|
 Všimli jste si, jak se najednou počasí vylepšilo? Deštíčky jsou fuč! Ano, i se oteplilo a oteplovat se mírně bude. Mám totiž už funkční lednici i zalité záhonky .... a tak nepotřebuju, aby bylo chladno a pršelo. Tudíž - čáry máry zakočáry... ať je tu to nejněžnější léto, s teplotami hladícími, ale nevyhlazujícími, léto zvoucí k poležení v přírodě...
 Žofie (15.5.) je ženské křestní jméno řeckého původu. Je odvozeno od slova Sopjia, což znamená "Moudrost". Žena takto pojmenovaná má býti nejen krásná, ale i moudrá. Patronkou dnešního dne je Žofie (Sophia) Římská. Žila v době vlády císaře Diokleciána, kdy se křesťanům rozhodně nedařilo. Takže ani Žofii ne - zemřela mučednickou smrtí stětím. V Římě je velmi oblíbena a lidé se k ní utíkali v případě pozdních mrazíků a v problémech s pěstováním rostlin. V mnoha zemích je zvykem dávat truhlíky s květinami na balkon až po Žofii. U nás proslula Žofie - jsme holt kacířský národ – jako, lidově řečeno "pochcaná Žofka", a to proto, že na naše území v tu dobu přichází další výrazná tlaková níže, která se vyznačuje množstvím srážek. Je to ten tzv. "májový deštíček, dej nám ho pánbíček" - ale lidi si prostě už ničeho neváží. Nicméně naši předkové věděli, že tyto deště jsou velice důležité pro budoucí úrodu. Za všechny slavné Žofie a Sofie jmenujme italskou herečku, která je i ve svém poměrně vysokém věku stále krásná a moudrá - Sophii Loren.
Přemysl (16.5) je jméno nepopiratelně slovanského původu. Význam je jasný. Je to člověk inteligentní, a to výrazně inteligentní, který dokáže myslet dopředu. Není proto divu, že Přemyslovci jsou nejstarším historicky doloženým šlechtickým rodem. Ale aby bylo jasno, nebyly to žádné laskavé a mírné kočičiky, ba právě naopak. Nu, taková byla doba, jinak by se prostě u moci nikdy neudrželi. Slavných Přemyslovců byla spousta - aby taky ne - všichni jsme chodili do školy a měli dějepis, takže jmenovat je tu nebudeme. Ale zastavme se u mýtického jejich předka, a to Přemysla Oráče.Toho si zvolila za svého muže kněžna Libuše poté, co se jejímu rozsudku vzepřeli dva bratři Chrudoš a Šťáhlav. Šlo samosebou o ženskou, byť to původně vypadalo jako spor o majetek. Testosteron tehdy stříkal proudem, když se oba sourozenci odmítli rozsudku podrobit s tím, že "Běda mužům, kterým žena vládne!" Libuše už jich měla tak akorát dost, tak řekla "Jo, pánové, nevážili jste si mé dobroty, chcete vládu železné ruky, máte ji mít a ta vám dá pěkně za uši. Pak si ovšem nestěžujte - už bude pozdě!" A poslala lechy s poselstvím do Stadic - vísky poblíž Ústí nad Labem, aby ženicha přivedli. Vedl je bílý kůň, který kupodivu přesně věděl, kam má jít. Přemysla našli an oře. Když mu tu zprávu sdělili, hned jim vynadal, že přišli ráno, takže nestihl doorat pole a tím pádem bude mít český národ stále nedostatek jídla. Dále odvázal od pluhu své voly - kteří VZLÉTLI - a zmizeli ve skále. Ta skála tam fakt je dodneška a vyvěrá z ní tzv. Královský pramen, jemuž se připisují léčivé účinky. Pak obrátil svůj pluh a na radlici prostřel svačinku - chléb a sýr. Udiveným lechům pak sdělil, že toto je železný stůl, o němž Libuše mluvila a že stejně železná bude jeho vláda (a to taky byla - a nejen jeho). Pak se převlékl do knížecího, ale vzal s sebou na cestu své střevíce a kabelu vyrobené z lýka.Tyto atributy měly jeho potomkům připomínat, odkud vzešli. A skutečně - jak střevíce tak kabelu měla na sobě česká knížata a králové toho rodu při svém jmenování do funkce. Ba dokonce se říká, že je ještě navlékl sám Karel IV. při své korunovaci. A abychom nezapomněli - OTKA - miláček to křížovkářů, kteří vědí, že je to prut užívaný na čištění pluhu. Tu zarazil Přemysl do země a jako zázrakem ten proutek ožil a začal růst. Lískový keř, který z něj vyrostl, tam byl údajně celá staletí. Dnes už tam není, na jeho místě je pomníček, kde je vyobrazen Přemysl s lechy. Nalézá se na tzv. Královském poli - což je to políčko, co tenkrát Přemysl nestihl doorat - je tam dokonce i ta nezoraná brázda. Je hezky, udělejte si výlet, kolem je krásná krajina a třeba bude vaše děti pak dějepis víc bavit. Ústecké děti, alespoň za mého mládí tomu tak bylo, tam pravidelně jezdily na školní výlety. Takže Přemysl přijel do Prahy, vzal si Libuši a vládl železnou rukou. A tak skončil matriarchát v Čechách, zbytek už všichni známe. Aneta (17.5.) Aneta, Anetta, Anette - francouzská zdrobnělina jména Anna. Tedy je to vlastně Anička. Nicméně jméno Anna je původu hebrejského a znamená milá nebo milostiplná. Jmenovala se tak maminka Panny Marie. Anna je jedno z nejrozšířenějších jmen na celém světě a nám přibývá i Anet. Holčiček tohoto jména tu máme skoro jednadvacet tisíc. Je to jméno mazlivé a libě znějící, tak se maminkám ani nedivíme. Za všechny slavné jmenujme českou zpěvačku Anetu Langerovou, ale určitě přijde ještě spousta dalších. Malých Anetek je jak máku a to by bylo, aby se nějaká neproslavila! Nataša (18.5.) "Natašo - bude to charašo" - zpívá česká lidová verze ukrajinské písničky. Nicméně toto jméno není originál ruské nebo vůbec slovanské, ale je to ruská zdrobnělina latinského jména Natalia - což znamená "vánoční" - (Christi Natalia jsou vánoce). Prostě je to holčička, kterou rodiče dostali k vánocům. Patrně to byl nejkrásnější dárek vůbec. Jak již zde bylo několikrát řečeno, v Rusku bylo módou mezi šlechtou a bohatými měšťany dávat holčičkám starořecká a latinská jména, a tak přišla ke cti i Natalia, zdrobněle Nataša. Toto krásné a něžně znějící jméno se ujalo původně jen ve slovanských zemích, ale posléze i na celém světě. U nás žije asi 2 700 Nataš a Natašek. Za všechny ty známé jmenujme talentovanou a krásnou českou herečku se smutným osudem, Natašu Gollovou a českou spisovatelku a herečku (hrála Barunku ve filmu Babička), která si svým laskavým humorem získala naše srdce - Natašu Tánskou. Ivo (19. 5.) Jde patrně o naši domáckou podobu jména Ivan. Ale pravdou je, že toto jméno nosili i mnozí středověcí světci z neslovanských zemí. Někteří byli z Persie, jiní z Francie nebo z Bretaně. Zde musíme předpokládat původ zcela jiný. Jazykovědci se proto domnívají, že základem tohoto jména by mohlo být staroněmecké slovo íwa (dnes Eibe), což znamenalo "tis". Šlo tedy o "bojovníka s tisovým lukem". Nabízí se také srovnání s keltským jménem Iwein či francouzským Yvainem, rekem družiny krále Artuše. Ivo je tedy lučištník. Existoval i Svatý Ivo, který žil ve třináctém století v Bretani. Byl sice vysvěcen na kněze, ale nebavilo ho to. Nakonec konal dobročinnost tak, že dával zdarma právní rady chudým lidem. Stal se patronem Bretaně, advokátů, soudců, notářů, ale i soustružníků a chudých sirotků. Za všechny naše slavné Ivy jmenujme operního pěvce Iva Žídka a "nomen omen" zpívajícího advokáta Iva Jahelku. Zbyšek (20.5.) Jméno Zbyšek je slovanského původu. Jméno je vlastně domáckým tvarem Zbyslava nebo Zbyhněva. První složku jména tvoří sloveso "zbýti", takže dohromady by je šlo vyložit jako "zbyl hněv", ale jazykovědci se domnívají, že jde spíše o "člověka, kterému zbývá hněv". Najdou se i výklady jako "posilující hněv" nebo "rozlícený bojovník". Toto jméno je velmi oblíbené především v Polsku. U nás moc Zbyšků není, jen něco přes osm set. Ale nic není ztraceno, rodí se noví chlapečci a je stále dost maminek, hledající neobvyklá jména, tak přijde třeba ke cti i Zbyšek. Což mu ze srdce přejeme. Monika (21.5.) Monika je podle některých jazykovědců odvozena od latinského slova "monos", tedy jediná, sama, jedináček. Ale podle jiných je toto jméno daleko starší a má původ v prastarém jazyce fénickém a jeho význam je "bohyně". Existuje i svatá Monika, která je patronkou žen a matek a lidé se k ní utíkají při problémech s dětmi. Mají proč - Monika byla matkou tří dětí, které žádné hodné ovečky, co si krásně hrály na roztomilé kočičky, rozhodně nebyly. Kdo kdy vychovával chlapečky, ví přesně o čem je řeč. Nakonec všechno dobře dopadlo a syn, který jí dělal největší starosti, nakonec dospěl a proslavil se jako Svatý Augustýn. Což už je ovšem jiná historie. Monika je oblíbené jméno, jak ve světě, tak i u nás. Žije jich tu skoro šedesát tisíc. Za ty slavné připomeňme českou zpěvačku Moniku Absolonovou, italskou herečku Monicu Belluci. A to bychom tu mohli sedět do rána, neb slavných Monik je na světě dost. Jednu takovou - Moniku Lewinskou - znal i americký prezident Bill Clinton. Pidřich
|
