím, ale máš pravdu v tom, že bud dva lidé se milují a funguje to nebo ne. červen 10, 2008 15:48 Přidávám se k Vám, : Teja i když jsem si kdysi říkávala: "to by si tak na mě mohl nějaký chlap zkusit".No, spadla jsem do toho rovnýma nohama a vinu přikládám mojí zamilovanosti- když ptáčka chytají... .Dnes máme pomalu dvouletou dcerušku, která je chudák přítomná našim hádkám.A že mě manžel nešetří a lítají sprostá slova mu vůbec nevadí.Jak bylo řečeno výše o těch pořadech,jako bych to psala já,stažený žaludek s jeho příchodem domů z práce,co když nebude něco v pořádku v lednici-něco v jiném patře,nebo co když mu nebude chutnat to, co jedl tisíckrát před tím a nebylo námitek?Je toho samozřejmě mnohem více.Obdivuju a mám ráda takový tip ženských, jako je Alena puntíkovaná-ta energie! Mi už došla, tím jak se musím pořád bránit, ale nějak se bráním pořád. Delší dobu zvažuju rozvod, ale nemám kam jít a bojím se, že mi vezme malou.Kdybych něco sehnala- nemáte někdo PROSIM zkušenost s tím, jak se odchází z domu s dítětem? Myslím aby vás nezažaloval za únos dítěte- třeba? Ráda bych to měla pojištěné, nechci o ní přijít!Tak...držme se!nmhgd červen 18, 2008 01:05

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment