|
 Tak tu máme "žhavé" léto. Sice ještě ne kalendářní, ale teploty tomu odpovídají. V úterý bylo v Praze naměřeno přes 27 stupňů a prý pár dní vydrží. Což je sice zpráva dobrá, ale v klimatizované kanceláři se poněkud míjí účinkem. Doufejme, že oproti tradici bude hezky i o víkendu a především: že krásné počasí zbude i na dovolenou a prázdniny!
 Emil (22.5.) Dnes má svátek Emil. Toto, dnes velmi rozšířené a světově oblíbené jméno, nosil slavný římský rod Aemiliů. Základem je latinské přídavné jméno aemilianus, jehož význam bychom mohli přeložit jako "soutěžící" nebo "soupeřící". Emil si tedy rád hraje a není lehké hned tak jej porazit. Něco na tom bude - existuje dost slavných Emilů, které jejich duch vedl neomylně kupředu. Takový byl i cestovatel Emil Holub, olympijský vítěz Emil Zátopek, hudebník, divadelník a režisér Emil František Burian, Emil Kolben - elektrotechnik a podnikatel, Emil Škoda - český podnikatel a technik, Emil Vachek - spisovatel a též smutně proslulý Emil Hácha - protektorátní president a smutná postava našich dějin. Naše děti znají robota Emila - oblíbeno jest též strašidýlko Emílek, co patří do všech postýlek.
Vladimír (23.5.) je jedno z nejoblíbenějších slovanských jmen. Znamená "Vládni světu" nebo vládce světa. Mir totiž je nejen mír, ale i svět. Je to královské jméno a je ve světě velice oblíbeno. Jiní jazykologové však jsou toho názoru, že Vladimír je slovanská obdoba vikingského jména Valdemar, což znamená prakticky totéž. Mimochodem, Rusové není původní jméno národa, který to území obýval, Rusové se nazývali vikingští okupanti, a to proto, že byli vesměs zrzaví - tedy "rusí". No a jak tomu bylo i u jiných slovanských národů, původní nájezdníci splynuli s původním slovanským obyvatelstvem, dali mu jméno a přijali jeho jazyk a kulturu. Aby ne - slovanské holky byly vždycky moc hezké a hlavně uměly dobře vařit. A Vikingové s sebou na výpravách ženy a děti rozhodně netahali. Podobně tomu bylo například v Bulharsku, kde ani dobyvatelské turkotatarské kmeny neodolaly. Dneska pěstují rajčata a růže, popíjejí dobré vínko a je jim dobře. Není nad mírové řešení mezinárodních konfliktů. Vladimírů je u nás přes sto tisíc. Je to tím pádem jedno z nejoblíbenějších jmen. Za všechny slavné jmenujme Vladimíra Párala - spisovatele, Vladimíra Škutinu - prezidentova vězně a novináře, kosmonauta Vladimíra Remka, hereckého fenoména Vladimíra Menšíka, politika Vladimíra Špidlu a když už jsme u toho, tak ruského revolucionáře Vladimíra Iljiče Lenina. Až půjdete v Praze Ječnou ulicí (to je ta, co tam jede tramvaj), třeba ho potkáte - Lenin je totiž "vječný". Jana (24.5.) je ženský protějšek mužského jména Jan. Toto jméno pochází z hebrejštiny. Původně znělo Jochanán a znamenalo Hospodin je milostivý. Je to jedno z nejoblíbenějších jmen jak u nás, tak ve světě vůbec. Jen u nás jich žije dvě stě sedmdesát šest tisíc.Hodně je jich mezi herečkami a zpěvačkami - např. Jana Brejchová, Jana Štěpánková, Jana Andresíková, Jana Mařasová, Jana Šulcová, Jana Rybářová, Jana Hlaváčová, Jana Dítětová, Jana Kratochvílová, Jana Boušková, Jana Koubková, Jana Petrů, Jana Švandová... a to bychom tu mohli být do rána. Je jich prostě hodně. Vůbec nejslavnější byla ovšem Jana z Arku - Jeanne dˇArc - která se proslavila pod jménem Panna Orleánská. Její příběh je notoricky znám a nebudeme si ho proto opakovat. Řekneme pouze jediné - nevděk světem vládne! Přestože měla nepopiratelnou zásluhu na osvobození své vlasti od Angličanů, stala se nakonec obětí zákulisních politických intrik a byla upálena. Viola (25.5.) je ženské jméno latinského plůvodu. Je to jméno něžné jarné květinky Fialky vonné. Toto překrásné jméno není u nás bohužel příliš rozšířeno. Jedná se o latinské jméno květiny fialky a u nás je nejvíce proslavila manželka posledního přemyslovského krále Václava III. Půvabná Viola Těšínská byla, jak vyčetl František Palacký z historických pramenů, "jednou z největších krás věku svého". Jako vdova se provdala v roce 1316 za jihočeského velmože Petra z Rožmberka, ovšem nebylo jí dopřáno dlouhého věku, neboť zemřela již následujícího roku. Je pohřbena v rožmberské hrobce ve vyšebrodském klášteře. Viol, jak již bylo řečeno, je u nás jen velmi málo. Podle statistických údajů pouze osm set šedesát sedm. Ale není nic ztraceno, třeba se najde dost poeticky založených maminek, co dají svým dcerkám toto krásné a voňavé jméno. Za všechny ty slavné jmenujme českou herečku Violu Zinkovou a krásnou, vysokou hlasatelku Violu Ottovou. Filip (26.5.) má svůj původ v řečtině. Je složen ze dvou slov "filein" - milovat a "hippos" kůň. Filip je tedy milovník koní. Existoval i Svatý Filip. Byl synem florentského notáře a jeho rodiče si přáli, aby byl obchodníkem. On se však chtěl stát duchovním, takže se v roce 1551 nechal vysvětit na kněze. Byl v tom velmi dobrý, ale našlo se hodně nepříznivců, kteří ho obviňovali, že nedokáže brát věci dost vážně. Svým nekonvenčním přístupem a hlavně optimismem a veselou myslí získával srdce věřících, ale prostě mocní tohoto světa neradi vidí, když se lidé nějak moc smějí. Nicméně se svatý Filip stal patronem humoristů - mnozí z nich by mohli jeho pomoc setsakra potřebovat. Filip je u nás i ve světě velmi oblíbené jméno - v zemích koruny české jich žije třicet dva tisíc tři sta dvacet pět.. Za ty slavné jmenujme Filipa Jánského - českého spisovatele, Filipa Tomsu - českého herce, Filipa Topola - českého skladatele a zpěváka. Kupodivu tohle jméno u nás nosí i hodně psů. Asi že psi mají ohromný smysl pro humor. Valdemar (27.5.) nebo také postaru Waldemar. Toto starogermánské jméno má základ ve slovech walten "vládnout" a mar, které jazykovědci vysvětlují jako "velký". Waldemar je tedy člověk "velký svou vládou". U nás je známým nositelem tohoto jména například velmi populární zpěvák Waldemar Matuška. Ještě před ním se však proslavil dánský král Waldemar Vítězný (vládl v letech 1202-1241). Jeho manželkou byla česká princezna Markéta (asi 1186-1213), dcera krále Přemysla I. Otakara a Adély Míšeňské, která se za něho provdala v roce 1205. V nové zemi si získala nesmírnou popularitu a přijala zde i nové jméno Dagmar. Pod ním vstoupila i do dánských legend a lidé ji zde chápou jako světici. Waldemara prý velmi příznivě ovlivňovala, jak už to ostatně moudré ženy dělají. Dánský král byl velmi úspěšným panovníkem, rozšířil své původní panství až do severního Německa, do Estonska a na finské pobřeží Baltu. Valdemarů - ani Waldemarů u nás mnoho není. Celkem asi tři sta. Ale třeba se to časem změní. Nicméně já znám osobně obrovského černého kocoura, který toto jméno nosí. Je to vesnický kocour a není vykastrovaný a pevnou tlapkou vládne všem kočičkám v okolí. Takže se jistě narodilo mnoho "jeho" malých Valdemárků - jenom o tom asi nevíme. Vilém (28.5.) je jméno starogermánského původu. Je odvozeno od slova willo - tedy vůle. A také od slova "Helm " - tedy přílba, helmice. Je to tedy někdo, vyznačující se pevnou vůlí nebo někdo, koho pevná vůle ochraňuje. Patronem dnešního dne je Vilém z Akvitánie (Francie). Byl vnukem Karla Martela a stal se udatným vojevůdcem slavného Karla Velikého. Jednoho dne jej však vojenská služba natolik otrávila, že se raději odebral na duchovní dráhu. K čemuž tedy pevnou vůli rozhodně potřeboval. U nás žije celkem šest a půl tisíce Vilémů - mezi ty známé můžeme počítat spisovatele Viléma Mrštíka, skladatele Viléma Blodka, českého spisovatele Viléma Závadu, ale ten vůbec nejznámější Vilda se jmenoval William Shaespeare (což doslova přeloženo znamená "Vilém Třesehruškou"), jehož hry baví, poučují a dojímají lidi na celém světě již po mnoho století. Pidřich
|
